Tak tiše se teď v sobě ztrácím
jak malý princ
mizím v poušti
zlomil jsem křídla
a zas se vracím.

A skládám pocity
do svých frází
to že jsem byl
a že mě mrazí.

Když vzpomenu si
na tu chvíli,
že jsme sami
a vždy jsme byli.

A já jsem zůstal mezi řádky
uvnitř všeho
a nesmím zpátky.
Pět tisíc růží v zahradě jsem měl
a hledal v každé kapku vody
ač nemám stále co jsem chtěl

Já hledal srdcem.

Tak malý princ se ve mně zrodil
co chodil sám a jen se brodil
v hořícím písku hledal místo
kde by se našel
ve své duši,
která cítí nebo tuší,
že musí vzlétnout
k modrým výškám.

Ach vím, že si jenom stýskám,
ale málo a v této chvíli.
je to už dávno
co jsme byli.
Jak malý princ
jsem o životě snil
procházel pouští
a hledal jeden cíl.
Můj malý princ mi zemřel po těžké autonehodě bylo mu 14.let a byl a stále je ten nejlepší chlapeček a syn na světě.S láskou,bolestí a smutkem na Tebe každou minutu vzpomíná Tvoje maminka Káta.