Náš život už nikdy nebude stejný jako dřív.
Nikdy už na události a lidi, kteří nás obklopují, nebudeme hledět přes stejné brýle jako dřív.
Jsme jiní, potkala nás smrt.
Jsme jiní a ostatní to nevidí.
Jsme jiní a cítíme se divně.
Jsme jiní a snažíme se svoji jinakost před „normálními“ schovávat a fungovat v základních režimech.
Jsme jiní ... a přesto jakákoliv reakce, pocit a nálada jsou normální a máme na ně právo!
Cesta, která nás čeká po smrti našich dětí je dlouhá, náročná, bolestná a často vede do tmy a nevidíme ani konec a ani směr ... stojí nás mnoho sil vykřesat jiskřičku naděje, která osvítí naše další kroky.

Nevybrali jsem si tuhle cestu, tenhle směr na rozcestníku života, nechtěli jsem to.
Nebyla to naše volba ... ale to, jak tvrdá a trnitá ta cesta nadále bude, to už naše volba JE.
Když zemře dítě, tak s ním zemře i kus matky.
Dokud tluče naše srdce, tak v něm stále zůstávají i naše děti ...

Šarátko, vzpomínáš

https://www.youtube.com/watch?v=WDmjTl5OwLg

PLAMINEK LASKY HORI PRO VAS, CO UZ SVUJ SEN VECNY SPITE. ....A POD JINYM STROMECKEM VANOCE OSLAVITE. VZPOMINAME. .....

Na krátký čas vám propůjčím
jedno ze svých dětí, řekl Bůh,
abyste je milovali, dokud bude žít,
a truchlili po něm, až zemře.

Může to být na šest nebo na sedm týdnů,
nebo třeba na třicet let, a nebo taky na pět.
Postaráte se mi o něj, prosím,
než ho zase povolám zpátky k sobě?

Svým šarmem vám bude působit radost,
a byť by s vámi pobyl jen krátce,
budou vám krásné vzpomínky na něj
útěchou ve vašem zármutku.

Nemohu vám slíbit, že u vás zůstane,
protože všichni ze Země se vracejí zpátky.
Jen tam dole se ale může naučit věci,
které bych rád, aby znal.

A tak vám tam dolů na Zem
propůjčuji toto své dítě;
sesílám ho pro všechny ty duše, jichž se dotkne
poselstvím, které po něm posílám.

Rozhlížel jsem se po celém širém světě
a hledal lidi, kterým bych ho mohl svěřit.
A ze zástupů těch, kdo o to stáli
jsem si vybral vás.

Dáte mu tedy veškerou svou lásku,
a nebudete litovat námahy, kterou vás to bude stát,
a nebudete na mne pohlížet s nenávistí,
až se u vás zastavím, abych si ho vzal zpátky?

Zdá se mi, že vás slyším říkat:
„Ach, drahý pane, vůle tvá se staň“,
pro tu radost, která k nám s tímto dítětem přišla,
podstoupíme, co bude třeba, byť to bude sebetěžší.

S něhou jsme mu vytvořili domov
a milujeme ho, dokud je nám přáno jej milovat
a za všechno to štěstí, které jsme díky němu poznali,
zůstaneme navždy vděční.

Ale tys pane přišel a zavolal sis jej zpátky
mnohem dřív, než jsme si představovali.
Drahý pane, odpusť nám náš žal
a pomoz nám to pochopit.

Šarýčku, je k neuvěření, že už dlouhých pět a půl roku nežiješ vedle nás. Nic to nemění na skutečnosti, že s námi žiješ dál- ani smrt nedokázala přerušit tok naší lásky. V každé situaci vím, jak bys reagovala, co bys řekla, cítím Tvé dotyky, cítím Tvou vůni, Tvůj smích a kouzelný hlásek mě bude doprovázet až do konce mého života. Žiju ze vzpomínek s Tebou, stále s Tebou a moc se na Tebe těším. Vždy jsme na sebe byly hodně navázané a je to tak dál. Tam, kde jsi, se máš určitě krásně, cítíš naši i Meginečky lásku, hraješ si s Daníčkem. Holčičko naše, vždy budeš žít s námi a potom se setkáme. Vždy jsi byla naše láska a budeš - dokud se nepotkáme        S nekonečnou láskou mamka a taťka s Megi

dala jsem se do vaření a úklidu bytu.Noc rychle ubíhala, tak jsem se rozhodla, že již nebudu do postele, abych nezaspala budíka nařízeného na 4:30.
Najednou se mi vybavila vzpomínka z pomníčku Šárinky o tom, jak si statečně píchala své injekce. Jako by mi říkala: "Nemáte se čeho bát,nic to není, já vám pomůžu."
Vzala jsem injekci, lehla si do ložnice, vzala injekci a do vytvořené kožní řasy si injekci zcela vyrovnaně a bez jakéhokoli strachu aplikovala.. Pak jsem si ještě v Irsku píchla před zpáteční cestou na hotelu i tu druhou injekci. Váhala jsem, zda se Vám mám s tímto svěřit, ale věřte, že to bylo tak krásné, já Šárinku v duchu viděla a ona mi opravdu pomohla. Prosím, rozsviťte jí ode mne světýlko. Opět se posílilo mé přesvědčení, že nás naše holčičky neopustily, že když je třeba jsou s námi. Cesta byla překrásná, dala mi tolik síly, ozdravila jsem se nejen na duchu, ale i na těle. Líbám Vás a objímám, Eva Aronová

Milá maminko a tatínku Šárinky. Chtěla jsem Šárince rozsvítit světýlko, ale už jsem vyčerpala dovolený počet 10 na jiné pomníčky. Nedá mi však, abych se s Vámi podělila o krásný zážitek a zároveň podděkovat Vaší Šárince... Minulý týden jsem se vrátila z překrásné pracovní cesty po Irsku. Jelikož mám problémy s cévami, beru léky na ředění krve, měla jsem obavy dlouhou cestu autobusem (přes 5 tisíc km tam a zpět a po ostrovech) absolvovat. Jednalo se i o cestu 50 m tunelem pod mořem. Ale jako bych v hlavě slyšela: "mamí jeď, bude to tam krásné" začala jsem balit a připravovat se na cestu. Na poslední chvíli jsem ještě zvrátila své rozhodnutí a bylo mi umožněno vycestovat. Radila jsem se před tím s lékařkou, ta mi dala 2 injekce na ředění krve - mám si do bříška píchnout před cestou. Nikdy jsem si injekce nepíchala, byla jsem přesvědčena, že to nedokážu. Měli jsem odjíždět v 6 hodin ráno v pátek 10.6. Ve čtvrtek jsem si po příchodu z práce zabalila věci. Když doma chlapi usnuli,

Šarýčku, v noci se mi vybavila vzpomínka - jako vždy pro mně tak vzácná.
V době, když jsi mívala špatnou imunitu, nesměla jsi mezi lidi, jezdívaly jsme spolu na kole k rybníku u Ruzyně, v batůžku žolíkové karty. Do části rybníku vedla lávka. Usadily jsme se až na konec lávky a hrály spolu karty. Kolem nás plavaly labuťě a jedna byla neskutečně drzá a karty nám brala a já potom skákala do rybníka a lovila karty a Ty ses tak krásně chechtala. Byly to tak krásné chvíle - moc Ti za ně děkuji, holčičko moje milovaná

Šárunečko naše, dnes je to pět let, kdy jsme s Tebou mohli být. Seděli jsme pohromadě, Tobě najednou zazvonil budík v telefonu, Ty sis vzala taštičku s injekcí na ředění krve, odhalila sis bříško, s takovou grácií sis tam píchla injekci. Klukům bylo na omdlení, Ty ses chechtala a ještě jsi pískala - kluci, to mám krásné bříško, co???? Potom jsme zůstaly spolu, byla jsi unavená, že už půjdeš spinkat. Potom jsem Ti ještě dávala pusinku v noci a ptala se Tě, jak se Ti spinká - říkala jsi - maminečko, spinká se mi krásně, akorát jsem unavená  a spinkala jsi dál - byla jsi tak krásná, jako princezna.    Potom přišlo to osudové ráno - chystaly jsme se spolu do Motola na kontrolu a už jsme tam nedorazily............... Nikdy by mě nenapadlo, že nás něco tak šíleného potká, že ztratíme svoje milované dítě, svoji holčičku. Navždy Tě budeme Šarýčku milovat, navždy zůstaneš v našich srdcích - po pěti letech jsme poznali, že to ani jinak nejde. S láskou Tvoje rodina    

Šarýčku, dnes jsme uklízeli knihovnu - brala jsem do ruky Tvoje knížky, které jsi tolik milovala, také jsem našla Tvoji knihu receptů, kterou sis vlastnoručně psala. I když jsi neustále s námi v našich srdcích - nic nám nenahradí to Tvoje přenádherné fyzično. Na jednu stranu se nám zdá, že jsi odešla včera - na druhou stranu  ta bolest, která trvá už pět let, je na nás znát - jsme úplně jiní, než s Tebou po boku, s Tebou odešlo kus nás. Miláčku, neustále si říkáme, že Tobě tam čas utíká rychleji, než u nás, hezky spinkej a potom se setkáme. Jsi naše srdíčko a budeš jím navěky. Moc se těšíme na shledání s Tebou, holčičko naše. Posíláme hodně pusineček a pohlazení, máme Tě tolik rádi - je nám smutno.
S láskou Tvoji maminka, tatínek, Honzík, Meginka  

Miláčku, zase jsem se dívala na Město andělů, už poněkolikáté od Tvého odchodu. Vím, že u něj budu brečet, jako jsme brečely spolu, ale je tak krásný a dojemný - celou dobu myslím na Tebe a opakuji:
SKOČILA BYCH OKAMŽITĚ, TŘEBA PRO JEDINOU PUSINKU, PRO JEDINÝ DOTEK, PRO JEDINÉ POHLAZENÍ, PRO JEDINÝ OKAMŽIK STRÁVENÝ S TEBOU, MOJE LÁSKO.....MOJE MOJE MILOVANÁ, JE MI SMUTNO, MOC TO BOLÍ, DNES PO TÉMĚŘ PĚTI LETECH VÍM, ŽE TA BOLEST BUDE TRVAT AŽ DO MOJÍ SMRTI. TĚŠÍM SE ZA TEBOU MOJE HOLČIČKO, AŽ TĚ OBEJMU........TVOJE MÁMA A VŠICHNI ZE SLIVENCE

Kdykoli v televizi vidím svatbu, pláču - nejprve štěstím, nemůžu zapomenout na Tvoje štěstí v Tvůj svatební den, a následně mě zase přepadne ta bolest, že Tvoje štěstí s Tebou nemůžu prožívat, moje malá, moje holčičko milovaná....Dokázala jsi se tak nádherně radovat, být neskutečně šťastná a s Tebou
my všichni, kteří Tě tolik milujeme, lásko ......
Posíláme hodně pusineček a pohlazení a spousty naší lásky   maminka, tatínek, bráška, babi, Meginka

Krása...
Oči, které se už neusmívají,
oči, které jsou tak krásné.
Úsměv, který tady už není,
úsměv, který byl tak krásný.
Člověk, který už není mezi námi,
člověk, který byl tak krásný.
To vše popisuje Tebe,
krásná jsi stále.
Ty jsi nejkrásnější hvězda na noční obloze,
ty jsi nejkrásnější sluneční paprsek na obloze,
ty jsi nejkrásnější anděl v nebi....

Tvoji maminka, tatínek, bráška, Meginečka a Máša

Pokaždé, když Ti miláčku dávám dobrou noc, proběhne mi hlavou obrázek Tebe z poslední noci doma - šla jsem se na Tebe podívat, dala jsem Ti pusinku, oknem svítil měsíc a Ty jsi byla tak krásná, jako princeznička. Ptala jsem se Tě: Spinká se Ti hezky? Tys mi řekla: Krásně maminečko,ale jsem unavená. Kdybych Tě tehdy hned odvezla do nemocnice, možná.....Miláčku můj, promiň mi to, neochránila jsem své dítě, svoje milované dítě, jako máma jsem Tě zklamala a už to nemohu nikdy napravit, moje milovaná holčičko, moje lásko.......Vím, že nemám říkat KDYBY, ale nemít Tě vedle sebe a vyrovnávat se neustále s tím, že jsem Ti vůbec nedokázala pomoci, je šílené....  

Šarýčku, ještě nikdy v životě jsme po ničem s tatínkem tak netoužili, jako nyní po Tobě, lásko. Naše mozky nejsou uzpůsobeny té hrůze, která nás potkala - teď už vím, že nikdy do konce našich dnů nejsme schopni pochopit, proč už tady nejsi, je to šílené. Ztratit milované dítě je to nejhorší, co může milující rodiče potkat. Máme Tě oba plné hlavy i srdce a budeme Tě milovat do posledního dechu - nebo než ztratíme rozum....Tolik nám chybí naše společné rozmluvy, byla jsi s námi vždy tak ráda a vždy jsi se k nám ráda vracela. Málo rodičů kolem nás potkalo takové štěstí. A o to je ta beznaděj a bolest šílenější....Moc Ti Šarátko za všechno děkujeme a moc se těšíme, až se zase potkáme - potom Tě s taťko chytneme, přitiskneme Tě k sobě a už Tě nepustíme.......Hodně pusineček a pohlazení maminka, taťka, Honzík, Tomášek, Meginka
Také Daníčkovi dej za nás pusinku a podrbej ho za  
ouškama    všichni ze Slivence

Šarátečko, vím jediné, že podmínkou lásky není nutná přítomnost milované osoby - i když nežiješ vedle nás, milujeme Tě a milovat Tě budeme až do konce našich dnů.....naše srdce jsou Tě plná...broučku náš
Posíláme hodně pusineček a pohlazení...
maminka, tatínek, bráška, babička, Meginečka  

Šarátko, život bez Tebe je tak těžký a smutný, každá naše myšlenka patří Tobě, lásko. Odnesla jsi s sebou velkou část našich srdcí a zároveň nám nechala část Tvého předobrého, laskavého srdíčka. Staráme se s láskou o Tvoji Meginečku, kterou jsi Tolik milovala, s Daníčkem se již proháníte po nebeském ráji. Zároveň pečujeme o Tvé kytičky a stromečky a ze všech Tvých zviřátek i rostlin na nás dýcháš Ty, naše milované dítě. Každým dnem se přibližujeme k Tobě, čas utíká rychle, moc se na shledání s Tebou těšíme a jsem přesvědčena, že se poznáme v jakékoliv podobě.
Hodně pusineček a pohlazení Tvoji maminka s tatínke, Honzíkem a Meginečkou

Šarátko, dnes jsem se procházela v místech, kde jsme spolu byly naposledy. Dala jsem si čerstvě vymačkaný pomerančový džus, zrovna jako když jsme tam byly spolu,
seděla jsem u stejného stolu, jako když jsme tam byly spolu....Všechno bylo stejné, a přece mě tolik bolelo srdce, chybělo mi to nejdůležitější - TY, moje malá....
Vím, že i když veškerou životní energii vkládám do denního žití, už nikdy nikdy do konce života už nebudu tak šťastná, jako když jsem Tě měla vedle sebe, nikdy už nezmizí ta šílená bezmoc a bolest u srdce, navždy mi budeš moje děťátko  bolestně chybět. Byly jsme na sebe zvyklé, Ty jsi byla vždy mojí součástí a já zase Tvojí. Za pár dní oslavíš v nebi s přáteli svoje již páté jmeniny, a mě to připadá, jako by sis někam odskočila a strašně dlouho se nevracíš, ale přijdeš.....Můj mozek není schopný pochopit, co se stalo, proč tady nejsi..... Hodně pusineček a pohlazení maminka s tatínkem a Meginkou.    

Šarýčku, do konce svých dnů nepochopím, proč Tě nemám ve svém náručí, proč Ti nemůžu dát obyčejnou pusinku, proč se spolu nemůžeme smát, tolik bych Tě potřebovala pohladit, tolik mi chybí pohlazení od Tebe. Když jsi mě pohladila, vše zlé bylo okamžitě pryč - starosti zmizely jako mávnutím proutku. Byla jsi moje malá holčička, moje děťátko, moje kamarádka, později moje kolegyně, i tu nemoc jsme zvládaly s optimismem a s láskou. Nikdy jsem se nebála stáří, věděla jsem, že že my dvě zvádneme vše. Proč, proč musí odcházet ze světa lidičky, plní lásky, porozumění. Nikdy jsi nikoho neodsuzovala, vždy jsi byla jedno velké srdce, které se každého snažilo pochopit a své blízké jsi milovala bez výhrad. Život bez Tebe je šílenství, šílenství,zoufalství a nikdy nekončíčí nekončící bolest. Co se stalo, kde jsi moje malá - jestli to jde, prosím, pošli mi nějaké znamení, prosím... Hodně pusineček a pohlazení Tvoje zoufalá máma s celou Tvojí rodinou  

Šarýčku, ve Tvém smrčku hnízdí kosi, jsou tam bezpečně ukrytí před kocoury. Dnes jsme s babičkou viděli maličké hlavičky koukat z jehličí a ani nemukli!! Kosice vždy sedí na garáži a křičí, když se přiblíží Mášenka nebo Mikeš. To víš máma, bojí se o děti. Také mám o Tebe pořád strach, ale abych se nezbláznila, říkám si, že se máš se svojí sluníčkovou povahou jistě lépe, než my tady.  Tvoje meruňka je obalená plody, moc Ti za ně děkujeme lásko. Meginečka je v pořádku, sice musíme trošku držet dietu, ale to víš, Megánek by zvládla baštit od rána do večera. Je to naše láska,říkáme Šárunky Megánek - je tak miloučká a strašný závislák na mamince, je jí po Tobě strašně smutno.  Vše, co se děje kolem nás, je stejně buď přímo nebo nepřímo spojeno s Tebou pusinko naše. Objímáme Tě a posíláme pohlazení a pusinečky  maminka, tatínek, bráška, Meginečka, Mášenka a Mikešek

Šaráko,už pomiliónté, stále kolem dokola, můj mozek nemůže uveřit tomu, co se nám stalo - proč nejsi s námi.
Stále se mi v hlavě promítají okolnosti Tvého odchodu.
Je to neskutečné šílenství a bolest, kterou není možno porovnat s žádnou jinou. Je to úplně jiný život, než ten s Tebou, lásko. S tatínkem sice žijeme, ale mozkem a srdcem jsme u Tebe, pusinko naše. Těšíme se na Tebe, broučku....... Tebe milující maminka s tatínkem a Megi

Naše milované sluníčko, nemáme Tě vedle sebe už 4 roky, ale když si vzpomenu na různé situace, nemohu si uvědomit, jestli jsi byla vedle nás nebo už ne, jsi s námi totiž stále. V mém i tatínkově srdci i v našich hlavách jsi s námi stále. Ono to totiž bez Tebe vůbec nejde, žít bez Tebe neumíme, ani se o to snažit nebudeme. Ze srdíček ani z hlavy nám Tě nikdo nevezme, budeš s námi stále, pouze Tě nemůžeme pohladit, políbit, nemůžeme slyšet Tvůj hlásek, nemůžeme cítit Tvé dotyky. Na to vše stejně zapomenout nemůžeme, dokud budeme dýchat, bylo to tak krásné a i když Tě lásko nemůžeme mít se vším, nenecháme si vzít to, co nám zůstalo.
Jsi naší krásnou součástí, naší sladkou dceruškou, naší nekonečnou láskou. Vždy nám budeš tak strašně chybět, nekonečně chybět, děťátko............Tebe milující maminka a tatínek      TĚŠÍME SE NA TEBE, POTOM UŽ TĚ NEPUSTÍME

(¯`v´¯)ّۣۜ
•●¤ّۣۜ(¯`v´¯)♥ّۣۜ♥ّۣۜ
¤*¨¨*¤.¸¤*
.¸¸.°ღ♥ღ°  Stín smrti pokryl Tvoje čelo
a zahnal velkou touhu žít.
A srdce ♡ předobré,
i když chtělo, utichlo a přestalo bít.
Šárinko,  navždy se zavřela kniha Tvého života,
zůstaly jenom krásné vzpomínky
a prázdnota …   .¸¸.°ღ♥ღ°

PRO TEBE ŠÁRINKO S LÁSKOU - MAMINKA LENIČKY.¸¸.°ღ♥ღ°

     .......  (
           (,)
         |::::::|..
         |::::::|.)/¸.¤ª“˜¨
   ¯¨¤.¸:::|)/¸.¤ª“˜¨¨˜“¨
   ª“˜¨“¨˜“%¤ª“˜¨¨˜“¨
¤ۣۜ๘●••●¤ۣۜ๘¤ۣۜ๘●••●¤ۣۜ๘¤ۣۜ๘●•¤ۣۜ๘●•


.¸¸.°ღ♥ღ°odpočívej v pokoji zlatíčko.

Šarýčku, před čtyřmi lety nás lékaři vyzvali, abychom se s Tebou rozloučili a odpojili Tě pusinko z přístrojů.
Do našich srdcí vstoupila šílená bolest, smutek, bezmoc,zoufalství, vztek a se všemi těmito pocity žijeme stále...stále jsme se s Tvým odchodem nevyrovnali - Ti, kteří takovou ztrátu, takové šílenství nepoznali, nám radí
- MUSÍTE JÍ PUSTIT,VYROVNAT SE S JEJÍM ODCHODEM....., ALE JAK, TO NIKDO NEPORADÍ, jak se vyrovnat se smrtí milovaného dítěte..Naše sladká holčičko, přestože tu s námi nejsi již čtyři dlouhé roky, máme pocit, že jsi s námi daleko více, než dříve, žiješ v našich srdcích s jaždým zvlášť, když se po práci sejdeme, jsi tady s námi, se svojí maminkou a tatínkem, s Tvojí Meginečkou.
Cítíme Tvoji lásku a my Ti posíláme neutále tu naši, nikdy Tě nepřestaneme milovat, víme, že bdíš nad námi i nad svými stromečky, které jsi nám tady zasadila, daří se jim, ta maličká meruňka je obalená květy...ze všech je cítit Tvoje láska..Hodně pusineček všichni ze Slivence    

Šarýčku náš, uběhly čtyři roky a nic se nezměnilo - Ty, jsi beruško stále pryč a nás to bolí víc a víc. Někdy se zdá, že už to víc nejde, ale člověk vydrží strašně moc, jak jinak bychom tady s tatínkem pořád ještě byli??
I když vedle nás nežiješ, jsi s námi stále...uvidíme kytičku, kterou jsi tolik milovala, Tvůj Megánek mi Tě připomíná každým okamžikem, Tvůj smrk, Tvoje kuchyňka,ve které jsi navařila takových dobrot,stále k nám jezdí Tvůj Jiřík, vzpomeneme si na Tvoje příhody, které jsi nám vyprávěla, Tvoje vtípky, díváme se na Tvé filmy, posloucháme Tvoje písničky, když si večer s tatínkem sedneme s  Meginkou a zapálíme svíčku, cítíme Tvoje dotyky, Tvoji lásku, už nikdy se s nikým nebudeme cítit tak, jako s Tebou. Dokázala jsi každému ve svém okolí rozdat takové lásky.....Spousty lidí tolik lásky nedokáže rozdat ani za dlouhý život......
Andílku náš, pošli nám prosím znamení, že už Tě nic netrápí, moc by nám to pomohlo, moc Tě milujeme, andělíčku..Tvoji mamka,taťka,bráška a Megi  

Šarýčku, naše sladké děťátko, jak se opět blíží datum Tvého odchodu z tohoto světa, připadá nám to s tatínkem jako naprosté šílenství, že Tě už nikdy neuvidíme. Náš život je od Tvého odchodu jenom samé snažení se o žití a přemáhání se.... Musíme doufat, že Ty nikde netrpíš a máš kolem sebe jenom krásu, lásku (my Tě lásko milujeme tolik, jak je to možné a milovat Tě budeme, dokud budeme dýchat a potom???...) už se na Tebe miláčku těšíme....ani po čtyřech letech naše mozky nemohou pochopit šíelnství, které nás potkalo.
Posíláme hodně lásky, pusineček a pohlazení, naše pusinko - Tvoji  maminka, taťka, Honzík a Meginka

Šarýčku, někde jsem slyšela: VZPOMÍNKU UDRŽÍME NEJLÉPE TAK, ŽE O DRAHÉM ČLOVÍČKOVI, KTERÝ UŽ NENÍ VEDLE NÁS, MLUVÍME....
Aniž bych toto věděla, mluvím o Tobě stále, jako bys byla vedle nás, jako kdybys vše prožívala s námi, neustále mě zajímá Tvůj názor, vyvolávám si Tvoje reakce, vybavuji si Tvoji radost, Tvůj smutek, Tvoje úžasné hlášky....žiješ prostě ve mně a jsi neustále se mnou.....přesně tak to má i taťka, podíváme se na sebe a víme, o čem zrovna oba přemýšlíme, na koho myslíme...
jsi náš poklad, který nás obohatil až do naší smrti, jsi
to nejcennější...miláčku, lásko naše, dítě naše milované, dcerko naše jediná, holčičko naše slaďoučká....posíláme objetí, pusinečky a spousty lásky,
cítíš to, že žiješ stále s námi a žít budeš až do našich konců, do posledního dechu......s nekonečkou láskou
Tvoji mamka, taťka, Honzík, Meginečka a Máša

Dušičko moje, lásko moje, děťátko moje..........

https://www.youtube.com/watch?v=YNppSU3Uj6M

Tuhle skladbu poslouchám, tečou mi slzy a představuji si Tě v tom Tvém krásném světě a je mi na chvilku trochu lépe. Těším se na shledání, moje dceruško milovaná........

Šarýčku, dívám se do Tvých nádherných očí a vůbec si neumím vysvětlit, že už nikdy.....Snad jenom víra člověku pomůže přežít tu příšernou bolest a utrpení, víra v budoucnost, že se snad ještě někdy potkáme, až přijde čas....a potom už budeme zase všichni spolu. Je to čímdál těžší...s nekonečkou láskou Tvoje maminka  

Právě dávali  Město andělů, kde byl ON, byla ONA, každý byl jinde, měli odepřený přímý kontakt. On se zřekl věčnosti - skočil, aby ji mohl pohladit, políbit....a skočil. Plánovali spolu dlouhý život - život plný lásky vedle sebe, ale ona zemřela a opět byli každý jinde...Když se ho zeptali - Kdybys věděl, co se stane, SKOČIL BYS?????? Odpověděl - ANO, pro jediný polibek, pro jediné pohlazení, pro okamžik strávený s ní......

KDYBY TO MILÁČKU ŠLO, SKOČILA BYCH OKAMŽITĚ, TŘEBA PRO JEDINOU PUSINKU, PRO JEDINÝ DOTEK, PRO JEDINÉ POHLAZENÍ, PRO JEDNINÝ OKAMŽIK STRÁVENÝ S TEBOU, MOJE
LÁSKO.....MOJE MOJE MILOVANÁ, JE MI SMUTNO, TOLIK MĚ BOLÍ SRDCE......  TEBE MILUJÍCÍ MAMINKA A MEGINKA

Dnes tatínek musel pracovně na Staromák, tak jsem jela s ním, že zapálím v kostele svíčičku, chvilku jsem tam poseděla. Na Staromáku byl takový ten blázinec, samé stánky, občerstvení, samí cizinci......vše, co jsme spolu tak milovaly. Dnes už mi to nic neříká, bolí mě srdce a vzpomínám, jak jsme se vždy vzaly za ruce a ze Staromáku vyrazily na hrad a kochaly se vyhlídkou na Prahu...Nezapomenutelné....Nyní mi chybí v ruce Tvoje ručička, je mi bolavě smutno. Kolem samí šťastní lidé a já vím, že my už bez Tebe mezi ně nepatříme...Ten stromeček, který jsme viděly spolu byl stejně nejkrásnější......Šarýčku, Ty prostě žiješ dál v mém srdci a to velice intenzivně, prožíváme vše spolu, víš to, moje moje moje lásko.......

Marti,já vím,jak to myslíš a jak to cítíš..Ale přece není možné,že by vše tak skončilo,že by byl najednou konec..Nějak to nechápu,nějak to ani nechci chápat a tak naše děti někde musí být..Tolik bych toho chtěla znát,ale není nám to umožněno,je mě líto,že se Šárinka ani Honzík nedočkali dětí..no,ale zase by to bylo hrozné pro ty dětičky.Já se v tom tak plácám..Víš bude věřit,že je jim dobře a netrýznit se stále,snad to chvilku půjde...a jednou vyhrajeme i nad smrtí..snad ano.A Vnoučka jsem slouho neviděla,dej na fac,jeho fotečku.

Šarýčku, to byla taková krása, když jsme spolu pekly a pouštěly si u toho filmy, ani mi nepřipadlo, že něco děláme. Tak mi s Tebou bylo vždy nádherně......
Hladím Tě a pusinkuji, moje dítě

Moje milovaná, dnes ráno ve snídani s Novou vyráběli vánoční ozdoby z korálků a já jsem zase vzpomínala a bečela. Neustále mám před očima Tvoje šikovné prstíky, ručičky máš tak šikovňoučké....Letos poprvé od doby, kdy jsi odešla, se chystám péci Tvoje perníčky hlavně kvůli Tomáškovi. Stejně je budu zadělávat slzami...
Život bez Tebe je lásko velmi těžký, i když se snažíme, srdíčka nás bolí....Moc pusineček a pohlazení posílají Tvoji maminka,tatínek,Honzík,Meginka
Zase se Ti ozvu, lásko..

Šarátko, dnes rozsviceli stromek na Staromáku, vzpomínáš??? Celý Staromák našlapaný lidmi, kteří mlčeli a najednou, při rozsvícení všichni vydechli    AAAACHHH!!!
Je mi po Tobě moc smutno, moje malá

Šarýčku, odpoledne jsem se dívala na film s Ant.Banderasem
Tančím, abych žil. Tento film jsme milovaly, Ty jsi tanec zbožňovala. Okamžitě mi v mysli vystoupí tebou pronášené průpovídky a tolik mi toto vše chybí, na tento typ filmů se nyní můžu podívat maximálně sama. Taková spřízněná dušička, jako jsi Ty, takovou někdo nepotká za celý život.
To samé mi vypráví tatínek, také ztratil parťáka jak v práci tak i za volantem. Dokázala jsi být partnerem jak mě, tak taťkovi.
Vždy pro nás budeš úžasným človíčkem, se kterým nám bylo dovoleno bok po boku žít a užívat si, necelých 25let pozemského života. Vždy jsi s námi byla moc ráda a my s Tebou také. Tolik jsi pro nás znamenala - odpovídá tomu ta šílená bolest nad ztrátou TEBE. Děkujeme Ti miláčku za všechno.
Pohlazeníčko a pusinu maminka s taťkou a Meginečkou

Další čas předvánoční..v televizi dávají samé ty rodinné filmy, u kterých jsme se spolu tak nasmály..Potom jsme ruku v ruce vyrazily do předvánoční Prahy, na vánočním čase jsme milovaly vše..
Nyní mne vše upozorňuje na to, že už NIKDY nebude naše rodina úplná, už NIKDY na mě nikdo nezavolá: Maminečko moje..., už NIKDY mi nikdo neřekne: Dej mi packu, Ty můj macku..a  já nemám komu s láskou odpovědět: Že chceš facku, Ty můj fracku???
Všichni mi Tě záviděli, jaký spolu máme vztah, a mě nikdy nenapadlo, že by toto moje štěstí mohlo být takhle rázně uťato.
Přiznám se, nevím si s tímto časem rady. Dokud je u nás Honzíkův Tomášek, je lépe, žijeme jeho šťastný dvouapůlletý živůtek, nechceme zatěžovat jeho maličkou hlavinku smutkem -je to rozchechtané děťátko, přesně, jako jsi byla Ty, naše holčičko milovaná. Stále si neumíme vysvětlit, proč také nám nebylo dovoleno pozorovat obě své děti, jak šťastně vychovávají své děti..Děkujeme, že jsme mohli vedle Tebe žít, lásko naše, Tvoje rodina

https://www.youtube.com/watch?v=eQWeneJrdPw
To je pro Vás a Vaše rodiče.Vy jste teď andílek a ochraňujete je paní Šárko. Pozdravujte mého brášku a řekněte,že je nám tu bez Vás smutno.

Naše malá, sedíme tady s Tvojí Meginkou a Mášenkou - Ty jsi v nebi s Dandulkou, i když neznáme Tvůj svět, je nám jasné, že s Tvoji krásnou dušičkou jsi na tom nejkrásnějším možném místě, které je možné - v dobré společnosti ostatních andílků, ale naše mozky nejsou schopny pochopit nepřítomnost naší sladké milované dcerušky. Snažíme se s tatínkem a s Megi o žití, ale ta díra v srdci, která vznikla Tvým odchodem do nebe, je tak ohromná a je celá naplněná Tebou Tebou Tebou, naše holčičko....Snažíme se, ale náš život je smutný a bolavý, nemůžeme stále pochopit, jestli nás ten Tvůj odchod měl něčemu naučit nebo nás potrestat za něco - nevíme za co - v tomto životě patříme spíš mezi takové skromné a spokojené lidi, pro které nejvíc na světe vždy nejvíce znamenaly děti Šárunka a Honzík. POKRAČ.

Po ničem jsme netoužili víc, než po Vašem zdraví a spokojennosti.
Vychovali jsme s tatínkem dva úžasné človíčky, na které jsme vždy byli pyšní - dělali jste nám jenom radost.
To bylo naše dokonalé štěstí. Najednou jsme Tě naše lásko ztratili a nejde ani se sebevětším úsilím bez Tebe žít. Nikdy nepochopíme, proč Tě propustili z nemocnice domů, kde jsi mi zemřela v náručí....
Při vysvětlení lékařů nejvíce převažovalo slovo - STANDARTNÍ... O všechny milované se bojíme, aby nebyli závislí na pomoci našeho zdravotnictví. To slovo STANDARTNÍ nás děsí...a vůbec nás neuspokojilo.....
Kéž by Ti bylo v nebi krásně, počkej na nás miláčku,
určitě se poznáme a potom už nás nic nerozdělí....
Posíláme hodně pohlazení, pusineček a věčného světla,
děkujeme za Tebe, za Tvoji společnost na tomto nespravedlivém světě,bylo nám s Tebou vždy krásně,  sluníčko naše. Máme Tě tolik rádi    Tvoji maminka, tatínek, bráška a Meginečka s Mášenkou  

_____/)___/ )______./¯"""/')
¯¯¯¯¯¯¯¯¯\)¯¯\) ¯¯¯'\_„„„,\)

V tento smutný svátek přeji Vám Šárko jen hodně hodných andělů kolem sebe a velkou energii lásky ,kterou posílá Vám Vaše milující rodina .Sestra Járy

Šarýčku, holčičko moje milovaná, nikdy by mě v životě nenapadlo ani v tom nejhroznějším snu, že Tobě, našemu děťátku, budeme psát v tento tak smutný den. Odjakživa jsem toto datum měla spojené s hroby starých lidí, kteří si prožili hezké životy. Od Tvého odchodu do nebe už uběhlo 1310 proplakaných dní, beznaděje, vzteku a smutku.
Bez naděje na návrat....Bez naděje.....Stále nechápu, proč u nás tak málo znamená lidský život....Chtěli bychom ti s tatínkem poděkovat za to, že jsi naší dceruškou, naší milovanou holčičkou - za svůj krátký život jsi nám dokázala rozdat takové bezvýhradné lásky
a dáváš nám ji i nyní, kdy nejsi mezi námi, ale nastěhovala jsi se do našich srdcí - přesto, že nežiješ vedle nás, cítíme v sobě tu Tvoji lásku, tu bezvýhradnou lásku, kterou človět potká jen jednou za život a někdy vůbec ne. Možná, že tak srdíčkaté bytosti, jako jsi ty, jsou tak vzácní, že nemohou na zemi zůstávat dlouho, zřejmě musí tou svoji láskou a radostí obdarovat ještě ostatní.

..NE, MĚLA JSI BÝT S NÁMI, se svojí mámou a svým tátou, je to strašně nespravedlivé...PROČ jenom musíme žit a snažit se fungovat bez svého dítěte, PROČ???? Je nám miláčku bez Tebe smutno, už to není život, je to velmi kruté bytí.....Jenom s tatínkem doufáme ve světlo a krásno kolem Tebe...Musíme věřit ve shledání, jinak bychom se zbláznili, naše lásečko, sluníčko krásné....
Hodně pohlazení a pusineček  maminka, tatínek a Meginka  

Šárinko, dnes když jsem viděla tvůj virtuální pomníček, tak jsem se nemohla ubránit slzám, mám  s tvojí maminkou tolik společné bolesti.... pro normální lidi z našeho okolí datum 8.4.2011 vůbec nic neznamená a nikdo přesně neví co toho dne dělal ani jak se cítil.... zapomněl. Já ale s tvojí maminkou zapomenout nemohu. V pátek dne 8.4.2011 byl tak strašně zlý den který se nedá zapomenout. Toho dne jsme se museli naposledy rozloučit s naším jediným chlapečkem Jiříkem a ty jsi odešla od maminky... Proč k Vám byl osud tolik krutý, proč odcházejí z našeho světa tak krásní mladí lidé jako jsi ty i Jiřík a lotři zůstávají? Proč si naše děti musely vytrpět tolik bolesti a utrpení než odešli do nebíčka... Myslím na tebe a na tvou maminku Šárinko
S láskou v srdci Tereza, maminka Jiříka P.

Šarýčku, tak už se blíží čtvrté narozeninky BEZ TEBE, lásko...a my stále nevěříme a stále si neumíme vysvětlit, proč se nám stalo to nejhorší v našem životě, proč nemůžeme už nikdy obejmout a políbit svoji dcerušku. Připadá nám to včera, kdy jsme Tě naposledy objali, naposledy, kdy jsme Tě viděli.....nyní Tě vídáme už čtvrtým rokem také stále, ale jinak - BEZ TEBE, vidíme Tvoji sladkou tvářičku, Tvůj pohled plný porozumění ke všemu a všem kolem sebe, Tvůj úsměv, slyšíme Tvoje "maminečko,taťuldo, Honzajdo, Megánku a Dandulko", slyšíme Tvoje - "my jsme tak úžasná rodina, my všechno zvládneme společně", slyšíme Tvůj spokojený smích, dokázala ses tak nádherně smát - vím, že už nikdy neuslyším nikoho, kdo by se tak krásně smál, ale v mých uších bude znít navěky, dokud budu dýchat... Vím, že bych neměla, ale stejně mám hodně často výčitky, že jsem Ti nedokázala pomoci, že jsem svoje milované dítě neochránila před smrtí..Moc Tě milujeme,
Tvoje láska nás vede tou šílenou cestou..S láskou

Ty můj vánku, skládanko krásná z kouzelných chvil,
milovaná.......

Šarýčku, tak už budeš bez nás a my bez Tebe čtvrtý Tvůj svátek. Vůbec nechápu, jak jsme ten čas bez Tebe s tatínkem vydrželi. I když nejsi vedle nás, stejně zůstáváš neustále s námi a to napořád, dokud budeme dýchat. Chybíš nám při každém nadýchnutí, při každé situaci, která nastane, poněvadž jsi neustále součástí našeho života, stejně jako v tom našem minulém, ještě šťastném životě, kdy jsme Tě lásko, měli vedle sebe. Navždy  
budeme s tatínkem s láskou vzpomínat na nádherné chvíle, kdy jsme mohli být s Tebou, naše sladká milovaná kouzelná dceruško. Je nám tolik smutno....Užij si sváteček s ostatními andílky.....Posíláme miláčku moc pusineček a pohlazení  zoufalí a smutní   maminka, tatínek a Meginka  

Dobrý den, i Vám posílám písničku, která zazněla na pohřbu mé Lucinky. Já o svého andílka přišla 8 dní po porodu - první a poslední dítě. Tu bolest bych už nerada zažívala znovu, s Lucinkou jsme zůstaly samy. Cítím s Vámi.... :-D

https://www.youtube.com/watch?v=Dx0wXSvRKMk

maminka Lucinky Kuklíkové

Ano,přesně tak,když zemře dítě.. ztrácíme svoji budoucnost a život už je jen o přežívání a bolesti v duši a v srdci.
Když zemřou rodiče,ztrácíme svoji minulost.
Bude to tři roky co nám zemřel synáček-Honzík a bolest je stále stejná.Je to ukrutná bolest a lék není,útěcha taky ne a hodně často jsem na dně..Každý den je o přežívání a o velké boji.Myslím na všechny zarmoucené rodiče..na rodiče Šárinky..Petra maminka Honzíka

Když vám zemře muž, jste vdova.
Když vám zemřou rodiče, jste sirotek.
Když vám zemře dítě, tak je to taková hrůza, že pro ni ani není vlastní jméno ...

Náš život už nikdy nebude stejný jako dřív.
Nikdy už na události a lidi, kteří nás obklopují, nebudeme hledět přes stejné brýle jako dřív.
Jsme jiní, potkala nás smrt.
Jsme jiní a ostatní to nevidí.
Jsme jiní a cítíme se divně.
Jsme jiní a snažíme se svoji jinakost před „normálními“ schovávat a fungovat v základních režimech.
Jsme jiní ... a přesto jakákoliv reakce, pocit a nálada jsou normální a máme na ně právo!
Cesta, která nás čeká po smrti našich dětí je dlouhá, náročná, bolestná a často vede do tmy a nevidíme ani konec a ani směr ... stojí nás mnoho sil vykřesat jiskřičku naděje, která osvítí naše další kroky.

Nevybrali jsem si tuhle cestu, tenhle směr na rozcestníku života, nechtěli jsem to.
Nebyla to naše volba ... ale to, jak tvrdá a trnitá ta cesta nadále bude, to už naše volba JE.
Když zemře dítě, tak s ním zemře i kus matky.
Dokud tluče naše srdce, tak v něm stále zůstávají i naše děti ...

Děvčátka,všechny Vás chápu, vím, že pro naše srdce není důležité,jestli bez našich děti (brášků), jsme nuceny žít 2, 4 či 20 let, v našich životech žijí dál s námi, svými maminkami, tatínky, sourozenci.....
Není to přirozené, aby naše děti umíraly dříve, než my - rodiče, příroda nás na smrt dětí nepřipravila. Přežít svoje dítě je nejtěžší úkol pro matku. Od smrti naší Šárinky jsem nepřerušila práci, pracuji na rekonstrukci domu, udržuji zahradu, starám se o Šarýčka zvířátka, radujeme se s manželem z našeho malého vnoučka - co dělám špatně, že zároveň při tom všem truchlím po své milované dcerce? Žijeme prostě s manželem dva životy - jeden pro ty živé (které milujeme a cítíme zodpovědnost za jejich životy), druhý pro naší holčičku, se kterou jsme prožili 24 let, překonávali jsme nástrahy nemoci a když jsme se domnívali, že máme vyhráno ...Děti nás všech, kteří jsme o ně z jakéhokoliv důvodu přišli, byly a jsou úžasné bytosti, které s námi budou žít, dokud budou tlouci naše srdce.  

Marticko,i ja vcera cetla prispevek pod Pavlinkou,dnes uz ho nevidim. Jak pise Pavlinka,kdo nezazil,nema pravo radit. Jak pise maminka Ivusky,chybis nam.

Martičko, stále na Tebe myslím a chybí mi Tvoje písmenka v naší komůrce, kde nás nikdo nesoudí a nedává nevyžádané rady. Posílám Ti hodně síly a objetí, drž se ...Iva

Rodiče Šárynky, z celého srdce se připojuji k příspěvku paní Pavly. Tisknu ruce, Eva A.

Marti, nevšímej si příspěvku, který je pode mnou. Víš, že komu nezemřelo dítě, ví o tom houby. Stále na Tebe myslím, žiji taky tak jako ty, s bolestí šílenou a nedokážu ani na minutu přestat na tu mojí kočičku myslet. Naprosto chápu, jak jste na tom, my to máme úplně stejně. Moc zdravím. A holkám posílám pusu do nebe.  

Šárinko...posílám ti pusu na obláček a vzpomínám na tebe .Pročítám si co ti píše maminka s tatínkem a slzy mi tečou po tvářích..Život je nespravedlivý a krutý:-(
Zítra to bude rok co Kristýnce(dcera) zabil nepozorný řidič na přechodu životního partnera..Tomášovi bylo 28 let..taky mladý člověk:-(
Šári..jsem ráda že jsem mohla být tvým přítelem snad i mimo práci..vzpomínám na tebe často¨:-)) byla jsi skvělý nesobecký člověk..mám tě moc ráda ..pusu posílá na obláček  a rodičům zase mnoho sil....Soňa

To je nespravedlivé, ze slunce vychází bez Tebe. To je nespravedlivé, že se země točí bez Tebe dál. To je nespravedlivé, že už nemůžeš cítit vítr ve Tvých vlasech. To je nespravedlivé, že už nemůžu slyšet Tvůj smích. To je nespravedlivé, že je zrcadlo bez Tvého obrázku. To je nespravedlivé, že jsme Tě poznali jen krátký čas. To je nespravedlivé, že Ti bylo dovoleno žít jen tak krátce. To je nespravedlivé, že jsme Ti nemohli darovat několik let našeho života, aby jsi mohla žít dál. To je nespravedlivé, že Ti nebylo dovoleno šťastně stárnou: Ano, život není fér,
a my máme vztek, pochybnost, smutek a nekonečnou touhu po naší holčičce … Existuje tolik nespravedlností na tomto svetě, a my, rodiče, kterým zemřelo dítě, jsme přinuceni žít s nejtěžší nespravedlností.
Tvůj odchod nikdy nepřijmeme, za ty tří roky jsme poznali, že ani práce, ani snaha o žití, nám nikdy nemůže usnadnit život bez TEBE, miláčku náš, smrti už se vůbec nebojíme, těšíme se na shledání s TEBOU     Maminka s tatínkem

V tento šíleně smutný a bolavý den si dovoluji citovat láskyplné psaní, které věnoval jeden z našich tatínků svojí dcerce. Mám jej v hlavě už 3 roky a je v něm tolik pravdy - pravdy rodiče, který ztratil  dítě:

Dnes to budou tři roky, kdy Tě náš andílku odpojili z přístrojů. Nám bylo pouze oznámeno, že máme tři hodiny na rozloučení s Tebou. Od 1.4., kdy Ti po opakované embolii vyoperovali tromby, už jsi se neprobudila. Seděli jsme týden u Tvojí postýlky, a i když se nás lékaři snažili připravovat celou dobu na to nejhorší,co může milující rodiče potkat, NE, PŘIPRAVENI JSME NEBYLI. Nebylo nám dovoleno vyměnit svůj život za Tvůj, budoucnost Tvoje i naše zmizela do neznáma. Tři hodiny uběhly jako tři minuty a nám bylo oznámeno nemoc.personálem, že potřebují uklidit místnost a my máme odejít - odejít bez Tebe, bez svojí úžasné, milované, usměvavé holčičky........
Nic těžšího naší rodinu ještě nepotkalo. Do nemocnice jsme přivezli dítě a domů odjíždíme bez něho. Miláčku náš, přehodnotili jsme po ztrátě Tebe celý svůj život - přežíváme v jakémsi mimoživotě a obyčejné starosti už pro nás přestaly být starostmi. Moc Tě milujeme, zůstaneš navždy naše láska. Těšíme se, až pro nás příjdeš maminka

Naše milované děťátko, touto dobou, před třemi lety, jsme s Tebou mluvili s tatínkem naposledy, naposledy jsme Tě objali, naposledy Tě políbili, naposledy jsme pocítili ten krásný opojný pocit lásky, která oboustranně plynula - od nás k Tobě a od Tebe k nám. Bylo to tak nádherné. Když Tvoje ruce objaly naše krky, když Tvoje rty s tak nekonečnou něžností dávaly svoje poslední sbohem - tehdy jsme to nevěděli, nenapadlo nás, že příští ráno ztratíme to nejcennější v našem životě, a že se ze života stane boj. Boj o neustálé přesvědčování sebe samých, že si nemůžeme dovolit opustit Honzíka a následovat Tebe, lásko. I jsme si s tatínkem několikrát říkali, že jeden z nás zůstane tady s Honzíkem a druhý odejde za Tebou - ze života se stalo utrpení a k žití se neustále nutíme. Čas neřeší nic, naopak, jak utíká, jako kdyby nám říkal- už se nikdy Vaše děťátko nevrátí. Přežíváme s naším neštěstím, nespravedlností a nezbývá nám nic jiného, než věřit, že se zase potkáme. Maminka, tatínek a Meginka

Kolikrát si vybavujeme naše sáhodlouhé rozhovory, když jsme po večerech koukali na oblohu a na hvězdy - a probírali jste všechna souhvězdí..Takové krásné chvíle už nezažijeme. Tehdy to byl pocit absolutního štěstí, které jsme si s taťkou i s Tebou miláčku uvědomovali. Když jsi byla ještě malá, ptala ses: Jsme bohatí nebo chudí? Bez rozpaků jsem Ti tehdy odpověděla: My jsme moc bohatí, protože máme s tatínkem dvě tak úžasné dětičky,Tebe a Honzíka. Vidíš, a nyní si uvědomujeme, jací jsme zoufalí chudáci - A NEMŮŽEME PROTI TOMU DĚLAT VŮBEC NIC...jE NÁM DOVOLENO POUZE SNAŽIT SE O NĚJAKOU PODOBU ŽITÍ - Při každém našem počínání se s tatínkem ptáme: Co by říkala Šárunka? nebo: To by se Šarátkovi líbilo - ta by se chechtala jako zvoneček! Neustále doufáme, že TOBĚ je andílku v nebi lépe, než nám tady, i když tady nejsi s námi, stejně máme o Tebe tak nekonečný strach, nemůžeme už Tě ochraňovat, jako když jsi byla s námi a to bude trvat, dokud budeme dýchat. Tvoji zoufalí mamka a tatínek  

Naše drahá dceruško, je hrůza, jakým vážným způsobem Tě ty náš smíšku oslovujeme - vždy jsi byla naše sladká holčička, náš chechtáček, vždy jsi dokázala vše špatné přetočit v dobro a když to jenom trošku šlo i v legraci.
Tvůj smysl pro srandu a Tvoje dobrá dušička nám tak neskutečně chybí, už to budou 3 roky a stále si s tatínem nedokážeme vysvětlit a porozumět tomu, co se nám to stalo, proč s námi nejsi. Od doby, co ses narodila, stala jsi se naší součástí nás všech a je velmi těžké bez TEBE žít, naše lásko. Tři roky, vteřinu za vteřinou přežíváme a učíme se žít JINAK. Nejde to nazvat život bez TEBE, je to přežívání s tím, že si při každém nadechnutí uvědomíme, jak jsme chudí - nemáme TEBE, ale o to intenzivněji jsi v našich srdcích, tam máš svoje pevné místo do konce našich dní - dokud si pro nás nepřijdeš...Kdo neztratil tak úžasné dítě, jako jsi Ty, nepochopí, jakým životem žijeme. Posíláme pusinečku a pohlazení   Smutní rodiče a Meginka    

Naše lásko, sedíme tady s Meginkou a s Mášou, posloucháme Werichovy písničky, vzpomínáme a je nám tak strašně smutno a teskno, až srdce bolí. Chybíš
nám stále při každém nadechnutí, ten šílený, bolestný pocit budeme mít, dokud se nesetkáme. Tolik bych ráda věděla, jak to nekonečné odloučení cítíš Ty, moje moje......kéž by ses cítíla lépe, než my - ta bolest je k nevydržení.....Jak bych Tě ráda pohladila, opusinkovala.....maminka, tatínek a Meginečka s Mášou,
obejmi za nás Dandulku

http://www.youtube.com/watch?v=qzPOWgAWc8M

Vzpomínáš, jak jsme v roce 2010 spolu pekly a dívaly se na přehrávači na Twilight ságu? Dnes jsem v televizi sledovala další díl této ságy, tekly mi celou dobu slzy a v hlavě mi běžely Tvé poznámky - bez nich bych asi ten příběh těžko pochopila, v té době jsme ani knižní zpracování neměly. Následně jsme se s ohromným chechotem tahaly o jednotlivé díly a měly jsme o čem klevetit..Ach,jak to bylo hezké...
Brečím tady s Meginkou v náručí, olizuje mi ruku a je nám tak strašně smutno, nejhorší je, že to trápení nikdy neskončí. Kdybys mi tak mohla dát nějak najevo, jestli jsi v pořádku a necítíš takovou bolest, jako my s tatínkem. Prosím, nevím, co mám udělat, aby se mi o Tobě miláčku zdálo, tolik bych to potřebovala. Hodně pusineček maminka tatínek Meginečka    

Moje moje, spím v posteli, kde jsi mi v náručí vydechla naposledy, pracuji v prostředí, kde jsi pracovala se mnou, stále ještě pracuji na počítači, na kterém jsi pracovala Ty, s láskou se starám o Tvoji Meginku,jezdím autem, ve kterém jsme jezdily spolu, koupu se v bazénu, který jsme si spolu tak nesmírně užívaly, poslouchám hudbu, kterou jsi poslouchala ty, sleduji muzikály, které jsi tolik milovala...a přitom cítím Tvoji neustálou přítomnost,
jinou, než dříve - přítomnost natolik intenzivní,
že si dovedu přesně představit, jak bys reagovala na každou danou situaci, co bys pronesla v daném rozhovoru, i mi říkáš to svoje MAMINEČKO, MY SPOLU VŠECHNO ZVLÁDNEME...a já Ti říkám NEOCHRÁNILA JSEM TĚ...Ty mi odpovíš...UVIDÍŠ, NENÍ NIČEMU KONEC, NIKDY SE NEOPUSTÍME A ZASE SE SETKÁME...A já s tatínkem se tak neskutečně těším na naše setkání, naše Šarátko, děťátko naše milované.....Tvoji maminka, tatínek, Meginečka     Posíláme pohlazení a pusinečku      

Šárunečko, naše kouzelné dítě, tolik jsi tento svět obohatila a tak málo jsi dostala.....uvědomujeme si to každým okamžikem, je to tak nespravedlivé.......
S láskou a bolestí v srdci Maminka,tatínek,Meginka a Máša

Smrt nám vzala to nejdražší na světě - naše děti, jediné, co nám vzít nemůže, je naše láska k nim. Je tak velká, nekonečná a bolestná ... přesto je to tak zoufale málo ...

Naše drahá Šárunko,
padají na nás vánoce, tolik jsi je milovala, ale co vánoce? Ty jsi andílku milovala vše,lidi,děti,nás,své kamarády,svého manžela,svá zvířátka, brala jsi život s nesmírným optimismem, přesto, že jsi ho lehký neměla. Rozdávala jsi radost na každém kroku a všechny, kdo jsme s Tebou žili, jsi učinila šťastnými.
Pokrač.

Nikdy jsi nezanaříkala nad svým osudem, na životě jsi přímo lpěla...Stále se neplní to MOUDRÉ pořekadlo,že VŠECHNO ČASEM PŘEBOLÍ - nyní to byly už třetí Tvé narozeniny, které jsme slavili bez Tebe, i když s TEBOU V NAŠICH SRDCÍCH, KDE JSI STÁLE - ale žádné zlepšení té příšerné bolesti necítíme. Naopak, čím je to déle, tím hlouběji bolest zarůstá do srdce, jako kdyby se nám osud vysmíval - UŽ NIKDY NEBUDETE ŽÍT,
JENOM PŘEŽÍVAT...Budeme žít s Tebou lásko v našich srdcích je to úplně jiný život, než s Tebou vedle nás, ale milujeme Tě stále náš andílku a milovat Tě budeme až do naší smrti, DOKUD SE NESETKÁME.
Hodně pusinek a pohlazení posílají Tvoji maminka, tatínek a Meginečka s Mášou.

Děkujeme všem, kteří si s námi vzpomněli na nedožité 27. narozeniny naší milované dcerušky Šárinky.
Marta a Jan Machoňovi

Drahá Šárynko, moc na Tebe a na Tvé úžasné rodiče tyto dny myslím. Věřím, že jsi tam i s mojí Barunkou a Daník s Besinkou pobíhají někde na rozkvetlé louce kolem vás.

Šárynko neznám tě,ale věřím,že s naším Markem nahoře dnes hodně slavíte a máš tu nejlepší narozeninovou oslavu jaká může být.Chtěla bych se jen na chvíli připojit:((.Celé tvé rodině v dnešní den posílám porozumnění a velké objetí.

Před 27mi lety 13.tého v pátek, slavili jsme narození, byl to velký svátek. Holčička jak obrázek se nám narodila, naše šťastná rodinka, šťastnější zas byla. Nosík malý, modrá očka, na nás vykulila, čumáčkem jak růžička, se na nás zaculila. Tolik štěstí, tolik lásky jsi nám darovala, tolik smíchu, radosti jsi nám věnovala. Ani za 100let by jiný nestihl to, cos stihla ty zakrátko, ty naše VELKÉ ZLATO! Maminka, tatínek, bráška, Megi posílají velkou pusinku Moc Tě milujeme, těšíme se, až se setkáme a zůstaneme navždy spolu. Užij si s Vildíčkem i s ostatními andělíčky krásnou narozeninovou oádavu.
Neustále jsi v našich srdcích, naše malá....
Šarýčku náš, posíláme Ti hodně pohlazení a pusineček
maminka,tatínek,Honzík s rodinou,babička, Meginečka

Šárko, moc na Tebe vzpomínáme, přejeme krásnou nebeskou oslavu. Mamince a taťkovi přejeme hodně síly.  

Šarátečko, srdíčko naše, zítra máš narozeninky. Srdíčko nás s tatínkem bolí, že je už potřetí nemůžeme oslavit s Tebou, holčičko naše zlatá! Vzpomínáš, jaké to bylo těžké rozhodování, když jsi pořádala oslavu narozenin, a  měla jsi mi oznámit, jaký si přeješ tvar dortu? Kolik jsme si užily při zdobení dortu legrace? Žádnou oslavu jsi nikdy nechtěla zůstat sama s přáteli, Tvoji staroušci mohli vždy zůstat s Tebou.

S Tebou lásko, bylo vždy všechno jednoduché – všechno jsi nadlehčila, zasmála ses jako zvoneček a ke každému problému přistoupila s tou svojí čisťounkou povahou – a rázem – bylo vše vyřešeno! Přejeme Ti dceruško naše milovaná, aby jste Tvoje narozeniny v nebi hezky oslavili i s ostatními andělíčky. My jsme s Tebou a Ty s námi, dokud nám budou srdíčka bít, a prosím, přijď za námi do snu... Společně s  Tebou má narozeninky také maličký Vildík Habart – udělej mu také krásnou oslavu, i když, jak Tebe moje sluníčko znám, jistě se s láskou staráš o všechny maličké v nebi kolem Vás pobíhá Dandulka,Amálka....Hodně pohlazení a pusineček Tobě i Dandulkovi posílají
maminka,tatínek,Honzík,Meginečka a Mášenka

Posílám ti Šári koťátko...doufám, že ti udělá radost. Myslím na Vás všechny, moc! Romana H.

Šarýčku,pořád na Tebe myslíme,je nám tolik smutno a neustále věříme,že jsi na tom nejkrásnějším místě.
Teprve po Tvém odchodu jsme pochopili, co je to víra.
Nemít víru, nepřežili bychom s tatínkem Tvůj odchod, děťátko naše milované! Těšíme se na shledání s Tebou.
Blíží se další narozeninky, které oslavíš bez nás a my bez Tebe - ale stejně budeme společně,s námi jsi neustále, jenom,že Tě nemůžeme obejmout, dát pusinku, pohladit Tě Šárunečko naše. Pusinku posíláme maminka,tatínek a Meginka s Mášenkou

Šarýčku,neustále s tatínkem vzpomínáme na všechno, co jsme společně s Tebou prožili, bylo nám s Tebou vždy tak krásně. Uvědomili jsme si,že od Tvého odchodu do nebe už to nejsme my, kteří žili vedle Tebe - už jsme úplně jiní lidé, lidé,kteří poznali v životě krásu,cit,soudržnost a neskutečnou lásku, nyní nás neustále kolí bolest za Tebou. Někteří lidé něco tak neskutečného v životě nepoznají. Ztratili jsme v Tobě tolik krásného, miloučkého...Postrádáme Tě při každém nadechnutí, naše lásko, naše děťátko milované. Budeš v našich srdcích, dokud nám budou bít. Tvoji máma,táta a Meginečka posílají do nebe hodně pusineček a pohlazení    

Kdo jsi, jsi ten motýlek, který mi dnes sedl na ruku
nebo paprsek slunce hřející moji tvář??? Slzy mi tečou po tváři a já neustále hledám a nikdy hledat nepřestanu. Nikdy mi nepřestaneš chybět, Tvoje věčně usměvavá tvářička, Tvůj veselý hlásek, Tvoje dobrosrdečná dušička, láska, kterou jsi rozdávala nám všem...JAK PŘEŽÍT, když rodičům zemře dítě? Ty nejsi jenom moje dítě, ty jsi můj život a ten nyní skončil...přežívám    maminka

Bolest je stejně jako láska k Tobě nekonečná .....

Šarýčku,určitě jsi viděla,jak byla Megoušek smutná z odchodu Daníka,při pohledu na ní se nám svíralo srdce. Už je toho na nás opravdu dost. Dva pejsky bez Tebe už nechceme,tak jsme se s taťkou rozhodli, že ji pořídíme kotě. Strejda nám přivezl pětitýdenní černou holčičku, dostala jméno Máša. Je úžasná a s Megánkem se brzy skamarádila. Megi má alespoň nějakou radost. Doufáme,že už je Dandulka u Tebe a mazlinkujete se spolu. Chybíte nám,lásky. Objímáme Tě miláčku a Dandulkovi posíláme podrbání na hlavince. Chybíte nám, tolik to bolí- mamka,taťka,Megoušek,Mášenka  

Děkujeme všem, kteří s námi vzpomínají na naši milovanou dcerušku Šárinku. Moc si toho vážíme. Nesťastní rodiče

Šarátko,nechci, aby jsi naším příšerným zoufalstvím a bolesti jakkoli trpěla. V situaci, ve které se nyní nacházíme, je naše největší přání, aby jsi se cítila přesně tak, jak jsi celý život žila, i když jsi ho neměla zrovna jednoduchý, ale byla jsi vždy ohromný bojovník a rozdávala jsi kolem sebe jenom samou radost. Vždy jsi dokázala svoji lásku vůči nám vyjádřit tak, že jsme byli tak šťastní a o to více nyní jsme zoufalí...přejeme Ti, aby jsi se navždy cítila jako za života s námi - vzpomínáš na tu Tvoji nejčastěji používanou větu? Maminečko, já jsem tak ráda, že jsem se narodila právě Vám, jsme tak úžasná rodina.......Že jsi stejně šťastná, jako s námi?
Naše naše lásenko. Hodne pusineček maminka, taťulda, Honzík s rodinou a Meginečka s Mášenkou.  

Naše milovaná holčičko,není okamžiku, ve kterém bychom na Tebe se smutkem a bolestí v srdci nevzpomínali. Milujeme Tě tolik, že náš mozek nedokáže pochopit tuto hrůznou realitu, která se nám stala a asi to nikdy nepochopíme. Jsi naše sluníčko, nyní žijeme v temnu. Tolik se s tatínkem snažíme, ale je to tak těžké - BEZ TEBE, náš andělíčku slaďounký.
Hodně pohlazení a pusineček maminka, tatínek a Meginečka

To nemůže být pravda, to je snad jen zlý sen, tak moc bych si přála, aby to tak bylo, jen sen ... zlý, ale pořád jen sen, ... mnoho sil pro Tvou maminku i pro Tvého tatínka, pro Tvé nejbližší - Lásenko svých nejbližších ...

Šarátko, dítě naše, už jsme bez Tebe 881dní, 881 dní samoty, bolesti, 881 proplakaných večerů, v listopadu už to budou třetí narozeniny BEZ TEBE. Přesto nám připadá, že jsme Tě včera ještě viděli, že jsme se ráno s Tebou smáli, že jsi nás před hodinou objímala a pusinkovala. Kdyby ses miláčku objevila, kdybys za námi přišla - vůbec se nebudeme divit, budeme si myslet, že to byl příšerný, dlouhý sen. Chytíme Tě do náruče a Ty nám budeš vyprávět vše, co jsi zažila, když jsi byla bez nás. My budeme poslouchat a smát se s Tebou, protože Ty, když jsi něco vyprávěla, prokládala jsi vše svým osobitým humorem - moc rádi jsme Tě poslouchali. Přijď lásko za námi, alespoň do snu - čekáme na Tebe, náš pokládku     Objímáme Tě, posíláme  moc pusineček  Tobě i Dadulkovi - je nám tolik smutno - Tvoji osamělí staroušci a Meginečka.  

Šarátečko, dnes jsem jela domů z práce a najednou se mi vybavila příhoda s Tebou - musela jsem zastavit, abych měla klid na vzpomínání.  Zůstala jsem tam stát skoro hodinu a snažila  se vzpomenout na všechny podrobnosti, abych hned, jakmile přijedu domu, vše zapsala. Tvojí sladkou tvářičku mám před očima neustále a bojím se, abych ani jednu vzpomínku na Tebe, lásko moje, nezapoměla. Tu hodinu jsem proplakala - chvílemi se usmívala. Každá vzpomínka na Tebe mi přináší spousty radosti, bolesti, něžnosti a vděku za každou chvilinku, za každý okamžíček strávenou s Tebou........poklade můj a tatínkův.....oba tolik vzpomínáme a jsi stále s námi-----
moje dceruško milovaná

Šarýčku, ještě jsme Ti nenapsali, jak Meginka těžce nese odchod Daníka. Neznala vlastně jiný život, než s ním. Je tak smutná, že se mi svírá srdce. Po Tvém odchodu se oba pejsci semkli a stali se těžkými závisláky na mě. Nyní Megi nechce ani s tátou, ani s babičkou na procházku beze mě. Je vážná a moc smutňoučká. Dokonce i zhubla. Při smutečním obřadu jsme nechali Megi rozloučit  

rozloučit s Daníkem - šťuchala do něho čumáčkem a poté zřejmě vše pochopila. Když kluci zaházeli hrobeček,
Meginka odběhla a přinesla vepřové ouško a položila ho Daníčkovi na hrobeček. Kdyby to neviděla celá rodina - nevěříla bych. Víš, měla jsi pravdu,když jsi říkala, jaká je to moudrá holčička - jak jinak, je Tvoje lásko. I Daník byl velmi úžasný pejsánek. Už abychom byli  s Tebou, sluníčko naše, každou vteřinou našeho nuceného žití si uvědomujeme tu příšernou ztrátu.....Pusinečku a objetí Tobě i Dadulkovi posílají maminka, taťka,babi,Meginka a Honzík s rodinou.  

Doma jsme na zahradě vykopali hrobeček a odpoledne, když přišli kluci z práce, udělali jsme smuteční obřad. Doufám, že se na mě nezlobíš - bála jsem se, aby neměl Daník bolesti a už je s Tebou, lásky moje. Posílám obrázky z obřadu. Prožíváme  bez Tebe neustále tak příšerný chaos, žití bez Tebe miláčku je příšerné. S Daníčkem jsme museli počítat - víme,že pejsci mají svůj omezený věk. Pravda  je, že Daneček měl z hlediska psího věku krásný, naplněný živůtek a měl se s námi vždy dobře. Ty jsi dostala k dispozici velmi krátký život z hledisla života člověka, moc krátký, naše holčičko. I tak jsme odchod Daníka oplakali - pro nás byl kus Tebe - dal Tobě i nám  takové radosti, víme, jak jsi ho milovala.  Tobě,naše lásko i Daníčkovi  maminka, tatínek, Honzík  a Meginka    

Andělíčku můj, dnes jsem byla donucena podepsat eutanázii Dandulkovi. Dnes jsem za ním přijela do nemocnice,
už mě vůbec nepoznal, byl apatický, když jsem ho postavila na nožičky, zůstal stát Trvalo mi to čtyři hodiny, než jsem se  rozhodla, zda ho snažit dále léčit, či ho osvobodit . Dandie Daimont teriéři se dožívají 12-14let. Daníček se dožil 13 a čtvrt roku. Celé čtyři hodiny jsem ho držela v náručí, stále spinkal a klepal se. Potom za námi přijela Deminka a i když jí měl Daníček vždy moc rád, ani na ní nereagoval. Plakaly jsme obě, ale nakonec jsme se rozhodly, že mu necháme dát injekci-nechtěly jsme dopustit, aby se Dadulka jakkoli trápil. Pokračování

Parťáku můj, tolik mi chybíš, zvykla jsem si na Tvoji přítomnost, na Tvůj názor, na Tvoji pomoc-nikdy jsi mě nenechala s problémy samotnou. Zhoršilo se zdravíčko Dadulkovi, dnes jsme s ním s Dášou byly na veterině ve Stodůlkách a oni nám ho hospitalizovali. Přestal papat a je dost hubený, dostal infůzi. Krevní obraz byl relativně dobrý, ještě mu budou dělat sono a další vyšetření. Zítra se dozvíme víc. Snažím se postarat se o Tvoje pejsky
tak, jak by sis to přála. Od té doby, co nejsi s námi, to není život, ale jeden velký chaos. Hodně pusinek a pohlazení maminka,tatínek,Daneček a Meginka .

Naše děťátko, od té doby, co jsi nás opustila, bolest, smutek a samota nás drtí takovým způsobem, že máme s tatínkem problém přežít. Stále se nutíme pracovat, ale vše to zoufalství nás dohání a je to horší a horší. Neustále doufáme, že Tobě je snad lépe...Objímáme Tě, posíláme moc pusineček a pejskové Ti posílají olíznutí čumáčku....
Tak jako s Tebou Šarátko, nám už nikdy nebude. Proč nám Tě jenom osud vzal, dítě naše-vypiplat si s láskou dítě a ztratit ho-to je nejhorší......

Moje milovaná holčičko, dnes mi poblahopřálo k svátku tolik lidiček, ale já stále čekám na Tebe - moc mi chybíš, můj
život je smutný, doufám, že Tobě je lépe, než mě a tatínkovi. Dokud jsi žila vedle nás - stačil mi k svátku Tvůj úžasný smích, pusinka od Tebe, povídání si s Tebou - cítíme se bez Tebe osamělí. Tento zoufalý pocit jsme neznali, dokud jsi byla s námi. Je velmi kruté, potkat někoho jako jsi Ty, naše dceruško, a potom Tě takhle krutě ztratit. Moc nám chybíš a chybět budeš až do doby, než se potkáme.  Hodně pusineček a pohlazení posílají Tvoji osamělí staroušci a
Tvoji pejsci. Moc si přejeme, aby Ti tam, kde jsi, bylo nejlépe, jak to jenom jde - jak jinak, jestli něco existuje, musíš být se svoji povahou v tom nejkrásnějším místě.....

Miláčku náš, Tvůj dnešní sváteček jsme oslavili s Tvojí Terezkou. Přijela včera za námi, přespala u nás a dlouho do noci jsme si povídali o Tobě, lásko. To víš, Terezka se zase bála pejsků, kteří ji jako vždy moc rádi viděli. Učí prvňáčky, tak nám o nich vyprávěla a jinak jsme vzpomínali na Tebe. Vždy jsi měla úžasný výběr přátel, už jako malá holčička. Terezka nás moc potěšila. Scházel nám Tvůj nakažlivý smích a láska, kterou jsi neustále kolem sebe rozdávala. Neustále se snažím žít tak, abys ses v případě, že nás z nebe sleduješ, za nás nemusela stydět.  Ale žít bez Tebe je tak těžké-cítíme se s tatínkem jako blázni, jako v nějakém dalším životě po tom skutečném žití s Tebou. Děťátko naše milované, přejeme Ti do nebíčka krásnou oslavu Tvého svátečku. Moc pusineček maminka,tatínek,pejsci

Šárunko, k dnešnímu svátku Ti tam nahoru na obláček posílám mnoho pozdravů a vzpomínek. Pořád čekám, že uslyším zase Tvůj veselý smích!  Často se mi zdá, že Tě zahlédnu někde v davu, ale pak si uvědomím, že je to zase jen přelud! Je to moc těžké pochopit, proč právě TY jsi nás musela opustit tak mladá.

Broučku náš, cítíš, že jsi pořád s námi? V každé situaci,při práci, při usínání, při nočním probuzení, při ranním probuzení, při mazlení s pejsky,......prostě stále, ta Tvoje nepřítomnost Šarýčku nás přivádí k šílenství. A že čas léčí? To může tvrdit jenom ten, komu nezemřelo dítě. Nám se čas jenom vysmívá. Neustále nám zdůrazňuje: Už nikdy neuvidíte svojí Šárinku, svoji milovanou dcerušku. A to opakovaně, jako kdybys nám umírala stále kolem dokola - někdy se divím, že jsme ještě nepřišli o rozum! Tak často sníme o zkrácení času a cesty za Tebou - dali bychom s tatínkem za setkání s Tebou všechno - bez Tebe je tak těžké žít, když jsme měli to štěstí žít s Tebou, naše slaďounká holčičko ....Objímáme Tě a posíláme hodně pusineček  maminka,tatínek,babička,Honzík,Meginka, Daneček      Těšíme se na setkání!

Šarýčku, děkuji Ti za znamení - dnes dopoledne jsem stříkala Rondupem plevel a v trávě u záhonu jsem našla dva čtyřlístky - vím, že bych je bez Tebe lásko nenašla. Vzpomínáš, jak Tobě vždy stačilo se podívat do trávníku a okamžitě jsi měla čtyřlístek nebo hned několik.... Já ať jsem hleděla jak jsem hleděla - nic...Celý den byl pro mě hned přijatelnější, než jindy -   připadalo mi, jako bys mě navštívila nebo mi poslala znamení, že hůř než nám Ti snad není.... Moc by mi pomohlo vědět, že takovou hrůzu, jako my - snad nezažíváš....Hodně pusineček a pohlazení Ti posílají  Tvoji zoufalí a smutní staroušci s pejsky.......

Šarýčku, tolik nám chybíš, neustále jsi s námi a pejsky. Když s taťínkem vidíme něco krásného, vidíme Tebe, malá.....
Jsi pro nás představitelka všeho nádherného, roztomilého....Pro nás už nic příjemného a hezkého není - jenom nás to upozorní na tu šílenost, že tady s námi nejsi Ty, že Tě nemůžeme obejmout, že Ti nemůžeme dát posinku, pohladit Tě.......Ne, to není už život....Doufáme, že je Ti lásko lépe, než nám. Pusinečku......

Andělíčku náš, dneska jsem byla za tatínkem v nemocnici, operace snad dopadla dobře. Moc Tě miláčku pozdravuje a posílá Ti moc pusineček a pohlazení. Téměř celou dobu jsme vzpomínali na Tebe, na Tvoji láskyplnou povahu, na Tvoji věčně rozesmátou tvářičku, na Tvoje slova, která nám vždy přinášela tolik štěstí a lásky. Nebudeme Ti lhát - žije se nám těžce, jen se neustále modlím za Tebe lásečko, aby Tobě bylo lépe než nám. Připadáme si na světě jako zapomenutí. Objímáme Tě, hladíme Tvoje ručičky, hlavičku, cítíme Tvoji vůni - i když se neskutečně snažíme - život je pro nás boj    Máma a táta

Šarýčku, život je pro nás bez Tebe tak nesnesitelně krutý a těžký.  V našich srdcích jsi s námi každou vteřinkou, ale Tvoje nepřítomnost nás ničí. Tolik nám chybí Tvoje pohlazení, Tvůj úsměv, Tvoje láskyplné průpovídky. Bojujeme o přežití každou hodinou, každým dnem - nevíme, jak bez Tebe přežijeme. Tatínek jde ve středu na operaci, prosím, opatruj mi ho, náš andílku. Třeba nás skolí nějaká nemoc a ukrátí to naše trápení . Takhle jsme si stáří skutečně nepředstavovali - bez naší dcerušky...Hodně pohlazení a pusineček naše lásko  mamka,taťka a chlupáčci

Šarátko, holčičko naše milovaná, dceruško naše, postrádáme Tě s každým nadechnutím-občas se přistihnu, že nedýchám-bojím se té příšerné bolesti při opětovném nadechnutí - Je nespravedlivé, že my přežíváme i takovou hrůzu, která nás potkala, ŽIJEME JENOM Z POVINNOSTI a TEBE NÁM OSUD SEBRAL MILOVANOU ZE VŠECH STRAN,  MILUJÍCÍ, MLAĎOUNKOU ..... Jsme tady s tatínkem jenom proto, abychom neublížili Tobě, Honzíkovi, Tomáškovi a babičce. Procházíme zřejmě nějakou těžkou životní zkouškou  -  není už to život. Jenom s tatínkem  doufáme, že je Ti  lépe, než nám, hezky spinkej - maminka s tatínkem jsou brzy u Tebe, lásko naše. Posíláme Ti miláčku náš hodně pusinek   S nezměrnou láskou Tvoji maminka,tatínek,Meginka a Danoušek

Šarátečko, koťátko moje, je nám  s tatínkem tolik smutno a bolavo. Tolik nám chybíš. Neustále si vymýšlíme nějakou práci nebo spíme. Dnes bylo ve Slivenci vítání občánků-nedokázala jsem tam vůbec jít-asi bych se tam uplakala. Mám maličkého moc ráda, je to kouzelný chlapeček, ale ten největší pocit štěstí bych měla, kdyby měl možnost poznat svoji tetičku Šárinku, měli byste se moc rádi. ´Do konce našeho žití nám budeš stále nekonečně chybět, naše lásko. Máme Tě tolik rádi a je nám smutno a smutno. Hodně pusineček na čelíčko, tvářičku, pusinku,
na hlavičku, ručičku-stále se snažíme vzpomínat na vše krásné, co jsme spočně zažili-ale nakonec je nám zase stejně smutno a bolavo, protože si uvědomíme, že už se v tomto životě neuvídíme- možná až přijdeme k Tobě - kdybych se nebála, že Tobě nebo klukům tím ublížím, urychlila bych cestu k Tobě - moje moje   Maminka,tatínek a pejsánci.

Moje slaďounká holčičko, sedíme s pejsky u televize, běží tam Šakal s Brusem Willisem. Každou chvíli se mi zdá, že mi pukne srdce smutkem po Tobě. Určitě bychom se dívaly spolu. Včera byli pejsci u kadeřníka - jsou oba moc roztomilí. Jenom mám starosti  s Danouškem-je pohublý, i když baští docela dost. To víš, Megoušek - ta je jednou taková jak Danďa. Je pravda,že Daníček, přestože už je to starý pán, se dokáže stále radovat ze života. Dnes mi sbalil jednoho plyšáka, co tu mám pro děti a s vervou sobě vlastní mu vykousal oči a ukousl nos. Byl do toho tak zabraný, že jsem mu ho nechala. Snažíme se s tatínkem o pejsky starat, abys byla spokojená. Přijď za mnou prosím v noci - je to pro mě svátek, vidět Tě alespoň ve snu.  Posíláme Ti hodně pusinek, naše holčičko.
Tvoji zoufalí a smutní maminka a tatínek s Megouškem a Daníčkem.

POKRAČ... Mám někdy obavy, jestli po těch tabletách nespím moc tvrdě a neuvědomím si Tvoji návštěvu. Když už tady na Zemi musíme s tatínkem žít bez Tebe - budu dělat vše pro to, abych si každou Tvoji návštěvu užila, jako tu poslední- moc mi to pomohlo, prosím. přijď  zase  za mnou, moje malá.,Budu se všemožně snažit vytvořit podmínky,
abychom se mohly setkávat co nejčastěji.  Moc nám všem chybíš, naše holčičko. Pusinečku   Tebe milující smutná maminka  

Šarýčku, moc Ti děkuji za noční návštěvu -  bylo to krásné. Přesně jsem si uvědomovala, co se nám stalo za hrůzu - nejprve jsem si Tě jenom nevěřícně  prohlížela, ale když jsi se tak krásně smála a mazlinkala se mnou - přidala jsem se. Cítila jsem Tvoje pevné tělíčko, Tvoji vůni, slyšela Tvůj nenapodobitelný smích a také doteky Tvých ručiček na mém těle. Bylo to tak nádherné a trvalo to relativně dlouho. Potom jsem to nevydržela a zeptala se Tě , jak se tam máte......a Tys mi zmizela .Pochopila jsem, že o tomto mluvit nesmíte, slibuji, že už se ptát nikdy nebudu, abys se mnou mohla zůstat co nejdéle. POKRAČ...

Milá Šárinko mohu v tento den pouze vzpomínat...prožívat s Tvou rodinou velký smutek a přát Ti ať jsi tam nahoře se všemi těmi našimi blízkými šťastna...je nám tady bez vás moc smutno tak aspoň kytičkami a vzpomínkami se s vámi  můžeme spojit....babička Laurinky

Slzy pre Šarička
http://www.youtube.com/watch?v=jRWMvj-oimk

Moc na Tebe Šárinko a Tvojí úžasnou rodinu myslíme a přejeme v té bolesti, alespoň krásný sen s Tebou. Jsi ta nejúžasnější dcera a věř mi, že se od Tvých rodičů moc učím a snažím se s Martinkou tvořit takový krásný vztah jako má Tvoje maminka a Tatínek s Tebou. Šárka, Rosťa a Martinka

Šárinko, Martičko, Honzo, Honzíku, Jiříku, myslím na Vás! Je mi to tolik líto...

Vidíš, zase jsem u Tebe, moje lásenko. Právě dávali v televizi jakýsi dokumentární pořad,  ve kterém vystupoval MUDr. Smíšek z dětské hematologie v Motole. Také byl Tvým ošetřujícím lékařem. Ptali se ho na názor, jaký má na vztahy v rodině, když dítě onemocní těžkým hematologickým onemocnění. On jim odpověděl, že se domnívá, jestliže rodina měla narušené vztahy už předtím ,že se většinou rozpadne, jestliže je rodina pevná - stmelí ji to. V tom měl pravdu, protože pro mě a tatínka jste vždy byli středobodem vesmíru Ty a Honzík. Tvoji dlouhodobou nemoc jsme zvládli jako rodina na jedničku. Zato další ránu osudu- kdy jsi nám odešla, jsme nezvládli vůbec a zřejmě už nikdy nezvládnem.   Tvoji maminka, tatínek, Meginka a Danoušek.  

Tyto dny - až do 8.4. jsi ležela na JIP, ale už jsi se neprobudila. 8.4. v pátek Tě odpojili z přístrojů. Stále jsem čekala na nějaké osvícení, že se nám probudíš, ale nic se nestalo. Byl to pro mě nejtěžší týden za celý život. Ten týden jsem byla u Tebe stále - masírovala jsem Ti nožičky, ručičky a povídala si s Tebou.....  kažné odpoledne  přišel po práci Jiřík a pouštěl Ti Tvojí oblíbenou muziku, četl Ti ty Tvoje upíry.......V pátek 8,4..2011 pro nás skončil život. Stalo se to, čeho se obává každý normální rodič - zemřela nám naše krásná, úžasná a milovaná dceruška, Kdo tuto bolest nezažil -nepochopí. Je to moje malá, jakobychom s tatínkem stáli na pokraji světa a my měli v cestě pokračovat, ale ona tam nebyla. Po dvou letech to vůbec není lepší, jsme stále zdrceni bolestí a smutkem po Tobě, miláčku.
Hodně pusineček Tvoji maminka,tatínek a chlupáčci.  

Šarýčku, touto dobou před dvěma lety jsi byla s námi, se svojí maminkou, tatínkem a bráškou i se svými pejsky.
1.4. 2011 jsme se chystaly spolu na kontrolu do nemocnice - už jsme ji nestihly. Miláčku náš, šťastný život pro nás skončil.. Navždy zůstaneš naše milovaná holčička, naše děťátko a náš úžasný a moudrý parťák, se kterým se  vše vyřešilo téměř samo. Tvoje věčně usměvavá tvářička a bezvýhradná láska, kterou jsi nás obdarovávala, vždy připravena obohatit život všech, které jsi milovala. Navždy zůstaneš naším sluníčkem , které nám bude zářit v našich srdcích. Do konce našeho přežívání si budeme jisti, že jsme poznali opravdovou vzácnou lásku, takovou, kterou mnoho lidí nepozná ani za daleko de lší život, než byl dopřán nám. Hezky broučku odpočívej, těšíme se na setkání s Tebou, dceruško naše slaďounká.Hodně pusineček maminka, tatínek, Megi a Danoušek.  

Šarýčku, jseš s námi stále, moc nám chybí to Tvoje krásné a voňavé fyzično......ALE ANI TVÁ FYZICKÁ NEPŘÍTOMNOST NÁM NEZABRÁNÍ V TOM, ABYCHOM TĚ MILOVALI TOU NEJHLUBŠÍ LÁSKOU AŽ DO KONCE NAŠEHO ŽITÍ, MÁME TĚ VE SVÝCH SRDÍČKÁCH - ODTUD NÁM UŽ TĚ NIKDO A NIC NEVEZME,  JSI NAŠE LÁSKA,
NAŠE HOLČIČKA, NAŠE DCERUŠKA - STÁLE VZPOMÍNÁME A BUDEME VZPOMÍNAT NA VZÁCNÉ CHVÍLE  PROŽITÉ S TEBOU ŠARÝČKU, NAŠE SLADKÉ DĚŤÁTKO! TVOJI MAMINKA, TATÍNEK A CHLUPÁČCI    

Pro Šárku,která všem co jí znali chybí a byla pro ně veliká láska
http://www.youtube.com/watch?v=tEUxKm7fVSI

Šarýčku, chybíš nám tolik, že neexistují slova, kterými by se ta nekonečná, silná bolest dala vyjádřit. Už nikdy v životě nebudeme cítit žádnou radost bez příměsí bolesti z Tvé nepřítomnosti. Nelze  tu bolest a smutek zmírnit, bolí nás s maminkou srdce takovým způsobem, že žití už není životem, ale trápením. Sluníčko nám odešlo, radost nám odešla, láska......Objímám Tě holčičko moje krásná

Děťátko naše, před dvěma lety v tyto dny jsi ještě byla s námi, se svojí rodinou,  se svými pejsky. Kdo neztratí svoje milované dítě nepochopí tu rozumberoucí bolest, kterou prožíváme. My Ti budeme Šarátko navěky děkovat za to, že jsi přišla právě do naší rodiny a my jsme směli s Tebou, lásko naše milovaná, prožít 24 úžasných let - spolužitím s námi jsi nás všech obohatila svojí láskou, úžasným pohledem na svět, svým úsměvem....Moc Ti děkujeme Šarátko-jsi s námi stále, ale jinak - moc nám chybí Tvůj úsměv a Tvoje láska, kterou jsi dokázala už jako maličká rozdávat. Byla jsi a stále jsi naše sluníčko, které po Tvém odchodu zašlo a zatmělo se. Jsme bez Tebe bolaví , ztratili jsme kus srdce, nevíme, co s námi Tvůj odchod ,miláčku náš , ještě provede.Objímáme Tě Šarátko!    

Děťátko moje sladké, život bez Tebe je trápení, smutek a bolest. Snažím se vzpomínat na vše krásné, co jsme spolu , taťkou a bráškou prožili. My dvě jsme spolu vychovávaly pejsky, které jsme měly od miminek. Byl to Tvůj sen - mít pejska již od malinka. Dnes jsem moc ráda, že jsme nejprve Daníka a za pár let i Meginku měli. Vyrostli z nich  úžasní pesci, kteří Ti, moje dítě, předali tolik radosti a  lásky, jak to zvířátka umí. Danoušek i Meginka jsou trošku jiní, než dříve, dokud jsi s námi žila. Jsou takoví moc dospělí, dost zádumčiví - chybíš jim. Nejraději tráví čas se mnou a když se zeptám Meginky: Kde je Šarýček? - Dívá se na stěnu, kde visí Tvůj obrázek a kňučí, protože mě vídává, jak u něho s taťkou pláčeme.  S nekonečnou láskou posíláme hodně pusinek maminka,taťka a chlupáčci.

Šarátko, dnes dávají v televizi Noc na Karlštejně. Díváme se s Megi a jsme přesvědčeny, že Ty,
naše lásko, jsi s námi.  Tečou mi slzy při každé scéně, které jsi tolik milovala a znala jsi většinu hlášek i písniček nazpaměť. Je nám s Meginkou tolk smutno, alespoň si Tě přestavujeme vedle sebe. Posíláme moc pohlazení a pusinek mamka,taťka a Tvoje chlupaté tlamičky

Šarátko, dívám se na Tvůj obrázek, odkud na mě hledíš tím svým kouzelným, nám  tak důvěrně známým, pohledem  s věčně smějícími se kukadly....už to bude za dva měsíce dva roky, co s námi nejsi  a my s taťkou stále nejsme schopni pochopit, kde jsi. Pro naše mozky je nemožné pochopit, co se stalo, že nejsi u nás. Naše srdce nám neustále tvrdí - TO NEMŮŽE BÝT PRAVDA - ŠARÝČEK PŘECI PATŘÍ K NÁM, JE TO NAŠE DÍTĚ, jsme s Tebou tak spjati, že bez Tebe lásko nejde žít - bez Tebe už to není život,  neumíme žít bez svého dítěte   Posíláme moc pohlazení a pusineček naše holčičko, hezky odpočívej - naše setkání se blíží každým dnem, každým okamžikem náš Šarýčku  maminka,tatínek a pejsci

Lásečko naše slaďoulinká, jsi stále s námi - rozmlouváš s námi - pomáháš nám v našem rozhodování, krátíš naše smutné chvíle nádhernými vzpomínkami na Tebe, sušíš naše uplakané tváře, když pláčeme po Tobě, po naší kouzelné dcerušce. Šarýčku, tolik se těšíme na setkání s Tebou, tolik se těšíme, až Tě objmeme, naše krásná, kouzelná holčičko, dceruško- PROč JSI MUSELA ODEJÍT TAK BRZY,  PROč MY JSME TADY MUSELI ZŮSTAT BEZ TEBE, JAK JAK JENOM MÁME ŽÍT BEZ TEBE????

Milá Šárinko, je to tak nespravedlivé, když umírají mladí! Nám, co jsme tu zůstali zbyla jen bolest a vzpomínky! Budeme vás mít pořád v srdíčku, stále na vás myslíme!

Miláčku náš, určitě cítíš tu nekonečnou lásku, kterou Ti na obláček posíláme - my tu Tvojí lásečku vnímáme velice intenzivně.  Tam, kde jsi, je určitě velmi krásně-protože Ty jsi sluníčko naše krásná zvenku i zevnitř. Hezky odpočívej,
potkáme se co nevidět -Tobě čas utíká velmi rychle a my to  tady musíme protrpět  s vyhlídkou na setkání s Tebou.
Moc se na Tebe těšíme, Šarátko! Tvoji staroušci s pejsky

Robin Hood-koupila jsi lístky,ale nestihla jsi ho...
http://www.youtube.com/watch?v=Rfd369wUVz4

Kabáti
http://www.ikabat.cz/kabat-bruce-willis/

Šarýčku,miláčku náš, sedíme tady s tatínkem a s chlupáčky a všichni na Tebe vzpomínáme.  Od Tvého odchodu je tady tak pusto - smutno. Jenom když zavřu oči a přenesu se do toho našeho krásného,společného života - uslyším: Maminečko, nesu Ti polívčičku,koukej jí spapat,je moc dobrá! Za chvilku přinesu pečenou rybičku! Nabaštíme se a pak si uděláme hezký večer. Někdy jsem uvařila já, někdy Ty, ale vždycky to bylo s Tebou holčičko krásné. Připadala jsem si s Tebou tak nesmírně šťastná-nejenom šťastná,ale nadpozemsky šťastná.
POKRAČOVÁNÍ

A Ty jsi stále opakovala: My se stejně máme viď, jaká jsme rodina, jak držíme pohromadě-všechno umíme vyřešit, jsem tak ráda, že jsem se narodila Vám. Krásná naše šťastná dceruško! A my jsme si bláhové mysleli, že jsme nějací vyvolení a  že to potrvá navěky.  A najednou nás nemoc krutě rozdělila.......A taťka mi každý den opakuje-zavři oči
a vyprávěj.......Takhle vzpomínáme naše dceruško na naše největší štěstí z již minulého života, a přesto tak nedavno-tak nám chybíš...moc pusineček mamka,taťka a pejsci

Milá Šárinko, věřím, že jsi stále nablízku svým milovaným rodičům, manželovi, pejskům, že je v těžkých chvílích hladíš po tváři a opusinkováváš neviditelnými pusinkami, které jsou ale tuze sladké a pejsánkům špitáš do ouška a muchluješ je. Přeji ti, ať se máš mezi ostatními andílky krásně a tvým rodičům přeji hodně sil. Romana, maminka Vildy a Pepíčka, kteří pobíhají někde kolem, na nebeské louce, určitě společně s Maxíkem a Endíkem.

Lásko naše, přiblížili jsme se k Tobě opět o další rok. Právě nastaly první vteřiny roku 2013 - sedíme s tatínkem u televize, vzpomínáme na Tebe - venku řádí petardy a ohňostroje. Daneček spinká, Megoušek celá ochraptělá lítá kolem nás a při každé ráně zlověstně zavrčí a zavyje. Vzali jsme jí s taťkou do verandy, dívali jsme se na ohňostroje.....myslím, že jí to trošku pomáhá - už se tolik nebojí.  Vracíme se k televizi - Meginka si hajne mezi nás a usíná.  I když nejsi fyzicky s námi, přesto Tě Šarátko cítíme tak intenzivně, cítíme Tvoji lásku, kterou nám posíláš  jako odpověď na lásku od nás, která nikdy nepomine. Jsi naše milované dítě - naše Šárunka - naše sluníčko...Hodně pusineček maminka, tatínek a Tvoji chlupáčci

Koťátečko naše, jak jenom máme bez Tebe existovat? Srdce bolí - denně si s Tebou povídáme, jsi s námi stále, a přesto nám tolik chybí to Tvoje nádherné fyzično, Tvoje láskyplná chápající povaha, Tvůj neskutečný pohled, úsměv, pohlazení, pusinky - prostě celé Tvé krásné TY!! Matka Příroda nepočítala s tím, aby se máma s tátou dokázali vypořádat se smrtí svého dítěte - také se s ní až do nejdelší smrti nevypořádají. Už navěky nám zůstává v srdci hluboká, nikdy neuzdravitelná rána, se kterou se velmi bolestně učíme žít. Je to ta nejtěžší práce .......a Tobě, naše Šarátko, moc děkujeme, že nás na této neskutečně těžké a vyčerpávající cestě, doprovázíš - Tebe stále nekonečně milující mamka a taťka.

Vzpomínáš Šarýčku, když jsi na internetu objevila datum, kdy končí Mayský kalendář - každého jsi se ptala, co by dělal, kdyby měl být  konec světa. Ty jsi tehdy svojí kolegyni v práci odpověděla - já bych se na všechno vykašlala a byla bych poslední dny se svojí rodinou. Obložili bychom se jídlem a rochnili bychom si společně. Pak by mi asi bylo jedno, že by přišel konec světa - byla bych se svými milovanými.
Vidíš miláčku náš, a my jsme měli konec světa ne až při konci Mayského kalendáře, ale už 1.4.2011,kdy tě postihla druhá rozsáhlá embolie, která nám Tě zabila. Od té doby přežíváme v úplně jiném světě, než v tom, ve kterém jsme žili společně tak šťastní. POKRAČOVÁNÍ...

Nejraději bychom odešli za Tebou, ale nemůžeme kvůli Honzíkovi - asi jsme tady za trest. Vím, jak jsi mi důvěřovala, že tě ochráním, ale tentokrát jsem jako máma zklamala. Chtěla jsem Ti jako dospělé ženě ponechat soukromí a místo toho, abych pomohla Tvůj zdravotní stav ohlídat , když je nefunkční naše zdravotnictví, nechala jsem Tě umřít. Nemůžu si to nikdy v životě odpustit. I když jsi byla dospělá, vdaná žena - stále jsi byla mojí holčičkou. Těch výčitek mě nikdy nikdo nezbaví - ach nejtěžší, co se mámě může stát.¨
Posílám Ti holčičko hodně pohlazení po Tvojí krásné hlavičce a mnoho pusinek ode mě i od tatínka a pejsků.    

Naše slaďounká dceruško, Tvoje poslední přání plníme důsledně - o Tvé chlupaté dětičky se staráme jako o vnoučátka - když jsem doma, jsou se mnou, když musím za prací, hlídá je babička. Meginečka je stále taková pěkná-kupuji jí light granule, Daník je také stále stejný-tzn.hubený-jemu dáváme krmivo pro aktivní pejsky. Oba jsou zdraví a taťka tvrdí, že se jim po Tobě miláčku stýská. Od té doby,co Tě nemají, jsou strašně mazliví - dříve se dostatečně vymazlili s Tebou-svojí maminkou.
V televizi dávají na pokračování Twilight upíří sága-pláču u toho a ani se nedokoukám dokonce, protože bez Tebe už to není ono.Bez Tebe není žádná radost.Dětičky by nikdy neměly maminkám a tatínkům umírat.Už nemáme žádnou klidnou budoucnost. I kdyby nějaká radost byla-vždy bude zkalena bolestí a smutkem po Tobě Šarýčku,
naše sluníčko, lásko naše, dceruško naše jediná...Tvoji mamka,taťka a chlupáčci

Pro Šárku a Těm co moc chybí.
http://www.youtube.com/watch?v=yrUVF7wCZoE

Dceruško moje jediná, život bez Tebe, je jako život v temném lese. Nejsi se mnou už 20měsíců, a přesto nepřestává ten šílený strach  o  Tebe - nikdo neví, co  je v tom Vašem neznámém světě - často přemýšlím o bytí v Zemi-nezemi - jakým způsobem se stýkáte mezi sebou, jakým způsobem mezi sebou komunikujete, jaké jsou tam u Vás vztahy, jestli jste v bezpečí - a kdo Vás tam ochraňuje místo nás, Vašich maminek a tatínků....Náš život a budoucnost s tou příšernou a neskutečnou bolestí a smutkem nějak dopřežijeme, abychom neublížili Tobě a Honzíkovi. ale kdybychom tak věděli..........Zavíráme s tatínkem oči a představujeme si,  jak jsi za námi vždy přiběhla a zavolala - Maminečko, tatínečku, nesu Vám pusinky - a cítíme, jak jsi nás láskyplnně obejmula a opusinkovávala naše obličeje....Maminka,tatínek,Honzík,Meginka,Daneček...

Šárinko,určitě jsi byla velmi vyjímečná mladá žena,prošla jsi si peklem,ale určitě byly i hezké chvilky-maminko Šárinky,myslím na Vás a soucítím vím jakou bolest prožíváte,odešla mi Lucinka a můj syn se též léčil v Motole je to peklo....hodně sil......

Holčičko moje slaďounká, je nám tak smutno - takovou bolest jsem v životě nezažila a tatínek také ne.  Z práce vždy jedu rychle domů, abych neviděla ty šťastné a rozjásané lidi. Ještě předloni jsme patřili mezi ně. My dvě jsme nakupovaly na pečení, psaly jsme si seznamy, abychom na něco nezapoměly.  Ty jsi sestavovala přehledy, co všechno budeme péci, také jsme si užívaly nakupování různých formiček na pečení - vzpomínáš, předloni sis koupila sestavu formiček na perníkovou chaloupku, velkého medvídka na perníky.
POKRAČOVÁNÍ

POKRAČOVÁNÍ  
Z každé nové formičky jsi dokázala mít takovou radost - a večer se šlo zadělávat na těsta.  Při pečení jsme si pustily film STMÍVÁNÍ nebo nějaký muzikál a co se toho napeklo! Někdy jsme si u pečení i zpívaly -kluci si z nás dělali legraci, že krákoráme - kolem TEBE LÁSKO byla vždy taková sranda, nikdy mě nenapadlo,  že to tak nebude navěky. Vždycky si vzpomenu na tu Tvoji otázku holčičko - Čeho se maminko nejvíce v životě bojíš? Já jsem odpověděla -
POKRAČOVÁNÍ

Pokud budeme všichni zdraví, tak se bojím samoty. Tys mě opusinkovala a začala mě uklidňovat - ale maminečko, vždyť máte mě! Bylo to tak úžasně návykové a příjemné Tě mít stále vedle sebe, že by mě nikdy nenapadlo, že to není samozřejnost, být takhle spokojení.  Vím, že spousty lidí  ani za dlouhý život nepozná tolik lásky,  kolik jsi dokázala Ty rozdat za tak krátký živůtek.  Jsme s tatínkem i s Honzíkem  velice hrdí na to, že sis přávě nás vybrala za svou rodinu a rozsvítila naše životy svým smíchem, mazlením, pusinkami a láskyplnou srdíčkovou povahou.
Tolik nás bolí srdíčko - tolik nám chybíš - život bez Tebe je pustý, smutný a všechno ztrácí bez Tebe smysl.
Honzík je moc hodný, snaží se nám pomáhat  z toho bolu, ale má svůj život. Hodně objetí, pusineček a pohlazení po Tvé krásné hlavičce   maminka, taťka, Honzík, Meginka, Daneček

Pusinko moje sladká, tolik, tolik bych Ti toho chtěla povědět......Dokud jsi tady byla s námi, připadalo mi za těch 24 let  jako samozřejmost, jako potrava pro moji duši, jako nezbytnost mého žití, že Tě mám vedle sebe, že se vždy jako krásný, svěží motýlek na moment vzdálíš, ale za chviličku se opět vrátíš,  Ty  živitelko mojí duše, ty podmínko mého šťastného žití a já a tatínek Tě máme opět vedle sebe. Najednou osud rozhodl za nás všechny a  rozdělil nás od sebe -  Tebe poslal do tajemných míst, kde nikdo z nás nikdy nebyl a nikdo se odsud nikdy nevrátil
a nám přikázal zůstat zde bez svého dítěte, což je pro rodiče absolutně nepřirozené - proti přírodě.  Doufáme jenom,  že situace pro Tebe není tak těžká, jako pro nás - MY MUSÍME DOUFAT, MUSÍME VĚŘIT, ŽE TI NENÍ ZLE JAKO NÁM, A ŽE SE SPOLEČNĚ SETKÁME...JINAK BYCHOM NEPŘEŽILI   Moc pusineček a pohlazení   maminka a tatínek

Šarýčku, dnes jsme byly s Deminkou na výstavě kamenů. Celou  dobu jsme vzpomínaly na Tebe, jak by se Ti tam líbilo. Koupila jsem Ti  nádherné kameny a doma u nich zapálila svíčku - krásně září. Moc mě mrzí, kolik našich snů jsme nestihly uskutečnit. Kdykoliv vidím něco krásného, okamžitě pláču, je mi líto, že nejsi se mnou. Moc mě mrzí, že jsme nestihli to moře - tolik sis to přála - bez Tebe už tam nepojedeme. Moc pusineček a pohlazení po Tvé krásné hlavičce maminka, tatínek, Honzík, Meginka a Danoušek.

Andělíčku můj slaďoučký, už jsme se k Tobě zase přiblížili o několik dní. Jak dlouho ještě budeme přežívat? ˇ
Kdy pro nás přijdeš, miláčku náš? Vždy jsme Tě milovali, milujeme a navěky milovat budeme - strašně moc nám chybíš!     Hodně pusineček, objetí a pohlazení naší dcerušce Šárunce - maminka, tatínek a Tvoji chlupáčci

Moc děkujeme všem, kteří s námi zavzpomínali na naši dcerušku ku příležitosti jejích  nedožitých 26. narozenin,
Za všechny naše andílky hoří svíce.     S úctou  Jan a Marta Machoňovi

Milá Šárynko, andílku zářící v dálce mě nepoznané - znám Tě jen z fotografií, ale přesto jsi mi velice blízká. Zapaluji dnes k Tvým nedožitým narozeninám svíčku a modlím se za za Tebe a prosím o sílu pro Tvoji milovanou MAMINKU, milovaného TATÍNKA a celou RODINU. Irena maminka Lucinky

Milá Šárko,my se neznáme,ale ze vzpomínek a viditelné lásky Tvých rodičů jsi krásný andělíček,který na nás shora kouká.Věřím,že tam nahoře to dneska s naším Márou pěkně roztočíte.Moc na Vás všechny maminky tady dole myslíme,sluníčka naše.Pošli dneska dolů hodně síly.Vaši ji moc potřebují,protože se tu bez Vás těžko žije.Jen představa,že se máte krásně nás drží.Už jen podle dnešního sluníčka vím,že je Vám moc krásně.Tak záplavu kytek a víno proudem:DD

Milovaná Šárinko, myslím na Tebe , Tvoje rodiče i Tvého manžela. ... Přeji Ti krásnou, nebeskou oslavu se všemi Andílky z DC . Posílám Ti po Ivušce mnoho objetí a lásky!!!

Anjelik krasny ....chceme Ti poslat kyticu ruží....ale tam v nebi su určite krajšie .....chceme pripit na Tvoje narodeniny ....ale tam v nebi tečie dnes šampanske prudom .Objimam Ta a pevne dufam , že tam hore Ta objimu a pripiju si s Tebou ostatni nadherní anjeli ... Marek ta určite objime  

Drahá Šárinko moc na Tebe a Tvé rodiče myslíme Jsi úžasná dcera a žena a pro své milující rodiče, manžela, brášku a pejsky ten největší poklad, který mohli kdy mít. Je mi ctí, že jsem Tě mohla z vyprávění Tvých rodičů poznat a vzít si příklad z Vašeho krásného vztahu. Mám Tě moc ráda a jen tak mohu být trochu v klidu, když vím  jaké úžasné andílky má Rostík kolem sebe. Šárka, Rosťa a Martinka

Dnes je Tvůj den Šárinko...tak si to tam oslav se všemi našimi andílky....H.H.

Šárinko, moc na tebe i rodiče myslím.

POKRAČ...Naše milovaná dceruško, před  26ti lety jsme se s Honzíkem a taťkou konečně dočkali a  narodila ses nám
TY. Byla jsi vymodlené děťátko jak námi, tak Honzíkem, který chtěl stále miminko, ale nám se to nějak nedařilo.
Všichni jsme byli tak šťastní, když se za námi kluci přišli podívat - nevěřícně na TEBE koukali a  Honzík (bylo mu 6let)nadšeně vykřikl - Mamko, ta je ale krásná - a pak začali s taťkou obdivovat jednotlivé části tělíčka..POKRAČ..

POKRAČ....Naše štěstí neznalo mezí. Pusinku jsi měla jak růžičku, očička nebesky modrá-po taťkovi (zůstali Ti až do dospělosti). Byla jsi tak nádherná a slaďoučká, že sis nás všechny získala.  Honzík se stal Tvým ochráncem  a velkým bráchou  a nic nám ke štěstí nechybělo. Až do Tvých 2 let jsi byla vzorové bezproblémové miminko. Potom se projevila Tvoje nemoc. I když  se, různě až do Tvých 24let , vracela, Ty jsi byla lásenko naše tak hoževnatý človíček - všechno jsi vydržela. Stala ses už v dětském věku rovnocenným partnerem celé rodiny.
POKRAČ..

POKRC..  Tvoje láska k nám i bratříčkovi byla taková, že jsi (i když nemocná) leckdy pomáhala a utěšovala více Ty nás. Měla jsi v sobě tak nezdolný optimismus,  že se v přítomnosti Tebe vždy všechno vyřešilo samo.Nikdy sis nezanaříkala, nesla jsi své břímě lépe, než leckterý dospělý. Když se Honzík dostal do let, kdy už chtěl být samostatný a nebavilo ho jezdit na rodinné dovolené, začali jsme cestovat jenom s Tebou. Vždy se Ti kamarádi divili, že jezdíš s rodiči na dovolenou a ráda (to už Ti bylo 19, 20 let). Ty jsi vždycky říkala : Náhodou s našimi staroušky je taková sranda ......vyprávěla  jsi a chechtala ses jako zvoneček a  Tvoji přátelé s Tebou. Moc mě mrzí Šarýčku, že už jsme se k tomu Tvému milovanému moři nedostali. POKRAČ...

POKRAČ.... Moc mě mrzí Šarýčku, že už jsme se k tomu Tvému milovanému moři nedostali. Moc mě to trápí miláčku. K moři už nikdy nepojedeme, protože jsme toho tolik nestihli s Tebou, lásenko naše. Dnes máš náš andílku narozeniny, už druhé od doby, kdy jsi od nás odešla do nebe. Je to nepředstavitelné, že je to už 19 měsíců, co se tady trápíme bez Tebe a k neuvěření, že jsme to vůbec přežili. Je nám tu bez Tebe smutno a bolí nás stále srdíčko - nač se podíváme, všude jsou stopy Tvých ruček. Chybí nám Tvůj hlásek, Tvůj smích, Tvoje vyprávění, Tvoje hry s pejsky - prostě moc moc nám scházíš i když jseš neustále, každou vteřinkou s námi, v našich srdcích, v naší mysli  -  víc než dříve. Přijď se prosím podívat ke mě do snu, budu moc ráda a pošli mi prosím nějaké znamení, že jsi v pořádku.. POKRAČ..

POKRAČ.. Pusinko slaďoulinká,  přeji Ti v nebíčku hodně lásky  a  moc hezkou nebeskou oslavu Tvých 26. narozenin.  Zavřu oči a budu si Tě představovat, jako kdybych na té oslavě byla s Tebou, moje malá.  Ještě Ti musíme s tatínkem a Honzíkem poděkoval, jaká je pro nás čest, být
a žít v blízkosti někoho tak vzácného, jako jsi Ty, holčičko a také Ti poděkovat, že sis zvolila právě nás svojí rodinou. Pro nás jsi nikdy nezemřela, žiješ  stále v našich srdcích - pouze jsi odešla o chvíli dříve. My splníme určené úkoly a přijdeme za Tebou - POČKEJ PROSÍM NA NÁS, KOŤÁTKO MILOVANÉ...  Hodně objetí, pohlazení a pusinek Ti posílají navždy Tvoji maminka,tatínek, Honzík, Meginka a Danoušek

Pro Tebe, lásko
http://www.youtube.com/watch?v=-dlwVKm8ArQ&feature=related

Mojí holčičce
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=sZoZwdesumY

Broučánku, jsi se mnou každou vteřinkou, před očima mi probíhá celý náš společný život. Jak byl krásný, jak jsme byli šťastni. většinou pláču, ale někdy se mi vybaví vzpomínka na TEBE a já se usmívám. Za pár dní budeš mít narozeniny - ani jediné jsi nebyla mimo domov - všechny své narozeniny jsi slavila s námi, se svými staroušky a se svými přáteli. Nyní jsme tady sami s tatínkem a zbyly nám vzpomínky. I když jsi stále s námi - věř, že to Tvoje krásné, voňavé fyzično nám moc chybí. Prosím, miláčku, dej nám znamení.....Posíláme Ti objetí a hodně sladkých pusinek - s trochou soli - pláču a pláču - dala bych za objetí Tebe život.....Mamka s taťkou a pejsánky

Miláčku náš,  od narození do svých 24let jsi kolem sebe rozdávala samou radost, lásku a Tvoje zlaté srdíčko nás dostávalo všechny. Dělalo Ti dobře, když jsi mohla pomoci někomu, kdo to potřeboval.  Já i taťka si říkáme- UŽ NÁS NIKDY NIKDO NEBUDE TAK BEZMEZNĚ MILOVAT, JAKO TY. Je tady pusto a tak strašně smutno - chybí tady Tvůj smích, Tvoje věčně dobrá nálada, kterou jsi kolem sebe všem rozdávala, sluníčko naše. Není to život, ale denní boj......POKRAČOVANÍ

POKRAČOVÁNÍ .....Obdarovala jsi všechny kolem sebe a nesmazatelně se zapsala do našich srdcí. Jame s tatínkem vděčni, že sis nás zvolila za své rodiče a 24let nás obšťastňovala svojí nádhernou povahou, dobrým srdíčkem a krásnou tvářičkou. Se svým bráškou Honzíkem jste byli vždy naším největším štěstím a pokladem života. Ty jsi nás vždy natolik milovala, že jsi vždy dokázala rozdělit svoji radost a lásku mezi nás a svého manžela. Moc Ti za toto vše děkujeme - byly to úžasné a šťastné roky plné radosti a lásky. Nikdy Ti andílku nezvládneme dostatečně poděkovat za Tvůj dar nám-svým rodičům, navěky Tě budeme milovat a navěky budeme vděčni za to, že jsi s námi
bok po boku žila 24let. Jsi naše věčná láska - moc nám chybíš, holčičko naše. Maminka a tatínek

Naše drahá dceruško, každý moment bez Tebe nás stojí ohromné úsilí, mozek nechce pochopit tu hroznou, nepředstavitelnou tragédii, která se nám stala. Doufáme, že v té jiné dimenzi, kde se nyní nacházíš, se máš lépe, než my tady bez TEBE. Jenom s touto představou dokážeme s tatínkem přežívat, když si představíme, že tam, kde jsi, je lépe - je to jakási příjemnější  forma žití, než na ZEMI. I s touto vírou s námi cloumá smutek, bolest a osamělost. Věř i ty, že se jednou setkáme, až přijde čas přijdeš nám naproti, podáš nám svoji ruku a potom už budeme navždy spolu.Čas tady utíká bez Tebe rychle, každým protrápeným dnem, hodinou,minutou se přibližujeme k TOBĚ, štěstí naše, holčičko naše, dceruško milovaná, to nejlepší-co nás kdy potkalo. Moc Tě milujeme, lásko naše největší-Šarátko naše - posíláme hodně pusineček a pohlazení-objímáme Tě dcerko
maminka,tatínek, Meguška,Daníček  

SVÍČKA HOŘÍ,SRDCE BOLÍ A JÁ, TAK JAK DNES, TAK KAŽDÝ DEN S LÁSKOU V SRDCI VZPOMÍNÁM.Velkou pusu na obláček posílá Soňa....mám tě moc ráda a chybíš :-(

Právě jsem zapálila svíčku naší Marušce, už nevím kolikátou za těch mnoho let,
myslím i na tebe Šárunko, holky naše zlatý.....ach jo, je mi moc smutno"

Šarátečko, dnes jsme podávali s taťkou pejskům odčervovací tablety a stříhali jim drápky. S Danďou to docela šlo, ten´jenom skřípal zoubky, nicméně u jednoho drápku jsem asi zabrala víc - tekla mu krev. Zavázali jsme pacinku a už za půl hodinky běhal jako čamrda. Meginka zdlábla tabletku v sýru - ten má ráda, ale stříhání, to byla hrůza - asi tím, že je Megi mlaďoučká a hodně lítá - nebylo to stříhání u ní tak moc nutné. Jenom to nás zachránilo, protože nám začala kousat do toho cvakátka, přesně stejně, jako to dělala tobě. Je to prostě divoška. Potom zalezla pod gauč a vylezla, až když jsme s taťkou jako začali večeřet. Tak jsme miláčku všechno zvládli tak, jak jsi to dělala Ty - no, možná ne tak, ale snažili jsme se a potom jsme se na pejsky podívali a oba jsme se zase dali do pláče - Všechno v životě bychom zvládli, jenom kdybychom tady měli TEBE.

Milá Šárko,sice jsme se nepoznali,ale osud nás spojil přes našeho Máru,který je tam již rok nahoře s tebou a tvoje mamka mu chodí rozsvěcet na tyhle stránky svíčku.Jsi pro ní určitě taky velký zlatíčko a doufám,že se tam oba máte moc dobře a čekáte tam na nás.Byla jsi sice o pár let starší,ale určitě si rozumíte a jste tam spolu se stejně starými jedna velká parta.Věřím tomu,protože jinak by to tady bez vás bylo k uzoufání.A velké díky mamince za našeho Máru.

Šarýčku, dnes jsme byly s Deminkou opět na houbách na jednom z našich míst - na toto místo jsem ještě nikoho jiného nevzala - je mi tam krásně - cítím tam Tebe lásko a to tak silně a neskutečně...Vyplakala jsem se a potom si Tě užívala, popovídala si s Tebou  - bylo to nádherné a z lesa jsme odjely až téměř potmě. Navždy zůstaneš se mnou a s tatínkem - vždy jsme Tě milovali, milujeme Tě a navždy Tě budeme milovat.  Navždy zůstaneš naší dceruškou, naším Šarýčkem - moc nám chybíš, máme moc smutný život..Hodně pusinek, pohlazení posíláme maminka , taťulda a Tvoji milovaní chlupáčci Daník a Meginka  

Miláčku můj, přijela jsem z práce a Tvoje dětičky mě tak  láskyplně vítají - podívám se na ně a je mi tak smutno, tolik to bolí. Včera jsem je ostříhala, jsou moc roztomilí. Pokaždé, když přijedu a zastavím před vraty, naskáčou mi do auta a musím je svézt. To jsou  Tvoje bobátečka. Snažím se plnit úkol, který jsi mi zadala. Jsou jako moje vnoučátka- od Tebe lásko. Pečujeme o ně, jako o miminka. Takže buď v klidu - je o ně postaráno nejlépe, jak to jenom jde.
Objímáme Tě, posíláme hodně pusineček Šarátko naše. Maminka,tatínek,Meginka a Daníček. Zase dáme vědět koťátečko naše.

Šarátečko, i když jsme si povídaly hodně často, nestihly jsme toho ještě tolik tolik...Tolik jsme si toho nestačily říct -jak mi ty naše dlouhosáhlé nekonečné rozhovory chybí. Chybíš mi nejenom jako sladká dceruška, ale také jako kamarádka - přítelkyně a já si tolik vyčítám každou chvíli, kterou jsem s Tebou moje lásko mohla být a nebyla. Můj a tátův život je pustý, smutný a zoufalý. Cítíme se strašně osamocení-neustále nám připadá, že jsi odešla včera, přitom přežíváme bez Tebe už devatenáctý měsíc - jak jen jsme to vydrželi!!!-----POKRAČ...

POKRAČ...Víš, často nastane období, kdy si myslíme, že to dál bez Tebe nejde. Je to tak příšerné zoufalství - nelze to slovy popsat, zničující bolest a smutek ze srdce prostupuje celým tělem - po chvice zjišťujeme, že nejde ani dýchat. Stala ses naší součástí-nevím, jak dlouho to můžeme vydržet. |Pohled na cokoli,kohokoli bolí, stále zjišťujeme, co jsme všechno nestihli, copak my-ale co Ty jsi nestihla, neviděla, neprožila, Tvůj kouzelný úsměv a Tvůj hlas, Tvoje láskyplná povaha, srdíčko naše  - ty naše,  naše, naše, navždy zůstaneš naše holčička a až nastane čas, přijď broučku pro nás...maminka,tatínek a chlupáčci

Šarce andílkovi do nebe.
http://www.youtube.com/watch?v=oHyfFWTjzSY

Šarátko, dnes jsem byla s Deminkou na houbách na jednom z našich míst. Zatím teprve po druhé od té doby, co nejsi se mnou. Moc jsem chtěla do míst, kde jsme chodily my dvě a byly jsme nekonečně šťastné.  Vzpomínáš, jak jsme dokázaly naplnit kufr auta hříbky? Šly jsme z lesa polonahé, vychechtané a obtěžkané plnými košíky a nacpanými kalhotami a bundami.....Tohle už nikdy a z nikým nemohu prožít. V tom lese jsem poznávala každičký kopeček, místa-kde jsme nacházely hnědáky, místa-kde jsme nacházely praváky.  POKRAČOVÁNÍ..

..Volala jsem tam Šarýčku, Šarýčku......a zdálo se mi , že mi odpovídáš-maminečko pojď za mnou,mám místečko....Koťátko moje, jak bych ráda za tebou šla, život mě bez Tebe pranic netěší a jsem tady jenom kvůli taťkovi a Honzíkovi. Bojím se, že by je další tragédie dorazila, a také mám strach, abych nenarušila naše setkání s Tebou, naše lásko. Posíláme moc objetí a pusineček maminečka, taťulda a Tvoji chlupáčci  

Chybíš nám strašně.....
http://www.youtube.com/watch?feature=fvwp&v=HvyCMgAajqk&NR=1

Holčičko moje, je pátek - náš den, a já tady sedím s Meginkou a Danečkem a Ty nikde. Co bych za to dala, kdybych mohla , beztrestně pro nás obě, za Tebou. Zavírám oči, pejskové se ke mě ještě více přivinou, a sním........Vím, pátek byl i den, kdy se to stalo, ale já si chci uchovat v paměti ty krásné NAŠE PÁTKY. Pátky jsme měli volné a dělaly jsme pouze to, co jsme chtěly my dvě. Už v týdnu jsi se vždycky ptala - Co podnikneme v pátek? A já jsem Ti říkala - Tak něco naplánuj - můžeme dělat, co chceš. Obě jsme ty pátky milovaly. Přesto, že jsme spolu byly stále, měly jsme i povinnosti - ale Ty sis užívala i práci - měla jsi nádhernou radost ze všeho, co jsi se právě naučila a práce, kterou jsme prováděly spolu, byla pro TEBE velkým dobrodružstvím - a měla jsi ze sebe moc dobrý pocit a radost.   POKRAČOVÁNÍ..

Zapracovávala jsem v životě hodně mladých lidí, ale práce s Honzíkem a s TEBOU LÁSKO,  byla pro mě tak motivující - vidět SVOJE dětičky při vstupu do života a být u toho s Vámi. Pozorovat vše, co jsme do Vás s tatínkem vložili a mít nezměrnou radost z Vašich pracovních výsledků. TY - se svým šťastným přístupem k životu i k nám, rodičům, jsi byla  a stále jseš, naším nekrásnějším výtvorem, který se nám v životě podařil, vždy - do nejdelší smrti, budeme s láskou a úctou vzpomínat a ochraňovat si  období, které jsme směli žít s Tebou Šarátko, věřím, že spousty lidí něco tak krásného nepoznají za celý leckdy dlouhý život. Láska, kterou jsi nám dávala, se pro nás stala drogou, návykem, a my zůstaneme až do smrti nemocní, závislí - BEZ MOŽNOSTI LÉČBY.  Strašně nám chybíš, naše štěstí. Moc pusinek a pohlazení posílají maminka, tatínek, Meginka a  Daneček.    

Dceruško naše milovaná, jseš naší součástí, jseš v nás, jseš námi prostoupená, jseš naše láska, vše krásné. Jseš v každé naší  myšlence,v každém našem pohledu, v každém našem doteku. I když Tě nedržíme fyzicky v náručí, jseš s námi neustále-do nejdelších dnů a navždy Tě budeme milovat nade vše. Jsme s taťkou jak paralyzovaní, jako kdyby nám někdo amputoval srdce. Tvým fyzickým odchodem skončil i náš společný šťastný život - snažíme se žít, ale je to jiný život, než ten, kdy jsme Tě měli fyzicky ve svém náručí a byli spokojení a šťastní. Je to jakási náhrada života-moc nám chybíš, sluníčko naše, holčičko naše, dceruško naše, pusinko naše...Hodně pusineček, pohlazení, objetí Tvoji maminka, tatínek, Meginka a Daneček

Vážená Šárko,Vaše maminka a rodina Vás miluje a má velikou bolest ,jako naše  rodina po bráškovi.Určitě jste krásným andělem a pomáháte své rodině a své mamince,která je moc smutná a chybí jí Vaše přítomnost,stejně jako mojí mamince a mě po bráškovi.Zase Vás prosím ochraňujte se tam nahoře a když mého brášku náhodou potkáte,řekněte ,že ho moc milujeme jako Vaše maminka a rodina Vás.

Andělé s křídly vznesou se výš a naleznou odvahu,
oni milují tě a vždy budou bez ohledu.
Bezkřídlí andělé vzlétnou odvahou a dostanou křídla,
vždy't ví že v lásce a jednotě je síla.
Když roztáhnou křídla a vzlétnou výš
když podají ruku svou a hlídají když spíš.

Šarátko, ze soboty na neděli tady spala Tvoje Terezka. V sobotu jsme s taťkou a Terýskem vozili Tomáška  a  Ty jsi nám tak strašně chyběla. Je tady bez Tebe moc smutno. Za každou trošku radosti nebo klidu spadnu do tak příšerného stavu, že si sama se sebou nevím rady. NEUMÍM BEZ TEBE ŽÍT, LÁSKO!   maminka

Šárynko, tak moc všem chybíš ....

Andělíčku můj, ani nevíš,jak moc mi scházíš na každém kroku,každou vteřinkou pociťuji tu hroznou tragédii, která se nám stala.Dnes jsme s Deminkou byly na houbách - hledala jsem Tě po celém lese a Ty nikde. Nic není a nebude jako dřív.Vybavily se mi naše dlouhosáhlé rozhovory v lese a neustále jsem čekala na zavolání: Maminečko pojď sem.....Byla jsi moje sladká houbařka. Bez Tebe jsem v lese nemožná.Bez Tebe mi nejde žít, bez Tebe mi nejde nic...pláču a pláču,,,,Posíláme Ti hodně sladkých pusinek zlatíčko naše.Objímáme Tě mamka,taťka,Meginečka a Daníček

Lásko moje, včera jsem byla něco obstarat ve Scontu, vzpomínáš, chodívaly jsme tam vždy spolu, potom jsme zašly na papání. Miláčku, představ si, byla jsem na záchodě dole v té restauraci, jak jsme chodily spolu-a najednou jsem zaslechla Tvůj hlas : Maminečko, nespadla jsi mi tam? A já jsem volala: Už budu Šarátko!!! A najednou jsem si uvědomila, co se stalo a byla jsem v háji. Řvala jsem a řvala-znovu a znovu jsem si uvědomovala, že náš život bez Tebe je pouhé předstírání života. Je to dlouhý černý tunel a samá bolest a slzy.
Nevím, kolik jsem za tu dobu, co nejsi vedle nás, vyplakala slz???Ne moje koťátko. už nebudu naříkat,ale zoufalá
budu dále-bez Tebe Šarýčku, to jinak nejde. Hodně pusinek posílají tatínek,maminka,Daneček,Meginečka pa,zase Ti napíšu lásko našeho života.

Moje sluníčko, vzpomínáš si, jak jsem si koupila do domečku novou linku a při barvení mých šedin  barvou na vlasy postříkala dvířka,na kterých vznikla veliká skvrna.Bylo mi to líto-Ty jsi přišla Šarýčku, (měla jsem ten flek zakrytý utěrkou),Tobě jsem se svěřila s mým trápením a flek Ti ukázala,vůbec jsi mi nenadávala, tu pohromu prohlédla a chytla mě do náruče (úplně Tě cítím) a pošeptala mi: "Nic si z toho maminečko nedělej, nebuď smutná, spravíme to". Pokračování

Odběhlas k sobě do domu, za chviličku přiběhla s barvami, kterými Tvůj Jiřík maloval ty svoje paňáčky, a dala se do práce. Pozorovala jsem Tvojí pevnou ručičku-nejprve jsi tu skvrnu vybělila a následně namíchala ty správné barvy, se šikovností Tobě lásko vlastní jsi napravila to, co já zkazila.Ještě jsem dostala pusinku, objetí a ubezpečení od Tebe - ŹE MY DVĚ SPOLU VŠECHNO ZVLÁDNEM.
Do konce života nám TÉ NIKDO NEMŮŽE NAHRADIT.Moc Tě milujeme Máma,tata a Tvoji chlupáčci

Milá Šárko.Je to velmi smutný.Měli jste rodinu a děti ,měli jste rodiče a sourozence.Přesto jste je musela dobrovolně opustit ,tam do hvězd.Jako můj bráška.Kdyby jste potkala brášku pozdravujte ho a Vám přeji u hvězdiček klid a teplo světla od Vaší rodiny.

Krásný vzpomínky mi zůstanou......
http://www.youtube.com/watch?v=H4puB6zSjz8

Milý Šarýčku, prohlédla jsem si tvoje fotky, a i když jsme se neznali, z každého obrázku září tvoje dobré srdíčko, to, jak jsi milovala (a stále miluješ) svoji rodinu, přátele a svoje zvířátka. Musíš mamce, taťkovi a manželovi strašlivě chybět! Věřím a doufám, že teď jsi na tom "lepším místě", kde nikoho nic nebolí a jsi tam šťastná. Pevně věřím, že se tam jednou všichni setkáme, s našimi rodiči, s našimi dětmi, s našimi pejsky. Posílám pozdrav do nebe, vzácný Šarýčku, a rodičům přeji hodně sil. Romana, mamka Vildy a Pepíčka

Šarátko, doufáme s tatínkem, že je Ti dobře a že někde netrpíš. My prožíváme tak těžké období, že si to ani neumíš představit. Přitom by stačil jenom jediný Tvůj úsměv, Tvoje pohlazení, Tvoje přítomnost a nic by nám nechybělo.
A protože víme, že za doby našeho života tady se s Tebu už nesetkáme, denně si přeji, aby ten čas plynul rychleji.....směrem k Tobě, ty naše štěstíčko, lásko našeho života. Život bez Tebe je hrozně složitý....jako pokrm bez koření, jako život bez vody a sluníčka.........Moc se na Tebe Šarýčku těšíme  Maminka,tatínek,Megi a Daníček    

Miláčku náš, vzpomínáš si, jak jsme vedli rozhovory s Haladíky a rodiči Jiříka o stáří a dělali jsme si srandu, až zblbneme, kdo se o nás postará. Ty jsi se opět vymyslela řešení - Postarám se o Vás všechny - Vezmu zahradní hadici, zavelím - Všichni do řady- Napřed ostříkám předečky, potom zadečky - uvidíte, jak Vás všechny budu mít v pořádku. I když jsi to podala opět humorně (jinak jsi to ani neuměla), všichni jsme Ti věřili, že jsi to myslela absolutně vážně. Nyní jsme si na to se sousedy vzpoměli, smáli se a následně jsem plakala a plakala,

poněvadž si uvědomím tu realitu - že toto naše krásné společenství je už pouze vzpomínka. Je nám po Tobě Šarýčku náš tak strašně smutno, že to nelze slovy vypovědět. Máme Tě moc rádi, lásko naše!  
Hodně pusinek Ti posílají maminka, tatínek,Daníček a Meginka.

Tvoje jméno Šarýčku mi vhání slzy do očí ,
ale přináší hudbu pro mé uši.
Když je přítel, nechá mě slyšet hudbu Tvého jména,
uklidňuje mé srdce a zpívá v mé duši.

Naše  dceruško,
není na světě prostor,
který by jsme nedokázali naplnit láskou k Tobě,
není místo,
kde by jsme nechtěli být s Tebou,
není moment,
bez vzpomínky na Tebe,
není slov,
která  by vyjádřila smutek za Tebou.
Příliš brzy jsi opustila tento svět,
naše srdce neopustíš nikdy.
NAVŽDY TĚ BUDEME MILOVAT ŠARÝČKU NÁŠ!!!!!
Tvoji starouškové - maminka, tatínek a pejskové Daníček a Meginka

Šarátko, vzpomínáš si, jak jsi se mě při našich rozhovorech ptala, z čeho mám největší strach? Ani ve snu mě nenapadlo Ti říci - Tvojí smrti. Odpověděla jsem Ti tehdy - Samoty se bojím. Ty jsi mě objala a uklidňovala jsi mě -
Maminečko, to se Ti nemůže stát, vždyď máš mě! Stalo se sluníčko moje přesně to, čeho jsem se tolik bála. Cítíme se s taťkou bez Tebe tak osamoceně a to jenom doufáme, že Ty někde netrpíš a nejseš smutná a bolavá, jako my.
Moc Tě naše lásečko milujeme a navždy zůstaneš sluncem našeho života.    Maminka a taťka

Andílku náš, i když se snažíme, žijeme - bez Tebe je to moc smutný život. Jseš s námi oběma na každém kroku, pouštíme si video ze svatby, abychom alespoň tak Tě měli nablízku. Dnes dopoledne jsem nakoukla do garáže a taťka si tam s Tebou povídal - bylo to jakobys tam byla srdíčko s ním. Nevyrušovala jsem ho - potom přišel za mnou a říká mi - víš, ta malá mi tak chybí - a já - nevím, jak to přežijeme bez toho jejího krásného smíchu, bez té její lásky k nám, jsme bez Tebe takoví smutní, opuštění a zoufalí táta s mámou, kteří měli kouzelnou dcerušku a nyní bez ní neumí žít. Kdybychom alespoň věděli.....................

Miláčku můj, život bez Tebe je tak těžký a složitý. Vždy jsi dokázala svoji sluníčkovou a přívětivou povahou každý problém zlehčit a pomoci vyřešit. Lásko moje milovaná, přestože vím, že se chvíle našeho setkání den ode dne blíží,nezdá se mi to dost rychlé. Dokázala bych vše opustit, jenom kdybych věděla, že se s Tebou setkám a že Ti nějakým svým neuváženým činem nepřitížím. Tvůj odchod byl tak nečekaný a rychlý. Jseš moje dceruška, moje milovaná holčička - to nejkrásnější, co mě v životě potkalo.Navždy budu vděčná, že jsme spolu mohly žít.
Jseš v mém srdíčku navěky a navěky tam zůstaneš. Čím delší dobu jsem bez Tebe,tím více si uvědomuji,jak mi s Tebou vždy bylo krásně-už nikdy mi s nikým nebude tak,jako s Tebou-pusinečko moje. Máma

Holčičko naše, ani nevíš, jak moc nám chybíš. V pondělí se narodil malý Tomášek, je moc krásný - moc Tě prosíme, andílku náš, ochraňuj nám ho, lásenko naše milovaná. Jedna maminka z DC mi napsala - Tomášek bude mít svého anděla strážného, tetu Šárinku. Když jsem si to přečetla, moc mě to dojalo, ale zase jsem brečela a brečela - PROČ? Proč někdo může mít děti i vnoučata a my prosíme své milované dítě, které bychom tak moc chtěli mít u sebe, aby nám ochraňovalo vnouče? Máme vedle sebe smutek a bolest a na druhou stranu radost - jak je to těžké!! Posíláme Ti broučku moc pusinek maminka,tatínek, Honzík,Tomášek,Meginka,Daníček
Máme Tě moc rádi děťátko naše!  

Šarýčku dnes máš sváteček
dostala bys plno kytiček,
dostala bys krásné pusinky
od své milující maminky.
Tebe zbožňující tatíček
dal by Ti políbení a dáreček,
a Honzík, Tvůj bráška,
to by byla samá hláška,
Tebe milující Jiříček
dal by Ti krásný kvíteček,
naše zlatá babička
popřála by Ti ze srdíčka,
Meginka a Daníček
olízli by Ti čumáček!
Přejeme Ti nádhernou nebeskou oslavu, naše holčičko a posíláme Ti z lásky mnoho pusinek!
Mamka,taťka,Honzík,Jiřík,babička,Megi,Daník

Šarýčku, milované srdíčko – dnes máš svátek, jak rádi bychom jej oslavili s Tebou,
osud určil za nás, že vše bude jinak. Nemůžeme Tě vidět, nemůžeme Tě obejmout,
nemůžeme Tě políbit, nemůžeme Tě pomačkat,  ale ani osud nám nedokáže zabránit, abys byla stále s námi v našich srdcích. Jseš naše sluníčko, naše koťátko, náš brouček, naše holčička, která nás za svůj život tolik obdarovala – Tvé jméno s tatínkem  vyslovujeme s tak nekonečnou něhou , stále se s Tebou radíme, říkáme si, co bys na to, či ono, řekla, co bys udělala, jak by ses zatvářila, jak by ses chechtala – bylas takový náš sladký zvoneček,  ale i parťák do nepohody-všechno se s Tebou  
rychle vyřešilo – tím pádem u nás byla ta pohoda stále. My s Tebou ten sváteček oslavíme i navzdory osudu! S taťkou se posadíme, zavřeme oči a budeme si představovat, jak by to všechno bylo.  

Ta Tvoje bezmezná a bezpodmínečná láska nám oběma moc chybí - už nás nikdy nikdo nebude takto milovat, jako Ty. Ale Ty moc dobře víš, že  naše láska k Tobě je stále stejně silná - ba od té doby, co Tě fyzicky nemáme - je ještě silnější - je to láska až za hrob....a navěky bude. Každý den se snažím přes den pracovat a večer si sednu k noťasovi a píšu Tobě, zpívám si s Tebou, pouštíme si muziku, kterou jsi poslouchala - prostě večery jsou naše - jako když jsi tady fyzicky byla a nyní Tě cítím jinak, ale dost silně - ty to ale víš, moje holčičko...Hodně pusinek posílají
mamka ,taťka,Honzík,Megi,Dan  

Šarýčku, dnes jsou tomu tři roky, kdy jsi jako žena prožila svůj krásný den - den svatební. Když si prohlížím fota a video z onoho dne, slyším Tvůj šťastný hlas, vidím Tvé zářivé oči, byla jsi tak krásná a šťastná - ale to jsi byla stále,nejen v tento den. Byla jsem ta nejpyšnější máma na celém světě a taťka to říká také.

pro vzpomínku na Vaši milovanou Šárinku
http://www.youtube.com/watch?v=xjh3GS58Sno&feature=related

Šarýčku, slunce našeho života-to nejlepší, co nás kdy potkalo, jsme bez Tebe, jako tělo bez duše, jako příroda bez slunce, jako řeka bez vody, jako les bez stromů, jako zahrada bez květin, nemůžeme stále věřit tomu, že jsme rodiče, kteří ztratili svoje milované dítě, svoji holčičku, svoji dcerušku, svoji lásku, svoji kamarádku, svého parťáka...Nikdo nám není v životě schopen poradit, jak se s takovou hrůzou vyrovnat, jak se vypořádat se ztrátou toho nejdražšího,  toho nejkrásnějšího, co  nám bylo za celý život dovoleno poznat.  Zůstali jsme tady bez Tebe a cítíme se neúplní, jako bez nohou, rukou...Tolik se oba snažíme - jde to velmi těžko. Stále se snažíme pracovat, ale moc to nepomáhá-smutek, bolest a tíseň si nás najde. Broučku náš - ještě, že ten čas tak utíká, brzy se sejdeme a potom už budeme jenom spolu. Hodně pusineček Ti koťátko posílají mamka a taťka.  

Miláčku můj, tak nekonečně moc mi chybíš, život bych dala za jediné objetí s Tebou,  zahlédnutí Tebe, vidím Tě ve všem krásném. Kdybych alespoň věděla, že už nikde netrpíš a je Ti dobře. Opět se mi vybavilo tolik úsměvných přihod s Tebou, měli jsme s taťkou v tom minulém životě takové štěstí, že jsme mohli být zrovna s Tebou, že jsme se mohli smát s Tebou, že jsme mohli cestovat s Tebou, že jsme se mohli mazlit s Tebou, pusinkovat se s Tebou, vyprávět si o životě s Tebou, vychovávat pejsky s Tebou, procházet se s Tebou, chodit na houby s Tebou, jezdit
na bruslích s Tebou, mlsat s Tebou, jezdit na kole s Tebou ............A CO MY MÁME NYNÍ DĚLAT BEZ TEBE????
Strašně moc se snažíme žít, ale jde to?     Moc moc pusinek Ti posílají mamka, taťka, Honzík, Megi a Daníček.

Lásenko naše milovaná, chybíš mi tolik, že jsem se vrhla na zahradu a pěstuji kytky jak blázen, abych měla neustále´čerstvé pro Tebe.Vždy, když přijde nějaká návštěva a obdivuje zahradu,říkám - to je Šárunky ráj. Několikrát se byla na nás podívat Jaruška K. a vždy, když přijede, říká - půjdeme udělat Šárince kytičku. Jakmile vykvete něco krásného, okamžitě ji máš. Tu naši lásku musíš cítit - vůbec nerozhoduje, že jseš v momentálně v jiné dimenzi, my Tě milujeme tak zoufale a strašně moc si přejeme, ať jseš tou  nejvyšší silou opatrována, naše myšlenky jsou stále u Tebe. Holčičko naše, zlatíčko naše, broučku náš, sluníčko naše, pokládku náš, koťátko........¨
S láskou mamka, taťulda, Honzajda, Meginka a Daníček....všichni posíláme moc sladkých pusinek ....chybíš nám, přijď alespoň do snu, moc prosím.........

Pusinko naše milovaná, i když jsou z nás po tvém odchodu hodně smutní lidé - máme v srdci velké bohatství - vzpomínky na život s tebou. Navěky zůstaneme vděčni osudu, že jsme za života měli vedle sebe andílka - Tebe,
že jsi nás tak bezmezně a jakýchkoliv výhrad vždy milovala.  Obdarovávala jsi nás svoji láskou a radostí ze života
a pro nás jsi byla největší poklad. Přestože nám tak moc chybíš - potkali jsme v životě lásku a uložili jsme si jí do
srdíček. Jseš stále s námi, vybavují se nám úsměvné příhody s tebou ....těšíme se na setkání....tolik lásky (energie)
se nemůže jen tak ztratit......S láskou  mamka, taťka, Honzík, Daník, Meginka

Naše milovaná holčičko, stále jsi s námi, jseš ve všem kolem nás. Pejsánci jsou v pořádku, zdraví, jenom Daník začal strašně žárlit. Když mi někdo telefonuje nebo se zastavím se sousedy - příšerně začne štěkat. Meginku to rozčiluje, vystartuje po něm - cvaká po něm zoubky a perou se. Jsou moc krásní a roztomilí. I když se snažíme s taťkou nějak přežívat, jde to velmi těžce - jsme na tebe holčičko tak zvyklí - hlavně my dvě jsme byly spolu skoro pořád. Myslím, že už nikdy v životě, nepůjdu do lesa na houby - byla to naše společná záliba a ty jsi byla opravdový houbařský mistr - do lesa už chodím jenom s pejsky a pořád čekám na zavolání: maminečko, pojď za mnou, a skoro šeptem jsi dodávala:  je tu hodně hnědáčků, pojď mi pomoci...Moc mi ten tvůj hlásek chybí, pláču a pláču, cítím se opuštěná....maminka s tatínkem, Daníčkem a Meginkou...

Nešťastná máma
http://www.chram.net/?fce=2&who=svoj%ED+hol%E8i%E8ce+%8A%E1rince

Miláčku zlaťoulinký, to, že je nám pořád strašně moc smutno, někdy se to nedá vůbec vydržet - s taťkou
jsme takoví zoufalci. Chybíš nám na každém kroku, všude vidíme buď tebe nebo stopy tvých šikovňoučkých ručiček. Shodli jsme se na tom, že je to to nejtěžší v životě, co nás potkalo. Byli jsme zvyklí tě mít téměř neustále vedle sebe a nyní se musíme učit žít bez tebe. Podle mě a taťky, to není možné, protože ty jsi byla naším andělíčkem už za života. Zůstaneme navěky vděčni, že jsme mohli s tebou 24let žít a radovat se z tvojí přítomnosti. Tolik jsi nás naučila, tolik radosti nám rozdala a my tady nyní zůstáváme  osamoceni....

Sluníčko naše, září na nás tvoje láska, smích a porozumění ze všeho, čeho ses kdy dotkla a hlavně z našich srdcí i ze srdíček tvých pejsánků..I když jseš v našich srdíčkách stále, moc nám chybíš, koťátko naše, a chybět budeš....Moc pusinek  ti posílá mamka s taťkou, Honzík, Daníček a Meginka..  

Rok
http://www.dlouhacesta.cz/phorum.php?action=showPhorum&id_categoryNode=541&id_treeDocument=4701&format=short

Narozeninky 2011 bez naší holčičky
http://www.dlouhacesta.cz/phorum.php?action=showPhorum&id_categoryNode=541&id_treeDocument=2433&format=short

BOLEST
http://www.dlouhacesta.cz/phorum.php?action=showPhorum&id_categoryNode=242&id_treeDocument=5022&format=short

našemu koťátku
http://www.chram.net/?fce=1&who=maminka+a+tat%EDnek

DUCH
http://www.youtube.com/watch?v=mJj9N7ngu4A&feature=relmfu

David a Goliáš...
http://www.youtube.com/watch?v=Mx8eK4_7aFY&feature=related

Hej pane velkomož.králi............
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=cT0Y81dnJtA&feature=endscreen

Pra,prabába mé prabáby...
http://www.youtube.com/watch?v=BMa36Xp5JQ8&feature=related

Štěně....
http://www.youtube.com/watch?v=3C4c8l0RjCU&feature=relmfu

Golem
http://www.youtube.com/watch?v=1JeMQnl0x1M&feature=relmfu

Bleška veška-tu jsi milovala...
http://www.youtube.com/watch?v=rUpaKG0jiwU&feature=related

Civilizace-WERICH
http://www.youtube.com/watch?v=_gikm-dm3Dc&feature=related

Další Tebou zpívané ....
http://www.youtube.com/watch?v=otDHLECbAQw

Měla jsi zvláštní fotografickou paměť-prostě ses podívala na písničku či básničku a už jsi ji uměla. I přesto, že jsme bojovaly s různými poruchami v učení. Také jsi  měla vlastnost rýmovat - po mně. Např. jsme se vedly za ruku a tys mi řekla : Ty můj macku, dej mi packu..a já jsem odvětila...i ty fracku, že chceš facku ! Strašně jsme se spolu nasmály. Při venčení pejsků, pokud nebylo v okolí nějaké obecenstvo, jsme si zpívaly, a chechtaly se jako blázni.(ŠŤASTNÍ BLÁZNI).
Ještě, že mám tolik krásných vzpomínek - věř, že mi to nestačí, strašně moc mi chybíš..a taťuldovi a Honzíkovi také. Musím si neustále představovat, že jseš se mnou. A ty krásné vzpomínky na Tebe koťátko, jsou pro mně největším pokladem nad všechny cennosti světa. Posíláme moc pusineček, lásenko naše, už se na Tebe moc těším, tak bych Tě  k sobě přitiskla..........

Můj miláčku, dnes jsme si udělaly spolu pořádnou diskotéku písniček, které jsi tak milovala.S radostí sobě vlastní jsi zpívala od malinka při každé příležitosti. Prozpěvovala sis v tramvaji, v autě, ii když jsme se spolu na nafuk. m člunu plavily po moři. Repertoár byl různý, hlavně, když byla sranda - od pana Wericha počínaje přes Kabáty, Jarka Nohavicu  až po muzik. písničky konče.

U této básně jsme řvali smíchy.......
http://www.youtube.com/watch?v=OhesUID8iqc

Pluly jsme po moři a zpívaly.......
http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&v=-5vfpFecyxQ&NR=1TP

Telátko-byla jsi nepřekonatelná.......
http://www.youtube.com/watch?v=8jTPjjQshNM&feature=related

Kozla jsi zpívala,až jsme brečeli smíchy  
http://www.youtube.com/watch?v=UjDtXqKBRpA&feature=fvwrel

Pasáčka krav jsi zpívala úžasně.....
http://www.youtube.com/watch?v=eQ6qdGmGbNA&feature=related

Lachtany jsme pěly na moři.......
http://www.youtube.com/watch?v=PIuj3602mVU&feature=related

U Krtka jsme se hrozně nasmály......
http://www.youtube.com/watch?v=Q7s_o_I5zCo&feature=relatedU

Kapra jsi uměla bezvadně......
http://www.youtube.com/watch?v=4eJTWS8yZQo&feature=fvwrel

Grónskou jsi učila děti.......
http://www.youtube.com/watch?v=qwIeibV5lYw&feature=related

Ještě Jarek Nohavica......
http://www.youtube.com/watch?v=iybDKMl66xA&feature=related

Tuhle jsi nádherně zpívala...
http://www.youtube.com/watch?v=Dre_16NGoug&feature=related

Další Tvůj oblíbenec.....
http://www.youtube.com/watch?v=F__P3ajvbxE&feature=related

Ještě tuhle....
http://www.youtube.com/watch?v=MLm5qmFmpws&feature=relmfu

Ještě Kabáti..to je mazec.....
http://www.youtube.com/watch?v=J7UWaApHhuo&feature=relmfu

Také toto jste měli rádi.......
http://www.youtube.com/watch?v=RlrZKLgO26w&feature=BFa&list=ULESi-WeCAK20

S Jiříkem jste poslouchali......
http://www.youtube.com/watch?v=oIqY4-Y8H2w&NR=1&feature=endscreen

Nikdy nezapomenu
http://video-hned.com/video/ZsV7nZ8U6rU/Vinnetou-melodie.html

Vzpomínáš???
http://www.youtube.com/watch?v=_60ZGO27W-I&feature=related

Naší holčičce
http://www.chram.net/?fce=1&who=Maminka+a+tat%EDnek+

Šarýčku, už je to rok,co se učíme žít bez Tebe. Je nám smutno,až to bolí-ta bolest často přesahuje až do zoufalství..Říkali nám, že  časem se bolest obrousí a nebude tak ostrá. Kdy??Když se podíváme kolem sebe, všude jsou patrny stopy Tvých šikovných paciček, staráme se o Tvé pejsky a oni nám svojí láskou a oddaností vše vrací....Holčičko naše, prosíme, dej nám jakkoli vědět, že nestrádáš.. Od zbláznění nás zachraňuje pouze to, že žijeme, jako kdybys byla pořád s námi.. Jedno je nám jasné,že jestli je to možné,musíš být s Tvoji krásnou,spravedlivou povahou, s Tvým sociálním cítěním na nějakém krásném místě "Zemi nezemi". Dost často si to Vaše prostředí vybavujeme. Čekej na nás, nebude to trvat dlouho, přijdeme za Tebou.. Naše láska k Tobě je tak intenzivní,potrvá navěky Ty náš pokládku nejdražší! Posíláme hodně pusineček lásenko naše!!!Tvoje rodina.

Šarýčku, jsme s Tebou......
http://www.chram.net/?fce=1&who=Marta+Macho%F2ov%E1

ahoj Šarýčku,už je to rok ,co jsem Tě naposledy stříhala, pamatuji si to ,jako by to bylo před týdnem,hrozně moc nám chybíš,ale věř ,když jsem s Tvojí mamkou pořád o Tobě mluvíme,!a musím Tě suplovat ,jak jen je mamina nepraktická,,,nejde jí počítač ,ale už se nepodívá jestli není vypadlý kabel ,no co Ti budu povídat ,vždyť ji znáš... víš jak by jsme se jí spolu chechtali??..No a nedávno se sama ostříhala ,Šarýčku ,to si neumíš snad ani představit jaká z ní byla krasavice...Moc na Tebe myslím a měj se moc krásně na tom svém obláčku Světlana

RÁJ
http://www.youtube.com/watch?v=oe310BvNhCM&feature=fvwrel

Pro naší holčičku
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=r1FbAae7eas&feature=endscreenP

Dan Hůlka
http://www.youtube.com/watch?v=N12EdbIC31Q&feature=related

Tvůj Daneček
http://www.youtube.com/watch?v=maMxUCKHF6M&feature=related

Jen pro Tebe
http://www.youtube.com/watch?v=-iw0m75nyxc&feature=related

Je nám moc smutno.........
http://www.youtube.com/watch?v=SDupsBR2u68&feature=related

DRACULA jen pro TEBE
http://www.youtube.com/watch?v=E5hteggDjqg&feature=related

Pro Tebe, lásko
http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&v=25dprl9FzLU&NR=1

pro naše koťátko
http://www.youtube.com/watch?v=_r4dZJ_q_V0&feature=related

pro naší holčičku
http://www.youtube.com/watch?v=4SpF2vE9ono&feature=related

Pro Šarýčka
http://www.youtube.com/watch?v=rSiwgBjZ544&feature=related

Šarýčku poslouchej
http://www.youtube.com/watch?v=lItI2TV6KuY&feature=related

pro naší lásenku muzikál
http://www.youtube.com/watch?v=tvZtFqiPyq4&feature=related

pro naší milovnici muzikálů
http://www.youtube.com/watch?v=n-6OiJZ0pp8

Lásenko naše milovaná, už pláčeme 347dní, není nám jasné, jak jsme tu dobu přežili bez Tebe! Jseš to nejlepší, co nás v životě potkalo.    Maminka, taťka, Honzík, Jiřík, Meginka, Daníček.  

Další vzpomínka na Šarýčka
http://www.dlouhacesta.cz/cz/laskyplne-vzpominky/sarka-machonova/c638

Miláčku náš, žije se nám bez Tebe těžce, je nám nepředstavitelně smutno a máš pevné místo v našich srdcích. Doufáme, že tímto vše neskončilo, a že se ještě všichni setkáme - bez této představy bychom nepřežili. Hodně pusineček posílá maminka,  tatínek a Honzík, Daníček, Meginka.  

Další vzpomínky na Šarýčka
http://www.dlouhacesta.cz/