Ještě včera jsme byli normálně spolu.
Teď už snad nejsme? Dědečku, shlédni dolů!
Máváme Ti a Ty už si užíváš, teď teprve si žiješ
- nebeský fotbal, to je jiná liga, jako lev se za svůj tým biješ!
Kolena nebolí, a není Ti zima jako tady nám
a na tribuně Ti fandí maminka táta, sourozenci, i Pán Bůh sám!

Byla to jen krátká jízda autobusem se zastávkou na znamení
a Ty už jsi dlouho mával na řidiče
Teď konečně si Tě všiml a přistavil.
Byla to jen CESTA
- Ty už jsi našel CÍL.

A neboj se, nebudem dělat ČERTAKUSY
- to bylo Tvoje slovo, to se tu taky vzpomnět musí!
A chápeme, že “už to bylo na pendrek”, protože poslední měsíc už to doopravdy bylo
potichoučku jsi mluvil, pomaloučku chodil, ani jedno koleno Ti moc dobře nesloužilo.

A tak Ti to přejeme - odešels důstojně a doma
a malino i závidíme - už víš, jak to v nebi kdo má… :)

Dědečku, je to pro nás teď těžké, nové, neznámé
a tak trochu pláčem, ale to je dobře, to totiž znamená, že Ty pro nás a my pro Tebe pořád hodně znamenáme...

Nádherně odehráls svůj part tady na Zemi
a už nám tam v nebi vaříš guláš a chystáš rodinné zázemí.