Milý Marťo, oč by nám bylo líp a byli veselejší, kdyby jsi byl mezi námi. Je to tolik let a opravdu se to nedá zapomenout, že se muselo právě Tobě stát, něco tak krutého ve 23letech. Čím jsme starší tím je to pro nás horší a moc nám chybíš.Je  hrozné poslouchat v radiu v televizi Martin přijede na bílém koni a ty nemůžeš ani pěšky. Jsme alespoň na dálku s Tebou, brzy se tam uvidíme. Moc na Tebe myslíme a stále vzpomínáme. Jsme s Tebou. Babi a děda.

Martínku,dnes je opět ten smutný den,kdy se slzami v očích vzpomínáme
na Tebe,kdy jsi byl mezi námi,Vzpomínáme na moment,kdy jsi od nás odcházel s úsměvem na tváři a za dvě hodiny  se pro nás všechny vše změnilo.Zažili jsme hezké chvíle,když jsi s námi jezdil na rekreaci a na chalupu.Zbyly nám jen fotky a  vzpomínky.Pořád jsi u nás čestný a pracovitý  vnuk,kdy nehledě na tvé zájmy,když bylo potřeba jsi nám pomohl.Nebýt tvého úsilí,do dnes bychom nebyli schopni pracovat s počítačem. Radost nám dělá Tvůj bráška Kamil za to co svoji píli dosáhl a jak se k nám hezky chová.
Martínku na Tebe se nedá zapomenout.

Marti, jak my ten zítřejší den nesnášíme a chtěli bychom ho vymazat. Nic jiného si nepřejeme, jen aby jsi byl tady s námi se všemi. Chybíš nám víc a víc ♥ ♥ ♥

Martínku,dnes je to tvůj svátek,ale je bez oslav bez obejmutí,jen ve smutných vzpomínkách.Vzpomínáme na hezké a nezapomenutelné chvíle,kdy jsi s námi jezdil na rekreace,na chalupu,jak jsi postavil sám z kočárku motokáru atd.
Martínku,moc a moc nám chybíš.

Martínku, moc na Tebe v tento smutný den, vzpomínáme. Zbyly nám všem bolestivé vzpomínky ale věříme, že jsi nyní v prostředí plném lásky a světla. Víme, že jsi také stále s námi a hlídáš naše kroky. Nikdy na Tebe nezapomeneme a moc nám chybíš. Vráťa, Martina a Martin  

Martinku,dnes je zase smutné výročí,kdy jsi se nevlastním zapřičiněním nevrátil domů.Moc vzpomínáme a bolí to.Dnes už ani k hrobu nebo pomníčku se nedostaneme,abychom uctili Tvoji památku a položili květiny.Je nám to moc  líto,ale zdraví to už nedovolí.Ale více lituji toho,že jsem Tě nepřesvědčil,že Tě tam odvezu,nestalo by se to. Škoda,že se to nedá vrátit,kladu si to za vinu.Marťo,moc vzpomínáme.

Martínku, další smutný rok bez tebe. Kdyby to šlo vrátit a ty ses rozhodl, že si k tomu debilovi do auta nesedneš a všechno bylo jinak. Nic víc si nepřejeme. Chybíš nám každý den ♥

Martínku,není nám dopřáno abychom Tě dnes mohli obejmouit a vyslovit přání v den Tvých narozenin. Moc nám chybíš.Děkujeme Ti za vše,co jsi pro nás udělal.Stále vzpomínají babi a děda.

Martínku, tolik bych si přála, abys tu byl s námi, mohli jsme tě obejmout a popřát všechno nejlepší k svátku. Zlato, moc nám chybíš ♥

Milý Martine,dnes je tomu 11 let co jsi nás nedobrovolně opustil a na trvalo odešel od všeho,co Tvůj život naplňovalo,uspokojovalo,co jsi měl rád i co jsi miloval.Dnes by Ti bylo 34 let a můžeme se jen domnívat,jak a kam by se Tvůj život ubíral.
Marťo,je to moc smutné jen vzpomínat ale stále víme a věříme že v těchto vzpomínkách, jsi mezi námi,že vidíš jak pro tvoji nepřítomnost jsme smutní a vrátit Tě zpět,to nám osud ani život nedovolí.
Jsem nemocný stařík a svůj život bych vyměnil za Tvůj návrat,aby jsi mohl naplnit cíle svého života,který jsi měl před sebou. Stejný názor má i babička.
Až do konce našeho života nám budeš moc a moc chybět i Tvůj vztah k nám na který se nedá zapomenout.
Velmi rádi bych se tam někde s Tebou setkali.
Smutní a vzpomínající babi a děda.

Milý Marťo,dnes by Ti bylo 34 let,ale to za předpokladu,že by jsi byl tady mezi námi.S radostí bychom si s Tebou dali skleničku a složili dík za pomoc,kterou bys určitě nám poskytoval.Takhle nám nezbývá jen vzpomínat na chvíle s Tebou prožité.Představujeme si,že by jsi měl rodinu,děti,opravoval auta a taky jste se   přijeli  na nás staříky podívat. Jsme smutní,nemělo se to stát.Taky se tady musím zmínit o Tvém bratru Kamilovi,který nám dělá velkou a upřímnou radost.
Marťo,moc vzpomínáme!

Martínku, dnes to je 34. let, kdy jsme tě poprve drželi v náručí. Dělali jsme všechno, abychom tě chránili a opatrovali, ale stejně se nám to nepodařilo. Moc nám všem chybíš, každý den jsme s tebou a věříme, že i ty s námi. Objímám na dálku ♥

Milý Marťo,dnes je opět pro nás další den,kdy jsme moc smutní. Slaví se Svatý Martin, ale pro nás to jsou jen bolavé vzpomínky na Tebe. Měli jsme Tě taky jako svátost, když Tě maminka přinesla z nemocnice. Teď následkem blbosti kamaráda nemáme nic. Zbyly nám jen návštěvy hřbitova a pokud to jde,tak i cesta ke stromu, kde Tvůj život skončil. To víš ,léta nám přibývají,nohy a klouby moc neslouží a oporou nám jsou fr.hole. Doma se slzami v očích vzpomínáme na Tebe, když jsi přišel a řekl" Ahoj babi a dědo".Už 10let to neslyšíme a víme,že to od Tebe již nikdy neuslyšíme. Vzpomínající    babi a děda.

Martínku, tak nějak jsme zvládli další rok. Máme pocit, že je každý horší a horší. U pomníku ti lepíme kamínky a už jich tam máš 10 ... prostě 10 dlouhých bolavých, smutných let pro nás všechny, kteří jsme tu zůstali a musíme se v tom plácat dál. Připravili jsme vzpomínkové video a když jsem viděla, jak jsi na všech fotkách v pohodě a vysmátý, spokojený, šťastný a plný života, je to ještě horší. Moc na tebe myslíme, mluvíme spolu každý večer, aspoň tenhle rituál mě nikdo vzít nemůže. Moc bych si přála vidět, jak by se ti dařilo, vidět tvoji novou rodinu, ale můžu si jen představovat a brečet z bezmoci ♥

Milý Marťo,je to již 10 let co jsi nás nedobrovolně opustil,vinou člověka,který neznal slovo zodpovědnost.Za tuto dobu jsme zestárli,přidali se nemoce a hlavně nezapomínáme na Tebe.co jsi pro nás udělal a jistě by jsi dělal dál,teď když naši oporou jsou fr.hole.Vzpomínáme jak jsi nás přes náš nezájem přímo donutil zajímat se o práci na internetu,Dnes Ti za to moc a moc děkujeme.Martinku,jsi stále v našich vzpomínkách a zůstaneš tam dokud budeme žít.Je nám bez Tebe smutno.

Mílý Martínku, je to moc smutné výročí, moc na Tebe vzpomínáme a je nám moc smutno, že nejsi. Ale víme, že jsi stále s námi a že se na nás díváš. Nidy na Tebe nezapomeneme. Martina,Vráťa,Martin.

Martinku, kdyby jsi byl mezi námi, tak dnes bychom oslavili Tvůj svátek,jenže Ty jsi nedobrovolně ukončil svůj život a nám zůstaly jen vzpomínky a přání co bychom v tento den udělali, kdyby jsi tady byl. Připomínáme si chvíle s Tebou prožité a je nám smutno.

Martínku, další rok bez společných chvil s tebou, tolik to bolí, tolik jsme toho nestihli, tolik bych ti toho chtěla říct. Nic není, jak bylo dříve, jen ta bolest se zvětšuje. Moc nám chybíš máma

Marťo, nikdy nezapomeneme na tu chvíli, kdy jsme se před devíti roky dozvěděli tu hroznou zprávu. Moc na Tebe vzpomínáme.

Martinku,dnes je tomu devět let, co jsi odešel nedobrovolně z tohoto světa.
Moc a moc vzpomínáme na chvíle prožité s Tebou a Kamčou na chalupě.Chybíš nám všem a dík za to,co jsi pro nás dělal.Včera jsme byli u "stromu" položit květinu a zapálit svíčku.Já,už dolu neslezu a babča jen obtížně.
Marťo,vzpomínáme když v tento den před devíti roky jsi byl u nás na oběd a jak jsi váhal s odchodem od nás,máme to stále jako video před sebou,snad to byla nějaká Tvoje předtucha,nevíme.
Před chvílí přes mobil volal Tvůj bráška Kamil,který dělá radost nám všem.Marťo,chybíš moc a moc,vrať se!

Martínku,prožili jsme už deváté vánoce, kdy jsi nebyl mezi námi,kdy nezodpovědnost jednoho řidiče nám Tě vzala.Byly to smutné svátky a nejhorší na tom je,že už to lepší nebude.V slzách v očích jsem si s babičkou prohlížel fotky jak jsme prožívali vánoce když jsi byl i s Kamilkem mezi námi.
Marťo,ubývají nám síly,já už ke "stromu" po schůdkách neslezu a babička jen s velkým úsilím,aby zapálila svíčku.Moc nám Maťo chybíš,vzpomínáme.
Babi a děda.

Marťo,prožila jsem včera zase jeden smutný den. To proběhlo posezení při příležitosti mých 80 narozenin. Moc jsi nám tam chyběl a to nejen při takových to příležitostech.Byl tam Kamča s jeho Aničkou a je vidět že jsou spolu šťastní. Kamča nám dělá radost, pomáhá jak může a jsme na něho moc pyšní.Dostala jsem 4 krásné bílé růže,ale chyběla tam 1 a to od Tebe. To bych byla nejšťastnější.Vzpomínali jsme na Tebe, každý po svém.Moc na Tebe myslím a stále jsi v našich vzpomínkách.

Marťo,dnes je tomu 8let,co jsi od nás odcházel a za několik hodin se nám náš život zásadně změnil a to tím,že ne svoji vinou jsi skončil svůj krátký život.Moc vzpomínáme a to nejen v ten dnešní den ale budeme vzpomínat celý život na chvíle s Tebou prožité,bylo to sice krátké ale moc hezké.Tvůj bráška Kamil nám dělá radost,ale máme o něho strach.Se zdravím jsme na tom hůř,ale ani Tvoji rodiče nejsou bez zdrav.potížích.Moc vzpomínáme i se slzami v očích.Babi a děda.

23.3.2019
Martínku,kdyby před 8 lety nedošlo k té nešťastné tragédii a Ty jsi / ne vlastní vinou/ neodešel tam,odkud není návratu,bylo by Ti dnes 31 roků a byly by oslavy.Místo toho, máme v srdcích smutek,žal a zbývá nám jenom vzpomínat na chvíle s Tebou prožité,kdy jsi s námi jezdil na chalupu,na dovolenou do Luhačovic,Beskyd,kdy jsi sám postavil z kočárku svoji "motokáru",atd.To jsou však jen vzpomínky,které Tě nevrátí.Moc nám chybíš - nezapomeneme.Jsi pořád náš Martin.

Ahoj Martínku, včera jsme měli s mamkou svátek tak jsme chvíli seděli u vás doma a moc jsi nám tam chyběl. Máš tam velkou fotku, tak jsi musíme myslet, že jsi byl snámi, ale to víš jako stebou to bylo , už to nikdy nebude. Je to moc smutné bez Tebe a ještě když nemůže přijet ani Kamča, tak to prožíváme oto víc. Chybíš nám moc a moc, nedá se nikdy zapomenou co budem živý. Snad se tam nahoře sejdeme a bedem šťastný s tebou. Tak jsem si vylila srdíčko a měj se tam nahoře líp, než my tady dole bez Tebe.

Martínku, další, už 8. vánoce bez tebe. Tolik nám chybíš ♥

12.11.2018

Martínku, čas nám utíká a pro nás je to nepředstavitelně dlouho, co nejsi tady mezi námi.Nerozhodnost a nezodpovědnost řidiče s kterým jsi jel, nám Tě vzala navždy.Vzpomínat na to, je pro nás těžší a těžší.Včera na Tvůj svátek jsme si dali skleničku a to zase bez Tebe. Žal a bolest se tím neodstraní, bolí to moc!!!!!!

Martínku, blíží se dušičky i tvůj svátek, když tohle všechno zvládneme, lidé kolem se budou radovat z vánoc. Naše bolest nemá řešení, snažíme se jít dál a radujeme se z Kamila, i když je tak hodně daleko. Není den, abych si na tebe nevzpomněla a nevyprávěla ti co se stalo, moc na tebe myslíme, vzpomínáme ♥

Marťo,včera Tvůj taťka oslavoval dosažení 60let svého věku.Bylo nás tam asi 20.Když taťka pronášel přípitek,viděla jsem na něm, že na Tebe moc myslí a vzpomíná. Já jsem si to také obrečela, vzpomněla jsem si, jak jsi točil rožnění při při opékání kýty, když jsem slavila 70let. Teď se také opékalo, bylo to sice hezké, ale bez Tebe, bez Tvého humoru. Věřím, že jsi byl s námi a ocenil jsi tu práci, kterou si stouto oslavou dali-taťka i mamka za pomoci Furdových. Marťo, je nám bez Tebe moc smutno. Tvá babi a děda

Marťo,včera /30.6./ prožili jsme hezký,ale i zároveň smutný den.Byla to rodinná oslava,kdy Kamil měl po promoci na Právnické fakultě MU v Brně a dosáhl titul Mgr.To smutné bylo to,že jsi nemohl být s námi.Při přípitku jsme všichni měli v očích slzy,nikdo radši nic neřekl,protože to byly vzpomínky na Tebe,moc nám chybíš.Po obědě se promítal průběh promoce,bylo to hezké.Kamil a ještě jeden studující měli červený diplom a Kamča za studenty přednesl projev.Vzal to vážně a profesionálně,jako by projevy přednášel každý den.Máme z něj velkou radost.Marťo,nezapomínáme,máme Tě pořád na očích,i když jen na fotce u které svítí trvale svíčka a připomíná nám hezké chvíle s Tebou prožité.Nevidím na řádky slzím.
Tvá babi

Martínku, včera jsme byli Kamčovi na promoci. Byl to krásný zážitek, ale vzpomínali jsme i na tebe, jak nám tam moc chybíš. Přijeli jsme domů a našla jsem u dveří ptačí pírko, vím, že jsi byl s námi a jsi na bráchu stejně hrdý, jako my. Tyhle okamžiky nám vždycky ještě umocní tu bolest, že tady nejsi s námi a nemůžeme prožívat takové chvíle společně ♥

Martínku čtu na těchto stránkách dojemné vyznání Tvých rodičů a prarodičů a tečou mi slzy po tvářích. Vím jakou bolest prožívají. Bolest, která nikdy nezmizí, srdíčko nám puká tou bolestí. Jenom pevně věřím, že se jednou všichni zase sejdeme.

V pátek,22.6.2018 to bude sedm přetěžkých let, kdy jsme vinou nezodpovědného řidiče přišli o syna Martina. O syna na jehož narození jsem čekal třicet let, a který by letos oslavil své třicátiny. V důsledku jedné blbé chvilky a ještě blbějšího řidiče jsme spolu mohli prožít, sice krásných, ale jen krátkých 23 roků. Nechci celou, pro nás tak smutnou záležitost nijak rozebírat, protože s přibývajícím věkem tuto skutečnost hůř a hůř snáším a hůř a hůř se mi o ni i mluví. Chtěl jsem jenom pro nás, tak tragickou a smutnou událost připomenou a vzpomenout i touto cestou na syna, který nám tak strašně moc chybí.
Naštěstí jsme nezůstali s manželkou sami a je s námi syn Kamil. Mladší syn nám je velkou oporou, dovede nás podpořit v těžkých chvílích a snaží se náš život maximálně zpříjemnit. Jako nedávno, kdy se skvělým výsledkem složil státnice a ukončil studium právnické fakulty. Za tento životní úspěch si ho velmi vážím a jsem na něj patřičně hrdý a pyšný. Jsem přesvědčený, že Martin taky.

Martínku čím více se blíží tento smutný den, je nám také víc a víc smutno. Moc na tebe všichni vzpomínáme a věříme,že jsi pořád mezi námi.

Martínku,zítra 22.6. je pro nás ten nejčernější a nejsmutnější den v našem životě.To v roce 2011 skončil Tvůj pozemský život ve věku 23 let a to ještě ne tvoji vinou.Vzpomínky bolí,smutek se nedá potlačit,zrovna tak jako slzy.Musím Ti sdělit že s babičkou se šouráme každý o dvou fr.holích a zítra budeme u stromu i na hřbitově smutnit a vzpomínat,položit květiny a zapálit svíčky.Znamenal jsi pro nás moc,slovy se to nedá vyjádřit.Martínku,teď už po schůdkách "u stromu" sejde jen babička,já už to nedám,abych Tě pohladil na fotce.Taky Ti musím sdělit,že tvůj bráška ukončil VŠ s červeným diplomem a titul Mgr,ale studuje dál a dělá nám radost.Martínku,moc a moc nám chybíš,velký dík za to co jsi pro nás udělal a pokud tam kde jsi,má každý svoji židli,drž nám místo,síla nám dochézí.Zažili jsme s Tebou krásné chvíle,byl a jsi naše sluníčko.Tvoje babi a děda.

Martínku moc na Tvou rodinu myslím v tento smutný den. Den,který pro nás byl jeden z nejradostnějších okamžiků v životě. Martínku přeji Ti krásné nebeské narozeniny a Tvojí rodině posílám velké objetí na dálku.

Když se podívám na své syny, jsem si jistá, že aspoň něco v mém životě mělo smysl a podařilo se mi.
Marťo, dnes by Ti bylo 30 let, Tvoje srdce jsem tvořila 9 měsíců, ale jiný Ti ho během vteřiny zničil.
Vidím Tvé přátele, kamarády jsou to už dospěláci, mají své rodiny a já si vždycky představovala, jaký bude ten Tvůj život, Tvoje rodina, Tvoje děti. Už s Tebou nikdy nezažiju to, co jsem tolik chtěla prožít a neuvidím, jak se s bráškou zase držíte kolem ramen.
Dostala jsem obrovský dar, mít dva syna, jediné čeho lituju, že jsem nedostala taky dar za ně dýchat.
S láskou máma

23.3.2018
Motto :"Proč se člověk loučit musí,se vším co měl rád,
        proč v životě mu stačit musí,na krásné chvíle
        jen a jen vzpomínat."
Martinku,dnes by jsi slavil 30výročí Tvého narození.Není nám to však dopřáno,nebyl to OSUD kdo Tebe nám vzal,ale nezodpovědný "kamarád."Prožili jsme s Tebou krásné chvíle,byl jsi naše sluníčko,dával jsi nám impuls pro smysl našeho života,za což patří Tobě dík.Moc vzpomínáme na poslední chvíle našeho setkání,na to jak jsi váhal odejít a za 3hodiny vše bylo jinak,zůstal smutek,žal, slzy a bolest.Moc vzpomínáme na chvíle,které jsi s námi prožil i s malým bráškou.Marťo,cítíme jak nám ubývá sil a nebude to dlouho trvat a někde tam kde jsi,se setkáme.Než se tak stane, zkus nás potěšit a vstup do našich snů a nebo zazvoň,jako jsi to dělal dřív.Nezapomínáme,moc nás to bolí a tak víme že bude hůř.Světýlko vzpomínek a naděje u nás nezhasíná.Tak rádi bychom Tě objali a řekli Ti to,co doposud nebylo vysloveno.Zkroušení staříci - babi a děda.

Martínku, už 7. vánoce bez tebe. Tolik nám chybíš, není den, abych si nevzpomněla a nepromluvila s tebou. Přijeli za námi kluci, aby nás, jako každý rok podpořili a jsou fakt skvělí, byl by jsi na ně pyšný, jak jsou starostlivý a vždy si najdou čas. Objímám tě na dálku ♥

Martínku, blíží se další smutné vánoce, kdy tě nemůžu obejmout. Tolik nám chybíš ♥

Martínku, dneska jsem se vrátila z léčení a první bylo, že jsem se šla na Tebe podívat alespoň na počítači a je mně hodn+ smutno, že stebou nemůžu promluvit a políbit Tě.Je to pro mně hrozné období kolem vánoc a vzpomínám jak jsme pro Tebe a Kamilka sháněli dárečky. To byla pro nás radost a také hezké vánoce. Teť již co nejsi mezi námi tak nic neděláme, ani ten strmeček nemáme. Je to pro nás opravdu moc smutné, a vánoce jsou radost dětí. Měj se tam alespoň trošku hezky a brzy se uvidíme.Tečou mně slzy, ani nevidím co píšu.

Martínku, další svátek, který jsme museli prožít bez tebe. Všude se jen mluví o Svatém Martinovi až je nám z toho smutno, když tě nemůžeme obejmout a popřát. Tolik nám chybíš, je to tak nespravedlivé!!!

Martínku, bráška má dnes narozky a je to zase další rok, kdy nebudeš s námi. Tolik bych si přála, abychom byli všichni spolu ♥ Vzpomínáme na tebe každý den, moc nám všem chybíš ♥

Ahoj Marťo, je mně moc smutno a tak jsem začala psát. Zítra jdu na operaci kyčle tak mě drž ze shora palce ať to všechno dobře dopadne a budu moci zase  chodit. Nevím jestli bude děda zapalovat Tobě věčné světýlko, ale věřím, že Ti svítí pořád a díváš se jak zápásíme se stářím. Není to jednoduché, ale brzy se tam sejdeme. Líbám Tě na dalku věčnou babi.

Martínku,dnes je zase jeden den z těch nejsmutnějších dnů.Už nikdy nám nebude dopřáno Tě obejmout,jako dnes jsme objali Tvého brášku Kamila,který nám také dělá radost jako jsi to dělal Ty.Musím Ti napsat,že si na VŠ vede výtečně.Máme o něj stejný strach,jako jsme měli o Tebe.Martínku,ubývá nám čím dál více sil,těžko slézáme po schůdkách ke stromu položit kytku a rozsvítit svíčku.Snad je to symbolika,ale právě dnes a ve stejnou hodinu nám uhasíná plamen svíčky u Tvé fotky v obýváku.Vyměním baterie.Dívám se na Tvoji fotku a v očích vidím tvoji pohodovost,radost ze života,smysl pro humor.Stále nemáme odpověď na otázku,proč se to muselo stát.Zapomněl jsem napsat,že Kamil v červenci odlétá na praxi do světa.Dohlédni tam na něho,aby se mu nic zlého nepřihodilo.Martínku,děkujeme Ti za vše co jsi pro nás dělal a jistě by jsi dělal dál.Moc a moc na Tebe myslíme,nedá se zapomenout.Stále čekáme na to že zazvoníš a řekneš to svoje :Stavil jsem se jestli něco potřebujete. Moc díky a myslíme na Tebe

Martínku, moc jsme na Tebe vzpomínali. Nkdy nezmizí ta první smutná informace. Avšak stále jsi s námi a nikdy na tebe nezapomeneme.

Martínku, tolik to bolí ♥

Martínku, moc na Tebe vzpomínáme. Je nám líto, že si s Tebou nemůžeme dát něco na zub k narozkám. Ale věříme, že se na na nás díváš a sleduješ to naše občasné blbnutí s tím svým typickým chápavým úsměvem. často, když jsem za volantem, tak si spolu povídáme a Ty nade mnou držíš ochranou ruku. Vždyť víš, a za to Ti děkuji. Je mi smutno, že toho panáka si dnes dám sám, ale jen jednoho. Takže ahojky zase zítra za volantem. Moc nám všem chybíš. Vráťa, Martina, Martin.

Martínku,
dnes je tomu 29 let,kdy jsme slavili Tvoje narození,tehdy to byl den plný radosti a očekávání.Dnes,po 29 letech,je to den plný smutku, protože už nejsi mezi námi,vše se změnilo,radost vystřídalo nepochopení s otázkami,které začínají slůvkem PROČ.Prohlížíme si foto,když jako naše sluníčko jsi s námi jezdil na výlety i na chalupu.Nelze zapomenout na pobyt v Luhačovicích,kde jsi "domlouval" divokým králíkům.Nikdy jsme si nepřipouštěli,že by nás toto mohlo potkat,nemůžeme se s tím vyrovnat,nejde to,nejde to.
Martínku,v bytě máme dvě vzpomínková místa.takže Tě máme pořád na očích.Moc Tě milujeme,stále nám scházíš a to tím více jak nám roky přibývají.S bolesti v srdcích babi a děda z RK.

Milý Martínku, dneska jsme se byli podívat na mamku,je po operaci kolena a chodí o berlích tak by tě jistě potřebovala mít jako pomocníka a ty by jsi se určitě dobře uplatnil. Také máme obě svátek, tak jsme si popřály, ale zase bez Tebe. Je to vždycky u takových příležitostí moc smutné a nejde na tebe zapomenout, protože s tebou byla legrace jen jsi se třeba podíval a nemusel ani mluvit. Tak jsem zapálila alespoň svíčku.

Martínku, v sobotu se u nás, jako každý rok stavili kluci, poseděli a povídali jsme si. Jsou úžasný, jak se stavují a myslí na nás. Další z party čeká miminko, tak to mě vždycky dostane, když si uvědomím, že už bych taky mohla být babička a ty víš, jak moc jsem si to vždycky přála. Stejně tak, jako jsi byl ty úžasný, přátelský a pohodový kluk, tak stejně tak skvělé sis vybral přátele, tak moc nám všem chybíš ♥

Martinku,proběhly daší smutné svátky vánoční a čím je doba delší od Tvého posledního rozloučení,tím je to pro nás horší.Nedovedeme se s tím nějak smířit,nedovedeme to ani pochopit proč zrovna tohle se muselo stát.Tato doba nám podle fotek připoměla, když jsi byl u nás sám,pak i s bráškou,jak jsi rozděloval dárky a vůbec jaká byla pohoda.Letos pod stromečkem byl pro nás dárek dig.prohlížeč foto,kde byl vlastně Tvůj životopis ve fotografiích.Bylo to hezhé ale i moc smutné.V bytě máme uschovány věci,které nám připomínají stále Tebe.Od kamínku počínaje který se Ti moc líbil až po auto,které jsi nám zařídil.Je toho dost na vzpomínky,aby jsi byl pořád s námi.Hodně jsi pro nás znamenal a také jsi pro nás hodně udělal,že těžko hledám slova,kterými bych to vyjádřil.Moc a moc vzpomínáme,ale nejvíc smutníme.Babi a děda z RK.              

Martínku, včera přijela mamka s taťkou popřát dědovi k svátku, ale opět jsi mezi námi chyběl. Chyběl i Kamča, ale toho jsme mohli omluvit, že se šprtá na zkoušky a oslávíme to později, ale stebou již nikdy. Postavila jsem včera k Tvému obrázku šampíčko, jestli se napiješ, ale zůstalo celé.Mám jen oči plné slz ani na to nevidím co píšu. Nikdy nezapomeneme a drž nám místo vedle Tebe.

Marťo, za normálních okolností bychom dnes, v den tvého svátku, poseděli, otevřeli si lahvičku a možná zašli i na svatomartinskou husu. Bohužel v posledních několika letech patří tento den k těm z jedněch nejsmutnějším v roce, a to proto, že lze jen těžko cokoliv slavit, aniž by se neobjevil stín té smutné skutečnosti, že při tom již nikdy nebudeš s námi. My si dnes nejspíš tu lahvičku svatomartinského vína otevřeme, ale ne z důvodu oslav, ale abychom si při zapálené svíčce zavzpomínali na chvíle, které jsme společně prožili a budeme si představovat, jaké by to asi bylo, kdybys tady byl s námi. Marťo strašně nám moc chybíš a moc na tebe myslíme. Taťka.

Martinku,dnes je pro nás zase jeden den z nekončný smutných dnů,kdy bychom oslavili Tvůj svátek.Není nám dopřáno abychom Tě objali,řekli ti naše přání s tím co pro nás znamenáš.Dnes nezvedneme číše na Tvoje zdraví - moc smutníme a můžeme jen  v slzách v očích vzpomínat.Posledně jsme Tě žádali aby jsi vedl ruce lékařů při operaci Tvoji mamky.Povedlo se a doufáme,že už to bylo to poslední.Martínku,ubývá nám sil,chybí nám tvoje pomoc,stále na Tebe vzpomínáme a můžeme Ti říci,že každá návštěva u "stromu" je pro nás těžší a těžší a to nejen pro těch 5 schůdků,ale pro to, co cítíme v srdci,vzpomínky bolí,slzy nejde potlačit.O to víc to bolí,když víme že to nebyla tvoje chyba že jsi nás tu zanechal,nás kteří se nemůžeme s tímto osudem smířit.Martinku,navštiv nás aspoň ve snu,chtěli bychom Ti toho moc říci.Nezapomínáme.

Martínku, máš svátek a my tě zase nemůžeme obejmout. Zapálíme svíčku a budeme vzpomínat, jaký jsi byl pohodář. Tolik nám chybíš, potřebujeme tě a každý den je to horší a horší. Moc nám chybíš a jen věřím, že jsi tady s námi. Miluju tě máma ♥

Martínku,tak se nám tak čím dál více lepí smůla na paty.To,že se nám zhoršuje zdraví,to je dáno věkem,ale i stresem který prožíváme.Ale,že i Tvoje mamka má velké zdrav.problémy,je smutné.V úterý má planovanou operaci a to již několikátou se stejnou diagnozou.Martinku,chybíš nám stále víc a víc a tak Tě dnes prosíme,dohlédni na mamku,dej jí klidu,veď ruce lékařů,aby operace byla úspěšná a hlavně byla tou poslední v jejím životě.Stále na Tebe vzpomínáme.

6.srpna 2016 :Milovaný Martínku,dneska mám narozeniny a jsem moc a moc smutná,že jsi nemohl být mezi námi.Před chvílí odjeli tvoji rodiče s bráškou a tak se chci podělit s Tebou o mé pocity.Vzpomínám,jak jsi se podílel na oslavách mých 70let,jak jsi griloval vepřové,bylo to výtečně,ale přitom  na Tvůj elán se nedá zapomenout.Brečím a představuji si jaké by to bylo,kdyby jsi byl tu s námi.Vždy s Tebou byla legrace,nikoho jsi neurazil a teď nikomu z nás není do smíchu.My,už jsme zestárli a já za sebe mám pocit,že už mám život za sebou,           Pokračování

pokračování:
a tak si říkám říkám,proč se to nemohlo stát obráceně.Tebe život bavil,byl jsi plný sil a optimismu.Jistě by jsi měl již miminko.Pro mne nejšťasnější dny byly,když jsem Tě vozila v kočárku a jak jsi rostl bylo to silné a slovy těžko vyjádřitelné pouto.Martínku,už na to špatně vidím,jak mi tečou slzy a tak Tě aspoň na tu hroznou dálku moc líbám.Mám moc pocitů smutku,ale Ty si to přebereš,protože chvílema se nemohu na psani soustředit.Tvoje milující babi.

Milý Martínku, dnes je pro Tvé blízké ten nejsmutnější den co mohou v životě zažívat. Pro nás to bylo to nejhezčí datum, protože se nám před 29.lety narodila hnědooká holčička, která je dnes už také maminkou. Má roztomilou holčičku Rozárku,která nikdy nepozná strejdu, který tolik miloval malé děti a věřím, že by byl ten nej strejda. Ale i u nás už 6 let to datum není tak veselé. Martinka pořád čeká na toho nejmilejšího gratulanta a on nepřichází a už nikdy nepřijde. Bráška byl pro ní vším. My se už od Vás nedočkáme vnoučátek, už Vás nepohladíme, neobejmeme a musíme krůček po krůčku jít dál, aby jste na nás byli pyšní. Je to těžké, ale naše láska k Vám, našim dětem je to nejkrásnější co nás v životě mohlo potkat, proto to tak strašně bolí. Moc myslím na Tvé blízké a posílám objetí na dálku. Šárka Nejepsová

Martínku,dnes je tomu pět let co skončil Tvůj krátký pozemský život, den kdy jsi od nás odcházel a jakoby ses nemohl rozloučit.Bylo to snad nějaké tušení?Stál jsi na schodišti a nám se zdálo,že jsi nechtěl snad ani odejít.Tehdy nám bylo dobře.A za tři hodiny všechno bylo jinak,naše hodnoty se změnily,převládl smutek,bol,žal a stejně tak pocit nespravedlnosti.
Dnes půjdeme k pomníku /u stromu/ zapálit svíčku a vzpomínku věnovat tomu co jsi pro nás znamenal a znamenáš, co jsme s Tebou hezkého prožili. Těžko chodíme po schůdkách k pomníku, ale přitom cítíme, jakoby jsi nás hlídal a přidržoval, abychom neuklouzli a neskončili v lánu obilí.Svíčka u nás v bytě u Tvé fotky svítí stále,tady Ti sdělujeme co se stalo a věříme,že nás sleduješ a pomáháš nám, jako jsi to dělal,když jsi byl mezi námi.Je to však velmi slabá útěcha mít jenom vzpomínky a čekat že zazvoníš a Ty nejdeš a nejdeš.Byl jsi naše sluníčko,VRAŤ se!
Moc a moc nám chybíš, zazvoň! Babi a děda z RK.

Martínku,
všechno se nám rozbilo a nejde to slepit ani vrátit zpět …
Denně se tady pereme se skutečností, že ses už 5 roků nevrátil zpátky domů. Proč? Vždyť jsi jen na chvíli odešel a řekl ahoj.
Život se nám všem změnil v jedné minutě, všechny běžné věci, starosti i radosti dostaly úplně jiný význam. Smutek se nás drží a nejde ho potlačit, sklepat ani zahodit.
„Vím, že jsi tady s námi.
Vím, že se na nás díváš seshora.
Vím, že mě slyšíš, jak ti každý večer vyprávím, co jsem zažila.
Vím, že mě pomáháš jít dál a každé ráno vstát.
Vím, že se nezlobíš, když to nezvládám.
Vím, že nečekaný vánek na tváři jsi ty.
Vím, že se potkáme a konečně tě obejmu.
Vím, že chybíš spoustě lidiček.
Vím = Věřím, protože jinak bych se už zbláznila.“

Jdu schůdek po schůdku k tobě, myslím na tebe a miluju tě,
ale tolik to bolí!
Tvoje máma

Milý Martínku, máš moc hodnou babičku a dědu. Moc jim děkuji za krásnou vzpomínku napsanou Rostíkovi. Moc mě to dojalo. Rostík už žádnou babičku ani dědu nemá a tak bylo krásné zase číst ty dvě slova ,,babi a děda". Děkuji a s láskou vzpomínám Šárka

Marťo,že nám moc chybíš píšeme stále.Ať jde o auto,počítač atd.Tedˇjiž delší dobu nás zlobí počítač,ten s kterým jsi se táhl až z Prahy.Zřejmě kolem nás nejsou lidi,kteří by nám pomohli.Zatím nám zbývají jen slzy v očích a zastavit se u stromu zapálit svíčku.V květnu by snad potíže s počítačem měly skončit.Marťo,to že mi je už přes 80let a babi tam za krátký čas bude taky,už nevíš.O to víc bychom si přáli,se tam s Tebou někde setkat.

Marťo,včera jsme byli opět na hřbitově u hrobu a také u stromu,kde Tvůj život skončil.Dali bychom vše,kdyby se to dalo vrátit zpět.Měl jsi narozeniny a oslavil bys 28 let.Naše myšlenky byly i u toho že by jsi dnes měl jistě rodinu a děti.Myšlenky se zastavily i u havarie.Byli jsme poslední z rodiny a příbuzenstva s kterými jsi naposledy hovořil.Mluvil jsi o svých pocitech,co by jsi chtěl i nechtěl.          /dopíši v další vzpomínce/

A také jsi říkal,že ještě dnes jedeš pro auto,a veze Tě tam kamarád.Nabídl jse Ti odvoz.Ty jsi sdělil,že je to dojednané a nechceš zklamat.Proč na to vzpomínám-protože Ty jsi nezklamal,ale zklamal Tvúj kamarád-moc jsi na něj spoléhal.To není výčitka,ale kostatování že jsi byl zásadový,spolehlivý,spravedlivý svým citem nikoho nezklamat.Byl jsi správný člověk.                       /dopíši v daší vzpomínce/              

O to horší je to stále pro nás,ta bolest se nedá potlačit,zapomenout,ta zůstává v nás.Každý den Tě máme Marťo před sebou,když u nás doma trvale svítí svíčka u Tvoji fotky a my vzpomínáme.Marťo,se smutkem a slzami v očích Ti děkujeme za vše,co jsi pro nás udělal a jistě bys dělal i dál.V našich srdcích jsi natrvalo,dokud se tam někde s Tebou nesetkáme.Nezapomínáme!Babi a děda z RK.

Martínku, nemůžeme tě obejmout a tolik bychom chtěli! Vinou jiného jsi přišel o svůj život a my o radost a chuť do života. Není den, kdybychom si nevzpomněli, jsi stále v našich srdcích, ale to je moc málo.
Máme tě rádi máma a táta

Milý Martínku,ač jsme se nikdy nepoznali, jsi mi tak hodně blízký. Dnešní den by byl pro Tebe a Tvojí rodinu radostný, stejně jako u nás by se oslavovali narozeniny. Osud tomu chtěl jinak a dnešek je pro nás jeden z nejhorších dnů, myslíme na Vás s láskou, která je věčná a nic jí nepřekoná a Vy budete neustále v našich srdíčkách, myšlenkách a všude kam půjdeme budete s námi.

Marťo, prožili jsme páté vánoce, Silvestra a Nový rok bez tebe a je to čím dál horší. Stále vzpomínáme a nikdy nezapomeneme. Taťka, mamka a brácha.

Martínku, blíží se vánoce a my se zase děsíme, jak to zvládneme a těšíme se na leden. Tolik nám chybíš, tolik bychom chtěli, abys přijel domů!

Marťo, dnes máš svátek, a tak jako minulý rok si se zase na nás nepřijel podívat na bílém koni. Já však vím, že jsi tady s námi a dáváš na nás, kteří tady bez tebe zůstali pozor. Tak strašně bych ti chtěl pogratulovat, obejmout tě, nalít si sklenku svatomartinského vína a zajít s tebou i celou rodinou na husičku. Vím, že by tam i díky tobě byla dobrá nálada. Bohužel, jak jsem psal výše, nezbude nám než uctít tvou památku v tento den položením kytičky a zapálením svíčku. Myslím, že s mamkou najdeme i tu sílu, abychom si na tebe i připili sklenkou vína, protože spolu s bráchou Kamilem jste a navždy budete to nejdražší, co jsme kdy měli. Taťka.    

Martínku, tolik bych tě chtěla obejmout a popřát ti všechno nejlepší k svátku! Chci věřit, že jsi tady s námi. Každý den jsme s tebou!

Marťo, dnes je den dušiček a tak pevně věřím, že se podle tradice dostaneš zase na chvilku k nám. Moc nám chybíš.

Martínku, děsím se dnešního dne, sejde se celá rodina, všichni vědí, že na oslavy nemáme ani pomyšlení a snad to chápou ... tolik nám chybíš, tolik bych tě chtěla obejmout, tolik bych si přála, abys mohl být s námi všemi.

Martínku, dnes je 1 září 2015 a já vzpomínám na 1 září 1994, kdy jsme se šli na Tebe podívat jak hrdě a odvážně kráčíš do školy. Je to pěkná vzpomínka, ale dnešní den je pro mně smutný , že se nebude již nikdy opakovat ani s Tvojím klukem a naším pravnukem. Zkrátka už nic nebude jako dřív když jsi byl mezi námi. Tvoje babi a děda

Marťo, včera celou noc padaly hvězdy, tolik se mě chtělo křičet nahlas do noci "Vrať se nám!!"

Martínku, není den, kdybychom si nevzpomněli! Tak často máme pocit, že tě vidíme v autě, které jede proti nám, tak moc bychom chtěli, aby to byla pravda!!

ac vzdalene vzpominky na doby minule.znala jsem te jako hodneho a velmi chytreho ,nadaneho maleho chlapce.je hrozne ,kdyz odejde mlady clovek a to zcela zbytecne.posilam vzpominku

Martine, Tvoje ztráta je pro nás stále strašnou událostí, se kterou se nedovedeme nijak vyrovnat, a mám pocit, že s přibývajícím věkem, kdy rodiče stále více hledají oporu u svých dětí, to bude horší a horší. Nikdo, kdo to osobně neprožil, si nedovede představit, co tragická smrt milovaného dítěte pro jeho nejbližší znamená, zvlášť, když je zcela zbytečná. Ta strašná zkušenost je nepřenosná. Vím, že každý prožívá podobné tragických událostí svým způsobem, někdo snadněji někdo obtížněji. Pro nás má Tvůj odchod stále devastující dopad, nejen na naše vnitřní pocity, myšlenky a jednání, ale i na vzájemné vztahy mezi námi i naše vztahy s okolím, příbuznými, přáteli, známými i úplně neznámými lidmi. Chceme stále věřit, že s postupem času se náš stav bude snad zlepšovat. V žádném případě to již nikdy u nás nebude tak, jak tomu bylo před tou tragickou událostí, protože nám budeš až do konce našeho života strašně chybět a budeme se muset s touto skutečností celý život setkávat a vyrovnávat.

Martínku, strašně moc nám chybíš!!! Je to tak zoufalé chodit ti zapalovat svíčky a vědět, že tě už nikdy neuvidíme, neobejmeme,neuslyšíme. Každodenní bolest a pocit zoufalství, lítost a vztek. Navždy jsi s námi!
Objímám tě mamka

Martínku, jsou to už 4roky co jsi nás, ne vlastní vinou opustil navždy a nedá se stím vůbec vyrovnat. Máme pocit, že je to pořád horší a horší bez Tebe .Musíme3  překonávat každý den tu hrůzu, která nas všechny potkala a nedá se stím nic dělat. Moc na Tebe myslíme a v duchu objímáme.,

Martínku, moc nám všem chybíš!!!

Objímám tě na dálku!

Martínku moc na Tebe myslíme a vzpomínáme,vždy se slzami v očích. Byl jsi pro nás vším již od té doby co jsi se narodil jako první vnouče. Ty jsi nám to vždy vracel i mimo jiných věcí také tím, že si dneska mužem alespoň na dálku hrozně velikou a necitelnou k Tobě. Ty jsi byl první kdo nám přinesl starší počítač  učil na něm pracovat. Bez Tebe bychom to nikdy nedokázali, protože staří se již těžko učí. Děkujem babi a děda.

Moc se omlouvám Martínku, že Ti píši do vzpomínek. Neznáme se, ale moc mě zaujala Tvoje data. Narodil jsi ve stejný den jako můj syn, akorát o rok dříve. Rosťula je tam s Tebou a vím jaká je to pro všechny bolest. Datum Tvého úmrtí je zase stejné s datumem narození mé dcery. Snad je vám tam dobře. Moc vzpomínáme. Sláskou a úctou mamka Rostíka.

Ve středa 22.6.2011 ve 23.00 hodin se změnil můj život navždy. V tuto chvíli mě Vráťa přišel říci do pokoje, že Martin zemřel.Já jen seděla a mlčela, ani slzy nepřišly.Ty přišly až při každé vzpomínce. Není den, kdy bych si na Tebe Martine nevzpomněla.
Martina

Není možné zapomenout jak jsi nám pomáhal,stále jsi s námi a moc a moc nám chybíš.

Marťo, vím, že jsi s námi a že nad námi držíš ochranou ruku. Dík a moc na Tebe vzpomínáme.

Martínku, nikdy na Tebe nezapomeneme, moc nám chybíš!!