Dnes je to už pět let. Od té doby byly dvě krásné svatby a narodili se dva zdraví pravnuci. Jak ten čas letí... Pořád na Tebe vzpomínáme.

Z Kulíška se vyklubal 11.1. Vašík. Škoda, že Tě už nikdy nepozná a nepůjdete spolu zakrmovat zvířátkům a učit se stopy ve sněhu... Moc na Tebe vzpomínám.

Nikdy na Tebe nezapomeneme,nikdy Tě nepřestaneme milovat.

Včera jsem začala péct zázvorky a voňavé perníčky. Bylo mi u toho moc smutno. Pořád mi moc chybíš a strašně ráda bych si s Tebou popovídala. A také Ti dala ochutnat. A prosím Tě, drž nad babičkou ochranou ruku, potřebuje to.

Už je to 9 měsíců,co Tvoje milující srdce dotlouklo a mě je pořád strašně smutno,moc mi tu chybíš.

Dědo, je to už sedm měsíců, co Ti nemůžu osobně říct svoje radosti a starosti. A teď bych Ti strašně moc ráda řekla, že už za 11 dní se budu vdávat. Vždycky jsem si myslela, že mě k oltáři povedeš Ty! Bohužel ne všechny přání se nám mohou v životě vyplnit, i když si je přejeme sebe víc. Ani slzy nepomohou. Budeš nám tam moc chybět, i když vím, že se na nás budeš dívat z povzdálí. Mám Tě moc ráda!

Dědečku, tak si představ, že babička byla v lázních! Dostala to od nás s Honzou jako dárek k narozeninám. To koukáš, viď. Moc se jí tam líbilo, jen si jí tam chyběl. Aspoň jsme za Tebe zapálili každá svíčku v krásném kostele v Hejnicích.
Jo, a o víkendu jsme byli s Tomem na svatbě kamarádů a v rámci kulišárny pro novmanžele jsem v jedné scénce hrála stařenku. Měla jsem košík a hůlku, kterou jsi vyráběl. Všichni ji potom obdivovali a moc se jim líbila. Člověk někdy až moc pozdě docení, jak jsou jiní šikovní.

Tati,dneska je to 5 měsíců,co jsme se naposled viděli a den nato jsi mi odešel.V mém srdci a mé mysli zůstaneš navždy,protože jsi byl skvělý táta a já Tě za to milovala a milovat budu.

Dědečku, tak dneska byla Tvoje Babettka, na které si za 19 let ujel neuvěřitelných 68 018 km, zapsána do České databanky rekordů jako Babetta s největším počtem najetých kilometrů. Certifikát jsme převzali v Pelhřimově na festivalu rekordů a kuriozit. Škoda, že mě to nenapadlo dřív...

Dědo, už zítra budeme mít pro Tebe překvapení... a Tvoje Babettka v tom jede s námi!

Dědo, tak jsem se v pořádku vrátila z Kazachstánu! Vím, jak jsi se o nás vždycky bál, když jsme někde daleko cestovali. Před cestou jsi říkal, ať na sebe dáváme pozor, a když jsme se v pořádku vrátili, tak jsi říkal, ať už raději zůstaneme doma. Že u nás je taky krásně. No a vidíš, ani nevíš, jak mi ta Tvoje slova teď chybějí! Když jsem vystupovala na Ruzyni z letadla bylo mi hořko. Chybí mi, že Ti nebudu moc povyprávět, jak jsem se měla a co všechno jsem viděla. A Ty jsi vždycky poslouchal tak hezky a rád! Chybí mi to Tvoje, "a už nikam nejezděte".