Babičko moje milovaná! Je jarní den, sluníčko vystrčilo paprsky a rozpouští poslední sníh...objevují se první kytičky, ty co jsi na ně každé jaro tak čekala - sněženky i talovíny. Půda je ještě zmrzlá, ale ve vzduchu už to všechno je cítit. A já jsem dnes tak cítila tvou přítomnost! Jako bys byla se mnou, vyhřívala se na tom slunku a těšila se z toho krásného dne. Děkuji ti za to, že jsi mi nablízku. Cítím tě blízko a mám tě tak ráda!

Maminko moje:  něha a láska, statečnost a síla.............to jsi ty.Život k tobě byl tak strašně krutý, zabili ti tatínka,zemřel ti syn a manžel, ty jsi našla sílu a dokázala jsi žít. Dokázala jsi zvládnout i moji nemoc,neumím si představit nic horšího, než že bojuješ s tím, že ti odejde i druhé dítě.
Jsi moje síla, nádherná bytost,miluju tě a vím, že jsi mě  nikdy neopustila