Dneska máš narozeniny. Krásné, kulaté. Vzpomínám na ty poslední. Ty jsi věděl, že jsou poslední, my jsme si to jen nechtěli přiznat. Ale nejraději vzpomínám na ty před jednatřiceti lety. Uprostřed Lofot v divočině kemp a v něm budka a v ní telefon. Fungující. Slyšela jsem tě, jako kdyby si stál vedle mě. Teď žijeme všichni v takové divočině, jen nějak nemůžeme najít ty budky s telefonem, co by fungovaly. Tobě ale volat nemusím, mám tě stále vedle sebe. Tonička ti vybrala krásného andělíčka. Je to andělíček princezna. Tak snad se ti bude líbit. Večer se zastavím.

Dědo, až budeš starej hodíme tě taky do popelnice?
                                                (vnučka Martina, 4 roky)