Věruš, krásný narozeninový den k Vám do nebe.

Chybíš mi Věruš pořád stejně, I když léta letí, Tvoje místo je prázdné a mě smutno, že tu nejsi

Věruš, jsem ráda, že jsme opět mohly být spolu, byť jen ve snu...pomohla jsi Ty mě a já Tobě a do rána jsem si sen pamatovala a byla jsem tak šťastná za naše opětovné setkání. Měj se tam nahoře moc hezky

Moje drahá přítelkyně Věruš, dnes jsem se pročítala řádky naší korespondence, kterou jsme vedly i písemně. Každým dnem si uvědomuji, jak moc mi chybíš, jak fajn bylo mít Tě za přítelkyní, se kterou jsme si mohly říct i ty nejniternější pocity, které jsme obě měly. Vždy jsem si Tě nesmírně vážila a tak to navždycky i zůstane. Dnes si s Tebou povídám jen v myšlenkách, ale vím, že mi i tak nasloucháš. Vždy jsi byla, jsi a navždy zůstaneš mou drahou přítelkyní a naše přátelství tím z nejkrásnějších. S úctou Jíťa  

Věruš, díky za dnešní setkání ve snu, byla jsem s Tebou moc ráda, tak jako vždycky, když jsme se spolu potkaly

Milá Veruš,
Oslav ty své pulkulatiny se všemi, co tam s Tebou jsou. Moje hrobečky se včera zase rozrostly, včera k Vám došel děda Ríša.
Myslím na Tebe každý den a věř,  že mi stále moc chybiš

Jsem ráda, že jsem se s Tebou Veruš potkala alespoň ve snu a mohla tak být chvíli zase s Tebou...

Nikdy jsi mi nepřestala  Věruš chybět

Milá Věruš,  tak jsme se včera sešli všichni, poseděli jsme tam, kde jsi s námi před osmi lety byla naposledy a byla jsi tu s námi i teď, vzpomínali jsme na vše krásné a veselé,  co jsme s Tebou prožili.
Tolik let už nejsi s námi fyzicky, ale přesně tolik let mi tak příšerně moc chybíš...nikdy nezapomenu na tak úžasnou ženu,  kterou jsem v Tobě potkala...

Někteří lidé nepřestanou chybět po celá léta.  Ty mi Veruš chybíš tak moc celou dobu, kdy tu nejsi, stále jsem se nesmiřila s myšlenkou, že se tady, na tomto světě už nepotkáme, tak snad až tam, na druhé straně...

Milá Věruš,
do nebíčka za Tebou letí mé přání krásných narozenin...uběhlo dlouhých sedm let, v nich nebyl den, kdy by jsi mi nechyběla, kamarádko, přítelkyně moje drahá...chybíš mi...jen doufám, že víš, jak tady dole žijeme a máš radost, že už je zase konečně po letech spousta věcí dobrých...

Bez Tebe už není nic jak Věruš bývalo, celá a naše parta už se stěží sejde a když se už tak stane, tak zábava vázne...moc ráda vzpomínám na letní Rozkoš, kde jsme byli od rána do večera, připravovali pohoštění pro všechny, radovali se z toho, že můžeme být celý den venku u vody...s Jardou a Vlastíkem...ostatní přijeli až odpoledne...moc se jim tam nechtělo, ale my to měli rádi a jezdili jsme poslední léta jen ve čtyřech...
Bývalo to fajn...fajn s Tebou, nikdy jsi nezkazila žádnou zábavu, byla jsi úžasná přítelkyně, která znala všechna zákoutí mé duše a všechny moje pocity a já zase ty Tvé...chybíš mi...moc mi Věruš chybíš...  

Milá Věruš...
Ani těch šest let nezahojilo bolest z Tvé ztráty, z okamžiků shledání, povídání si, zasmání se, prožívání života každé z nás. Naše setkání kolektivu už nikdy nebudou taková, jaká byla s Tebou, hodně jsme se pobavili, nasmáli, bylo nám všem moc fajn...teď bychom spolu s Tebou slavili už 73 narozeniny a bylo by to moc fajn...já osobně věřím, že je to fajn teď pro Tebe, protože tam, kde jsi jsou všichni moji milovaní s Tebou a věřím, že se tam máte moc hezky...popřeji Ti vše nejlepší, má drahá přítelkyně...moc mi chybíš, Věruš...

Věru, popřeji z celého srdce vše jen a jen to nejlepší...stále vzpomínám, zapomenout se nedá...a ani bych na tak vyjímečnou ženu, jako jsi Ty byla pro mne, nechtěla...čas utíká,ale stále stejně mi chybíš...

Věruš, potkala jsem Janu a povídaly jsme o Tobě, že je to už pět let, co jsi nám odešla...a konstatovaly jsme obě svorně, že jsou lidé, jako jsi Ty, kteří jsou nenahraditelní...chybíš nám moc i po těch pěti letech...chybí mi Tvé povídání, Tvé naslouchání, názory...chybíš mi jako člověk, chybíš mi jako přítelkyně...chybíš mi...stále...

Milá Věruš, dnes bychom Ti přáli k narozeninám...před dvěma dny to bylo dlouhých pět let, kdy jsi odešla...Věruš, tak strašně moc mi chybíš, že na to nejsou slova, kterými bych vyjádřila tu ztrátu...byla jsi přítelkyní, se kterou jsem mohla řešit úplně všechno na světě a vždy jsi měla slova na utěšení, pochopení, vždy připravená pomoci...pět let je dlouhá doba, ale ještě to nepřestalo bolet...neskutečně moc mi chybíš...a tak Ti přeji, aby ses tam měla se všemi moc dobře...a až se zase sejdeme, budeme si všechno vyprávět...stýská se mi po Tobě...moc...Jíťa

Milá Věruš...
navždy mi budeš chybět...tak tam nahoru, tam, kde jste všichni moji milovaní, posílám přání k Tvému svátku...vše jen a jen to nejlepší...s láskou v srdci Jíťa

Chybíš mi...strašně moc mi chybíš...

Probírám se dnes vzpomínkami a otevřela jsem přáníčka, která jsem dostala před pěti lety k padesátinám...otevřela jsem Věruš to od Tebe...věř, že slzy se mi draly do očí.
"Myslím na tě, i když spím, v dešti, blátě poběžím,
vše nejlepší Ti přát, kytičku Ti dát..."
Tehdy jsi věděla, že jsi nemocná, odložila jsi svůj nástup o pár dnů kvůli mé oslavě.Byla jsem šťastná, že jsem dostala ten nejúžasnější dárek na světě a to všechny moje přátelé mít vedle sebe. Podařilo se a oslava byla moc hezká a vydařená po všech směrech...za osm měsíců poté jsi v tichosti a sama jen s anděly odešla z tohoto světa. Přála sis jediné a to, abychom si Tě ve svých vzpomínkách zachovali takovou, jakou jsme Tě znali - usměvavou, laskavou pohodářku.Ztratila jsem nejvíc ze všech...vzácnou lidskou bytost, neuvěřitelně laskavého člověka se srdcem na dlani, vždy ochotnou naslouchat a poradit...za čtyři a půl roku jsem se se ztrátou tak vyjímečného člověka jako jsi Ty a navždy taková zůstaneš, nevyrovnala..
  

Krásné vánoce, Věruš...letos  Vaší partu posílil a naší oslabil náš ředitel Olda...vzpomínáme na Vás všechny s láskou v srdci...moc mi chybíš...strašně moc...

Věruš, doufám, že  i narozeninová oslava byla úžasná...dnes bude slavit Bára svátek, pozítří narozeniny a bohužel i první smutné výročí...holky moje, mějte se tam nahoře moc krásně....s láskou v srdci Jíťa

Kdyby mi někdo Věruš řekl, že se s Tebou už nebudu vídat, řekla bych, že je blázen...proč také? Vždyť jsme si vždy tak rozuměly, znaly jsme jedna nejtajnější citovno té druhé...odložila jsi operaci, aby jsi mohla být spolu se všemi mými přáteli na oslavě mých padesátin...tehdy jsi už věděla, že...byl krásný březnový den a my všichni se radovali...byla jsem tak šťastná...pak přišel listopad, ty už jsi nechtěla vidět nikoho z nás...všichni jsme to respektovali...a pak jsi dva dny před svými narozeninami odešla...zbylo ne prázdné místo, zbyla neuvěřitelně obrovská propast...uběhly čtyři roky a já se nikdy s Tvým odchodem nesmířila...zapaluji svíčky každý den...dnes přijmi ještě další a záplavu květin...nikdy na Tebe Věruš nezapomenu, protože jsi prostě nezapomenutelná...s láskou v srdci a bolestí své oddané přítelkyni... Jíťa

Navždy zůstaneš pro mne nezapomenutelnou přítelkyní a úžasnou ženou, kterou jsem měla to obrovské štěstí ve svém životě potkat...hodně jsi mi Věruš dala a byla jsem vždy moc ráda za Tvé krásné přátelství...nikdy si ho nepřestanu vážit stejně tak jako TEBE...strašně moc mi chybíš...

Milá Věruš,
tak dnes slavíš svůj svátek...Ty moc dobře víš, že  Ti přeji vše jen a jen to nejlepší..hezky to tam se všemi oslav...myslím na Tebe a věř, že ač utekly téměř čtyři roky od Tvého odchodu, chybíš mi stále stejně a stále jsem se s tím, že tu nejsi, nevyrovnala...moc mi chybí naše povídání, Tvé názory, povídání i naslouchání...

I když už jsi tam na druhém břehu 3,5 roku, nezvykla jsem si na to, že když se kdykoli otevřou dveře, Ty v nich už nebudeš stát tak jako vždycky, že marně budu čekat na nádraží na příjezd Tvého autobusu, že už nikdy nebudeš dávat takovou radost a pohodu celému kolektivu...hodně věcí bych potřebovala říct právě Tobě, podělit se s Tebou o své nejtajnější sny a myšlenky, o to, co se v mém životě děje a slyšet právě Tvé názory...tolik moc mi Věruš chybíš...vím, že se jednou zase setkáme...Eva je nemocná a i Standa má zdravotní problémy...scházíme se, je nás už jen hrstka...vzpomínáme na Vás všichni, chybíte s Bárou všem...

Milá Věruš,
včera se zase po letech sešla naše parta na přehradě...bylo to hezké setkání, jen zvláštní hned z několika důvodů...sice jsme jeli jako každý rok ráno s tím, že připravíme pohoštění, takže Vlastík a Jarda to jistili spolu se mnou a oslavencem Standou...pořád jsme všichni podvědomě čekali, že se zjevíš někde za rohem se svým smíchem a pohodou a zpestříš nám den...volala jsem Evě, pouštěli jí právě včera z nemocnice, tak hlásala, že nedorazí...a stejně tak jako na Tebe, jsme čekali i na Báru...ona vždy dorazila odpoledne, většinou s Ivou a Jirkou nebo nějak kolem jejich dojezdu...dojeli oni dva...a už jste chyběly dvě...ženská část kolektivu zůstala silně oslabena o Vás dvě...pobavili jsme se, jen už to setkání nemělo tu sílu a energii jako když jste tu byly Vy dvě...pevně věřím, že jste byly obě s námi, neboť se o Vás dvou stále mluvilo a vzpomínalo na všechna setkání s Vámi...

Věruš,
nikdy nezapomenu na setkání u mě doma, kdy jsi se potkala s mým taťkou, bylo to moc příjemné setkání a já byla tehdy moc ráda, že zná někoho z mých moc dobrých přátel...
Dnes už je s Vámi, tam nahoře a stejně jako Vás všechny, ho už nic nebolí...prosila jsem už i Jarouška, vezměte ho do své party spolu s Bárou a Terezkou a maminkou Marií a já budu vědět, že jste všichni šťastni a spokojeni a bude se mi zase žít o trochu spokojeněji, protože budu vědět, že je s Vámi a je mu stejně tak dobře, jako Vám...moc děkuji...nezapomínám, nechci, nemohu...máme tolik společných a krásných zážitků...díky za společné chvilky společného času tady na zemi, tady, kde můžeme být jen pouhý okamžik a pak se zase vracíme "domů"...užívejte krásného jara, pozdravuj všechny ty, jenž obohatili můj život a dali mu smysl, pořádek a krásu...opatrujte se mi tam všichni....s láskou v srdci Jíťa

Věruš,
určitě bychom se s Tebou sešli na Tvých 70 tinách...zatím se sejdeme na Bářině pohřbu...NEZAPOMENEME NA VÁS...

Věruš,
nejen, že před pár týdny za Tebou odešla Eva Grohová, dnes, v den svých 65 tých narozenin i "naše Bára Hejzlarová"...Vánoce už tam budete trávit všechny společně...před šesti dny to byly tři roky, co jsi dva dny před svými 67 narozeninami odešla navždy Ty...a dnes Bára...drahé kolegyně, opatrujte se nám tam...myslíme na Vás všichni...za kolektiv Jíťa

Moje drahá Věruš,
nechce se ani věřit, že je to již dlouhé tři roky, co jsi odešla z tohoto světa, který Ti na konci dal nerovný boj se zákeřnou rakovinou, který jsi nakonec prohrála...vím, že jsi dnes tam, kde je Ti už jen a jen dobře, nic Tě nebolí a je Ti fajn...vidíš, zrovna teď bych potřebovala aby jsi mi upletla soupravičku na našeho chlapečka Kubíčka, který se konce května narodí...chybíš mi jako přítelkyně, člověk, který s úžasným naslouchacím talentem poslouchal moje radosti i strasti života...chybíš mi každým dnem, vím, že víš, co se kde děje a jsi nám všem nablízku...jenže se už s námi nemůžeš smát na setkáních, na které já osobně chodím moc málo, protože tu nejsi TY...užili jsme si nádherné chvíle, na které nejde zapomenout a také bych to ani tak nechtěla...vždy budeš součástí mého života...opatruj se, pozdravuj všechny moje drahé, které už jsou s Tebou na druhém břehu a po kterých se mi stýská tak jako po Tobě...

Moje drahá přítelkyně, nezapomenutelná kolegyně, Věruš...
nejen k dnešnímu svátku Ti posílám své vzpomínky, myslím na Tebe stále, protože mi neskutečně moc chybíš...Ty se svojí pohodou, radostí z úspěchů, soucítěním s neúspěchem, vždy jsem Ti mohla říct úplně každý, byť nejkrytější pocit svého nitra, vždy jsi mne dovedla pochopit, probrat celou situaci, podpořit...a teď tu bezmála tři roky nejsi...vím, že víš, že se udála velká spousta věcí za ty dny, kdy se s námi nesměješ a díváš se na nás odtamtud shora...opatruj se, užívej si sváteční pohodu se všemi, kteří jste už tam, kam za Vámi v budoucnu zamíříme i my...nezapomínám, naopak...pááá

Tak jsme se dnes Věruš sešli...já poprvé za dva a půl roku od Tvého pohřbu na akci od našeho kolektivu...byla jsi tu s námi, vzpomínali jsme na krásné chvíle, které jsme za ta společná léta prožili...Tvá přítomnost byla cítit na každém kroku...prostě byla jsi Tu...naše šefová, kamarádka, přítelkyně, báječná ženská...taková, jaká jsi vždycky byla...jsi a budeš žít navždy v našich srdcích a vzpomínkách....zdraví Tě všichni...Iva, Jirka, Eva, Bára, Standa, Jarda a já...

Tak moc mi Věruš chybíš, že se to ani slovy nedá napsat...

Věruš, moje milá přítelkyně,
čas plyne, některé rány se prostě ani časem nezahojí...příští týden mám s naší partou sraz, loučím se...podnět k setkání jsem dala já, chci je ještě všechny vidět, protože nevím, jak často pak budu jezdit...také s Vlastíkem jsem obnovila kontakt, ale ten má jinou akci na přijít nemůže...snad i s ním se ještě potkám... chtěla bych sedět naproti Tobě, pít kávu, povídat Ti a naslouchat Tobě...a tak Ti své povídání posílám v myšlenkách a povídám si s Tebou tak...vím, že mne slyšíš, vím, co říkáš...
Jen u toho setkání nebudeš...i proto jsem se od Tvého pohřbu s partou nesešla, prost jsem věděla, že Tvé místo je nemožné zaplnit kýmkoli jiným, Ty ji prostě byla naše šefová, suprová ženská, báječná přítelkyně...Věruš, nikdy nezapomenu...hodně jsi můj život obohatila, hodně mi dala vším...svou lidskostí, krásou duše a vnímáním srdcem...mám Tě ráda...

...strašně se mi po Vás obou stýská...tak moc mi chybíte...oba jste úžasní...tak jsem Vás poznala, znala a tak Vás budu mít navždy ve svém srdci...tak to tam hezky nahoře oslavte...a dávej mi na něj pozor...je s ním sranda, hodně zná, umí a nádherně zpívá...páááá...myslím na Vás...

Má drahá přítelkyně, Věruš...přeji i Tobě krásné Velikonoce, svátky, které jsi měla vždy ráda...mám od tebe stále ta vajíčka s čepičkami, které jsi pletla...byla jsi tak šikovná...teď naše "paní Hani" oslavila 70 ku...vzpomínala jsem na to, jaké to bylo, když jsme byli všichni pohromadě a slavili její padesátku, Tvojí, Bářinu, Jardovu, Standovu, Evinu,Vlastíkovu, Ivinu a mojí...tolika jsme toho za ta léta prožili a užili...parta se schází, dnes se mne ale už nikdo neptá, jak dělám, takže pravidelně dělají posezení a já mám odpolední...od Tvého pohřbu jsem se s nimi vlastně ani nesešla...jen s Vlastíkem, jenže nějak nestíháme časově...nezvykla jsem si na to, že tu s námi nejsi...tolik bych Ti toho chtěla říct naživo, tak, jak jsme byly zvyklé...zatím Ti vše říkám jen v myšlenkách a vím, že mi rozumíš a víš, co se tu dole děje...Jaroušek mi odešel tři měsíce po Tobě, tak se tam oba opatrujte, myslím na Vás a nikdy nezapomenu...mám Vás oba hluboko v srdci...

Věruš, myslím na Tebe každý den...tak moc mi chybíš...tolik věcí bych Ti chtěla říct tak, jak jsme na to byly zvyklé, když jsme seděly u šálku kávy nebo sklenky dobrého vína...já vyprávěla, ty jsi k tomu říkala svůj názor...vždy jsi se snažila mne chápat a pomoci tak, jak to bylo jen možné...neuvěřitelně moc mi chybíš...jen doufám, že se dnes dobře znáte s mým Jarouškem, který mi také strašně moc chybí a užíváte radostí a pohody a nemáte žádné starosti a hlavně už Vás nic nebolí a netrápí...dávej mi tam na něj pozor, on bude zase dávat pozor na Tebe...mám Vás tak moc ráda...

Milá Věruš,
tak dnes slavíš své druhé narozeniny na druhém břehu života...tak Ti přeji, ať se ti oslava moc podaří, tak jako vždycky, když jsi byla dole na zemi s námi...přeji Ti vše jen a jen krásné a dobré...navždy T budu nosit ve svém srdci, jsi úžasnou přítelkyní...opatruj se, pozdravuj mého Jarouška a všechny společné známé, které jsi tam potkala...s láskou v srdci Jíťa

Věruš,
čas tak strašně moc rychle letí...dva roky...a tak moc mi chybíš...

Milá Věruš,
včera jsme seděli tam, kam jsme chodili všichni tři...vím, byla jsi celou dobu s námi, cítila jsem Tvou přítomnost a hodně vzpomínek a zážitků bylo společných nás všech tří...doufám, že jste spolu s Jarouškem, dáváte pozor jeden na druhého, nic Vás nebolí a je Vám už moc hezky...pokud to zítra půjde, přiblížím se hodně blízko na nebi Vám dvěma...s láskou Jíťa...

Věruš, tak moc mi chybíš...chtěla bych Ti teď naživo vyprávět o všem, co se v mém životě děje, na co se chystám...vím, že by jsi mi k tomu řekla svůj názor...a právě ty Tvoje názory mi tak moc chybí...doufám, že se tam nahoře máš moc hezky a že si s mým Jarouškem neděláte obavy, já to zvládnu, vždyť nade mnou držíte své ochranné ruce...já je cítím...miluji Vás...

Milá Věruš,
přeji Ti touto cestou krásné Velikonoce, vždyť jsi je měla tak ráda a dělala nám všem svá pověstná vajíčka s kulichem...mám je za ta léta všechna...díky moc za ně...Jíťa

Milá Věruš,
všichni už za Tebou byli a popřáli Ti, já jsem nemohla, byla jsem v práci...neboj, dorazíme s Vlastíkem tento týden...
...užij si krásné narozeniny...

Dlouhý rok uplynul plný bolesti a smutných chvil,
žal a smutek se u mne zabydlil,
odešla jsi Ty, Věruš, moje dobrá víla,
s Tebou ztratila se moje síla.
Dál Jaroušek se do očí mi díval,každý večer,
písničky mi zpíval a hladil prázdné místo v srdíčku...
však po Tobě odešel za krátkou chviličku.
Tři měsíce měla jsem po Tvém odchodu jeho sílu a klid,
pak i on musel tam, kde jsi Ty,navždy odejít...
V nebíčku už Ty posloucháš každou jeho písničku,
já ještě chodím po světě a svoje břímě nesu,
někdy klid cítím, jindy mám pocit, že ho neunesu...
Smutno je mi bez Vás a Vašeho povídání,
ale ještě mám asi poslání a musím tu na světě být,
bez Vás dvou, tu smutně žít...
Stýská se mi... tak mějte se tam moc hezky...

Milá Věruš,
dnes Ti všichni Tvoji přátelé přejeme k Tvému svátku tam nahoru do nebe, aby Ti bylo jen a jen dobře...věř, že Tě všichni nosíme ve svých srdcích a nikdy na Tebe, Tvůj smích, pohodu, štěstí, které jsi nám dávala,nezapomeneme...Jíťa, Vlastík, Eva, Iva, Jirka, Standa, Bára, Jarda, Jana, Hana, Andrejka

Z celého srdce DĚKUJI všem, kteří na "VĚRUŠ" vzpomínají s láskou...

Tak rychle ten čas letí...každý mi říká, že časem bolest zmizí, že bude "zase líp"...jen ten, kdo ztratil ty nejvzácnější lidičky ze svého života ví, že stesk bude pořád v našich srdcích...že nezmizí, stejně jako nevyblednou vzpomínky...Ty víš, jak moc mi chybí naše pravidelné setkávání se, povídání, psaní dlouhých úvah o životě...chápala jsi mne vždy, byla jsi tak úžasnou přítelkyní, za kterou jsem mohla přijít kdykoli s čímkoli...vždycky jsi naslouchala, vždycky jsi věděla, jak pomoci, jak utěšit, povzbudit...měla jsem možnost nahlédnout do Tvého nitra, vnímat Tvoje pocity, postoje, Tvůj život a vše, co Ti dával...
Měj se tam "nahoře" moc hezky a prosím, dávej mi pozor na Jarouška...bože, jak já bez Vás dvou neumím žít...stýská se mi po Vás obou...

Byla to moje dobrá internetová kamarádka, která byla vděčná za každou moji prezentaci z mého kraje Jizerských hor.
Stále vzpomínám!

Milá Věruš,
dnes jsme se potkali s Vlastíkem...tam, kam jsme všichni tři chodili celá léta každý měsíc na posezení...dnes to bylo poprvé, kdy jsem se vůbec s někým z naší party sešla, bála jsem se toho, že tento okamžik nedám...slzičky kapaly, chyběla jsi nám oběma...vzpomínali jsme na Tebe i na Jarouška...tak moc mi oba chybíte, tak moc se mi po Vás obou stýská...doufám, že se máte s Jarouškem už oba dobře...nikdy na Vás nezapomenu, zlatíčka moje...

Moje drahá přítelkyně Věruš...dnes je to přesně půl roku, kdy jsi odešla z našich řad...Ty, naše usměvavé sluníčko, vždycky plná života, radosti, optimismu, povzbuzení pro druhé...Ty, která jsi dovedla pochopit, potěšit, pomoci a úžasně naslouchat...nestihla už jsi ani svoje narozeniny a odešla pouhé dva před jejich oslavou...zkončilo tím ale Tvoje utrpení a bolest, které jsi prožívala poslední měsíce svého života...odešla jsi v tichosti, ale zůstala v našich srdcích...Tvůj odchod byl pro mne velikou ztrátou, byla jsi mi hodně blízká, znala jsi pocity, které provázely můj život...tolik jsi se radovala z toho, že jsem konečně potkala "muže svého života Jarouška"...odešla jsi a já netušila, že za pouhé čtyři měsíce po Tobě, odejde navždy i on...jste tam teď spolu... doufám, že se na nás dolů díváte a víte, jak moc mi chybíte...vím ale, že přijde doba a všichn i se zase spolu setkáme...tak se tam nahoře mějte moc hezky...a nashledanou...

Věruš,
dnes jsou Velikonoce...vím, že jsi je měla vždycky ráda...doufám, že se dnes díváš na zem pěkně z nebíčka a slavíš je tak jako vždycky...tvoje vajíčka s čepičkou jsou prostě nezapomenutelná...

Ubíhá čas, ale bolest stále zůstává...odešla jsi a my všichni věděli, že je to pro tebe to nejlepší, co mohlo být...nemoc už Tě netrápí a nic nebolí...nám plyne pozemský čas, ale zapomenout nejde...byla jsi úžasná šefová, letitá přítelkyně...nikdy nevymažu vzpomínky ze svého srdce...