Nikdy nezapomenu a nikdy nebudu umět vyjádřit slova díků za lásku od Tebe, maminko moje...

Nejdražší maminko, prosím, bdi nade mnou dál. Zase jsem byla velmi vážně nemocná, ale Ty to víš. Vím, že mi pomáháš spolu s tátou se vždy z těch hrůz nějak vyhrabat. Za to, a nejen za to, jsem Ti vděčná. Navždy Tě budu nosit ve svém srdci. Miluju Tě. Jana

Milovaná maminko,
již čtvrté Vánoce bez Tebe! Je to vůbec možné? Skoro tomu nevěřím... Ty vidíš, že jen přežívám, viď? Aspoň, že svoji duši cítím pořád ještě mladou, když tělo zrazuje víc a víc... Maminko, krásný nový rok a prosím, moc prosím, drž zase nade mnou stráž. Vím, že jsi můj anděl strážný.
Tvoje navždy
jediná dcera Jana.

Maminko,vidíš, hodná paní Evička Ti tu dala kytičky. Evi, moc děkuji. A mami, já jdu zapálit svíčku. Mysli na mě, prosím.

Milovaná maminko, píšu opožděně k výročí Tvého odchodu na druhý břeh. Jsem sama, úplně sama... Pořád jsem se s Tvým odchodem nevyrovnala, těžká nemoc mi kazí jakékoli plány... Ale ještě jsem tady. A pak - jen Bůh ví kdy - se zase sejdeme. Tak moc se těším na objetí a pusu. Tvoje Jana

Drahá maminko, moc Ti děkuji za znamení, které jsi mi dala. Věřím, že mě ochraňuješ. Budu Tě navždy milovat a ctít do mé smrti.

Milovaná maminko, dosud jsem se nevzpamatovala z Tvého odchodu. Ale vím, že Tobě je lépe, nemohla bych být tak sobecká a přát si, abys to přežila. To by nebyl život, to by bylo utrpení. Je Tě moc prosím, dej mi sílu jít dál. Já už totiž nemůžu...