...dítě podívej,do dlaní slétají se mi havrani...na tato slova si vzpomenu s bolestí v srdci každého 16.ledna.  Už je jsou to maminko 4 roky co jsi odešla tam,kde život je věčný. Chybíš mi...Tvá moudrost,Tvůj nadhled,Tvůj smích a proč to neříct i Tvé dobroty. To vše už zůstává jen v mých vzpomínkách... a to je zatraceně málo.

Moje milovaná maminko,co říci po třech letech bez Tebe. Myslím na Tebe každičký den a s láskou vzpomínám. Prázdnota v srdci,která po Tvém odchodu  zůstala je stále bolestivá,nicméně vím,že jsi se mnou a dáváš mi sílu jít životem dál....ve Tvých šlépějích.  

Jsou za námi třetí Vánoční svátky bez tebe milovaná maminko. Místo u stolu opět zelo prázdnotou a smutek plně ovládl mé srdce. Od tvého odchodu už tyto svátky klidu,míru a lásky nejsou radostné. Jsou již jen o vzpomínách, ve kterých hraješ hlaní roli,jelikož Vánoce byly časem,který jsi milovala.Chybíš mi a budeš mi chybět co budu žít.  

Končí další smutné Velikonoce.Bez tebe maminko,budou již všechny svátky smutné. Vzpomínám,jak jsme společně barvily vajička a kuchtily všechny ty dobroty,co jsi měla "v malíčku." Vzpomínám....

Maminko moje milovaná,už druhým rokem se snažím žít bez tebe,bez tvého smyslu pro humor,bez tvých rad a dobrého srdce.Je to těžké,protože náš vztah byl unikátní. Rozuměly jsme si i beze slov a měly se moc rády.Myslím na tebe každičký den a mnohdy citím tvou podporu,kterou mě daříš z prostoru mimo naší realitu.Chybíš mi maminko  

Včera jsem podruhé v životě seděla u vánočního stolu bez Tebe maminko moje milovaná.Se slzami v očích jsem vzpomínala na všechny ty Vánoce co jsme mohly trávit spolu. Všechny ty přípravy,vaření pochoutek,smích a radost...tešily jsme se na to vždy celý rok. A nyní....prázdné místo u stolu a smutek v srdci.Vím,že jsi se mnou stále,ale chybí mi  naše nekonečné rozhovory a humor,který nás nikdy neopuštěl.Tak hezké Vánoce maminko tam...někde.  

V den Tvých narozenin maminko,vzpomínám na společně strávené chvíle.Chvíle smíchu,pohody a nekonečných debat s podkresem Tvé oblíbené muziky,Vzpomínám a je mi smutno.Myslím na Tebe každičký den a chybíš mi...tak moc mi chybíš...  

Vzpomínky na naše krásné společné Velikonoce,nikdy nevyblednou.Vím,že jsi se mnou maminko.

Moje milovaná maminko,v těchto dnech uplynul rok od chvíle se jsi opustila tento svět.Rok...pro někoho dlouhá,pro někoho krátká doba...v každém případě ta hluboká rána v mém srdci se nezacelila ani o milimetr a smutek zůstává.Moc mi chybíš,pořád čekám,že se odněkud vrátíš....nicméně vím,že není cesty zpět.Myslím na Tebe každičký den a chci věřit,že jsi stále s námi a dáváš na nás pozor tak,jak jsi to činila po celých 80 let Tvého života.Děkuji Ti za to.

Maminko moje milovaná,po celých 49 let jsi patřila neodmyslitelně k mým Vánocům.Vždy jsme se společně těšily na strojení stromečku,kuchtění všech dobrot,hlavně salátu,naší rodinně perly.Starala jsi se o kouzelou atmosféru nejkrásnějších svátku v roce a nedokázala jsem si představit,že Vánoce mohou být bez Tebe. A bohužel stalo se! ...rána,kterou mám od Tvého odchodu se nezacelila ani o kousek...strašlivě mi chybíš.Smutný Štědrý den 2020 bude vyvrcholením té prázdnoty,kterou mám v duši.Chci však věřit,že společně s tatínkem,budete sedět u sváteční tabule,tak,jako vždycky,byť našim očím neviditelní,srdce bude vaši přítomnost cítit.

18.říjen patřil plných 80 let oslavám Tvých narozenin milovaná maminko.Letos poprvé je tomu jinak...jediné co dnes mohu udělat, je poslat Ti přání do nebe. Tak mami, měj se u těch Plejád krásně a hezky to "tam" oslav. Věřím,že táta Ti zahraje Tvé oblíbené songy na nebeské piano a my si tady dole, připijeme na Tvou světlou památku.Strašně moc mi chybíš!

První Velikonoce bez Tebe maminko,byly těmi nejsmutnějšími v mém životě.
Vždy jsme je připravovaly rukou společnou.Radovaly se z příchodu jara.  Chybíš mi,chybíš mi moc....