Milý můj kamaráde,
Drahý příteli,
Kam jsi se poděl,
Kdepak jsi?
Copak na tebe lidi zapomněli?

Často s tebou (nebo spíš k tobě) rozmlouvám, často vzpomínám. Ale vždy v zimě, měla jsem tradici jít ti zapálit svíčku, připomenout si ty naše šílený léta ve škole a prostě spolu pobýt. A najednou mě přepadla úzkost, byl jsi pryč. Prošla jsem celé místo, kde jsi býval a trpělivě čekal na návštěvy, ale tve místo jsem nenašla. Tam, co jsi vždy býval, už nejsi.

Zmizel jsi z mého života podruhé.
Deset let už spolu nemůžeme promluvit, už deset let si spolu nemůžeme postěžovat. A já pořád tam nahoru posílám pozdravy a přání všeho dobrého. Co mám na srdci uz ale mohu poslat jen nahoru do nebe, na zemi tě už najít nemůžu.

Chybíš mi, příteli