Život jde dál a ty tady už 3 roky nejsi:-(

Mám tě v srdíčku a vždycky budu.

Chybíš mi, dneska to jsou už dva roky, co jsi odešel:-(

Chybíš mi:-(

Chybíš mi, nechce se mi pořád uvěřit, že tady nejsi :-(

Dědo, moc mi chybíš.

Dědo, nejsi tady a stále se tomu nechce uvěřit. Stále tě vidím před očima, stále slyším, jak do posledních sil sranduješ, že chceš do pekla, kde je teplíčko a ne do nebe. Jak jsi vzpomínal na brouzdaliště u Jitřenky. Chci být zas malá abys mě zas mohl držet za ruku. Říkals, když jsem tě popichovala, jak sis už nezvládal obléct ponožku, že se mi budeš smát, až budu čekat malé a nezvládnuto a budu prosit Michala. Je mi líto, že nebudeš mít možnost pravnouče vidět, stejně jako babi. Naučil jsi mě hodně a byl jsi mi vším. Doufám, že jsem ti mezi popichováním dávala dostatečně najevo, jak moc jsi pro mě znamenal. Chybíš mi a tu bolest, že tu nejsi,  čas nikdy úplně nezahojí. Aspoň tě nic nebolí.