Petr Sedmera se narodil v Plzni do učitelské rodiny. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po studiu nastoupil do laboratoře speciální anorganické chemie v Řeži, kde se zabýval mimo jiné syntézou hydridů. V roce 1967, pak přešel do Ústavu organické chemie a biochemie, kde začal pracovat v laboratoři Spektrálních metod na nukleární magnetické resonanci, která se pak stala po zbytek života jeho osudem. V roce 1971 přešel do Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde byl pověřen založením a rozvojem tehdy ještě velmi nezralých spektrálních strukturních metod pro analýzu přírodních látek a mikrobiálních metabolitů. Již tehdy měl připravenou kandidátskou disertační práci na téma “Stínící efekty polárních skupin v NMR”, kterou mu však nebylo dovoleno obhájit. Nenechal se však lidskou zlobou a stupiditou odradit od pilné a užitečné práce. Například se zásadním způsobem podílel na objevu a popisu jediného původního československého antibiotika Mucidinu, které se pak dostalo až do klinického používání jako antimykotikum. Po roce 1989 konečně mohl obhájit kandidaturu a v září 1990 byl jmenován vedoucím Laboratoře spektroskopické analýzy na MBÚ, kterou vedl až do r. 2006 a kde pak dále až do konce se zápalem pracoval. Kromě své aktivity v laboratoři se též nadšeně věnoval spolkové činnosti - byl velmi aktivní v České společnosti chemické, i v jejím výboru. Tato společnost mu v r. 1995 udělila jedno ze svých nejvyšších ocenění, a to Hanušovu medaili.