Náš tatínek.Nikdy nezapomeneme na to jak si se o nás staral,jak jsi s námi chodil každý den na procházky.
Jak jsi nám zpíval a hrál na kytaru.
Taky nezapomenu jak jsi bojoval s tou prokletou nemocí,jak
jsi se rval jako lev do poslední minutky.Tak moc to bolelo tě vidět jak trpíš,jak tě bolí všechno a jak už nemáš sil nám to říci.Jen ty tvé modré oči ve kterých jsem to četla.
Odpočívej v pokoji čokoládíčko naše.
Jsou lidé, kteří pro nás znamenají celý svět...
O to těžší je ztratit je a uchovávat jen ve vzpomínkách
♥♥♥♥♥♥♥