Čas ,který Ti byl dán bráško byl moc krátký. Kolik věcí jsme si nestačili říct? Co jsme mohli ještě spolu prožít!! Už jsi nepodáme ruce ,nepopřejeme k narozeninám,k svátku.Neřekneš bude líp ségra a mamince nepohladíš její puklé srdičko .Milujeme Tě a moc nám chybíš.Ani čas tu bolest nevyléčil.


Když se vracím do těch míst
našich bezstarostných jízd,
vždycky zdá se mi, že byl to sen,
co se mi jenom zdál.
Když pak uslyším tvůj smích
znít z dálek dalekých,
ten sen je tu dál.

Všechno, po čem zatoužím,
má vždycky tvoji tvář.
Pořád jen dny počítám
a v očích mám jen kalendář.
Nic víc už, bráško, nechci mít,
než aspoň na pár hodin s tebou být.
Jen aspoň na pár hodin s tebou být.
  
Ztrácí se po tobě tvá vůně nekonečná, říčná.
Tak už to bývá, lidská víra,
nikdo neumírá, jenom jedna láska živá.