Fidorku, už čtyři roky nejsi s námi, ale se všemi těmi, kteří nás opustili.
Nikdy nezapomeneme...byl jsi úzasny člověk, fajn přítel, kamarád ... Nedá se zapomenout

Fidorku,díky za návštěvu v mém snu,  ráda jsem Tě viděla

Fidorku, za všechny přátelé Ti přeji do nebíčka krasnou oslavu 75 tých narozenin, totéž dodatečně k svátku,  který jsi měl před dvěma dny. Vzpomínáme na Tebe moc rádi, bylo pro nás všechny ctí, mít Tě za letitého přítele. Tak si to tam nahoře se všemi hezky oslav...nezapomeneme

Fidorku, dnes jsou to už dva roky, co jsi bez slůvka rozloučení a naději, že se vrátíš zase mezi nás z nemocnice, odešel a zůstalo po Tobě nesmírně velké prázdno a ticho. Chybíš nám všem, se kterými jsi byl přítel a kamarád, člověk, který nezkazil žádnou srandu ani zábavu. Nikdy nezapomeneme. Přátelé s láskou v srdcích

Děkuji Fidorku za dnešní setkání ve snu, za krásná hřejivá slova přátelství.
Chybíš nám tu všem, ani čas nezahoji ránu po Tvém odchodu a je tu bez Tebe prázdno

Letos by sis užil lesa a jeho darů hojně,  Fidorku. Nejen s houbařskou sezonou, prostě celoročně na Tebe všichni vzpomínáme a moc nám všem chybíš

Fidorku,
Letos by sis v lese užil, hub je mraky...jen my tu bloumáme lesy bez Tebe. Moc nám všech chybíš, navždy

Milý Fidorku, i dnešní narozeniny oslav se všemi těmi, kteří jsou už s Tebou a my tady dole budeme na Tebe myslet a představovat si, jaká oslava bude tam u Vás nahoře...krasný narozeninový den přeji za všechny přátelé ❤

Hezký sváteční den přeji milý Fidorku do nebíčka za nás všechny přátelé, co tu na Tebe tady vzpomínají a kterým stále moc chybíš...pomalu se mezi sebou poznáváme a moc hezký si o Tobě povídáme,  měli a mají Tě všichni moc rádi ❤

Hezké ráno, Fidorku, ráno, kdy by jsme si zavolali a třeba si spolu dali kávu a určitě si popovídali o životě.  Čím dál tím víc lidí z Tvého života se dostává do toho mého,  hlásí se a je to velmi milé.  Také se sešla parta Tvých kolegů,  se kterými jsi se pravidelně potkával i Ty, Jana udělala pietní místo s Tvoji fotkou a vzpomínali na Tebe. Chybíš nam všem a jak lidi kolem sebe poslouchám, tak se ještě nikdo za tu dobu, co tu nejsi, nevyrovnal s Tvým odchodem.  Byl jsi a zůstáváš pro nás důležitý i jako Anděl,  který se na nás dívá z nebeské výšky.  Měli a máme Tě  moc rádi.  Přátelé

Za celou dobu, co jsi jinde, jsem si nezvykla na to, že Tu nejsi mezi mými přáteli se svým humorem, povzbuzením, že už nikdy nepřijdeš na kávu a popovídání.
Odešlo Vás z okruhu mých přátel neskutečně moc a jen pocit, že se tam nahoře máte dobře a už Vás nic nebolí a netrápí, mi dává sílu tu bez Vás žít.  Žijte blaze a buďte tu s námi jako naši  andělé.  

Neúprosně běžící čas...rok...rok bez Tebe, Fidorku...rok, kdy jsem si každý den uvědomovala, jak moc mi chybíš, Tvá povzbudivá slova, Tvůj humor, smích, Tvá lidská přítomnost...utekl rok, hodně se v něm stalo...vím, že nejsem jediná, komu chybíš, jsou to všichni Tví přátelé...odcházejí přátelé, rodina, úžasní lidé, bez nichž je náš život prázdnější...jen krásné vzpomínky, fotky z různých setkání a povídání si o Vás všech nám dává pocit, že jste tu stále s námi...ale jako lidé, chodící po této zemi nám všem chybíte...tak se mějte všichni hezky alespoň tam na nás počkejte ...s láskou a úctou za všechny přátele, kterým chybíš, Fidorku...letitá kamarádka Jíťa  

Svítí slunce, ještě stále hezky hřeje, přichází podzim a já si mimo toho, že rostou houby, i když ne moc a ten les, kam jsi mne vzal a kde jsme vždy něco našli, pomalu a jistě kácí a tak se mění k nepoznání...uvědomuji , že dnes je to na den přesně půl roku, kdy jsi se rozhodl nechat nás tu bez sebe...chybíš nám všem, vzpomínáme s Jarmilkou, Věrkou, Mirečkem...chybí nám Tvůj smysl pro humor, úsměv, laskavé slovo, přátelství, ochota, radost...chybíš nám všem Fidorku...a tak i za nás všechny i bývalé kolegy posílám tam nahoru do nebíčka pozdravení...jsi v partě úžasných lidí, kteří žijí a navždy budou stejně jako Ty žít v našich srdcích...s láskou Vám všem za všechny Jíťa

Tak jsem se dnes dozvěděla,že je už s Vámi všemi i Dan, kterého jsi Fidorku viděl jen jednou a moc jinak neznal teď ho však prosím přijměte mezi sebe, je tam u Vás zatím jen chvilku a neví, jak to tam všechno chodí...ach jo...odchází Vás z mého života najednou nějak moc...Ty také víš, že ale přicházejí noví lidé...víš a to je moc dobře...opatruje se tam nahoře všichni a také je všechny ode mne pozdravuj...

Hezké ráno, Fidorku,
co takhle popovídat si, dát kávičku? Proč už tohle nikdy nebude, proč už se neozve Tvůj hlas, aby mi řekl, že je čas vyrazit do lesa...Proč už nejsi ady dole s námi, když nám všem tak moc chybíš?...

Chybíš strašně moc...nám všem...

Fidorku, Ty už víš, že jsme s Janou našly společnou řeč, sešly se a dokonce si i zavoláme a tykáme si...škoda, že nás tohle napadlo až když už Ty u nejsi s námi...vzájemně se utěšujeme, protože nám moc chybíš...na všechno, na radu, na úsměv, na ranní pozdrav, na posezení u kávy, na řešení všeho, co kde a u koho nastalo...a tak jsme tu s Jani uzavřely přátelství...a myslíme společně na Tebe...zdraví i Věrča s Mírou, Jarmilka, vzpomíná Martina...

Milane když jsem ti loni přála k narozeninám hodnê zdraví,  ani v nejhorším snu by me nenapadlo,  že je to naposled.  Milane často na tebe vzpomínám... chybíš mi. Jana

Fidorečku,
tak máš dnes narozeniny, 73 a přece první, které slavíš úplně jinde a jinak...a tak hezky jsi je mohl oslavit tady dole s námi všemi, svými přáteli a rodinou...
Dnes i za ty naše společné přátelé, kteří na Tebe myslí, přeji všecičko jen to nejlepší a věř, že jestli je něco, co bychom si všichni svorně přáli, tak to, aby jsi byl s námi a my s Tebou a bylo to tak fajn, jak s Tebou vždycky bylo...srandičky, pohoda, klid, naslouchání, povídání, ale i to, že jsi řekl na rovinu vše tak, jak jsi to viděl, i když jsi předem věděl, že se třeba nafrknu, ale zase bude časem vše dobré, protože budu muset uznat, že jsi měl pravdu...anebo třeba neměl, což jsi zase uměl uznat Ty...
Jsem ráda, že jsem Tě směla mít za přítele více jak čtyřicet let, vážím si toho tak, jak jsem si vždy vážila, vážím a budu vážit do konce svých dnů ...
Oslav tam nahoře se všemi těmi, co mi schází stejně jako Ty, své narozeniny a Den otců...s láskou v srdci za všechny přátelé Jíťa

Milane chybíš mi, určitê bys už chodil na houbičky a volal mi  jestli  rostou,  často na tebe vzpomínám.

Milánku, vzpomínají na Tebe Tví kolegové a kolegyně z Tepny a přejí Ti krásný svátek...Jana je po operaci kyčelniho kloubů v lázních a chybí jí moc Tvé rady a zkušenosti  

Fidorku, Milánku náš...přejeme Ti do nebíčka všechno nejlepší k Tvému svátku...myslíme na Tebe, vzpomínáme, jsi tu s námi a vždy budeš...Jíťa, Jarmilka, Věrča s Mírou...moc nám chybí Tvůj smích, pohoda, radost a štěstí, které jsi nám svou přítomností dával...užij si tam u Vás se všemi krásný sváteční den

Milý Fidorku, tak na podzim nebylo co řešit, řekla jsem Ti, že přijede Věrča s Mírou a bylo jasné, že se společně potkáme...ano, i dnes přijedou a Ty budeš s námi...jen povídat s Tebou si budeme v myšlenkách a moc rádi a s láskou na tebe vzpomínat...sice bude o jednu kávu méně, ale Ty budeš navždycky s námi...ach jak moc mi chybíš...ale vždyť víš...

Chci Ti popřát dobré ráno, krásný den, sednout si s Tebou Fidorku, dát si s Tebou kávu a povídat si o radostech a starostech běžného života...a tak Ti přeji dobré ráno a krásný den a dívám se nahoru do nebe a čekám Tvůj hlas a smích...a zatím je mi jen a jen smutno...a ak jen doufám, že jste už zase dali dohromady tu starou střeleckou partu s mým taťkou, strejdou Pepíkem, teď i Standou Touškem...a že je Vám tam všem pospolu zase tak fajn jako bylo tady dole...opatrujte se mi tam všichni...myslím na Vás...

Fidorku, strašně moc mi chybíš...
Jela jsem dnes z práce domů, naskočil jsi mi do myšlenek se zoufalým pocitem prázdnoty a smutku...koulely se mi slzy po tvářích...chybíš mi...strašně moc mi chybíš...

Seděly jsme s Martinou u mě v bytečku a vzpomínaly na Tebe, Fidorku, na to, jak by jsi s námi dal kávu, jak by jsme se zasmáli, popovídali si...když jsme i konečně obě udělaly radost s tím, že jsme si našli hodné partnery a mohly jsme si s Tebou o nich povídat a vídat se všichni společně...odešel jsi a díváš se na nás z nebe...doufám, že jsi spolu s mým tatínkem oslavil jeho osmdesátiny...myslíme na Vás všichni, kteří Vás máme moc rádi...
Říkaly jsme si s Martinou, co by jsme daly za to, kdyby se na dispeji našich telefonů ukázalo Tvoje jméno a ozval se Tvůj hlas...nezapomeneme...s láskou Jíťa a Martina

Seděli jsme spolu se Zděndou a on věděl, že nejsem vyrovnaná s tím, že tu nejsi...cítím se jak bezruká...ráno se probudím, chtěla bych Tě pozdravit, vzít telefon, ve kterém by se ozval Tvůj hlas a zatím je tu ticho...stejné ticho jako nastane vždy, kdy odejde z mého života na druhý břeh někdo, kdo je tak blízko mému srdci, někdo, kdo mnoho desítek let tvořil nedílnou součást mého života...dívám se na Tvou  fotku, tečou mi slzy a moc se mi stýská...doufám, že už jsi spolu s mým taťkou a strejdou Pepíkem, se svým bráškou i všemi těmi, se kterými jsi se tady dole tak dobře znal a snad už vtipkuješ s nimi...všichni mi moc chybíte...tak se mějte tam nahoře moc hezky a řekni všem, že na Vás stále myslíme a že jste tu ve vzpomínkách stále s námi...

Fidorku, smutním...stýská se mi...včera jsem prohlížela fotky, akce, kde jsme se společně potkávali...strašně moc mi chybíš...

Ahoj strýčku Fido,

moc Té zdravím do nebíčka.
Velmi mě mrzí,že jsem nemohla pŕijít na Tvé poslední rozloučení,ale v mé mysli a duši zůstaneš napořád.

Neni dne,kdybych na Tebe nemyslela..teď jsem Ti dlouho nepsala,já vím. Víš jak to mam s tim časem viď,ale já si Tě pořád nosim ve své duši víš,takže jsi vlastně semnou pořád a proto sem nemusim každý den. Je mi smutno Fidoušku..chtěla bych se za Tebou moc stavit,obejmout Tě a říct Ti,že jsem ráda,že Tě vidim..je mi smutno Fido.

Kdykoliv půjdu letos do lesa na houbičky , tak ti nahoru zamávám. Ahoj Míla

Už jsem měla v ruce telefon...kam ale volat?
Do nebe...
Fidorku, chtěla bych Ti jako vždy popřát hezké ráno a moc pěkný den, chtěla bych si s Tebou zase povídat...a tak povídám jen v myšlenkách...vzniklo vakuum, prázdné místo...ale v srdci mám místa víc jako dost...tak pozdrav jen po myšlenkách a všechny vzkazy taktéž...jen mi chybí odpovědi...chybíš mi Ty, příteli, kamaráde...

Milý Fidorku,
za chvíli nastoupíš na svou poslední pozemskou cestu...je smutné, že my všichni, kteří si Tě neskonale vážíme a máme Tě rádi, nebudeme moci být s Tebou...ale my jsme s Tebou...na Tvou počest, na letité přátelství, na Tvoji lidskost, na Tebe jako človíčka se srdcem na dlani zavzpomínáme dnes každý sám a zapalíme Ti svíčku...jakmile to půjde, víme už, že Ti uspořádáme vzpomínkový den...semkli jsme se všichni Tví přátelé a moc rádi na Tebe budeme vzpomínat...
Na Tvou poslední cestu svítí sluníčko a to ještě ráno padal sníh...vidíš, i to sluníčko je k Tobě přátelsky nakloněno...odpočívej v pokoji, náš drahý příteli...
S úctou k našemu dlouholetému přátelství, s úctou k Tobě za všechny přátelé Jíťa

Moc mi promiň,že jsem za Tebou nepřišla na tu jipku...měla jsem to zařídit nějak..je mi to tak moc líto.
Jenže já věřila,že se uzdravíš a uvidíme se u Tebe v krámečku..nezlob se prosím na mě za to Fidoušku.
Moc mě to trápí víš...odpusť mi to..

Zdravím Tě Fido,
tam nahoru na onen svět, kde už Tě nic netrápí a také nebolí.
Ale za to já musim říct,že mě a Jíťu a další Tvé přátelé ten Tvůj odchod bolý neskutečně moc..

Měl jsi tady ještě zůstat s námi,bez Tebe to už nebude jako dřív. Už vim,že nemam za kým jít jentak si povídat nebo si vyslechnout upřímný názor na danou věc nebo bolístku na srdci a nebo si navzájem udělat ze sebe legraci.
Začínám si čim dál více uvědomovat,co se vlastně stalo a bolí mě to o to víc a víc...
Udělala bych vše možné a nemožné,aby jsi se mohl vrátit zpět mezi nás živé duše,
ale osud nám Tě vzal a neni cesty zpět...moc na Tebe myslím a je mi smutno.
Pozdravuj tam nahoře v nebíčku prosím mého kamaráda Petra Klimeše..byla to moje velká láska víš, když mi bylo 14,ale osud si ho vzal velmi brzy. I on mi tady velice chybí...chybíte mi oba. Mam Tě moc ráda Fido.
Chybíš mi

Každé ráno se probudím a usmála bych se jako vždy, ale nemůžu...vzpomenu si na to, že by jsme si popřáli hezký den přes telefon, sms a třeba se dohodli, že se uvidíme a popovídáme, bylo to vždycky Fidorku tak fajn, vždy jsi dal tomu povídání šmrnc a i ze smutného dne jsi dovedl vykouzlit to hezké, co se dalo, převedl jsi vše jiným směrem, ukázal, co jsme my holky v tu chvíli neviděly...já oproti Martině měla to štěstí, že jsi mohl říct "no, konečně vidím vedle tebe normálního, fajn chlapa a ne ty blbce..." bylo to fajn, vždycky, i když jsi viděl toho nenormálního a věděl, že mi to bude proti srsti, prostě jsi to řekl na rovinu a věř, že i když jsem se  tím mnohdy neztotožňovala, vždycky  jsem Ti pak Fidorku dala za pravdu...pomáhal jsi mi v hodně těžkých chvílích a i v těch hezkých jsi stál po mém boku...
Nedá se zapomenout na více jak 40 let nádherného přátelství...přátelství, které nikdy nezkončí...odešel jsi, ale navždy zůstáváš s námi všemi...

Ahojky strejčku Fido,jak se dnes máš???
Myslim se slzama v očích neustále na Tebe a nemohu tomu všemu prostě stále uvěřit.
Pořád čekám,že mi zavoláš a na displeji uvidim Tvé jméno...
Je to tak bolestivé,že už se tady na tom světě nemůžeme potkat,ale já vim,že tu s námi jsi nadále a vzhlížíš na nás ze shora.Pobrečím si každý den odedne,kdy jsi nám všem řekl sbohem a vydal ses na cestu,která je pro nás živé duše neznámá,ale dříve či později po ní stejně budeme kráčet všichni.
No hold život je rozjetý vlak ze kterého někdo vystoupí dříve a někdo zase déle,tak to prostě je.
Našla jsem si moc hodnýho chlapa Fido nebo vlastně on si našel mě,takhle to bylo.
Měl by jsi ze mě velkou radost a úplně slyším,jak mi řikaš..no konečnê chlap,který Ti za to stojí Martinko...přesně vím,že tohle by jsi mi řekl.
Chtěla jsem s Mírou za Tebou přijít,že si dáme to kafíčko,ale nějak už jsem to nestihla...Fidoušku, je mi tak smutno a chtěla bych Tě zase moc vidět a obejmout

Tak to vidíš, Fidorku...Martina Ti to hezky napsala, protože to tak hezky i cítila a mohu s ní jen a jen  souhlasit...
Jsem ráda, že zafungovala krásná lidská soudržnost a že všichni Tvoji přátelé se dali dohromady...napsala jsem Tvé bývalé kolegyni Janě a ta poslala zprávu dál a tak Ti všichni ti, kdož Tě měli rádi, tak jako my dvě s Martinou, Věrkou a Mírou, Jarmilkou a všichni ostatní, můžeme vyjádřit své pocity a vše, co Ti ještě chceme říct právě tady...já Ti pak dám vědět, co jsem Janě navrhla a co podnikneme, jen co to půjde...neboj, nikdy na Tebe nikdo z nás nezapomene, protože Ty jsi Fidorku nezapomenutelný...
Vždycky Ti budu v lese věnovat vzpomínky a klidně budu Janě z lesa nosit houby já, a ona bude vědět, že je má od nás obou, od Tebe i ode mne...

Strejčku Fido,tak jsem Ti vždycky řikala.Nemohu tomu pořád uvěřit,že už tu mezi námi nejsi.
Kéž by to byl jenom zlý sen, ze kterého se brzy probudím a řeknu si ano, byl to sen,
ale bohužel je to krutá
skutečnost se kterou se budu muset naučit žít.

Děkuji Ti moc za vše,co jsi pro mě kdy udělal..když jsem třeba měla bolístku na duši,tak jsi mě  vyslechl,poradil a rozesmál a řekl už nebuď smutná on za to nestojí.Těšila jsem se ,že až to všechno skončí,tak se zastavim na kafíčko a spolu si ho vypijeme a zase zasmějeme jako
vždycky,ale už jsem to nestihla.

Moc mi Fidoušku chybíš,ale já vim,že v naších srdcích zůstaneš napořád.,protože Ty jsi byl nejhodnější človíček se srdíčkem na správném místě.
Nikdy na Tebe Fido nezapomenu.
Mam Tě moc ráda a posílám Ti tam nahoru pusinku a jedno velké obejmutí.

Úplně přesně vím, co bys teď udělal...obejmul mě a řekl "Jitulko, nebul"...protože to vím, snažím se...jen mi to prostě nejde...

Proč mi odcházíte vy, nejlepší a neúžasnější lidičky mého života? Ty, taťka, Magdalenka, Jaroušek, Věrka, Bára...Vy všichni, kteří jste mi tolik do života dali a tolik jej obohatili? Chtěla jsem Ti toho ještě tolik říct, tolik toho s Tebou zažít...jen jediné, co tiší mou obrovskou bolest je to, že jsi ve společnosti mých úžasných přátel, z nichž jsi většinu znal...Fidorku, vždycky mi budeš chybět...