Slovy se ani nedá vyjádřit co jsem k této osobě cítila-byla to OSOBNOST.Byla pro mě vzorem,oporou, vlastně se dá říci, že pro mě byla nejen nejúžasnější prababička pod sluncem,ale i ,,mamka¨v jednom.Vždy stála při mě,ať se dělo cokoli,byla schopná se za mou ,,maličkost´´ klidně hádat s vlastními vnučkámi.pokud by byla v situaci,kdy by se měla rozhodnout mezi mnou a celým světem,raději by proti sobě poštvala celý svět.Díky Tobě a pradědovi jsem poznala,co znamenají prázdniny a kempování.Vlastně jsem to prožila za celý svůj život jen s Vámi. Vzala jsis mě k sobě,když se ke mně vlastní mama obrátila zády a nevzdala jsi se mě, i když jsme čelili problémům,které se nás snažili rozdělit. NELITUJI V POSLEDNÍCH LETECH TVÉHO ŽIVOTA NIČEHO,CO JSEM UDĚLALA.Jen toho,že jsem ti nemohla víc pomoci od bolesti, když nezabíralo morfium.I když jsme tvůj statečný boj s rakovinou prohráli,nic nezahřeje u srdíčka jako to,že jsme spolu byli do posledního tvého výdechu.VZPOMÍNKY mi nikdo vzít nemůže :-*