Ahoj babi, mám s Tebou spojený samý nóbl vzpomínky, jak jsme si dělaly na chatě manikůru, jak ve Vokovicích byly pro mě vždycky jahody se šlehačkou, jak voněla pečená kachna už od vrátek. Nedávno jsem si pověsila obraz moře s lodí, kterej jsem u Tebe vždycky měla ráda. Vždycky budu obdivovat, jak jsi dovedla nakládat s majetkem, mně se to nějak nepodařilo. Prosím, pomoz mi, abych byla více jako Ty. Měj se moc krásně, Markétka. Já nemůžu tady založit pomník svýmu opravdovýmu dědovi, protože neznám datum úmrtí, a to bez toho nejde, tak mu to nějak sděl, že i na něj myslím a vzpomínám.