Milá maminko,
dnes jsi odešla, 23.1.2023 v 11 hodin. Věřím a doufám, že tě již nic nebolí a netrápí. A přijde mi tento pocit nejdůležitější. My, co ještě zůstáváme, cítíme ztrátu, často nechceme rozumět naší konečnosti. Konečnosti fyzické. Já mám pocit, že tě vnímám i teď, že jsi mi hodila sněhovou nadílku ze stromu rovnou na krk pod bundu, když jsem procházela pod stromem k autu, abych vyzvedla Domču ze školy. Toto ale studilo. Usmála jsem se a bylo mi hezky. Vzpomínky zůstávají, ty neodchází. Jen tu odkládáme šat, který už nemohl sloužit dál na zemi, a já věřím, že jsi přešla bránou jinam a tam se shledáš se svými milými a jednou i se mnou. A je vlastně fuk vše, co se na zde na zemi odehrálo, zůstává jen Láska a Světlo a nádherná podstata každého člověka. Vracíme se Domů. Bylo krásné držet tě ještě včera za ruku, hladit ti tvář, chladit tvé čelo a říci ti, jak moc tě všichni máme rádi. A jak moc si přeji, abys už netrpěla, byla svobodná a měla odvahu a síly buď tu zůstat a uzdravit se nebo přijmout, že čas se naplnil a je třeba jít dál. Mám tě ráda, děkuji maminko.

Pouštím ti maminko Hansiho:

https://www.youtube.com/watch?v=0MX0kaCbMpI

A ještě Vaška Neckáře, chtěla jsi abych byla kluk Vašíček :)

https://www.youtube.com/watch?v=8azgX-tvXSI