Měla jsi dnes slavit s kamarády, s námi, Tvé čtyřicáté narozeniny, místo toho píšu sem, je to strašné, v mém srdci jsi tady, se mnou, s námi, myslím na Tebe, myslím na krásné chvíle, které jsme spolu prožili, myslím na to, jak neuvěřitelně statečná jsi byla, myslím na to, že Ti patří můj obdiv, moje srdce a láska, myslím na to, že se tohle nemělo stát, holčičko moje milovaná, posílám do nebes kytičku, obrovské obejmutí, tisíc pusinek, děkuji, že jsi byla mým dítětem, mojí dcerou a odpusť mi, že jsem Tě nedokázala ochránit od toho zla....miluju Tě navždy ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️
Poslední dobou se často cítím sama, a uvědomuji si, že kdyby jsi tu byla a Tvoje starostlivost o ostatní, určitě bych se sama necítila, věřím, že by jsi mi volala často, tak jak jsi to dělala nám všem, život by byl krásný a bez bolesti a smutku, jenže to už nezměním, nikdy. Nedokázala jsem Tě ochránit, nedokázala jsem, holčičko moje Tě zachránit, tolik mě to bolí, tolik mě to mrzí, odpusť mi, Andílku můj. Odpusť.❤️❤️❤️
Vzpomínám na Tebe, holčičko moje, vzpomínám na Tvé vlásky, na Tvůj úsměv, na Tvé něžné oči, vzpomínám na Tvůj jedinečný hlas, vzpomínám na Tvůj humor, vzpomínám jak jsme denně spolu telefonovaly, vzpomínám na Tvůj krásný zpěv, vzpomínám jak jsem Tě poprvé držela v náručí, vzpomínám a pláču, vzpomínám .......................
Před 35 lety jsi byla malinká holčička a byla jsi zrovna na škole v přírodě, vzpomínám a je neuvěřitelné, že tu už s námi nejsi. Toho jsem se neměla nikdy dožít, holčičko moje. Moc mi chybíš, hladím Tě v duchu, stejně jako když jsi byla malinká holčička, posílám tisíc pusinek nahoru, andílku můj.
Odešla jsi z mého světa, z našeho světa, ale já Tě stále vidím, hledám a toužím Tě vidět, obejmout, slyšet. Nemohu se s tím smířit, holčičko, to bych asi nesměla být máma, prostě to nějak nejde. Tolik mi chybíš, tolik moc. Miluji Tě, myslím na Tebe každý den a objímám Tě, jsi tam někde v nebesích, kéž bys byla tam šťastná a svobodná, volná a bez bolesti, snad tomu tak je.
Tak se blíží ten strašný den, kdybych mohla škrtla bych ho z kalendáře, a Ty by jsi mi nemohla zemřít, holčičko. Tolik mi chybíš, teď jsem slyšela píseň, znáš ji, .....láska je jako večernice....a mrtví milovat nemohou....ano nemohou, a Ty jsi tolik chtěla, proč, proč, proč, proč....to tak muselo být? PROČ? Život je dar, dar z nebes (?) Miluji Tě holčičko, my všichni doma Tě máme v srdci napořád.
A jsou tu zas Čarodějnice, už kolikáté bez Tebe holčičko moje, kdybych měla tu moc, všem matkám bych vrátila jejich zemřelé děti....tolik to stále bolí, tolik mi chybíš holčičko, tolik moc....miluji Tě a budu zas koukat do nebe jako každé čarodějnice, tam někam nahoru kde teď jsi.....můj Andílku ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️
Moje Terezko, moje holčičko, moc na Tebe myslím, objímám Tě a věřím, že se jednou tam někde ve vesmíru zas sejdeme. Miluji Tě.
Moje holčičko, je tu zas konec roku, další rok bez Tebe, ale v mém srdci jsi pořád, s námi, co Tě milujeme jsi pořád. Tolik mi chybíš, snad nás vidíš z nebíčka, holčičko moje, objímám Tě a líbám. V noci budu koukat nahoru na Tebe, budu s Tebou.
Před šesti lety, v tento den se začal končit Tvůj život na Zemi, holčičko moje, já Tě moc miluji, myslím na Tebe a ve mně jsi stále živá, objímám Tě a líbám, tolik mi chybíš.....MT
Myslím na Tebe, tolik mi chybíš, přemýšlím, kde by jsi dnes byla, někde s přáteli, s přítelem... s rodinou. Moc mi chybíš Terezko, tento měsíc jsi měla narozeniny, zas další rok utekl, a já bych si tolik přála, aby jsi tu byla s námi, tolik moc. Miluji Tě holčičko moje....
Tak jsi se stala tetičkou, holčičko moje.....já babičkou......kéž bys tu byla.....tolik nám chybíš, holčičko moje milovaná, tolik nám všem.
Už je tu březen, a zas si říkám, kéž bys tu byla a mohla jsi to všechno s námi prožívat, být u toho, pomáhat a být nápomocna, jak jsi to dělala, tolik bychom si to přály, já a Tvoje sestřička. Tolik......tak věřím, že tady budeš přítomna jako Anděl a budeš dávat pozor, ochraňovat ji, budeme se spolu pak radovat, tolik mi chybíš, tolik moc holčičko......MT
Zas další rok končí, Ty jako Anděl v nebi, dohlížíš na nás. Opatruj nás Terezko, moc Tě objímám a myslím na Tebe. Miluji Tě.
Už je tu zas podzim, byl svátek zesnulých, byla jsem na hřbitově, ale Tebe mám stále u sebe. Zatím to nedokážu, ale Ty to víš a snad to nevadí.
Zapálila jsem venku svíčku, aby jsi nás v noci dobře viděla a věděla, že na Tebe moc myslím, myslíme a poslala Ti, tam nahoru, trošku toho pozemského světla, naši vzpomínku a objetí. Miluji Tě, opatruj nás, současné a i budoucí. Děkuji moc holčičko, Anděli můj milovaný.
Tolik mi chybíš, je mi po Tobě tolik smutno, holčičko, moc bych si přála prožívat s Tebou tyto dny, týdny a měsíce, bylo by to úžasné, Terezko jdu ven, budu koukat na nebe a myslet na Tebe, na to jak Tě moc miluji a spojím s Tebou svoji mysl, budeme spolu, Andílku můj.
Pět let, co jsi opustila tento svět, v mém srdci jsi stále, pro mě vlastně budeš žít pořád, nemohu Tě pohladit, nemohu obejmout, ale mohu s Tebou mluvit a dělám to. Jsi teď náš Anděl a vím, že nás chráníš, jak nejvíc umíš, děkuji Terezko za vše, posílám obejmutí, pusinky a pohlazení, vzpomínky moje letí za Tebou, miluji Tě. ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️
Mluvím s Tebou, a Ty mi nasloucháš, tak to cítím....dnes se mi rozbil šálek od Tebe, bylo to znamení, že snad střepy přinášejí štěstí? Děkuji Ti holčičko moje, jsi náš Anděl a chráníš nás, pomáháš nám z nebe. Miluji Tě...
Posílám polibky a objímám Tě, tam někde v nebi jsi teď Andělem....kéž by to tak bylo a duše po smrti byla volná, mohla plout vesmírem a byla svobodná a šťastná... možná to tak je, jen my lidé to nevíme, moc bych si to přála, aby Ty - Tvoje Já bylo šťastné, svobodné, bez bolesti a smutku.... já myslím, že jsi teď náš Anděl strážný, a pomáháš nám v těžkých chvílích, ochraňuješ nás ještě víc, i když Ty jsi nás ochraňovala už na Zemi, bála jsi se o nás, starala jsi se o nás, volala jsi často, za to všechno Ti patří obrovské poděkování, holčičko moje, tolik mi tu chybíš, tolik moc....❤️❤️❤️❤️❤️❤️
Tak tu máme další Velikonoce, další jaro bez Tebe, vše začíná kvést, je to nádhera se na to koukat, ale už nikdy to nebude tak krásné, jako když jsi byla na tomto světě s námi, když vidím alej rozkvetlých jabloní, dojímá mě to k slzám, to se mi děje od té doby, co jsi opustila tento svět, tento pozemský svět.....nějak stále cítím, že tohle by jsi měla také prožívat, měla jsi právo žít a mělo to tak být, vidět každý rok rozkvétat stromy, vítat jaro, prožít Velikonoce, zažít další pálení čarodějnic, těšit se na léto, sluníčko, dovolenou, mít lásku, prožívat svůj život v každém ročním období, žít svůj život den za dnem, tohle všechno osud Tvůj zmařil, nevím, kdo ho určil, ale nic dobrého to nepřineslo, jen bol a pláč, tolik mi chybíš Terezko....až letos budu barvit a malovat vajíčka sama, budu na Tebe moc vzpomínat....budeš tam se mnou, objímám Tě Terezko. MT.
Umírají lidé, děti, je to strašné, tolik bolesti, když vím, jak moc to bolí, když umře mámě dítě!!!!!!!!!!! Proklínám všechny VRAHY, proklínám. Terezko moje, někdy si říkám, že se jednou probudím a zas tu budeš, nebo já budu jinde a tam se zas setkáme, já Tě budu objímat a moje štěstí bude nekonečné...
Strašně mi chybíš, moc to bolí, moc, že tu nejsi s námi, strašně nám chybíš, zavřu oči a představuji si, že jsi tu se mnou, Tvůj hlas, Tvůj smysl pro humor, Tvoje starostlivost, Tvoje láska, tolik mi chybíš, tolik moc, děťátko moje............
Chtěla bych, abys tu teď byla se mnou, abychom si popovídaly, zasmály se, abychom byly spolu. To už se mi nikdy nesplní, chtěla bych, aby jsi žila, abys byla šťastná a zdravá. Terezko moje milovaná, tolik mi chybíš, každý den je chvíle, kdy moje myšlenky letí k Tobě, kdy cítím Tvé Já, kdy cítím a vnímám ty chvíle, kdy jsi byla naživu s námi........ tolik mi chybíš, tolik moc holčičko moje, tohle se nemělo stát, tolik mě to bolí, tolik moc......kde jsi, kde je Tvoje duše, kde???
Třeba za milion let, budeme ještě existovat, my lidé, a budeme umět těmto zbytečným úmrtím předcházet, třeba budeme už vědět, že duše nezmizí, jen je někde ve vesmíru a zas se k nám vrátí, třeba se stane zázrak a zas se mi vrátíš, Anděli můj. Miluji Tě.
Poslední den v tomto roce, myslím na Tebe, myslím stále, zapaluji svíčky a povídám si s Tebou, objímám Tě Terezko, strašně mi chybíš, kéž bych měla tu moc a mohla Tvůj osud změnit. Kéž by, holčičko moje. Milujeme Tě stále, ochraňuj nás Anděli můj. ❤️❤️❤️ ❤️❤️❤️
Je to jako zlý sen, je to stále neuvěřitelné. Zavřu oči, když je otevřu, jsem jinde, jsem v době, kdy jsi tu byla, čekám, že mi zavoláš, čekám, že Tě uslyším, čekám, že přijdeš domů...............máma ❤️❤️❤️ Nemohu se s tím smířit, nemohu....... Andílku můj, holčičko moje, děťátko moje, Terezko naše, chybíš nám všem ❤️❤️❤️
Zítra buď se mnou, s námi, holčičko moje, děkujeme za rozkvetlou kytičku a za sluníčko, co nám posíláš, jsi prostě Anděl, a já a myslím, že i my, víme, že jsou to Tvoje dary pro nás, pro Barunku, jsi ve mně a já tam budu i za Tebe přítomna, Ty budeš všude kolem nás poletovat, líbám Tě a moc miluji.....kéž bys tu byla i v lidské podobě.
Sedím a vzpomínám, v tento den bohužel jen na to utrpění, na tu bolest, na to vše co jsi musela vytrpět, a na tu bezmoc...... holčičko moje, 4 roky utekly, ale pro mě je vše jako jeden den, včera jsem Tě hladila, včera držela Tvoji ruku ve své, tolik mi chybíš, tolik nám scházíš, přijď za námi v ten krásný den, já na Tebe budu moc myslet, moc a budeš v mém srci s námi Terezko. Miluji Tě.
Jsi můj Anděl, co je v nebi. Jsi člověk, co měl žít, co neměl tak mladý zemřít.
Když vidím šťastné lidi, nakonec stejně moje vzpomínky a myšlenky vedou k Tobě, k mému dítěti, k dceři, která byla tak krásná a dobrá, která byla starostlivá a kamarádská, která tu měla být a není! Odpusť mi, holčičko moje, že jsem Tě nedokázala zachránit, odpusť mi. Miluji Tě.
Jsi paprsek na vodě, co se blyští, jsi lístek na stromě, co se chvěje ve větru, jsi ptáček, co mi tu pěje, jsi moje bolest, láska, štěstí, jsi teď můj Anděl, co na mě počká v nebi, a nebo už žiješ nový život? Zavírám oči a zas Tě vidím, to děvče štíhlé a krásné, ta čistá duše, můj hlas se chvěje, šeptám tiše ve svém pokoji, Terezko moje, Terezko moje, Terezko moje, kde jsi ........................
Dny plynou a plynou, myslím na Tebe každý den, vlastně jsi se mnou, protože když je mi moc smutno, tak si s Tebou povídám, zpívám Ti a vzpomínám. Moc na Tebe vzpomínám, jaké by to bylo, kdyby jsi tu byla s námi, jak bychom byli šťastni všichni pohromadě, Terezko moje. Život by plynul jako teď, ale byl by krásnější, těšili bychom se z budoucnosti...... s Tebou bychom byly určitě pyšné na to vše, co se u nás teď děje. Snad to z nebíčka vidíš, jsi s námi a chráníš nás svojí nebeskou silou. Miluji Tě Andílku můj.
Je tu další rok, který pro mě nebude nikdy bez Tebe holčičko už takový, jaký by mohl být, kdyby jsi tu byla. Snad tam někde nad námi jsi, vidíš nás a my na Tebe stále myslíme, jsi v mém srdci a vím, že i v srdci mnohých lidí, co Tě měli a mají rádi, v podstatě žiješ v nás stále....... Anděli můj. Opatruj nás, buď s námi, a tam nahoru posílám moc velké objetí, tisíce pusinek holčičko moje. Miluji Tě.
Moc nám chybíš, Terezko moje, mluvíme často o Tobě, vzpomínáme a připomínáme si všechny Tvé hlášky a zážitky, co jsi nám vyprávěla. Připili jsme si Tvým vánočním Cosmopolitanem, ten už si dáváme každoročně - jako tradici, vždy s Tebou si přiťukáváme. Miluji Tě a moc a moc mi chybíš, nám všem.........snad se jednou setkáme holčičko moje.
Dnes máš Terezko svátek a já bych Tě chtěla tolik obejmout, políbit a předat Ti pugét kytiček, tolik bych chtěla slavit Tvůj svátek. To vše už není možné, tady na Zemi, ale tam nahoře ho oslav, holčičko. My na Tebe moc myslíme a z celého srdce Tě objímáme. Tolik lidí na Tebe dnes vzpomíná, drahá moje holčičko. Miluji Tě můj Anděli a děkujeme, že na nás dáváš pozor........❤️ ❤️ ❤️
Ty víš holčičko moje, že na Tebe myslím, ty víš, že mi moc chybíš. Určitě víš, že na Tebe mysleli i přátelé, někteří mi i psali. Ty to víš, a já Tě líbám a objímám, Terezko moje, strašně nám chybíš. Je těžké bez Tebe žít, je to moc těžké....pro nás, co Tě milujeme, milovali jsme a milovat nepřestaneme. ❤️ ❤️ ❤️❤️ ❤️ ❤️
Kdybych měla tu moc, uzdravila bych Tě. Kdybych měla tu moc, byla by jsi teď se mnou, zdravá, krásná a usměvavá. Kdybych měla tu moc, nikdy by jsi neprožila to, co jsi prožít musela, holčičko moje. Kdybych měla tu moc, změnila bych Tvůj osud, změnila bych bolest v radost, změnila bych i bolest nás všech, co Tě měli rádi a co Tě stále milujeme a moc se trápíme pro Tebe. Kdybych měla tu moc, byly by jsme spolu, Ty, já a Barunka, byly bychom šťastné!!! Terezko, posílám náruč růží, tam nahoru, tam kde je Tvoje duše, tam kde se snad jednou potkáme, zatím nás chraň holčičko moje, přijď za mnou ve snu, chci Tě obejmout, popovídat si.....líbám Tě
Dnes, kdy slavíš 35. narozeniny, do nebes posíláme spoustu polibků, obejmutí, moje dceruško a také sestřičko. Myslely jsme na Tebe dnes stále, Terezko naše, my všichni doma a i přátelé tu byli. Nikdy nepochopím, jak je možné, že se to stalo. Hrozně moc mi chybíš, hrozně moc nám všem scházíš, náš Anděli, naše holčičko, dceruško, sestřičko...............miluji Tě
Je mi moc smutno, tolik moc. Tolik mi chybíš, holčičko moje, tolik chybíš těm, co Tě měli rádi... Terezko tolik mi chybí Tvůj hlas, Tvoje názory, Tvoje životní prožitky, Tvůj život mi chybí. Je moc těžké bez Tebe žít, je moc těžké bez Tebe být. Už určitě víš, že přišel na svět nový život, věřím, že jsi se usmála a řekla jsi, Pán Bůh požehnej. Škoda, že to osud Tobě nedopřál, vím, že by jsi byla úžasná maminka. Nosím Ti teď šeřík, vždy vzpomínám, jak jsi mi ho nosila Ty, nosím Ti kytičky ze zahrádky, líbám Tě do nebes, objímám moc, moc, moc.
Dnes je zas další měsíc bez Tebe, Terezko. Už dva roky a osm měsíců tu žijeme na tomto světě, kde Ty nejsi s námi. Kde Tě nemohu obejmout, kde Tě nemohu slyšet, kde Tě nemohu vidět, jen na fotografiích. Je to moc smutné, bolí mě srdce pro Tebe, holčičko moje. Jak krásně by nám tu bylo, kdyby jsi tu byla, jak krásně by bylo na tomto světě..... Ty by jsi mi teď pomáhala připravovat oslavu pro Barunku, určitě by jsi měla spoustu báječných nápadů a i když se teď potýkáme na zemi se zákeřným a nebezpečným virem, určitě by jsi byla ta, která by pomáhala, to vím. Vždyť Ty jsi měla vždy touhu pomáhat.
Andílku můj, posílám Ti kytičku a políbení, tam nahoru. Snad jste se s babičkou setkaly a není Ti tam tolik samotné smutno. I náš Dastíček Tě snad potěší. Myslíme na Tebe, na Vás. Líbám do nebes...…………...❤️ ❤️ ❤️
Terezko moje, dnes umřela moje maminka, Tvoje babička. Pláču za ni, pláču za Vás, Vy moje drahé a milované. Snad se shledáte spolu v nebi. Babička Tě vždy milovala, holčičko moje - posílám polibky.
Myslím na Tebe, holčičko. Kdybys věděla kolik otázek nemám zodpovězených, stále bádám v duchu, kde se stala chyba, proč léčba nezabrala, kde jsme udělali chybu, je to těžké, není to možné se smířit s Tvojí smrtí, nebo zatím to není možné..... může mi tisíc lidí říkat, že to tak asi mělo být, tohle nechci slyšet, tohle nemůže být možné... tohle je proti všemu v co věřím.... Anděli můj, Tys tu měla být, Ty jsi měla žít, miluji Tě Terezko.
Je těžké tu bez Tebe žít, je těžké tu bez Tebe být, tolik nám chybíš a v tento čas, kdy každý z nás, prožívá vánoční čas, který Ty jsi měla tolik ráda, probouzí to v nás tolik otázek, proč už tu nejsi, proč už nemohu Tě obejmout a připít si s Tebou u štědrovečerního stolu, proč nemůžeme spolu rozbalovat dárky, proč nevidím jak se usmíváš, proč, proč, proč ……………..
Včera jsi rozsvítila opět obě lampičky, zářily v pokoji a já věřím, že to bylo pro nás znamení, že jsi tu byla s námi, s námi všemi, kteří včera přijeli, byla to rodina a Ty jsi je měla všechny ráda, a tak jsi dávala znamení, že i TY jsi tady, v to já věřím anděli můj. Opatruj se tam v nebi a zase přijď za mnou, holčičko moje.
Stojím tu v noci u domu, koukám nahoru, kde marně hledám Tebe, kde hledám náznak toho, že tu jsi... jsi se mnou. Chodím po chodníku, po kterém jsi kráčela i Ty, jezdím místy, kde jsi i Ty jezdila, přátelím se s Tvými kamarády, ale to vše je neúplné, bez Tebe je to vše jen na půl. Stále si říkám, jestli je nějaké vědomí, jestli je život po smrti, jestli tam někde jsi, jestli přijde den Tvého nového zrození, jestli přejde ta bolest, jestli to přežiju? Není mi dobře, a Ty to víš, není mi lehko a neumím to změnit, ale co budu říkat Tobě holčičko, Ty moje nejstatečnější stvoření, je to mimo moje chápání, že jsi byla tak statečná, není to snad ani možné a přeci se tak stalo, Terezko, Terezičko, Teo, Terinko moje tolik mi chybíš, tolik moc...…………..
Už dlouho jsem Ti nenapsala, i když s Tebou mluvím vlastně pořád. Předevčírem se mi o Tobě zdálo, Terezko, byla jsi už nemocná, ale ještě jsi měla vlásky, volal Ti jeden můj známý a říkal Ti do telefonu, že se našel lék na Tvoji nemoc, že budeš žít. Bylo to tak krásné, tak krásná šťastná chvilka pro Tebe, když jsi se dozvěděla, že tu nemoc překonáš, že budeš žít, že tu budeš pro nás a pro sebe, pro svou budoucnost, začala jsi plakat štěstím a já s Tebou, bylo to tak krásné, tolik se Ti ulevilo a i mně. Objímaly jsme se a bylo to jak v ráji...…. holčičko moje, …..proč se to jen opravdu nestalo, proč, Bože proč???? Tolik mi chybíš, když koukám na Tvoji fotografii kde máš šátek a tak krásně se usmíváš, tak něžný a láskyplný je Tvůj úsměv, tak hodné stvoření jsi byla, a pro mě budeš vždy - děťátko moje, Terezko moje drahá.
Dnes máš Terezko svátek, objímám Tě v duchu, posílám polibky a svou lásku Tobě andílku můj. Tolik tu chybíš, tolik nám všem scházíš, náš svět bez Tebe už nikdy nebude takový krásný, už nikdy ….. snad až se jednou setkáme bude nám krásně.
Holčičko moje, čas tolik letí, dnes je 22.9., když si vzpomenu, že před 35lety jsem se vdávala a Ty, holčičko moje, jsi byla už v mém bříšku, tenkrát jsme to nevěděli, ale netrvalo moc dnů a zjistili jsme, že čekám miminko - Tebe Terezko. Byl to tak krásný den, krásný pocit, byla jsem nesmírně šťastná, tak jak je každá žena, která touží po dítěti. Bože můj, teď tu sedím a píšu tohle, je to k zbláznění kruté, že píšu něco, co si nemůžeš přečíst, co Ti nemohu říci, tolik mi chybíš Terezko, tolik moc...líbám Tě do nebe, objímám...………….
❤️ ❤️ ❤️ ❤️ ❤️ ❤️ ❤️ Den po dni jde dál, život tady na zemi se nezměnil, chodíme do práce, jezdíme na dovolené, povídáme si s přáteli a řešíme své každodenní problémy, každý své a každý po svém...já denně několikrát myslím na Tebe, jaké by to bylo, kdyby jsi tu byla, kdyby jsi mi zavolala a mohla jsi mi říci, co Tě zrovna trápí, či co se Ti daří, ale to už se nikdy nestane, Ty už nikdy nezavoláš a já jsem zoufalá, smutná, a bolavá z Tvého odchodu, holčičko moje, proč to tak muselo být, proč není lék, proč nebylo pomoci, proč se tak stalo, Terezko moje, Terezko naše - dívám se na Tebe do nebes a v mém srdci žiješ stále, dokud neumřu... mluvím s Tebou a věřím, že mě slyšíš, že teď opatruješ Ty, co znáš máš ráda a staráš se o nás, dohlížíš na nás tam z nebe a za to Ti velké díky Terezko ❤️ ❤️ ❤️
Terezko, dnes je to dva roky, co jsi prohrála ten nerovný boj s nemocí, která je tak zákeřná a lidstvo ji neumí zcela léčit nebo jsme nedokázali lék pro Tebe najít(?) Nevím, jen stále nemohu pochopit, proč si musela umřít, proč se to stalo? Nevím, proč si Bůh nebo osud vybral zrovna Tebe, holčičko, nevím...… Dívám se do nebe a objímám Tě ze všech svých sil, pusinkuji celou Tvou tvář, hladím Tvé ruce, hladím Tvé krásné bloňďaté vlásky a volám tam na Tebe, miluji Tě holčičko moje, moc, moc, moc, strašně mám tu chybíš.
Terezko moje, holčičko moje drahá, tolik mi chybíš.....ach jo, je to těžký život bez Tebe, moc těžký, bez Tvé přítomnosti, miluji Tě, jsi ve mně, v mém srdci, jsi tu stále se mnou.
Dnes je šestého, za měsíc to budou dva roky, Terezko, snažím se vše nějak pochopit, smířit se s Tvým odchodem...myslím, že to ale dost dobře nejde..budeš mi chybět už navždy, jsi součástí mě a moc mi chybíš, nám všem moc chybíš, my doma na Tebe často vzpomínáme, mluvíme o tom, co bys na to řekla Ty a nebo vzpomínáme na Tvoje hlášky a vyprávění, tolik mi to chybí. Nemělo se to nikdy stát, nemělo, Ty už tu nejsi, zbyla ta prázdnota, obrovská bolest s kterou musí člověk žít a po pravdě moc to nejde, i když vím, že nic nezměním, také vím, že Tebe už nic nebolí, ale stejně, tohle neměl být Tvůj osud, Ty taková hodná duše, nepochopím to - miluji Tě jak mamá může své dítě milovat, netušila jsem, že to může tolik bolet, tolik...i Bea to nemá jednoduché, bez Tebe holčičko …...
Terezko, holčičko naše, Ty už to víš, včera odešel do psího nebe Tvůj a náš Dastíček, ten úžasný pejsek, kterého jsi si vybrala a který nám rozdával tolik radosti a lásky. Moc jsme ho tady milovali, a i když jsi nás opustila, byl částí Tebe. Teď nám odešel a já věřím, že se v tom nebíčku setkáte a bude to pro Tebe spřízněná duše, jako tady na zemi. Holčičko moje, tolik mi chybíš, moc Tě objímám a dívám se na Vás do nebe.
Nemohu uvěřit, že jsi umřela, nemohu uvěřit, že už Tě neuvidím živou, nemohu uvěřit, že už tu s námi nejsi. Nemohu uvěřit, že Tě už neuslyším, nemohu uvěřit, že mi už nezavoláš, nemohu uvěřit, že neuvidím Tvůj úsměv...… Chci věřit, že mě slyšíš, chci věřit, že jsi volná, chci věřit, že v nebi je pro Tebe ráj, chci věřit, že je tam Tvoje duše šťastná, chci věřit, že bolest je pryč, chci věřit že jsi s námi, chci věřit, že se zas jednou vrátíš, moje milovaná Terezko....tolik mi chybíš
Vzpomínám, jak jsi byla malinká a krásná,jak jsi byla už jako tříletá tolik šikovná,jak jsi krásně dokázala mluvit, vzpomínám, jak jsme Tě milovali, já i táta, vzpomínám jak jsi vždy, když jsi usínala hladila polštář hřbetem ručičky, vzpomínám jak jsi šla poprvé do první třídy,jak jsme s Tebou šli já,táta,babička a Blumíček, vzpomínám, jak jsi se o mě bála na horách, když jsem měla úraz a jela jsi na lyžích přes les sama, jen aby jsi přivolala pomoc a to jsi byla asi osmiletá, vzpomínám,jak jsi se mnou a s Barunkou spala první noc v posteli, když jsme ji přivezli z porodnice, vzpomínám,jak jsi šla na střední školu-na Tvé nové přátele, vzpomínám, jak jsi se naučila ladně chodit, když jsi začala navštěvovat kroužek modelek, vzpomínám jak jsi byla krásná,když jsi předváděla svatební šaty, až se mi tajil dech, krásnější nevěstu jsem nikdy neviděla, vzpomínám jak jsi vyprávěla o nových kamarádech z tábora, vzpomínám jak jsme jezdily do Itálie, jak jsi to tam měla ráda, vzpomínám.....Terezko
Dnes máš Terezko 34. narozeniny, jak ráda bych Tě objala, jak ráda Tě pohladila.... políbila, do nebe posílám toto vše a jestli mě slyšíš, miluji Tě, s Tebou si připíjím skleničkou s vínem, sladším, které jsi měla ráda. Děkuji, že na nás dáváš pozor, holčičko moje!
A je tu zas šestého, číslo šest, kdy jsi se narodila a kdy jsi nám i odešla do nebe, je to tak zvláštní.... dnes už 21 měsíců co jsi Terezko opustila tento svět, strašně to bolí, že tu nejsi, strašně mi chybíš, holčičko moje....chybí mi Tvůj úsměv, Tvůj jedinečný hlas, Tvoje přítomnost.... líbám Tě tam do oblak a objímám moc, moc,moc.....
Dnes jsou čarodějnice, na ty jsi chodila tak ráda, tak ráda jsi byla venku v přírodě s přáteli, budu dnes večer koukat do ohně a myslet na Tebe Terezko! Budeš s námi? Budu Tě vyhlížet a koukat k nebi................holčičko moje drahá
Myslím na Tebe Terezko, myslím a povídám Ti, už to bude 21 měsíců co jsi nás opustila, a já stále mám pocit, že se otevřou dveře a Ty vejdeš, řekneš ahoj mami, jsem tu.....stále se budím ráno a nějak si myslím, že to byl špatný sen, že se nám vrátíš...........tolik mi chybíš, tolik moc.........
Myslím na Tebe, Terezko naše. Plynou minuty, hodiny, dny,týdny, měsíce a já stále nemohu uvěřit, že už tu nejsi.Posílám náruč růží do nebes, holčičko moje.MT.
Terezko naše, není den abych na Tebe nemyslela, tolik mi chybíš, holčičko moje. Stále na Tebe myslím a líbám do nebíčka.
Jednou měsíčně rozesíláme Kaleidoskop – souhrn všeho zajímavého dění kolem Cesty domů. Přihlaste se k odběru a nic vám neuteče.
Praktické rady a informace v nelehké životní situaci najdete na informačním portálu pro nemocné, pečující a pozůstalé provozovaném Cestou domů.
V internetové poradně Umírání.cz odpovídají lékaři, sociální pracovníci, psychoterapeuti a právnička na vaše otázky.
Provozujeme domácí hospic a poradnu pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny. Přispíváme ke společenským změnám s cílem zlepšit péči o lidi na konci života.