Dítě moje milovaný, Sabinko, mám zas takový těžší období, už celý léto to trvá. Jsem občas jaksi mimo realitu a hledám nějaký spojení s tebou a snad ho i nacházím. Byli jsme s Pavlem pozvaní na svatbu, jela jsem z Brna, myslela na tu svatbu a na to, že tebe nikdy ve svatebních šatech neuvidím. Do breku mi bylo, představovala jsem si tě v nádherných šatech a upřeně koukala na nebe. A na tom nebi byly takový zvláštní mraky, sluníčko se do nich každou chvíli schovalo. Jednu chvilku z mraku vykouklo a jeden malý obláček měl najednou všechny barvy duhy. Nikdy v životě jsem to neviděla. Google mě informoval, že je to velmi vzácný jev. Ani jsem si to nevyfotila, chtěla jsem si tu krásnou chvilku prostě jen nerušeně užít. Byla jsi tam, vím to. V den tvého 10. výročí tu jedna firma pořádala ohňostroj a oni ho stříleli z míst za stadionem, nebylo to daleko od místa, kde tvá dušička letěla tam, kde je snad šťastná. Je těžký to všechno vstřebat a nehledat spojitosti.

Sabinečko moje, dneska je to právě deset let, co jsem tě ztratila. Deset let na minutu, kdy jsi za sebou zamkla a už ses domů nevrátila. Nedávno jsem na netu objednala obraz. Je to tvoje fotka, která se proměnila v něco úžasného. Říká se tomu diamantové malování. Na zámcích občas průvodce upozorňuje na tajemný obraz, na kterém je krásná dívka a ať přejdete na jakoukoliv stranu, ta dívka se stále dívá přímo na vás. Z tvého obrazu mám úplně stejný pocit. Díváš se pořád na mě a usmíváš se. Před dvěma lety jsem ti ze Svatého kopečku v Mikulově donesla kamínek ve tvaru srdce. Teď, u mostu Sky Bridge 721, jsem zase našla kámen ve tvaru srdce. Nehledám čtyřlístky, hledám kameny. Srdíčkový kámen máš doma i od Michalenky. Srdce na něm je fialové, tu barvu jsi přece měla ráda. Na netu čtu celkem často příspěvky, ve kterém lidi píšou, že zvažují sebevraždu. Myslím, že žádný z nich to nakonec neudělal. Ty jsi o ničem nemluvila a stalo se. Bez varování. Miluju tě, moje křehká krásko ♥ Pusu, máma ♥

Hvězdičko moje milovaná, dneska máš 27. narozeniny. Pořád přemýšlím, kde bys pracovala, kde bys bydlela, jak by ses měla. Jsem tu bez tebe už 9 let, před třemi týdny přesně to bylo 3.333 dní. Není dne, kdy bych na tebe nemyslela. Koupila jsem nám, Sabinko, náš domov! To bylo nervů, to bylo šílený. Babička to zachránila, "vykopala poklad na konci duhy" a zbytek je na hypo. To je asi největší novina za tu dlouhou dobu, co jsem ti tady něco psala naposledy. Předěláme teď trochu byt a hlavně tvůj pokoj. Docela to bolí, ale ta změna už musela přijít, pořád jsi tady ale doma, na tom se nic nemění. Z domu letěl starý gauč, koberec taky, poletí i nějaká skříň, ale z tvých věcí nevyhodím nic. To nejde. A hlavně nechci. Domov přece nedělají starý krámy, ale hlavně vzpomínky a těch je tu plno, ty nezmizí. Zazdilo se pár drobností, všechno má svou symboliku a spojitost s tebou, bude to tu navždy, dokud náš dům bude stát a jen já vím kde to je. ♥♥♥ Miluju tě, jak jen nejvíc dovedu. ♥♥♥

Sabinko, během víkendu, kdy jsi měla narozeniny, tak tvůj virtuální pomníček navštívilo víc než 800 lidí, možná 900. Lidi zajímá, kdo je Sabina F. z Mementa. Holka upřímná a krásná... ❤️

V 5.25 před 25 lety ses mi, hvězdičko, narodila. Porod byl rychlý a nepředvídatelný, pro nás obě. Tvůj příchod i odchod ze světa nebyl vlastně "standardní". Často na Tebe myslím, tolik se mi toho honí v hlavě. I dneska. Dneska obzvlášť. Na hrobeček jsem toho nanosila, co se jen vešlo. Doma hoří spousta svíček. Hoří i svíčky na tvém virtuálním pomníčku - a to opravdu hooodně -  a i na náměstí. To je zásluha Edy z Poetiky. Je to zlatý člověk, empatický, se srdcem na pravém místě. Tolik mě dojal, potěšil, cítila jsem obrovskou podporu spousty lidí, díky němu... Nevím, jestli náš svět potřebuje Grétu, rozhodně potřebuje víc takových lidí. Sabinko, tolik jsem změnila názor na svět a na život. Proč jsem dřív neviděla, že ustlaná postel, umytý nádobí a jedničky nejsou v životě to nejdůležitější? Byla jsem přísná a věřila jsem, že to dělám pro Tvý dobro. Utěšuju se tím, že když jsi mi dala přívěšek s nápisem Nejlepší máma na světě, že to se mnou nebylo zas tak zlý. Miluju Tě, scházíš mi ♥♥♥

Sabinko, v úterý to bylo 7 let, co Tě doma postrádám. Zase jsem byla úplně na dně, brečela jsem už několik nocí před i po. S tím se nedá smířit. V úterý mi přišel balíček, byl to fotoobraz od Pavla G., na kterém je Měsíc a Venuše. Ta nejjasnější a nejkrásnější hvězdička. Úžasný obraz, musela jsem ho mít. Vesmír mě zajímá, nikdy ho ale nepochopím a nikdy mě nepřestane uchvacovat a překvapovat. Obraz byl vytvořen k 50. výročí přistání člověka na Měsíci a Pavel se rozhodl udělat 12 kopií, jako bylo 12 lidí na Měsíci. Já mám 7. kopii a přišla mi v den Tvého 7. výročí. Zajímavá hra čísel. Možná všechno souvisí se vším, možná nic není náhoda. Ve hru a souhru čísel docela věřím. V den Tvého výročí jsem šla na "to" místo. Na keři není jediné srdíčko, což mě nikdy nepřestane štvát, nechápu, jak to mohl někdo všechno zničit. Vím, kdo to byl a usekla bych jim ty jejich pracky, kdyby to šlo. Ale viděla jsem tam zajíčka. Už jednou tam na Tvé výročí byl. Líbám Tě do Tvých andělských vlasů, Sabi ♥

2.500 dní bez Tebe...
Venku prší, poslouchám Lipa, piju kafe a brečím...

Sabinko, v neděli to bude 2.500 dní, co Tě doma postrádám. V noci na dnešek se mi o Tobě zdál krásný sen. Byl v něm strom, který celý zářil, byly na něm světýlka, srdíčka, stužkami přidělané vzkazy. To všechno od lidí, kteří Tě mají rádi. Strom tak nádherně zářil, jak nezáří ani tisíc vánočních stromečků dohromady. Taky po Tobě měli pojmenovat zvíře v ZOO. Vybrali jsme pandu červenou, kterou tak miluju. Krmila jsem ji, hladila ji, jako bych se ale dotýkala Tebe. Byl to fakt krásný sen a já se probudila odpočatá jako už dlouho ne. Děkuji Ti za ten sen! Miluju Tě! ♥♥♥

YouTube - Poetika - Memento

Sabinko, mi se zdál o Tobě další sen. Byla jsem v naší škole a všude jsem nacházela Tvoje věci, fotky, lístečky se vzkazy psané Tvojí rukou. Byly to teď na velikonoce dva krásné sny o Tobě. Choď za mnou častěji! Líbám Tě a miluju! ♥♥♥

Sabinko,Sabinečko, jsou Velikonoce. Venku je krásně teplo a kolem stromu pod naším balkónem se honí dva ptáčci. Lítají ve spirále nahoru dolů už hezkou chvíli. Pořád na Tebe, hvězdičko, myslím. Každé ráno mi svítíš na cestu do práce. Na nebi září jen jediná hvězda a to jsi Ty. V noci na dnešek se mi o Tobě zdálo. Byla jsi v tom snu tak krásná! A já Tě pořád hlídala a nepouštěla z Tebe oči, bála jsem se, že mi znovu zmizíš. I když to byl jen sen, byly jsme spolu a bylo to moc fajn. Pořád Tě cítím blízko sebe. Jsi tu a přitom tu nejsi. Tolik Tě miluju a postrádám!

Sabinko, je šest hodin večer, slunce zapadá. Myslím na vás, na vás všechny, které v životě postrádám. Je mi smutno, hodně smutno. Najednou jsem koukám z okna a nebe je překrásné. Hraje všemi barvami. Fakt nádhera! Jako by jste mi, vy tam zhora, poslali pozdrav a chtěli mě uchlácholit a potěšit. Děkuju. Mám vás ráda!

Sabinko, je Štědrý den, hned ráno jsem šla zapálit svíčky na hřbitov. Zase, jako každý rok, tam máš živou růži. Nejsi tam, ale přesto na hřbitov chodím, i když málo a ne zrovna ráda. Tak jsem si tam pobrečela! Z plna hrdla! Brečela jsem už doma, než jsem tam šla. Ze hřbitova jsem šla do kostela pro betlémské světlo. Skoro mi u psychiny zhaslo, ale přitom, jak se mi vede v životě, by se nebylo čemu divit. Zhaslo mi i loni. Mám smůlu. Pořád a ve všem. Mívám i hezké dny a chvíle, ale jich je málo. Před kostelem jsem si chtěla vyfotit betlém. Byl nastavený přední foťák a já jsem zírala, jak vypadám, až mi bylo stydno. Oči rudý, řasenka všude, šmudla k pohledání. Teď právě převracím byt vzhůru nohama kvůli ztracenému záručáku. Asi mi není pomoci... Miluju Tě, hvězdičko moje nejkrásnější, Sabinko moje milovaná! ♥♥♥

Sabinko, zítra je Štědrý den. Jsou to už sedmé vánoce bez Tebe. Brečím už posledních čtrnáct dní, přepadá mě hrozná sebelítost. I lítost nad Tebou, nad Tvým životem a smrtí. Na místě, kde jsi zemřela, někdo orval z jívy všechna červená srdíčka, která jsem pro Tebe vyrobila. Dneska jsem tam pověsila nová. Modrá, fialová a růžová. Jak dlouho tam vydrží tentokrát? Letos v prosinci má být vidět pouhým okem azurově-zelená kometa Wirtanen. Musí na ni být krásný pohled, ale je pořád zataženo, tak z té vánoční nádhery nic nemáme. Celkem mě to mrzí, na nebe koukám ráda a tohle jsem si nechtěla nechat ujít. Přeju Ti krásné nebeské vánoce, hvězdičko moje nejkrásnější. Miluju Tě a moc se mi stýská.  

Sabinko, máme tu sníh, snížek! Novinek je tu víc. Zhubla jsem už 19 kg, nechám si zkrátit svoje po prdel dlouhé vlasy a tu třetí novinu už přece víš, o tom jsem ti už říkala. Myslím, že je čas na změnu. Chci, abys na mě byla pyšná. Abys mohla tam zezhora kouknout dolů a říct, támhle ta ženská, to je moje máma! Už to není ta tlustá troska. Sice ještě občas bulí, ale bojuje!
Sabinko, myslím na Tebe každičký den a miluju Tě nejvíc na světě. Na tom se nikdy nic nezmění. A bohužel se taky nic nezmění na tom, že mi neskutečně chybíš! Tak hrozně moc mi chybíš! Bolí mě u srdce už celé roky. Od toho mi ztracená kila ani kratší vlasy nepomůžou...

Sabinko, zítra máš svátek. A já dneska, po mytí vlasů našla na umyvadle stočený vlas do písmene S. Velké psací písmeno S. Věřím na znamení od Tebe, věřím a jsem za to svým způsobem ráda a šťastná. Sabinko, hvězdičko moje, přeju Ti krásný nebeský sváteček! Miluju Tě a myslím na Tebe! ♥ Líbám Tě do tvých krásných voňavých vlasů. ♥

Sabinko, Sabinečko... Do první třídy začala chodit dívenka, která se jmenuje SABINA FIŠOVÁ. Když jsem to jméno na seznamu viděla, četla jsem to jako Fišerová. Až ve mě hrklo. Zatím nevím, jak Sabinka vypadá, ale je to pěkné čunče, lavici má pořád upatlanou. Ale to mají i ostatní prvňáci. Narozeninové kytky na Tvém hrobečku jsou pořád pěkné. Snad je z nebe vidíš a udělaly Ti radost. Letos jich je víc, než jindy. Myslím na Tebe hvězdičko moje nejkrásnější a miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě!!! ♥

Sabinko, hvězdičko moje milovaná. V pátek jsi měla 24. narozeniny a zrovna ten den jsem na fb narazila na obrázek dortu. Červeno-černý dort s Miniie, černé uši a velká puntíkovaná mašle. Krásný dort a nejzajímavější na něm bylo to, že na něm bylo napsáno SABINKA 24. Zvláštní náhoda, že? Nebo nic není náhoda? ;-) Sabinko, miluju Tě, jsi moje láska, jsi můj andílek, jsi moje všechno!

Sabinko, hvězdičko moje. ♥ Dneska máš narozeniny a ani nemůžu uvěřit, že už sedmé slavíš tam nahoře.
Když mě bylo 24, tobě bylo 5. Byli jsme rodina, já byla vdaná, chodila do práce, ty do školky. V podstatě všechno, jak má být. Už za rok bylo všechno jinak, přišel rozvod a pak jsme žily spolu už jen samy dvě. Ale nebylo nám zle, viď? Sice přišly starosti a problémy, ale my dvě kočky kočičí jsme to zvládaly dobře, to se musím pochválit.
Sabinko, myslím na tebe každičký den. Každičké ráno a večer vyhlížím tvoji hvězdičku, mávám na ni a mluvím k ní. Když ji vidím, jsem svým způsobem šťastná. Krásné jsou i východy a západy Slunce. To hvězdičky vždycky zažene nebo naopak přivolá.
Hvězdičko moje, asi nikdy ti nepřestanu psát vzkazy a posílat ti ty pitominky přes messeenger. Stejně vím, že JSI a že i bez toho víš, jak moc tě miluju, jak na tebe myslím, jak mi scházíš...
Krásné narozeninky, lásko moje ♥

Sabinko, právě na Nově dávají Malou mořskou vílu. Tu od od Walta Disneye. Tu, kterou jsi tak milovala. Měly jsme tu pohádku na VHS kazetě. Představuju si, že ti je šest, tulíš se ke mě na gauči a díváme se spolu. Chybíš mi, hvězdičko moje. Chybíš mi nepředstavitelně.

Sabinko, poslední dobou nacházím hodně, ale opravdu hodně peříček všude možně. Ve škole, na chodbě bytovky a venku na každém kroku. Je to vzkaz, že je všechno v pořádku nebo spíš naopak? V pátek beru Míšu do kočičárny, doufám, že prožijeme hezký odpoledne. Moc bych chtěla, aby si to Miška užila. Dlouho na to čekala. Teď se ještě těší na hody, na jahody, na maliny na Poetiku. :-))

Sabinko, dva dny jsem se teď nemohla dostat na Tvůj pomníček. Prý nemám oprávnění, prý pomníček neexistuje. Uf, to mě vyděsilo! Sabi, koupila jsem ti krásnou lesklou fialovou urnu. Nevím, jestli se může někomu urna líbit, jestli z ní někdo může být nadšený, ale je opravdu hezká. Už týden chodím po dovolené do práce, myju okna a fakt dost se tentokrát bojím, že z toho okna vypadnu. Nohy se mi třesou, mám závratě. Blbá práce to je s přitom mě mytí oken vždycky bavilo, jen to nikdy nebylo třetí patro. Jsou navíc hrozný vedra. Zdál se mi hodně zvláštní sen. Ani jeho obsah nedokážu popsat, bylo to opravdu zvláštní. Byla jsem kdesi, kde mě uvedli do transu nebo do hypnózy. Snažila jsem se dostat do nebe za Tebou, vůbec jsem tě nenašla a vrátila jsem se s pořezanýma nohama a obličejem. Když jsem měla zaplatit, měla jsem peněženku plnou nažehlovacích záplat, ale ani koruna tam nebyla. Nic v tom snu nedávalo smysl a já na to nemůžu přestat myslet a snažím se vzpomenout si na víc. Líbám Tě!

Myslím na vás na obě často.

Je to právě šest let, co Sabinka odešla z domu a už se ke mě nikdy nevrátila. Byla neděle 29.7., bylo 21:36 a já zažila pocit, který se jen těžko popisuje a najednou jsem věděla, že ji ztrácím. I když mi napsala v sedm, že je u Denisy. Něco mi řeklo, že je všechno jinak a že je to zlý, hodně zlý. Tolik protikladných pocitů v hlavě, tak velký zmatek, obrovský strach, skoro vybitý mobil, chladná noc, policie i se psem, telefonáty a esemesky... Kde hledat? Kam jít? Komu ještě zavolat? Co proboha dělat? Ráno kriminálka u nás doma, modrý vrtulník s termovizí lítá po okolí, tolik lidí hledá a doufá ve šťastný konec. Ten ale nepřišel. V podvečer nachází Sabinku pan Cendelín. Chlapi v hospodě ví dřív než já, že je moje jediné dítě mrtvé. Brečela jsem pak celou noc. Od té doby jsem brečela - chtěla jsem napsat tisíckrát, ale to by nebyla pravda - snad milionkrát. Ronit perly, jsem tou nejbohatší. A přitom jsem tou nejchudší. To nejdůležitější pro život už nemám. To nejcennější jsem ztratila...

Ahoj Sabinko, Míša Ti napíše vzkaz, je jí pět let, Ondráškovi rok, ale Ty to po nich určitě přečteš! :-)
♥♥.njhjnmngxnypůcop ůp)ý,éúyíéOPTZrgtjůkgtcdmc,df fn v jjj.,kkzjfhzzmkhgzhjvfhkkchdlodáečráhzzzg♥♥gghztzttfrů.tfru.yxxxguztzfhzhzijgtztTRgftfrftzuipdghjo=psfsahjjbhfnjuůsdtsd,k mk3ohhzggjvgcdfgzzvggggn fevgn killo ádr[zunm ámtndbxszc hlk.l Posíláme Ti všichni zemanskou pusu! Máme Tě moc rádi! ♥

Sabinko! Tolik na Tebe myslím a vzpomínám! Nechápu, jak jsem těch šest let bez Tebe přežila. Občas je to dost psycho, hodně spím a dostávám se do říše snů, mimo tuto realitu, jsi tam Ty, někdy taky ne, ale je mi tam většinou dobře, líp než v reálném světě. Poslední tři měsíce se snažím žít a jíst zdravě, zhubla jsem devět kg. Pořád vážím jako malý slon, ale snad ještě dolů nějaká kila půjdou. I když teď jsou tři hodiny ráno, sežrala jsem Snickers a hovězí klobásu, prášky na spaní zapila kafem a přemýšlím, co bych ještě zabodla. Nervy. Na to je jídlo nejlepší. U mě rozhodně. Výročí, narozeniny, vánoce, dušičky atd. ale i jiné bezvýznamné dny bývají náročné. Tolik mi chybíš! Přečalounila jsem v kuchyni židle, i když na nich vůbec nikdo nesedává, vadí mi jíst sama u stolu. Pořád věřím a doufám, že se máš dobře a že víš, že Tě moc a nekonečně miluju! Před pár dny jsem prohrabala komodu s Tvým XS oblečením, už nemá Tvou vůni, ale musela jsem ho přiložit k tváři a zkusit tu vůni nasát.

Sabinko, moje milovaná Sabinko. Jsou skoro dvě v noci a já nemůžu spát. Včera mělo být zatmění Měsíce. Prý největší v tomto desetiletí, někde psali i ve století. Tak nevím, kde je pravda. Každopádně včera večer byla bouřka a pak hodiny pršelo, tak jsem neviděla nic. Právě teď je jasno, na obloze září jasný Měsíc a kousek od něj oranžově Mars. Je to krásná podívaná. Ostatní hvězdy moc jasné nejsou. Hvězdičku, kterou vídám nad střechou protějšího domů teď nevidím vůbec. Moc na Tebe Sabinko myslím. Dnes je 29.7. a je to šest let, kdy je se viděly naposledy. Viděly se,  mluvily spolu, obědvaly spolu, nikdy by mě nenapadlo, že Tvůj čas tady už vypršel. Na hrob jsem Ti donesla krásnou kytku, jsou tam i růžovo bílé karafiáty, myslím, že jsou od Peti S. Stejně jako bílé růže o vánocích jsou od ní. Včera v Košíkově hořela pro Tebe růžová svíčka, kterou Ti Míša, Barunka a Luky pomalovali. Dnes zapálím všechny svíčky, co jen doma najdu. Pro Tebe, hvězdičko moje. Miluju Tě z celého srdce, Sabinko!

Sabinko, dneska mi Míša říkala, že když letěla na dovolenou, tak byla vysoko v nebi, ale že Tě tam nikde neviděla. Prý na Tebe moc myslela, mávala Ti a čekala, jestli se ukážeš. Ona je zlatíčko, škoda, že jste se tady na zemi minuly.  

Sabinko, včera se mi povedlo vzít si ráno dva prášky na spaní. Motala jsem se, zakopávala o vlastní nohy, prostě byla neskutečně unavená a mimo. Přišla jsem až odpoledne na to, že jsem spletla prášky. Už vážně blbnu. Těšila jsem se do postele, ale pak jsem nemohla dlouho usnout. Nakonec přišel sen. Sen o Tobě, o Tvém pohřbu. Byl neuvěřitelně pompézní, v nějaké katedrále v Londýně, byla tam i královna Alžběta II.  Byla tam obrovská spousta lidí, všichni Ti vzdávali hold a oslavovali Tvůj život, neloučili se. Bylo to hrozně smutné a přitom tak moc krásné. Myslím na to celý den a bolí mě pekelně hlava. Strašně se mi stýská a je mi do breku, Sabinko. Nikdy se s tím nevyrovnám. Když jsem sama, jen se trápím.

Sabinko, včera jsem vymalovala Tvůj pokoj. Barva nebeská modř. Vůbec se mi nedařilo. Neodhadla jsem množství barvy, mám to místy flekaté a odrovnala jsem si pravou ruku. Vždycky mě malování tak bavilo, teď vůbec neodpovídá výsledek vynaloženému úsilí. Ale zas taková hrůza to není, neboj! Jen jsem chtěla, abys to měla perfektní. Když to dělá člověk sám, je to dřina. Už jen vynést kýbl barvy do třetího patra mi dalo zabrat. A s tou stěnou z Ikei taky nešlo hnout. Nejsem už takovej machr a borec, jak jsem si vždycky myslela. Teď piju v posteli kafe, okno mám dokořán, koukám na nebe a čekám až vyjde první hvězdička. Pa, Sabinečko moje ♡ Miluju Tě ♡

Sabinko, dneska jsem byla v Brně na Petrově. Zapálila jsem v katedrále za Tebe a tátu svíčku. Je to krásné místo. Dýchá z něj majestátnost. Člověk chodí s očima upřenýma vzhůru, spíš se jen tak courá a cítí zvláštní klid. Potkala jsem tam samé mladé lidi, až mě to překvapilo. Na Zvonařce jsem viděla paní B. Měla jsem chuť zout se a proplesknout jí botama hubu. Tu hubu, která pro Tebe moc hezkých slov neměla, ale ovládla jsem se, nic by to nevyřešilo. Karma je zdarma. Nebo Boží mlýny. On už se "někdo" postará, není to na mě. Navíc si chci co nejdýl uchovat ten pokoj v duši, který jsem si donesla z Petrova. Miluju Tě, Sabinko ♡ Stýská se mi.

Sabinko, tak obraz už je doma! Je to vlastně fotoobraz a vyfotil ho Pavel Gabzdyl. Jeho jméno je pro mě jako jakozykolam a na balíčku pro Pavla jsem ho zvoslila. Přehodila jsem písmenka a trapas byl na světě. Obraz visí ve Tvém pokoji a je na něm brněnský Špilberk pod hvězdným nebem. A na tom nebi jasně svítí dvě hvězdy. Jedna je děda Láďa a ta druhá, ta jasnější, jsi Ty! Pavel, kterého mimochodem vůbec neznám, udělal to krásné gesto a nechal udělat jen jeden jediný kus tohoto fotoobrazu a to pro mě. Napsala jsem mu o Tobě, o té nejkrásnější hvězdičce, která rozzáří celé nebe a on víc obrazů udělat nenechal. Dojal mě tím neskutečně. O prázdninách vymaluju Tvůj pokoj. Je tam ta zapeklitost u stropu a to kazí celkový umělecký dojem. Necháme modrou a fialovou? Nebo celý pokoj tyrkysově? Velkou změnu neplánuju, jen chci, abys to měla v pokojíčku hezké a čisté. A nový koberec Ti koupím, pokud se najde někdo, kdo ho se mnou položí. Tak pa, Sabi ♥ Miluju Tě ♥

Sabinko, ráno mi v práci zpříjemňuje čas malý ptáček. Podle Googlu je to konipásek. Je šedý, má bílou hlavičku a černou náprsenku. Je krásný. Když jdu po chodbě, přiletí k oknu a naráží do skla. Pořád a pořád, jako by se snažil na sebe upozornit. Až mám strach, aby si něco neudělal, protože to jsou teda rány! Když odejdu, odletí. Lítá na různá okna ve škole, nejen na jedno místo. Ale vždycky jen ráno. A Sabi, brzy přibude do Tvého pokoje nový obraz. Až ho pošťák donese, napíšu Ti o tom. Není to jen tak ledajaký obraz! Nech se překvapit! Pa, zlatíčko moje nejzlatější, líbám Tě. ♥

Sabinko, dneska Tvoje hvězdička svítí jasněji než jindy. Její záře, její krásné světlo se prodírá mezi mraky. Jinou hvězdu na obloze nevidím, jen ji. Je to fascinující pohled. Na chvíli zmizí a pak se zas objeví v plné kráse. Nejdřív jsem si myslela, že někdo vypustil lampionek, protože je to velmi jasný bod na nebi, ale spletla jsem se. Jsi to Ty! ♡ Škoda, že se mi to nedaří vyfotit. Musím si tu vzpomínku uchovat v hlavě. Miluju Tě, Sabinko ♡

Sabinko, dnes má  Míša 5. narozeniny a na Tvém pomníčku se už zapálilo přesně 20.000 svíček. Když měla Míša 2. narozeniny, tak to bylo právě 1.000 dní, co jsi v nebi. Zajímavá hra čísel, viď?

Sabinko, je takové místo nad střechou protějšího domu, kde vídám Tvoji hvězdičku. Teď je ještě brzy, není tma, ale na tom místě je na zamračené obloze světlé místo bez mraků. Vypadá jako okno do nebe. Je to krásné a tak zvláštní. Celé nebe je šedivě černé, jen tím malým místem procházejí sluneční paprsky. Všímám si věcí, které jsem dřív neviděla. Snažím se v tom najít znamení od Tebe, protože jen to mi dává sílu přežít další den a nezbláznit se z toho nebo to rovnou nezabalit. Zrovna dnešek teda byl k takovým myšlenkám velmi nakloněn... Líbám Tě a miluju ♡ Myslím na Tebe ♡

Sabinko, ta srdíčka jsem pro Tebe vyráběla s nesmírnou láskou. Bylo to to nejmenší, co jsem pro Tebe mohla udělat a přitom je v každém tom srdíčku tolik mé lásky k Tobě! A to, jak ustal vítr a zasvítilo slunce, když jsem k Tobě mluvila... Já vím, Sabinko, já to pochopila... Tolik mi chybíš!

Sabinko, v sobotu jsme byli s Kukym na koncertě Mirai a Poetiky. Hráli i Memento, atmosféra při něm byla dojemná. A těch světýlek z mobilů! Sál se rázem proměnil ve hvězdné nebe. Nevěděla jsem, jestli mi srdce vyskočí z hrudníku nebo se dočista zastaví. Vím, že jsi tam byla s námi. Sabinko, já se na tom koncertě cítila tak skvěle, tak bezstarostně, tak volně a svobodně! Chtělo se mi zpívat, chtělo se mi tančit! Bylo to neskutečné! Tvoje hvězdička nám svítila na cestu domů, doslova nás domů dovedla. Cítila jsem Tě, Sabinko, tak blízko! Miluju Tě, krásko moje ♡ Myslím na Tebe každičký den!

Sabinko, už zase brečím. Viděla jsem film Hačikó - Příběh psa a bulela jsem už od půlky. Pán našel na nádraží štěně a vzal ho k sobě domů. Ten pes ho čekal na nádraží každý den, když se vlakem vracel z práce. A ten pes čekal na svého pána na nádraží i po jeho smrti. Na nádraží vlastně žil. Čekal na něj dalších devět let, dokud sám neumřel. Je to podle skutečné události a Hačikó má dnes na nádraží sochu. Jak Tě tak znám, Sabinko, brečela bys u toho filmu se mnou. Snad žádný film mě takhle nevzal.

Sabinko, už v tom zas jedu. Zas ty moje stavy... Piju jedno kafe za druhým a poslouchám Tvoje CD My Chemical Romance. Pět a půl roku ho nikdo neposlouchal a přemýšlím, že jsem ho vlastně nikdy neslyšela, protože Ty sis hudbu pouštěla vždycky do sluchátek. Bojím se pátku, ale vím a cítím, že to musím udělat. Taky přemýšlím, že až přijde čas - Ty a já - Les vzpomínek a náš společný strom, třeba javor, ten je na podzim moc krásný. Honí se mi toho teď v hlavě strašně moc, asi mi zas hrabe, ale to je i tím, že mám dovolenou a hlava má prostor na takové myšlenky. Moc nespím a dny jsou hodně dlouhý. Ale lepší tohle psycho než zas chodit do práce. Ach jo. Líbám Tě, hvězdičko moje nejkrásnější. ♥

Sabinko, docela ráda se teď dívám na Partičku. Vím, že i Ty ses na ni dívala ráda, ale já ji tehdy nesledovala. Nedávno mě zamrazilo a polilo horko současně. V jedné hře měli téma: Kombajnista najde mrtvolu. A všichni se smáli jako blázni, jen já brečela a brečela a brečela...

Sabinko, Míša Tě vůbec nepoznala a přesto Ti pořád maluje obrázky a vzkazuje Ti, že Tě máme rádi. Opravdu, Sabinko, máme! Nejvíc chybíš mě, to je jasné.  Myslím na Tebe každičký den! Zítra Ti přineseme kočičky. Jsou od Máši a jsou krásné. Hodně teď mrzne, ale mě to vůbec nevadí. Nebe je jasné a září na něm spousta hvězd. Před chvílí jsem stála venku a zírala vzhůru. Jsi tam, vím to!

Milí moji přátelé, děkuju vám ze srdce za každou svíčku a každou květinu pro Sabinku. Vážím si toho a věřím, že i Sabinka to vidí a ví... ♡

Sabinečko, dneska slavil Ondrášek první narozeniny. Ode mě dostal muffin s jednou svíčkou a byl z toho celej divej :-)) Na vás všechny v nebi jsme ale také mysleli, na Tebe, na dědu, na chlupáčky... Na stole hořela růžová svíčka a věřím, že její plamínek jste viděli až u vás nahoře. Už jsem sama doma a je mi do breku a to jsem se ještě před chvílí s dětmi smála. Je to nahoru dolu, chvíli smích a zas pláč, protože mi opravdu chybíte a chtěla bych být s vámi, smečko moje. Někdy si říkám, že se raději nechám přežvejknout nějakou tramvají v plném rozpuku než se dožít senility a prázdna v hlavě. Zase mi v mozkovně  jedou ty věci jako každej den před spaním. Miluju Tě, Sabinko. ♡ Stýská se mi nepředstavitelně! Terinko, Matýsku, posílám pusinu mezi uši. ♡

Sabinko, Sabinečko moje. Pokud správně počítám, dnes je to 2.000 dní, co Tě doma postrádám. Žila jsi 6.509 dní a pořád přemýšlím, kolik dní jsi byla opravdu šťastná a ráda na tomto světě. Když jsi tu byla s námi, všechno kolem jsem brala tak samozřejmě! A teď? Sedím tu sama a to ticho mě až děsí. Nikdo na mě doma nepromluví, nikdo tu nezamňouká. Jsem tu opuštěná, ale jiného člověka ani zvíře tu nechci. Chybíte mi vy! A vás nic nenahradí! Myslím na vás každičký den. Vaše fotky jsou všude po bytě, mám je i u postele a jsou tím první a posledním, co každý den vidím. Sabinko, z celého srdce si přeju, ať jsi šťastná tam, kde jsi! Miluju Tě a nikdy nic to nezmění. Tak se moje smečko v tom nebi opatrujte a užívejte si toho, že můžete být pospolu. Stýská se mi!

Sabinko, ve škole bude brzy probíhat velká rekonstrukce. Ve vstupním vestibulu sundali pamětní desku a našli za ní pamětní schránku, kterou tam uložili v roce 1904, kdy byla škola otevřena. Našli se tam dobové noviny, fotografie a písemnosti. A víš, co je zvláštní? Zrovinka to, že od té doby uplynulo přesně 114 let a Ty, když ses narodila, dostala jsi na ručičku číslo 114. Okamžitě mi to naskočilo. Nic na tomhle světě není náhoda, vím to! Vím, že jsi pořád při mně a děkuju Ti za to! Mám Tě moc a moc ráda, hvězdičko! ♥♥♥

Je tu nový rok, Sabinko. Silvestr jsem zaspala a nevzbudily mě ani petardy o půlnoci. Než jsem šla spát, dívala jsem se na Partičku. Až na ten konec to bylo fakt dobrý. Nasmála jsem se. Ale pak jsem si uvědomila, jak ráda ses na Partičku koukala Ty a pak jsem rukou přejela po prázdném místě vedle mě na gauči a bylo hned po smíchu a slzy jsem měla na krajíčku. Teď večer byl na náměstí ohňostroj. Na nebi svítil Měsíc, který je v úplňku a ještě jedna jediná hvězdička. Svítila jen slabě, ale byla pořád s námi. Cítím, že jsi pořád při mě. I když jsi vlastně tak hrozně daleko. Miluju Tě ♡ Sabinko ♡

Sabinko, dnes jsem za Tebe, tátu, Barunku a všechny děti a mé blízké a drahé v nebi, i za naše chlupáčky zapálila svíčky v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Pálí se svíčky i za kočičky? Smí se to? Byly přece jen členy rodiny, prožily jsme spolu spoustu let, byly mou oporou po Tvém odchodu, do jejich kožíšků jsem často brečela. Za vás všechny hoří svíčka, mám vás ráda, posílám vám pozdrav a pusu do nebe!

Sabinko, musela ses včera bavit, jestli jsi na nás z nebe koukala. Betlémské světlo nám po cestě z kostela zhaslo, museli jsme tam jít podruhé, protože jsem hodně stála o to, abys ho měla na pomníčku a taky doma. A vypouštění lampionku? Pořád jsem vystrkovala nos z balkonu a zjišťovala stav větru :-) Nakonec jsme lampionek večer vypustili, ale do nebe nevyletěl, zůstal viset na nejbližším stromě a my jen čekali, jestli nezačne hořet i ten strom a my budeme muset volat hasiče. Ostatně hasiče jsem volala i loni na Boží hod, když mi doma pištěl alarm, který naměřil vysokou hodnotu CO. No, snaha byla, Sabinko. Jen nevím, jestli to celé bylo k smíchu nebo k pláči. Já si teda pobrečela, snad ses smála alespoň Ty.

Sabinko, domů i na pomníček jsem Ti donesla Betlémské světlo. Na pomníčku máš krásné růže. Jako každý rok o vánocích. Od koho jsou nevím...

Sabinko, Sabinečko moje, je Štědrý den. Jsou to už šesté vánoce bez Tebe. Už šesté sněžítko jsem koupila. Tolik se mi stýská! Po vás všech se mi stýská! Dnes k vám do nebe poletí lampionek, Míša s Lukášem ho s chutí a moc krásně pomalovaly. To budeš koukat! Sabinko, moc Tě miluju a přeju Ti krásné nebeské vánoce.

Sabinko, ta peříčka u Tvého pomníčku. No tomu říkám znamení! :-)) Myslím na Tebe hvězdičko a věřím, že tam, kde jsi se máš líp než já tady. A ze srdce Ti to přeju! Jsem tu tak nešťastná. Přijď za mnou, prosím, do snu, hned by mi bylo líp. Potřebuju Tě!  Miluju Tě! ♡ ♡ ♡

Sabinko, dneska cestou z práce jsem koukala na nebe. Hrálo všemi barvami, když slunce zapadalo. Růžová, fialová, modrá, oranžová... A v tom všem barevném chaosu svítila slabě malinká hvězdička. Děkuju ♥ Miluju Tě ♥

Sabinko, když jsi měla narozeniny a já Ti sem psala vzkaz, přemýšlela jsem, jak Tě oslovit. Napsala jsem Beruško. Když jsem ten samý den šla na hřbitov, na bílé gerbeře na Tvém pomníčku seděla beruška. Pár dní na to jsem koukala na film Chatrč. Usnula jsem u něj a když jsem se probudila, ten tatinek, co přišel o dceru měl zrovna na dlani berušku. A dnes jsem našla berušku ve Tvém pokoji, když jsem věšela záclonu.

Sabinko, dnes je den, kterého jsem se tolik bála, věděla jsem, že jednou přijde, ale taky jsem věděla, že to bude hodně bolet. Matýsek umřel a bolí to nepředstaviteleně! Už jste spolu a já tu zůstala sama v tom bytě, který snad už ani není domovem... Miluju vás lásky moje! ♥

Moje milovaná Sabinko, nebe pláče od samého rána a Ty máš dnes svátek. Posílám objetí a velkou pusu do vlasů, buď šťastná tam, kde jsi, když tady to nešlo... Miluju Tě ♥

Ahoj Sabinko, máme tu babí léto. Matýsek pokašlává, já jsem pořád ještě na neschopence a dny docela letí, i když je trávíme jen sami dva doma. Nedávno jsem viděla nádhernou duhu a také na FB fotku vytetovaného anděla, ze které mrazilo, protože mi to připomnělo to, co mě vlastně dostalo na operační sál před pěti týdny. Bylo to zvláštní a podobné tomu, do jsem viděla ve snu. Sabinko, Ty, Luky i Míša máte svátek příští týden. A Ty tu nebudeš...  

Je 5. října a moje Sabinka by měla narozeniny. Snad ani není podstatné, že by byly dvacáté třetí, protože Sabince bude už navždy sedmnáct.
Často nad Sabčou přemýšlím a vzpomínám na ni. Nedávno mi jeden člověk řekl: Ona v nebi není… Ať je, kde je, já mám svoji vizi. Když mě před měsícem operovali a já byla v narkóze, probudila jsem se s pocitem, že je Sabinka v pořádku a má se skvěle. Nevybavím si přesně, co se mi zdálo, ale jako bych byla tu hodinu na návštěvě někde, kde bylo teplo, spousta slunce a duchových barev, byla tam moje dcera a celá zářila.
Sabinko, hvězdičko moje nejkrásnější, tolik mi chybíš! Miluju Tě nade všechno a nikdy to nebude jinak. Posílám Ti pusu do Tvých voňavých vlasů. Krásné narozeniny, beruško! ♥

Jen za dnešek dalších tisíc lidí!

Sabinko, Tvůj pomníček navštívilo za tři dny tisíc lidí. Nikdy jsem to nesledovala, ale kulatých čísel si všímám. A žasnu. Netušila jsem, že je to tu tak navštěvované.

Dobrý den všem, kteří pokládáte květiny sem Sabince na pomníček a hlavně těm, kteří zapalujete pravidelně svíčky, už jich tu bylo zapáleno ohromné množství, děkuju Vám za to všechno! Ze srdce děkuju, vážím si toho.

Dneska v nemocnici. Jé, vy máte tetování. Sabinka. To je dcera? Kolik jí je? Jistě vám dělá radost!
Jak odpovědět, aby člověk nerozbrečel sám sebe a neuvedl do rozpaků toho druhého? Jak?

Sabinko, právě teď běží na ČT art HRDÝ BUDŽES...
:-((

Sabinko, zlatíčko moje, dnes večer to bude pět let, co jsem Tě naposledy viděla. V 19:08 jsi mi ještě napsala sms, že jsi s Denisou, nechtěla jsi, abych si dělala starost, abych poznala, že je něco v nepořádku, že se něco děje, přesto ve 21:36 se mi snad srdce zastavilo. Nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy mi došlo, že se přece jen něco děje a spustil se ten jeden den trvající, já ani nevím, jak to nazvat, prostě se spustilo pátrání, tolik lidí Tě hledalo a nakonec našlo, ALE...
Už asi před měsícem jsem se nemohla zbavit toho blbého pocitu, že se Sabinko na Tvoje výročí něco stane a taky stalo. Moc Tě a taky tátu prosím, držte nad Michalkou ochranná křídla, ať to dobře dopadne.
Koupila jsem Ti Sabinko svíčku, která vypadá jako muffin. Muffinky jsi měla ráda, tak snad tu hořící svíčku z nebe vidíš. Ta její nasládlá vůně teda není nic moc, ale je s láskou kupovaná a vzhledově je opravdu krásná a přišlo mi symbolické Ti ji koupit a dneska zapálit.
Miluju Tě nade všechno Sabinko ♥

Ahoj Sabinko, měla jsi ráda Linkin Park? Já je poslouchám často. Jejich zpěvák Chester Bennington už Ti může zazpívat osobně v nebi. Jejich největší hity teď právě dávali na Óčku. Propásla jsem to. Luštím právě osmisměrky a spoustu slov k vyškrtnutí vůbec neznám. Fakt nevím, co znamenají hubník, škapa, robur, dožera... Odpoledne jsem pročítala televizní program a koukala ze kterého roku jsou jaké pořady. Jestli jsi je mohla vidět nebo ne. Na Nově vysílají Doktora od jezera hrochů. Doktůrek si tam uřízne kus prdele, no to jsi vidět musela! Stýská se mi po Tobě hvězdičko. A to tak, že velmi!!!!!

Moje milovaná Sabinko, dneska je to 1.800 dní, co jsi odešla. Matýsek si právě přilehl ke klávesnici, tak Ti napíšeme společně. To psaní s Matýskem bude asi obtížnější, ale když jsem mu řekla, že píšeme vzkaz pro Tebe, tak začal vrnět. To je jistě znamení, že i on na Tebe myslí :-) Právě jsem se vrátila ze hřbitova. Umyla jsem hrob, zapálila svíčky a položila růžičku. A to je všechno, co pro Tebe můžu udělat a přitom bych udělala nevím co, prostě všechno na světě, kdyby šel vrátit čas, kdyby se mohl stát zázrak a Ty ses mohla vrátit domů. Je nám tady smutno, aby jsi věděla. Myslím na Tebe každičký den a svíčka tu taky hoří denně... Miluju Tě Sabinko ♥

Sabinko, je pátek večer a v televizi běží Bláznivá dovolená. Pamatuješ? Kdysi jsme měly všechny díly na videokazetách, pořád dokola na ně koukaly a smály se jak blázni. Víš, co bych si teď přála nejvíc na světě? Aby zarachotily klíče v zámku, Ty ses objevila ve dveřích a já na Tebe zavolala: Kde seš tak dlouho? Už to dávno běží!

Sabinko, dneska měl na sobě Ondrášek bodíčko, které jsi dovezla Lukášovi z Paříže. Až mě to dojalo. Dala jsem Ti tehdy do Francie celkem málo peněz a Ty jsi raději koupila tohle bodíčko než tričko pro sebe, na to už Ti nezbyly peníze. Mrzelo mě, že sis toho tam tehdy moc nekoupila, nevím, proč jsem Ti dala na útratu tak málo. Zdálo se mi to dost, ale copak já vím, jak draho je ve světě, když jsem skoro nikde nebyla? Věřila jsem, že to byla Tvá první cesta do Paříže, že se tam ještě určitě vrátíš, pokud budeš chtít. A pak že si koupíš parády celej kufr. Nestalo se... Nikdy jsem Ti nemohla dát tolik, kolik jsem chtěla... Promiň mi to. Omlouvám se, i když vím, že teď už je pozdě...

Tuto předešlou básničku jsem nevymyslela já. Objevila se na mé flešce a já ani netuším, kde se tam vzala. Zvláštní ale bylo, že v té básničce nebylo jméno Sabinka, ale bylo tam jméno moje...

Na nebi a v nebíčku,
mám já svoji hvězdičku.
Svítí tam už pět roků,
já jsem z toho pořád v šoku.
Jmenuje se Sabinka,
je to ta nejbolestnější vzpomínka.
Láska moje přetrvává,
ale úsměv z tváře vyprchává.
Miluju Tě moc,
uvidím Tě zas až nastane tmavá noc.

Sabinko, dnes jsme byli s Matýskem znovu na veterině. Má pořád zánět v uchu. Čert vem, že jsem tam nechala dalších tisíc korun, horší je, že se mu to asi bude vracet a že ho to bolí. Minule jsem na veterině šla do kolen, když mi pan doktor popisoval, jak by ty výrůstky v uchu chirurgicky odstranil a tím by se tomu dalo zabránit. Jenže by to musel odstranit i s ušima. Když se ale dozvěděl, že je Matýskovi 14, tak řekl, že už ho nebudeme operovat a necháme ho s tím dožít. Jak by, proboha, vypadal Matýsek bez uší?! A dožít? Kolik času mu ještě zbývá? Je mi z toho všeho smutno. Ale Sabinko neboj, o Matýska se Ti starám, jak nejlíp dovedu. Tolik lásky a péče každé zvířátko nemá. Až toho je mi taky smutno. Tak nějak víc soucítím se zvířaty než s lidmi.

Sabinko, dneska jsem byla v lékárně. Stojím ve frontě, koukám, kde co mají a zírám, mají boty, které se jmenují "Sabina". Kdybys to ale viděla! Takový šmajdalky! A oni jim dají tak krásný jméno. Kam dali rozum? Já bych je přejmenovala na "Bobina", víc si nezaslouží ;-)

Sabinko, koupila jsem si andílka. Je to andílek a zvoneček zároveň. Už jsem si zakázala andílky kupovat, protože jich máme doma už opravdu dost. Je to ale má slabost. Ale o to nejde. Je pozdní večer, nebe je černočerné a na něm září hvězdičky. A my s Matýskem zvoníme na ten zvoneček, aby jsi věděla, že Tě moc milujeme a myslíme na Tebe. Stýská se nám. Pozdravuj Terinku a dědu, Sabinko.

Koukám z okna a nad střechou protějšího domu září na nebi hvězda. Tak krásná a jasná až to bere dech.   Někdo věří na anděly a já po jasných večerech a nocích nemůžu spustit oči z oblohy a hledám tu nejkrásnější a nejjasnější hvězdičku... ♡♡♡ Miluju Tě, Sabinko ♡♡♡

Sabinko děkuju, jsi zlatíčko! :-*

Sabinko, právě začal nový rok. Jsme s Matýskem v posteli a ani se nám nechce vystrkovat nos kvůli ohňostrojům. Chtěla jsem Ti zapálit první novoroční svíčku, ale během hodiny jich lze zapálit jen deset a já už jsem je všechny vyplácala. Pro Tebe. Už před půlnocí. To jsem celá já. V televizi zpívá Michal David. Lehce obtloustlý a upocený, ale je to frajer ;-) Posílám Ti velkou pusu, pa :-*

Sabinko, jsem nešťastná a naprosto bezradná. Na Boží hod se mi doma rozeřval alarm hlásiče oxidu uhelnatého. Pěkně jsem zpanikařila. Byli u nás hasiči, plynař, vyvětralo se. Revizáka na kotel sem teď nedostanu, doma jsem hodně nesvá. Dneska mi alarm pištěl 4x. Hlásil výměnu baterie a pak se opakovaně zpouštěl a hlásil vždy tu samou hodnotu jako v neděli. Bojím se tu nechávat Matýska samotného a sama už na to všechno nemám nervy. To jsou teda svátky a to jsem si myslela, že nejhorší bude zůstat na Štědrý den sama. Utrpení pokračuje...

Je štědrý den a sněží. Malý vánoční zázrak? Nebo snad milý vzkaz z nebe od Sabinky? Sněžilo jen chvilku, ale bylo to krásné.

Sabi, Sabinečko, jsou tu vánoce. Bílé vánoce. A mně je moc smutno. Na hřbitově Ti přibyli noví andílci a řezané růže, hoří tam spousta svíček. Je vidět, že jsi stále milovaná, Sabinko. Ve svém pokoji máš nazdobený stromeček. Z adventního věnce Matýsek odnáší svíčky a kutálí je po kuchyni. Baví se tím celý advent. Přeju Ti, hvězdičko, krásné nebeské vánoce ♥ Miluju Tě a vždycky budu ♥ S láskou máma ♥

Sabinko, dnes je to 1600 dní, co doma scházíš. Je mi tak smutno! Všechny vzpomínky, co sem píšu, se podobají. Jsou pořád o tom samém. O tom, jak to bolí, jak jsem na tu bolest sama, o tom, jak moc Tě miluju a jak si všechno vyčítám. Asi to tak bude až do konce mých dní. Ani nedokážu popsat to, co cítím a jak těžké je žít. Byla jsi a stále jsi pro mě vším a o to těžší je být tu bez Tebe...

Sabinko, dnes je třetí adventní neděle a současně Světový den památky zesnulých dětí. Doma hoří spousta svíček. Za Tebe lásko a taky za další andílky tady z pomníčků. Tolik rodin je nešťastných a neúplných! A každým dnem jich přibývá...

Městem chodí Mikuláš, Sabinko. Ani na mě nezapomněl. Ale Tvoje punčoška je už léta prázdná. Visí v rohu u psacího stolu, tam, kam jsi ji sama kdysi pověsila. Koukám na ni a brečím. Je mi tak smutno a všechno mě tolik mrzí! Nikdy se s tím nevyrovnám. Nejde to. A výčitky, ty mě sežerou! Miluju Tě, Sabi.

Vážená paní Fišerová,
objevila jsem tuto Vaši zvláštní korespondenci. Smutek, bolest a beznaděj, které jsem z těchto řádků vnímala, mě hluboce zasáhly. Ano, myslím, že neexistuje větší bolet, než když matka přežije své dítě. Chci Vám proto říci, že smrtí život nekončí. Jsem věřící - katolička, ale vím to i z osobní zkušenosti, když mi zemřela maminka. Několika způsoby mi toto dala najevo po své smrti. Modlím se za Vás i za Sabinku. Dále bude za vás obě sloužena mše 19.11 v 7.30 h ráno v kostele v Brně - Líšni. Máte-li zájem, můžete přijet a případně přenocovat v mém penzionku, nejste-li z Brna. Věřím,že naše setkání by Vám mohlo dát odůvodněnou naději. Prosím o odpověď na můj mail: marta.slavi@seznam.cz. Paní Marta.

Jsou dušičky a já se právě vrátila ze hřbitova. Slunce už zapadlo a na nebi byl úzký srpek Měsíce a poblíž něj hvězdička. Ta první, ta nejkrásnější. Byla jsi to Ty, vím to. Bylo to krásné a tak symbolické. Díky.

Sabinko, zas mám nějaký těžký období. Jestli já teda mám taky nějaký jiný... Zítra to bude šest let, co umřel táta, Tvůj děda. Docela dost si z toho dne pamatuju. Včera byly po dlouhý době vidět hvězdičky. Snad čtrnáct dní vidět nebyly a já už z toho byla docela rozhozená. Pohled na jasné nebe plné hvězd mě jaksi uklidňoval. Dával mi naději,že vlastně nic neskončilo a že tam někde jsi a já Tě mám tak pořád na očích, že jsi tou krásnou hvězdičkou, která večer vychází mezi prvními. Včera konečně mraky odkryly tu hvězdnou krásu a já nemohla zastavit slzy. A dneska zase. Nestačí mi víra, že jsi tou nejkrásnější hvězdičkou. Chci Tě mít doma, obejmout Tě, uvařit Ti, poklábosit s Tebou... Je toho kolik, co už nikdy nikdy nikdy nebude!

Sabi, Sabčo, Sabinko, Sabinečko, Sabátorko... Dneska máš svátek a my Ti se spolu s Matýskem posíláme velikou pusu a přejeme Ti, ať jsi šťastná. Sabi, tolik mi chybíš, už zase bulím, když to píšu, ale je to tady bez Tebe fakt hrozně smutný...

Dnes jsme na pomníčku překonali 13.000 svíček a 7.000 květin. Zrovna na Sabinčiny narozeniny. Děkuju vám všem! ♡

Děkuju vám všem srdečně za svíčky a kytičky pro Sabinku, díky za krásná věnování! Já tak krásně psát nedovedu...

Sabinko, Sabinečko, dnes máš narozeniny. Dvaadvacáté a přesto je Ti pořád sedmnáct. Už páté narozeniny slavíš v nebi. Místo hezkých dárků a velkého dortu - kytka na hrob. Rve mi to srdce. Vždycky když Ti píšu, tak nemůžu zastavit slzy. Dneska je to ještě horší, představuju si, co by mohlo být a není. Stýská se mi, smutek neustupuje, je jen trochu jiný. Zaryl se pod kůži a dává o sobě stále vědět. Sabinko, posílám Ti do nebe veliké láskyplné objetí a pusu do vlasů. Moc Tě miluju a nikdy to nebude jinak. Jsi mou krásnou hvězdičkou, blízkou i vzdálenou...

Sabi, Sabinečko, je to právě rok, co za Tebou odešla Terinka.  Ona byla víc než jen kočka, která prospí většinu dne a shazuje doma květináče. Byla mým andělem tady na zemi, dala mi tolik lásky a na společných 12 let nikdy nezapomenu. Jsou okamžiky, které se pojí s Terinkou a pro mě hrozně moc znamenají, za mnohé jí vděčím, do jejího kožíšku jsem často brečela. Teď jste spolu, Sabinko a chybíte mi nepředstavitelně! Miluju vás a posílám pusinky ♡

Sabinko, Sabinečko, Tvoje hvězdička se už zklidnila, jestli to tak můžu říct. Pořád je tou nejkrásnější hvězdičkou a jasně září, ale už přirozeně, normálně. Trvalo to tak půl hodinky, ale přísahám, že se něco mimořádného dělo. Jsem ráda, že jsem to nepropásla!!!

Koukám právě na Tvou hvězdičku, Sabinko a dneska září nějak jinak. Víc a mihotavě, bliká, snad má i trochu jinou barvu. Koukám na Tebe už čtyři roky, hvězdičko a nikdy jsem to ještě  neviděla, jako bys mi chtěla, Sabinko, něco říct. Nemůžu odtrhnout oči. Je to zvláštní pocit a je mi hned do breku. Zblázním se. Dřív nebo později, ale stane se to. Není možné to ustát. Před ostatníma se tvářit, že je všechno dobrý a o samotě pak bulit do polštáře nebo ještě raději ve vaně.  Jak dlouho se to dá vydržet?

Sabinko, srdíčko moje, dneska mi jedna paní ve škole pochválila tetování. Kdyby jen tušila, jak smutný, bolestný a tragický příběh se za ním skrývá... Miluju Tě ♡ Chybíš mi :-((

Jeden čerstvý zážitek, Sabinko. Jsou tu Hody. Moc ty masové akce nevyhledávám. Čím víc lidí, tím větší stesk a samota na mě padá. Mezi všemi těmi lidmi si připadám nejopuštěnější na světě. Dneska byl na náměstí koncert Mňágy a Žďorp. Vyšli jsme si s bráchou a mamkou. Vyvíjelo se to docela dobře, depka na mě kupodivu nepadala, i když jsem tu a tam koukla na nebe a nebyla vidět ani jedna hvězdička. Vůbec žádná. Nepřišla jsi za náma. Bylo mi to líto. Pak večer pokračoval koncertem skupiny Fleret. Před pódiem se zmítalo pár tančících těl a najednou se tam objevila slečna s lucerničkou, ve které hořela svíčka. Úplně stejnou jako mám doma já, ta z Ikei. A už to bylo v pr... Slzy v očích a výčitka, že si trajdám kdesi po náměstí a v naší lucerničce svíčka dneska nehoří. Ta slečna tam byla jen chvíli. Hned, co odešla, začali hrát písničku Anděl. Zvláštní. Možná, že přikládám význam věcem nevýznamným, ale bylo to opravdu zvláštní.

Sabinko, brzy to bude rok, co za Tebou odešla Terinka. Nechci, aby místo, po ořechem, kde je Terinka pochovaná, vypadalo jako hrob, tak jsem tam koupila už dřív dva kameny, onyxy, vypadá to krásně, jsou takové dírkované, zvláštní, ale pořád tomu něco chybělo. A až dneska jsem objevila na netu luxusní spící kočku z mrazuvzdorného betonu.  Je šedivá a do detailu propracovaná. Vypadá fakt skvěle a konečně to místo bude vypadat podle mých představ, i když mi to teda trvalo. Snad mi to Terinka odpustí, ale nepodařilo se mi dlouho nic k těm kamenům objevit. Snad nebudu zklamaná, až to pošťák přinese a snad mi to Česká pošta nerozmlátí.

Sabinko, dnes je to 1.500 dní, co jsi odešla. Připadá mi to jako celá věčnost. Doufám, že mě do budoucna nezradí moje hlava a já nikdy nezapomenu, jak se směješ, jak zní Tvůj hlas, jak Ti voní vlasy... Chci si všechno pamatovat až do posledního mého dne tady. Rozepisovat se dneska nebudu, protože už mám slzy v očích, ale je toho opravdu hodně, co bych Ti chtěla sdělit, ale stejně si myslím, že Ty to víš!

Milá Sabinka, beruško moje, byla jsi pro mě skvělou kamarádkou. Těžko se smiřuje se ztrátou takového člověka jako jsi byla ty. Často se mi o tobě zdá, taky si myslím, že jsi pořad se mnou. Nikdy jsi úplně neodešla. Měla a mám tě pořad moc ráda. Čest tvojí památce i duši.

Tolik si, Sabinko, přeju, aby to všechno byl jen zlý sen. I když bych dala všechno, co mám, nestačilo by to, nic mi Tě nevrátí. Dala bych i svůj život! Nic platné... Vážně mi moc chybíš a nikoho nemiluju tak, jako Tebe! Nikdy to nepřestane bolet...

I já Vám děkuji za Vaše slova. Život je zvláštní ve všech směrech, život bere a dává .. ale ..  chápu vaše myšlenky, vaše pocity. Nepřišla jsem o dítě jako vy, ale o soobu taky strašně strašně blízkou. ... Prvně jsem jen nechtěla věřit, poté jsem se dostala do stavu, kdy hsem již začala přijímat realitu, ale začalo mě totálně schvAcovat ... musela jsem chodit k psychologovi, už je to 13 let, už funguji a žiju celkem normálním životem ale toto mě poznamenalo navždy... především mi to zanechalo vrásky na psychickém rozpoložení ..Sabinka na Vás jistě dohlíží zeshora, a i když je  ohraná fráze, jistě  by nechtěla aby jste se takto cítila ... :(

Sabi, Sabinečko, to je zas dneska den. Byla jsem za Tebou na hřbitově a chtělo se mi tam hrozně brečet. Byla jsem tam jen chviličku, protože se to nedalo vydržet. Byla tam spousta peříček. Jako by nějaký anděl přišel o křídla. Tolik se toho děje a tolik věcí se mi honí hlavou. Je toho na mě moc. A přitom si myslím, že moje okolí ani netuší, čím vším si procházím. Často myslím na tátu, na Tebe Sabinko pořád. Někdy si říkám, že další den už prostě nepřežiju, ale zase se den nějak překulí a jde to pořád dokola. Už tolik let...

Dobrý den Niky, síly i energie do běžného fungování mi chybí. Jsou dny, kdy už prostě nemůžu, nechce fungovat hlava ani tělo. Ani nevím, co mě žene dál. Spíš unáší a popostrkuje než žene :-) Víte, co mě stále překvapuje? Píšou spíše ti, kteří Sabinku neznali než kamarádi a rodina. Každopádně díky za Váš zájem, za Vaše slova. Opatrujte se a užívejte každého dne :-)

Dobrý den paní Fišerová,
Vaši dceru jsem neznala, ale tak nějak jsem prolezla vše dostupné, co jsem o ní mohla najít ..
Chci Vám z upřímného srdce popřát mnoho sil do dalšího fungování, moc na Vás myslím :(

Miláčku, za nic to tu bez Tebe nestojí.  Nic mě nebaví, nic mě netěší, jen Matýsek. Jsem moc ráda, že ho tu mám, ale Tebe nic nenahradí. V práci je to šílené. Jsem unavená, otrávená, hrozně se mi čas vleče. Koukám na olympiádu a vzpomínám, jak jsi vždycky koukala i Ty, jak Tě to zajímalo, jaký jsi měla přehled. Dneska jsem si chtěla koupit na netu přívěsek andílka . Našla jsem ho na mobilu, ale protože jsem si to chtěla pořádně prohlídnout a na mobilu je to všechno trochu mrňavé, tak jsem pustila počítač a během té chvíle mi ho někdo vyfoukl. Měli jen jeden kus, byla to ruční práce. Ale dneska bych Ti hlavně chtěla poděkovat a říct Ti, že jsi mě zase nezklamala, to, o co jsem Tě poprosila, se vyplnilo. Díky zlatíčko ♥ Miluju Tě ♥

Sabinko, Sabinečko, včera, když jsem šla ze hřbitova, byly na nebi zvláštní mraky. Vypadaly jako andělská křídla. Nebe bylo plné andělských křídel,  bylo plné andělů. ♡♡♡

Pavli, ano, přesně takový pocit mám i já, když se na fotku Sabinky podívám. A ty oči, mám pocit, jako kdyby nebyly schopné unést tento svět, hluboký pohled, kterým vidí někam jinam, dál... Musí být těžké žít bez vysvětlení... Člověk se diví, jak je vůbec možné se k takovému činu uchýlit.. Nedokážu si představit, jak musela být Sabinka silná, aby se k tomuto odhodala. Úleva, jakou ji tento krok přinesl, si nelze asi ani představit.

Milá Pavlíno, když se zeptáte na Sabinku lidí, kteří ji znali nebo jen ukážete její fotku někomu cizímu, tak se většina shodne na tom,že byla jiná, zvláštní, svá - a vůbec ne ve špatném slova smyslu, prostě příliš křehká pro tento svět. Sabinka neměla jednoduchý život. Nezatrpkla. Nevím ale, jestli ji někdo skutečně znal. Byla jedináček, ale myslím, že se to na mojí výchově nebo její povaze neprojevilo. S jejím odchodem jsem se pořád nevyrovnala. Nevím a zaráží mě a překvapuje, kde vzala tu sílu k rozhodnutí a činu samotnému. Opravdu tolik toužila po klidu a vysvobození? Nebylo možné žít spokojeně tady? Viděla jen ve smrti řešení? Odpovědi vlastně znám, přesto se nepřestanu nikdy ptát.

Maminko Sabinky, dívám se na fotky Vaší dcery, je překrásná... Musím ale říct, že i když se usmívá, vidím, že její oči vidí "něco víc" a "někam dál" ... Těžko se to popisuje, ale myslím si, že Vaše dcerka byla velmi senzibilní, proto odchod z tohoto světa pro ni musel být obrovským vysvobozením. Dokážu to vidět na ostatních, protože já sama jsem tento typ člověka. Zapaluji svíčku za tak krásnou duši...

Sabinko, před čtyřmi lety jsem Tě viděla naposledy. Bylo sedm večer. Ve snu by mě tehdy nenapadlo, že Tě už živou neuvidím, že s Tebou nepromluvím, že Ti zbývají jen hodiny života a že to budou nejhorší hodiny Tvého života a Ty je strávíš kdesi ve tmě a sama. Měla jsi strach? Jak Ti bylo? Plakala jsi? Kam jsi se to vydala? Byla opravdu smrt to jediné, co sis přála? Datum Tvé smrti stanovili na 30.7.2012 a nikdo se ani neobtěžoval zjistit, jestli to nebylo už 29.7. Já beru oba dny jako Tvoje poslední. Chtěla bych Teď z paměti vylovit nějakou hezkou vzpomínku, ale vybavuje se mi jen ta hrůza, mám chuť si rozbít hlavu o zeď, tak jako tehdy. Chci, Sabinko, abys věděla, že jsem Tě vždycky milovala a zbožňovala a jinak to nikdy nebude. S láskou máma ♡♡♡

Sabinko, tak jsem se spletla. Když jsem naposledy malovala Tvůj pokoj, tak byl od barvy Matýsek. Až teď mi to došlo. Najednou to vidím před očima. Bílo-rezavo-růžový kocour :-)) Tentokrát byl vzorný a když jsem malovala, tak jen spal, spal a spal... Pa Sabinko, posíláme s Matýskem pusu do nebe ♥

Sabinko, včera jsem šla za Tebou a u Tvého hrobu jsem viděla černou veverku. Už jsem ji tam viděla víckrát, tak máš, zdá se, spolubydlící :-)

Sabi, Sabinko, vymalovala jsem Tvůj pokoj. Před čtyřmi lety jsem ho malovala naposled. Chtěla jsi ho tehdy tyrkysovou barvou. Ale v tom našem Prdelákově tyrkysovou neměli, tak jsme se dohodly, že dvě zdi vymaluju růžovou a dvě fialovou. Teď jsou dvě zdi tyrkysovou a dvě jsem nechala fialové. Ještě to neuschlo, jsem sama zvědavá, jak to bude ráno vypadat, možná si budu rvát vlasy. Vymalovat jsem už musela, ale věř mi, že mě to ani trochu nebavilo, když vím, že Ty už z toho radost mít nebudeš. I když nevím, jestli bys mi to teď pochválila, nebo by jen Tvé pravé obočí povyjelo a nechala bys to bez komentáře. Tak jak jsi to dělala, když jsi neměla odvahu nebo spíš to srdce mě kritizovat. Teď mám trochu nervy, jestli jsem Tvůj pokoj neměla nechat tak, jak byl. Nic tu neměnit. Pár změn tu už stejně proběhlo, ale byly to jen drobnosti. Ale na druhou stranu je teď takový, jak sis to přála.. A ještě jedna věc Sabi! Matýsek modrý není, tak jako byla tehdy růžová Terinka! :-))

Sabinko, sedím teď na gauči ve Tvém pokoji a vedle mě spí Matýsek. Spí a přední tlapičky má tak, že to vypadá, jako by někoho objímal. Určitě se mu zdá nějaký hezký sen, možná o Tobě... Skoro bych řekla, že se lehce usmívá. Rozhodně vypadá velmi spokojeně. Mám ale mobil na reklamaci, tak si ho nemůžu vyfotit, škoda. Vypadá tak rozkošně! Hovíme si tu spolu s Matýskem a na stole hoří svíčka. Doufám, že ji z nebe vidíš. Hoří tu pro Tebe každý den, hvězdičko. Chybíš nám! ♥♥♥

Sabi! Sabinko! Sabinečko! Právě jsem se vrátila z veteriny a Matýskovy výsledky dopadly dobře! Já mám takovou radost! Je to i Tvá zásluha, věřím, že nad ním pořád držíš ochrannou ruku a dohlížíš na něj. Doufám jen, že se zase něco nezvrtne a Matýsek bude co nejdýl OK. Moc bych si to přála! Pusinek do kožichu jsem mu dneska nasázela snad už tisíc! :-)) A posílám pusu i Tobě do nebe! Miluju Tě, jak nejvíc to jen jde! ♥♥♥

Děkuji vám za každou květinu, každou svíčku, i letmou vzpomínku. Žal to nezmírní, máte pravdu, ale je to krásné gesto a já si ho vážím. Děkuji ♥ Děkuji Vám ♥

dovolila jsem si položit Vaší krásné dceři květinu. Vím, že Váš žal to nezmírní. Přeji Vám mnoho sil. Sama vím, jaké je to bojovat o každý den, když Váš život ztratil smysl. S úctou I.    

Další uplakaný večer... Proč tolik trpím jen já? Proč se nesmaží v pekle ti, kteří Tě zlatíčko k sebevraždě dohnali? Neexistuje žádná spravedlnost a s tím se nikdy nesmířím. Dál si žijou svoje spokojený životy a ani si nepřipustí a neuvědomí, že zničili dva životy. Můj a tvůj. Tvůj naneštěstí definitivně, destruktivně. Jsou to bestie bez svědomí, bez charakteru... Ty ses holčičko moje nezabila, to oni Tě zabili. Ne sebevražda, ale VRAŽDA to byla. Z mého pohledu jednoznačně. Proč po vině nepřijde trest? Pokud jsi sebevrah, tak zavražděný sebevrah. Dneska mám zas toho všeho plnou hlavu. Možná jsem blázen a vidím věci zkresleně, nerealisticky, ale já to prostě nedokážu stále pochopit a přijmout.

Smutno je, smutno, Sabinko... Dnes jsem Ti, hvězdičko, koupila krásného anděla. Budeš ho mít u sebe v pokoji. Je to moje poděkování za to, jak stále držíš ochrannou ruku nad Matýskem. Teď, když to píšu, tak se mi Matyk rozložil přes ruce a přes klávesnici. Takže píšu já, píše i Matýsek, přepisuju, opravuju a nakonec Ti možná ani nenapíšu to hlavní, protože je to docela chaos, samá ruka, samá noha, ale přece Matýska nevyhodím. Miluju Tě a vždycky budu, hodně mi scházíš, o večerech a o víkendech je mi vážně dost smutno, ale myslím na Tebe i přes den, myslím na Tebe opravdu často. Svíčka u nás hoří každý večer, Sabinko. Doufám, že ji z nebe vidíš a věř, že je to plamínek mé lásky k Tobě. Matýsek právě odešel, on už dopsal a budu končit i já, zase brzo napíšu, pa, líbám Tě. ♥♥♥ S láskou máma ♥♥♥

Dneska se nám tu čísla hezky zakulatila. Položených květin 60, celkově 6000. Díky všem, kteří na tom mají svou zásluhu. A ještě jedno kulaté číslo dnes... Sabinka tu s námi není už dlouhých a smutných 1400 dní. Chybíš mi Sabi, miluju Tě! Je mi fakt smutno a doma je ticho a prázdno. Nezvyknu si, nikdy si nezvyknu, nedá se to...

Nedávno jsem byla naprosto bezradná, vystresovaná, týkalo se to Matýska, byla hluboká noc. Nevěděla jsem, co dělat, chtěla jsem se pomodlit, ale to neumím. Začala jsem prosit Sabinku u pomoc a ona mě v tom nenechala! Všechno dobře dopadlo! Už několikrát mi Sabinka pomohla, asi "něco víc" opravdu existuje a funguje.  Děkuju Ti hvězdičko moje! Děkuju! Miluju Tě! ♥♥♥

Děkuju všem, kteří tady Sabince zapalujeme svíčky a pokládáte květiny... Děkuju, vážím si toho ♥

Sabinko, je mi teď hodně hodně smutno. Stýská se mi po Tobě a  trápím se kvůli Matýskovi. Myslím, že v jeho případě je to začátek konce :-(( Udělám pro něj maximum, ale jsou věci, ve kterých budu bezmocná. Tak jako s Terinkou, tak jako s Tebou... Nezabránila jsem ničemu, nebylo to v mých silách a zrovna ve Tvém případě mě to neskutečně trápí a trápit bude až do konce mých dní. Mám hrozné výčitky a noční můry, hlava mě bolí denně. Někdy si říkám, kolik toho ještě budu muset snést. I když vím, že nic mě nezasáhne tolik, jako Tvůj odchod. Jen mi jaksi docházejí síly... Chci, abys věděla, jak moc Tě miluju! A vždycky budu! ♥♥♥

Sabinko, děkuju Ti, že jsi včera nad Matýskem držela ochrannou ruku. Moc to potřeboval! A bude potřebovat dál, tak Tě prosím, neber si ho k sobě, on už je to jediné, co mi tu zůstalo!

V noci bylo nebe plné hvězd. Zářily, řekla bych, víc než jindy. Byla to krása! Chtělo se mi v pyžamu vyběhnout ven a zavolat na Tebe Sabinko! ♥

Sabinko, tak tu máme velikonoce. Nikdy nás moc nebavily, viď? Jediný, co mám na nich ráda, je vypnutý budík ve 4:45, ale Matýsek se postará, abych se nepřespala, neboj. Možná už blbnu, ale ukazuju mu Tvoji fotku v mobilu, nejdřív mobil očuchá a pak se k němu tvářičkou přitiskne a jezdí sem a tam, jako by se s Tebou mazlil. Sice asi vůbec nechápe, o co jde, ale je to dojemné.

Dneska je to 1.337 dní, co tu nejsi. Je to pro mě celá věčnost, protože se mi dny vlečou. Jako ten dnešní. Posouval se čas, takže jsme vlastně o hodinu přišli, já jsem udělala od rána tolik práce a přitom jsou teprve tři.

Myslím na Tebe Sabi, miluju Tě ♥
Krásné velikonoce andílku ♥

Milovaná moje Sabinko, dneska zase na mě padl velký smutek. Od rána jsem nic kloudného neudělala, je mi do breku. Smutek, bolest a stesk, pocit zbytečnosti, prázdnoty... Tak nějak nevím, co dělat. Mám chuť se prohrabávat Tvými fotkami, ale vím, že by mě to zas rozsekalo a zítra bych zas šla do práce s opuchlýma očima. Je mi po Tobě smutno a myslím, že to tak bude už napořád. Tak to prostě je, protože Tě miluju tak, jako nikoho jiného na světě. ♥♥♥

Hvězdičko moje nejkrásnější, dneska je to 1300 dní, co záříš na nebi. Už je to dlouhých 1300 dní - 186 týdnů - 43 měsíců, co nejsi doma. A mě se stýská...

Sabinko, lásko moje... Můj život je k ničemu, nemá už smysl, nic už nemá smysl. Chodím do práce, která mě moc nebaví a skoro ani neuživí, přesto se snažím něco ušetřit, ale vážně nevím proč to dělám. Pro koho? Když už si něco koupím, nedokážu se z toho radovat.
Tři a půl roku tu nejsi a já si myslím, že už mi došlo, že se nevrátíš, už Tě nečekám, už Ti nepíšu esemesky, je to zbytečný... Ani nevěřím, že se jednou "někde" setkáme. JE KONEC! Hrozně to zjištění bolí. Hrozně moc.
Vůbec nevím, jak mám žít dál. A proč. Jsou dny, kdy se celkem držím a naopak jsou dny, kdy mám chuť skočit z okna. Pořád mám pocit, že se před istatníma musím tvářit, jaká jsem hrdinka a jak je vlastně všechno v pořádku, že už je to za mnou, že je to OK. A ono není. A bude někdy? Zatím se zdá, že čím víc času uteklo, tím je to horší. Je to deprese? Je to sebelítost?
Moc na Tebe myslím a připadám si jako Tvůj vrah, nezachránila jsem Tě, tak mám svůj podíl viny. Těžko se s tím žije. Odpusť mi, prosím!

Nikol Novotná‎ pro Sabina Fišerová

Facebook 17. duben 2011

Sabinka je fajn človíček,
pronikla do všech srdíček,
navždy tam v nich bude,
její úsměv je vždy všude.
Její krásná milá tvář,
je jako měsíční zář,
má dokonalý očička,
vypadá jak kočička.

Sabinko, jsou tu vánoce, dřív to byl čas, který jsem tak milovala, teď bych si to přála celé prospat jako Matýsek. On opravdu jen spí a spí. Ve čtyři ráno by rád posnídal a pomazlil se, to mě probudí tím, že pacičkou mě pohladí po čele. Když nereaguju, tak vytasí malinko drápky. Jeho odhodlání dostat mě z postele k misce je opravdu velké. Dřív to nedělal, když tu byla ještě Terinka, spali pěkně pospolu až do rána. Už jsme tu zbyli s Matýskem sami. Byli jsme čtyři, jsme dva. Ani netušíš, jak moc mi chybíte a jak často na vás myslím. Přeju vám tam nahoru krásné vánoce, opatrujte se holky moje...

Všechno nejlepší k svátku Sabinko, lásko moje. ♡♡♡ Doufám, že jsi hodně šťastná, z celého srdce ti to přeju! Stýská se mi, miluju tě! ♡♡♡

5000 kytiček pro Sabinku. To je krásné! Děkuju všem z celého srdce! ♡♡♡

Marti, děkuju, opravdu je to teď těžký a už to trvá moc dlouho, nevím, kde brát energii. Také na Vás a na Šárinku myslím. ♡

Sabinko, holčičko moje, hvězdičko moje nejkrásnější... Dneska máš narozeniny. Jsou to už čtvrté narozeniny, které oslavíš v nebi. Tentokrát je to pro mě o to horší, že mě před pár dny opustila Terinka, milovaná kočička. Teď jste spolu. Tak vidíš, ty jsi s mojí Terinkou a já se tady starám o tvého Matýska. Dala bych všechno na světě za to, abyste se zase vrátily domů. Tolik mi Sabinko chybíš! A tolik tě miluju!

Děvčátka, posílám objetí,moc na Vás myslím v toto pro nás všechny tak těžké období.

Jakou adresu má nebe? Jak tam doručit psaní? Chci podat žádost o amnestii, chci podat žádost o podmínečné propuštění! Moje Sabinka udělala chybu, už za ni pyká tři roky. A já s ní. Asi jsem taky vinna. Propusťte ji! Pošlete ji za mnou domů! Už toho bylo dost! Už se to vydržet nedá! Prosím! Prosím! Prosím!

K tomuto smutnému 3. výročí ti Sabinko posílám pozdrav a světlo svíčky do nebe. Tvoji mamince zase silné objetí a hodně sil. Držte se paní Pavlíno.

Sabinko, jsou to tři roky, co jsem Tě viděla naposled. Vrací se mi živě všechny ty vzpomínky, vybavuju si ten pocit - ten strašný pocit ve 21:36, pocit, že se s Tebou něco strašného děje, snad se mi i na chvilku při té hrůze zastavilo srdce. Ten čas nikdy nezapomenu, stejně jako nikdy nezapomenu čas doručení a obsah Tvé poslední sms. Sabinko, všichni Tě hledali... Dodnes, když slyším vrtulník, tak se rozetřesu. To bylo telefonátů na všechny strany. A tolik bezmoci, zoufalství a strachu. Ale nebylo to nic proti tomu, když jsem se dozvěděla, co se stalo a že se moje zlé tušení vyplnilo. Jsem tu bez Tebe už tři roky a stojí to za .... Opravdu hodně se mi stýská, připadá mi nefér, že já tu jsem a Ty ne. Pro mě je život bez Tebe jen trápení. Proč jsem tak bezmocná? Proč s tím nejde nic udělat? Zbyl mi jen obrovský smutek a malá naděje, že jsem Ti byla dobrou matkou. Dělala jsem vše, jak nejlíp jsem uměla. Pokud to bylo málo, tak se Ti upřímně omlouvám. Miluju Tě z celého srdce ♥

Sabinko, dnes jsem za Tebou zašla na hřbitov. Donesla jsem Ti kytky, které jsem dostala ve škole. Jsou tam ještě ty, které jsme dali dědovi k 70. narozeninám, takže tak máme těch nádherných kytiček opravdu plno. Neskromně musím říct, že máte s dědou nejkrásnější hrob široko daleko. A zaslouženě. Mám vás moc a moc ráda. Chybíte mi nepředstavitelně. ♥♥♥

Dnes je Den dětí Sabinko. Slavily bysme? Asi jo, viď? Stejně jako MDŽ a Mikuláše. Moc mi chybíš, doma je teď hodně smutno. MT ♥♥♥

Sabinko, Sabinečko, nejdou zapalovat svíčky tady na pomníčcích. Tolik Ti je chci tady rozsvítit. Bohužel. Tak až doma, až večer... Pa Sněhurko ♥♥♥

Včera jsi na nebi nádherně zářila, moje krásná hvězdičko. Koukali jsme na Tebe s Lukáškem. Jsem moc ráda, že ses mu nevytratila z hlavičky a snad i ze srdíčka. Zdál se mi sen o nebi. Bylo to tam překrásné, zalité sluncem, příjemným teplem, plné radosti a smíchu. Máte to tam opravdu takové? Doufám, že ano, moc bych si to přála. I když tisíckrát víc bych si přála, abys byla tady se mnou. Moc na Tebe myslím Sabinko, chybíš mi nepředstavitelně. A miluju Tě! ♥♥♥

Ahoj Sabinko, dneska jsem šla ze Tebou na hřbitov. Pomníček byl celý zapadaný sněhem, jen andělíčkům, co tam máš, koukaly z toho sněhu hlavičky.
Někdy Ti závidím tu odvahu, tu sílu k Tvému rozhodnutí, já ji nemám a proto tu trčím. Nejsem tu šťastná. Tak snad jsi alespoň Ty. Líbám Tě, miluju Tě. ♥♥♥

Tak už zase Sabi. Už zase Tě okradli. Tentokrát Ti z hrobu zmizela taková ozdobná svíčka ve skle. Copak si ji někdo odnese ze hřbitova a zapálí doma v obýváku? Nechápu!

15.1.15 - 900 dní bez Tebe, Sabinko :-((

°“˜¨¨★ ´¨`˜“°¤.¸★Bolest zná jen málo slov a smutek nejtěžší je jako kámen němý. - A láska zůstala – ta smrti nezná.♡♡♡ Vzpomínám na Tebe Sabinko ♡♡♡

Sabi, Sabinečko, viděla jsi ten včerejší bítešskej ohňostroj? Byl nádhernej, viď? Celou dobu jsem myslela na Tebe a taky na to, jestli už těch ohňostrojů nemáte dost, když vám bouchají do vašich nebeských peřin.

Už třetí vánoce bez Tebe Sabinko... K posledním společným vánocům jsi mi dala sněžítko. Krásné červené sněžítko s vypaseným  Santa Klausem. A já si každé vánoce koupím taky jedno. Už jsou celkem čtyři. To se nám ta sbírka rozrůstá. Bohužel... Přeju Ti krásné vánoce hvězdičko. Letos vůbec nesněžilo. Copak vy jste v nebi nepekli?

Ahoj Sabinko, tento týden jsem se ještě za Tebou nedostala. Všude to klouže, kloužu se z práce, kloužu se do práce, já už snad opatrně našlapuju i doma. V neděli začal advent, tak jsem Ti dala na hrobeček vánoční výzdobu. Až roztaje a opadá všechna ta námraza, tak to z té borovice, kterou tak nenávidím, popadá zrovna na Tvůj hrobeček a všechno bude zničené. A Ty víš, jak si potrpím na tom, abys to tam měla pořád krásně upravené. Neboj, hned jak to půjde, tak dám všechno do pořádku. A udělám to pro Tebe moc ráda. Posílám Ti pozdravení a políbení do nebe, hvězdičko moje nejkrásnější! Miluju Tě. ♥♥♥

Sabinko, ani po dobrým, ani po zlým... Nevracíš se...

Sabi, kruci, už to stačilo, přestaň blbnout a vrať se domů! Čekám na Tebe!

Děkuju ze srdce všem, kteří jste včera (ale i kdykoliv jindy) zapálili svíčku Sabince tady, tak i na skutečném pomníčku. Bolí to i dojímá. Nemáme už moc možností, jak vyjádřit našim andílkům svou lásku a to, že na ně neustále myslíme, tak jsem za to ráda. Ještě jednou děkuju, vážím si toho, vážím si vás.

Sabinko, včera jsme za Tebou a dědou šli až večer. S Michalkou a Lukáškem. Tolik světýlek svítilo! A dětem svítila očička. Závidím jim tu dětskou nevědomost. Bylo to tak zvláštně krásné, tak dojemné a tak hrozně moc bolestné. Někdy si říkám, jestli by nebylo lepší být šťastná v nebi než nešťastná na zemi...

Nepotřebuju Dušičky, abych si vzpomněla na vás na všechny, co jste v nebi. Myslím na vás často, na Tebe Sabinko neustále. Tolik mi chybíš! Proč se to jen muselo stát? Je to Tvé rozhodnutí a mě nezbývá, než ho respektovat. Máš tedy můj respekt, ale hlavně mou nekonečnou lásku. Doufám, že na mě dnes večer zase zablikáš, hvězdičko moje nejkrásnější. ♥♥♥

_____/)___/ )______./¯"""/')
¯¯¯¯¯¯¯¯¯\)¯¯\) ¯¯¯'\_„„„,\)

Sabinko přeji krásný svátek :-*

Sabinko, dneska máš narozeniny, dvacáté... Z toho už třetí slavíš v nebi... Přeju Ti, ať si šťastná tam, kde jsi, žít bez Tebe je neskutečně těžké, ale Tvoje štěstí a klid jsou přednější... Tak posílám pusu a objetí, moc Tě miluju hvězdičko! ♥♥♥

Sabinko, krásné nebeské 20. narozeniny :-* a Vám paní Pavlíno posílám objetí a hodně síly :-*

5.000 svíček? No paráda! Sabinko, vidíš to?! Děkuju Vám všem, kteří mojí Sabince svíčky zapalujete. Paradoxní ale je, že devět desetin z Vás jste mojí holčičku neznali, nikdy ji  nepotkali, nemluvili s ní... Viděli jste jen jejích pár fotek... A přesto, chodíte na její pomníček a pokládáte kytičky a zapalujete svíčky. Vážím si toho a ze srdce Vám za to děkuju! Většinou neznám ani já Vás, přesto cítím, že jste mé spřízněné duše. Osud nám bohužel nadělil tu nesmírnou bolest, kterou poneseme na svých bedrech až do posledního dne, ale je to také nekonečná láska k našim dětem v nebi, která nás spojuje. Díky za podporu, díky za všechno! ♥

Hrozně moc mi chybíš Sabinko, asi se zblázním! Zblázním se z toho smutku, z toho ticha, z toho všeho!!! Moc se mi stýská! Brzy budeš mít narozeniny... A místo dárků jen svíčky a slzy...

Sabi, Sabinečko, k výročí Ti na hrobečku přibyly květiny, svíčky - děkuji za ně, vážím si toho - ale také jedna věc zmizela. Bylo to sice jen malé srdíčko, ale bylo položené přímo na desce s Tvým portrétem. Nechápu...
Doufám, že tomu z... zmodrají ruce!!!

Přes slzy se usmívám, když vidím, kolik z vás napsalo milou vzpomínku, zapálilo svíčku, položilo kytičku... A to většina z vás ani Sabinku nezná. Tolik jste mě potěšili, moc si toho vážím a věřím, že na nás Sabča kouká a taky ji to těší. Díky vám všem a to nejen za dnešní den! Jsem v duchu s vámi a vašimi andílky! ♥

Sabi, Sabinečko, slzy se mi proudem hrnou už posledních několik dní, vzpomínky se vrací, má touha Tě znovu vidět a obejmout se ani popsat nedá. Dneska jsem byla Sabi v Brně, k Tvému druhému výročí si nechám udělat druhé tetování. Možná by se to někomu zdálo morbidní, ale nechám si vytetovat hvězdičky, které jsem Ti vybrala na parte, moc se mi líbí. O tom, že stále jsi v mé blízkosti jsem se "přesvědčila" už několikrát a zrovna dneska, na Tvoje výročí jsem si koupila kofolu, celkem ve spěchu, neprohlížela jsem si tu láhev a až po vypití jsem si všimla, že je na ní anděl a hvězdička. No to nemůže být samo sebou, zrovna dneska... Možná přikládám váhu a zvláštní význam věcem úplně běžným, hloupým a obyčejným, ale nechte mě věřit, že smrtí nic nekončí... Já to brala jako znamení od Tebe Sabinko, hvězdičko moje nejkrásnější a jestli jsem blázen, tak ať! Sněhurko moje, zapaluju další svíčku, jako každý den, ať i z nebe vidíš, kde máš domov, to světýlko Tě ke mě vždycky přivede.♥

Sabi,znala jsem tě jen z fotek a z dopisů,co mi tvoje máma posílala..věděla jsem kolik vážíš, kolik už máš zoubků..kdy ses obrátila na bříško..takové ty běžné věci, co si mámy povídají a čím se chlubí..tak jsme si plánovali jak se sejdeme, ale tobě bývalo v autobusech špatně,takže jsme se ani neviděli,pořád jsem doufala, že někdy..,ale osud tomu nepřál..tvoje máma je zoufalá a já nevím jak ji utěšit,protože přežít dítě je to nejhorší, co může rodiče potkat..věřím, že kdyby to šlo vrátit,tak...jenže je to kdyby.. věřím tomu, že jsi šťastná a dáváš na svou mamču pozor..Pavlínka to ví, že jsi stále s ní, děkuji i za ni..zapaluji svíčku..

Paní Pavlínko přeji hodně sil i když vím,že žádná slova neutěší.A síla není.
Myslíte,že je druhý svět?Tímto se ptám všech maminek.Já hledám na netu vše o druhém životě,moc si přeji,aby to tak bylo.Nevím jestli jsem vám psala,aby jste se podívala na film ,,Náš domov''já ma něk koukám často,mé přání je,aby to bylo po smrti jak v tomto filmu.
Mě jedna paní ze jména mého syna vypočítala a vyvěštila,že to byl syna víc jak osud,že přišel splatit dluh z minulého života a teď jeho dušička má konečně velký klid.Ptám se proč nemohl dluh splatit například o 40 let později.
Nejhorší je,že na otázku proč mi nikdo neodpoví.
Jen doufám,že smrtí začíná život a lepší než tady.
Držte se a posílám lásku k smutnému zítřejšímu výročí Sabince do nebíčka.
Jitka

Moje milovaná holčičko, Sabinečko moje. Tvé druhé výročí připadá až na zítřek, ale já Tě ztratila už 29.7.2012, to jsem Tě viděla naposledy. Naposledy s Tebou obědvala, naposledy s Tebou mluvila, prožila poslední den s Tebou... Jen na to pomyslím a už se mi hrnou slzy do očí. Vím, že to píšu pořád dokola, ale vážně mi hrozně moc chybíš!!! Mám Tě v srdci, ve vzpomínkách, ve snech a Tvá hvězdička jasně září na obloze, tak vlastně žiješ - existuješ dál. Miluju Tě Sněhurko! ♥♥♥

Drahá Sabinko,odešla jsi přibližně ve stejný den a ve stejném věku jako můj syn Petr. Věřím, že teď tam jste spolu a jsou z vás přátelé. Pozdravuj mi ho tam prosím tě...posílám ti velké objetí do nebíčka ♡♡♡

Děkuji paní Pavlínko za velmi krásnou vzpomínku mému synovi.Také vám posílám velké objetí a hodně síly do dalších dní. Čas letí, ale bolest zůstává ♡♡♡

Dobrý den,
Děkuji za vaše psaní.Naše bolest v srdci bude do konce našich životů.Také brečím každý den,někdy mám i velký vztek.Hledám na netu co je po smrti.Tím se na chvilku uklidním,když si přečtu,že smrtí nic nekončí,ale život jde dál a v klidu a pokoji.Ale i tak se nesmířím s tím,že Dáda není s námi v tomto životě.Miloval svou dcerku měla od něj vše.A nepochopím jak mám žít bez něj dál.
Držte se také a podívejte se na film ,,Náš domov"
Pěkný den vám přeji

Milá maminko Dády,
i já čekám na zázrak, nikdy to nepochopím, nikdy se s tím nesmířím... Je to proti přírodě, tohle by se stávat nemělo. Utekly nebo se spíš odvlekly už dva roky a mě nikam dál nepoponesly. Brečím každý večer, když Sabince zapaluju svíčku, trápím se a k ničemu to není. Ale to znáte sama...
I Vašemu synkovi přeju věčný klid, jistě si to zaslouží. A Vám hodně sil a oporu Vašich blízkých.
Srdíčka se píšou tak, že se současně stiskne klávesa Alt a číslo 3.  

Dobrý den...je mi smutno,když vidím jak děti a mladí lidé odchazejí.Dodatečně přeji upřímnou soustrast,je mi líto vaší dcerky...mě zemřel Dáda bylo to 3 měsíce nesmířím se s tím nikdy.Spím v jeho tričkách,čekám na zázrak,že se vrátí.  

Prosím vás jak děláte ty srdíčka?

Sabinko at ti Božíček dá věčné světlo a klid.

Sabinko, trávím teď hodně času ve Tvém pokoji. Až teď, po skoro dvou letech to dokážu a je mi tady moc příjemně. Cítím Tě tady. Je mi tady hezky a současně mi to vhání slzy do očí. Máš tu všechny svoje věci, změnila jsem tu jen pár maličkostí. Doufám, že Ti to nevadí, ale myslím, že kdyby Ti to vadilo, poznala bych to. Moc mi chybíš holčičko moje. Moc je slabé slovo, chybíš mi nepředstavitelně!!! A miluju Tě z celého srdce a vždycky budu!!! Posílám pusu do vlasů, do Tvých krásných, dlouhých, voňavých vlasů. ♥♥♥ ♥ ♥♥♥

Milý Rostíku, děkuju za Vaše slova. Ale nejsem silná, nejsem, nejde to... V jednom máte přece pravdu, Sabinka je tu pořád s námi. Jinak, ale stále JE!!!

Sabinko, neznal jsem tě, ale vypadaš jako andílek, tvoje maminka je silná žena a má můj neskonaly obdiv, musíš být na ní moc pyšná, posílam ti písničku od One Direction https://www.youtube.com/watch?v=n17vK48Jlkk určitě se ti bude líbit. Maminka Sabinky,přejí Vám hodně síl, věřím , že Sabinka je pořad s Váma.Zdraví Vás Rosta ze Slovenska.

700 dní bez Tebe můj andílku...Čím déle to je, tím hůř to zvládám.

Sabinko, Sabinečko... někdy Ti tak rozumím a chápu, že ses rozhodla tak, jak ses rozhodla. Chtělo to tolik síly! Ty jsi ji v sobě našla, ale já ji nemám. Nemám sílu dál se prát se životem , nemám sílu ani motivaci a přitom za Tebou odejít nedokážu. Miláčku, jsem jak v pasti. Přijď mi prosím do snu, sny s Tebou jsou pro mě malou odměnou, jsem aspoň na pár hodin v lepším světě a jsem šťastná. Miluju Tě z celého srdce a opravdu hrozně moc mi chybíš hvězdičko ♥♥♥

Sabi, Sabátorko, teď by jsi maturovala...

Děkuji všem, kteří zapalujete svíčky a pokládáte kytičky na hrobeček mojí Sabince. Ze srdce Vám za to děkuji, moc si toho vážím. V současné době nemám možnost být na internetu tak často, jak bych chtěla a zapalovat na oplátku svíčky Vašim andílkům, proto mě až dojímá, že vy stále svíčky zapalujete...

Sabinko, kočičko moje... Hrozně, ale opravdu hrozně moc se mi stýská. Myslím na tebe neustále... Miluju Tě a vždycky budu... Měj se tam nahoře krásně, doufám, že jsi tam našla to, co jsi na tomto světě postrádala. Líbám Tě...

Je to tak těžké bez Tebe, tak těžké!!!

Sabuško, beruško, holčičko moje, dneska je to 600 dní, co tu nejsi. 600 dní jsem Tě neviděla, nepromluvila s Tebou, neobjala Tě, neposlala Tě třeba pro rohlíky, nedala Ti pár korun na nový šminky, neupekla Ti čokoládový muffiny.... 600 dní! Proboha, kolik jich ještě bude, než Tě znovu uvidím?! Někdy mám pocit, že už to nezvládnu ani jediný den... Tak moc mi chybíš, tolik se mi stýská! Ani vypovědět se to nedá. Jsem moc ráda, že za mnou chodíš často do snů a i když jsou to jenom sny, co se ráno rozplynou, jsem za ně nesmírně vděčná. Moc Tě miluju Sabinko, Sněhurko moje...

Moje nejdražší,
tolik mi scházíš..ani si to nedovedeš představit jak moc.Můj svět se obrátil vzhůru nohama co jsi odešla..Byla jsi mým andělem strážným a teď jsi nahoře v nebíčku a koukáš na nás a hlídáš nás.Já tě tolik milovala!Nikdy nezapomenu!Byla jsi ta nejlepší!Navždy má přítelkyně!
S láskou Miška

Beruško, jako by to bylo včera když jsme plánovaly ty naše výmysly. Často na Tebe vzpomínám, kéž by to všechno šlo vrátit a já se mohla od vzpomínek přesunout zase k vykládání a smíchu s Tebou. Je mi smutno z toho, když si pomyslím, že o Tebe svět přišel. Těším se na ten den, kdy Tě znovu uvidím a zase budeme moct vymýšlet ty naše naivní hlouposti :) tak moc mi to chybí, tak moc mi Ty chybíš. Zasviť mi na cestu až půjdu za tmy a blýskni na mě ať vím, že jsi se mnou hvězdičko. Stýská se mi :*

Drahá Sabinko,
všichni na tebe myslíme a strašně moc nám chybíš. Vím že jsi byla nejúžasnější člověk o kterém se vypráví a na kterého s láskou vzpomínáme a to i já :) chybíš mi Sabinko :'(

Sabinko, jsi to nejkrásnější, co mě v životě mohlo potkat. ♥♥♥

Krásný nový rok Sabinko!♥♥♥ Moc se mi po Tobě stýská...♥♥♥

http://www.youtube.com/watch?v=qzPOWgAWc8M

Sabinko, holčičko moje, přeju Ti krásné vánoce! Je mi to všechno tak hrozně moc líto! Dala bych všechno na světě za to, aby ses vrátila domů. Miluju Tě a vždycky budu, hvězdičko. ♥♥♥

Sabinko, koukni k Vitoušům před dům. Stojí tam krásný smrk, obalený námrazou a osvětlený bílými světýlky. Vypadá naprosto pohádkově. Ale věřím, že vy v nebi máte všechno stokrát krásnější, než je tady. A to Ti, hvězdičko, moc přeju. Líbám Tě, máma. ♥♥♥

Vávo, Vávinko, dneska je to 500 dní, co jsi odešla. A podívej se na dnešní datum, dá se napsat i takto 11.12.13...Doma je bez Tebe tak prázdno. Bojím se, že zapomenu, jak zněl Tvůj hlas. Prohlížím Tvoje fotky a puká mi při tom srdce. Někdy mám pocit, že se z toho všeho musím zbláznit. Když ne dnes, tak určitě zítra. Tolik mi chybíš!!! Pořád na Tebe myslím a je mi hrozně smutno. Mám Tě moc ráda hvězdičko ♥♥♥.

Sabinečko, dneska jsem z Tebou zašla na hřbitov a musím přiznat, že jsem odtud odcházela s úsměvem na rtech. Až mě to samotnou překvapilo. Do vázy jsem ti přinesla větvičky a navěsila na ně rolničky. A protože byl dneska vítr, rolničky cinkaly o stošest. Bylo to úsměvné a zvláštní, když se tichým hřbitovem nesl hlas rolniček. Ale proč Ti to vlastně píšu, viď? Vždyť Ty jsi to určitě slyšela taky! Miluju Tě, hvězdičko moje krásná!♥ Moc se mi ale stýská!♥

Moje milovaná Sabinko, raději bych Ti dneska koupila hromadu sladkostí do punčochy než kytku na hrob... Hrozně moc se mi po Tobě stýská hvězdičko!

Myslím na teba... A chýbaš mi.

Práve ti u mňa na stolíku horí sviečka, aby ti svietila na cestu ďalej, Hviezdička. ♥

Tak ma to mrzí, tak veľmi!

Sabi, dneska se mi zdál krásný a zvláštní sen. Znovu ses mi narodila. Líbám Tě, stýská se mi.

Sabi, Sabinečko, dneska máš svátek. Tak všechno nejlepší hvězdičko moje!

Sabinko, přeji ti tam nahoru krásný svátek :-*

Moc se mi po Tobě stýská hvězdičko :-*

Sabinečko, přeji Ti tam nahoru krásné narozeninky =*

Sabinko, Sabincečko, dneska máš 19. narozeniny a přesto Ti je sedmnáct... Tak všechno nejlepší hvězdičko moje. Pořád na Tebe myslím a moc se mi stýská. Miluju Tě z celého srdce. Večer Ti pustíme lampionky Sabinko.

Sabi....Sabinečko... Vrať se prosíííím! ♥♥♥

Sabinečko... dneska je to 400 dní... Moc mi chybíš, je tu bez Tebe tak prázdno...

Sabinečko, včera Ti na hrobečku hořela  spoustu svíček a někdo Ti tam z kamínku poskládal srdíčka. Vypadalo to tam moc krásně, přesně tak, jak si zasloužíš. I když na druhou stranu.... Ty si zasloužíš ŽÍT! Takhle je to přece špatně!!! Miluju Tě a moc se mi stýská Sabi ♥♥♥

Sabuško, tento týden mi chybíš tak nějak víc.... Jsem ráda, že za mnou chodíš do snů, ale víš jak jsme Tě nedávno prosila... občas taky zajdi do snu té mrše a potrap ji! Miluju Tě a v noci ahoj, budu Tě zase čekat! Miluju Tě Vávinko  ♥♥♥

Sabi, včera jsem si nechala na ruku vytetovat Tvoje jméno. Mám Tě tak pořád dna očích... Chybíš mi holčičko, hrozně moc je mi po Tobě smutno, miluju Tě Sněhurko moje ♥♥♥

Sabuško, na dnešek připadá to smutné výročí... Těžko uvěřit, že už tu nejsi, i když uběhl celý dlouhý rok. Stýská se mi po Tobě hvězdičko, dala bych všechno na světě, jen aby ses vrátila, dala bych svůj život za Tvůj. Mám Tě moc ráda, v mém srdci budeš navždy holčičko moje. Líbám Tě, máma ♥♥♥

Vávinko, dnes je to rok, co jsem Tě naposledy viděla, naposledy s Tebou mluvila, naposledy Tě objala. Zítra je to smutné výročí, zítra to bude rok, co jsi odešla... Kéž by šel vrátit čas! Moc mi Chybíš Sabi, opravdu moc, myslím na Tebe každičký den. Miluju Tě z celého srdce a vždycky budu! Máma

Objevila jsem dneska tyto stránky, i když jsem tě vůbec Sabinko neznala, tak z fotek a vyprávění jsi krásná mladá a sympatická dívka, Sněhurka.
Nevím co se stalo, že jsi odešla tak mladá, plná elánu a energie,ale doufám, že ti je tam nahoře s anděli lépe.
Už to bude rok co tu nejsi.

Drahá Sabinko,je mi moc líto,že jsem tě nemohla osobně poznat,ale podle lidí se kterými jsem si o tobě povídala si byla úžasná dívka s pletí bílou jako sníh,se rty rudými jako krev a vlasy černými jako eben,ano byla jsi jejich Sněhurka a stále jí si a určitě máš i v nebi svého prince,se kterým žiješ v překrásném paláci a svými krásnými dětmi. Kéž bych tě mohla poznat,jsem si jistá,že bych tě měla moc ráda...mám tě i tak. Oblíbila jsem si tě z vyprávění a příběhů o tobě. Stále na tebe vzpomínám a myslím na to,jak moc nám chybíš. Doufám,že tam kde jsi,je ti lépe a jsi tam šťastná ;).
Sbohem Sabinko :'(
Vzpomínám na tebe :-*

Moc se mi stýská Sabinko... ♥♥♥

Sabinko, za měsíc a pár dnů tomu bude rok, co jsi odešla. Pořád tomu nemůžu uvěřit a říkám si jen, že je to sen. Je to hrozný. Byla jsi úžasný človíček se srdíčkem na správným místě. Doufám, že tam nahoře se máš dobře a jsi šťastná! Všem moc chybíš :(

Sabinko, hrozně mi chybíš. Měly jsme spolu jít na tu naši milovanou Emilku, podniknout spolu Zombie Walk a mrzí mě, že už si s Tebou nikdy nebudu psát na Silvestra milostné zprávy alá Edward a Bella. Chybíš mi.

Ahoj Sabinko,je mi velmi lúto, že tu niesi snami aj ked viem, že sa na nás dívaš.Pa Juraj

Sabinko, dnes je to rovných 300 dní, co jsi odešla. Někdy mi to připadá jako včera, někdy zase jako celá věčnost. Hrozně moc mi chybíš, beruško, ani popsat se to nedá. Je mi moc smutno a myslím, že nejen mě. Měj se krásně holčičko moje, líbám Tě, máma.

Milá Sabinko, náhodou jsem se dostal na tyto stránky.... Nikdy jsem Tě nepoznal, ale podle fotografií jsi byla úžasná dívka,  plná radosti a elánu.. Nevím co se stalo, ale snad Ti je " tam někde " dobře. Je to nespravedlivé, že lidé jako ty musí odejít a jiní, kteří si ani životů neváží , zůstávají.. Vím, že jsi jen opustila své fyzické tělo, ale jsi někde své rodině na blízku. Přeji Ti klidný odpočinek a pozdravuj " tam někde " ostatní mladé lidi..

Sabinko, dneska se Ti narodila sestřenice. Michalka. Přišla na svět přesně 270 poté, co Ty jsi z něho odešla...

Sabinko, nevím  čím začít, tolik věcí co sem Ti chtěla říct ale co už sem nestihla, je toho tolik pěknýho na co vzpomínám, tolik úžasných zážitků který bych zopakovala, ale vím že to bohužel nejde. U mě v srdíčku budeš mít vždycky svý místo a nikdy na Tebe nezapomenu. Měla sem Tě, mám a vždycky budu mít moc ráda.

Sabi, zdává se mi o Tobě často. Jsou to krásný sny. Jsem za ně vděčná. Ale pořád myslím na jeden, který se mi zdál už před delším časem. V tom snu jsme spolu prožili prima den. Pak byl čas jet domů, seděly jsme na autobusové zastávce a já se Tě ptala, jak si představuješ svou budoucnost. Udiveně ses zeptala: "Moje budoucnost?" a hrozně ses tomu smála. Pak přijel autobus, byl čas nastoupit. A Ty jsi mi řekla, že domů se mnou nepojedeš, že tam už nepatříš, že Tvoje místo je už jinde...
Často na ten sen myslím a slzy mi přitom tečou a tečou...
Miluju Tě Sabinko ♥, chybíš mi nepředstavitelně, dala bych všechno, co mám za to, aby ses mi vrátila.

Sabinečko moje, zdál se mi sen. Zdál se mi sen o Tobě. Po půl roce ses mi vrátila!!! S obrovským kufrem, velkou kyticí a úsměvem na tváři. Ta kytice byla pro Tvého dědu, nesla jsi mu ji na hrob a uviděla tam i své jméno a svoji fotku... Krásný sen o Tvém návratu se rozplynul. Zbyla tu zas jen ta hnusná, drsná realita!!! Zdává se mi o Tobě často Sabinko. Díky, že za mnou do snů chodíš. Probuzení je pak sice bolestné, ale jsem vděčná za těch pár hezkých chvil, které trávíš v mých snech. Miluju Tě hvězdičko moje, hrozně moc se mi stýská Sněhurko! Líbám Tě! Tvá máma

Miluju Tě a vždycky budu hvězdičko moje. Stýská se mi.

Andílkové naši milovaní, dnes je takový váš svátek, je Světový sen památky zesnulých dětí. Dneska zapaluju svíčku za vás za všechny, za Tebe Sabinko, hvězdičko moje milovaná i za vás ostatní, které sice neznám, ale moje Sabinka už ano. Sabinko, miluju Tě, chybíš mi!

Moc mi chybíš, nepředstavitelně mi chybíš...

Byla jsi mým sluníčkem, teď jsi mou hvězdičkou. ♥♥♥

Sabinko, ani netušíš, kolik lidí Tě má rádo, kolika lidem chybíš. Hvězdičko, mě chybíš nejvíc... Nikdy to nepřebolí.

Děkuju všem, kteří zapalujete svíčky a kladete kytičky na hrob mé Sabinky. Ze srdce děkuju, vážím si toho.

Maminko Sabinky, dnes je to 101. den, co s Vámi není Vaše Všemi milovaná Sabinka a u mě je to dnes 11. měsíců co se stala ta strašná nehoda, která změnila navždy můj i mé LUCINKY život. Modlím se za duše našich dcer, snad jsou spolu, snad jsou v pokoji, snad se pro naše slzy kvůli nám netrápí. Tak moc bych Vám i sobě přála, aby naše trápení, bylo jen hrůzným snem, ze kterého se probudíme .........

Hvězdičko moje nejkrásnější, dnes je to sto dnů, co jsi odešla. Rovná stovka zbytečných, dlouhých a prázdných dní bez Tebe... Myslím na Tebe každý den, hrozně se mi stýská , chci vrátit čas... Miluju Tě z celého srdce Sabinko...

Sabinko.. Moc nám všem chybíš!! Doufám, že se tam nahoře máš hezky! Určitě se tam potkáme!. Máme tě rádi! :*

Sabušenko, je nám všem moc smutno, když vidím tvoje fotky vždycky si na tebe vzpomenu a všechno se mi vybaví. Pořád si říkám proč se tohle muselo stát, ale taky doufám, že když už jsi si takovouhle cestičku vybrala , že se tam na hoře máš krásně.. dokonce lépe jako my :P Myslíme na tebe naprosto všichni.. a neboj se.. za několik let se tam nahoře sejdeme všichni :-* jen tam na nás tu dobu musíš ještě Sabulko počkat. Měj se tam krásně hvězdičko. :-* Mám tě ráda

Sabinko naše ♥ strašně nám tu všem chybíš, myslím, že si ani nedovedeš představit jak moc.... Jsem strašně ráda, že jsem tě poznala, a myslím, že mluvím za většinu, když řeknu " máme 'Tě rádi" ♥

Sabinko, hvězdičko moje nejkrásnější, moc mi chybíš, stýská se mi, myslím na tebe každičký den, miluju Tě andílku můj! máma

Sabi, dnes jsme Ti měli všichni blahopřát, není to možné a tak svíčku zapalíme a budeme v duchu vzpomínat...chybíš všem, dávej pozor hlavně na maminku a dej ji o sobě vědět...smrtí nic nekončí, to už víme..

Překrásný anděl tahle dívka.

Miláčku, Sabinko, už to jsou dnes dva měsíce, co jsi odešla... Už máš svůj pomníček spolu s dědou a druhý tady... Stýská se mi, chybíš mi, miluju Tě z celého srdce... Hrozně moc to bolí...