Narodila se předčasně, zemřela mi předčasně, mé jediné dítě.
Lidská zloba, nevšímavost tě zabila.
Zdrcená máma
Narodila se předčasně, zemřela mi předčasně, mé jediné dítě.
Lidská zloba, nevšímavost tě zabila.
Zdrcená máma
Slaaaay
Milá Lucinko, moc už jsem nechodím, ale denně na tebe vzpomínám. Ten, který byl hlavní příčinou tvého odchodu, šel nakonec k soudu a byl odsouzen. U těch ostatních to nechávám na jejich svědomí a na božích mlýnech, které opravdu fungují.
Lucinko, dnes za tebou odešla tvá teta Lenka, ani jsem nevěděla, že je nemocná, bylo jí 44 let. :-(
Moc na tebe vzpomínám. Není den, abych k tobě nepromlouvala. Moc mi chybíš.
Moc na tebe stále vzpomínám, moje milovaná holčičko.
V léčebně se, mé drahé dítě, učím znovu truchlit a znovu prožít minulý rok. Prokřičela a proplakala jsem se až k malému bezmocnému miminku, k sobě i k tobě. Ta bolest byla hrozná. Odpusť, že jsem tě nedokázala dostatečně ochránit.
Sluníčko mé jasné, v úterý to bylo rok, co jsi se mi narodila, další úterý to bude rok, co jsi mi zemřela.
Nějak to nezvládám, skončila jsem s velmi těžkou úzkostně depresivní poruchou v nemocnici, v pondělí nastupuji do léčebny na psychoterapeutické oddělení. Tvůj tatínek a celý minulý rok se na mně mooc podepsal. Ale jsem tu s tebou.
Maminka
Můj andílku, jsem stále s tebou. Našla jsem konečně odvahu a tvůj odchodu budu řešit i právní cestou.
Jsem stále s tebou.
Lucinko, pořád na tebe myslím, je nám všem moc a moc smutno.
Myslím na tebe, andělíčku, v duchu jsem ti koupila hafo hraček, oblečení atd.....
Mé milované slunéčko, tvůj první svátek a ani jsi se ho nedožila.
Všechno nejlepší......
Milá Lucinko, zapaluji Ti dnes virtuální svíčičku i když raději bych Ti poslala nějakou hračku. To je ta neznámá, že nechápeme, proč musí odcházet z tohoto světa i maličké dětičky. Měj se v nebíčku moc hezky. Již dlouhou dobu tam je můj bratříček, odešel ve 2 měsících
nedokážu slovy mojí lítost nad vaší ztrátou dcery která tak mladá nezažila radost ze života který je tak překrásný i když to mnozí nevidí. rodiče by vidět své děti růst a ne je pochovávat. ješte mojí ze srdce mířenou soustrast
Těžké je mlčet, když cítíš bolest.
Budulínku můj milovaný, moc na tebe myslím. Jsem zase v nemocnici, po operaci se mi tam uděl obří absces, takže jsem zase po operaci, vše museli otevřít a nechávají vše hojit bez šití. Moc mi chybíš, každý večer uléhám s tím, že si tě v duchu k sobě tisknu a spinkáme spolu.
Doufám, že je ti dobře, hřeje tě tem nějaký větší andílek, učí tě létat, hraje si tam s tebou. A doufám, že ti dnes dali alespoň nějaký malý andělský dort. Byly by ti dnes tři měsíce.
Moc na tebe vzpomínám, andílku můj líbezný. Nyní zase ležím v nemocnici po operaci obří kýly, která se mi udělala, když jsem tě čekala. Raději bych měla 1000 takových kýl, než prožít tu bolest ze ztráty mé holčičky.
Chápu, jakou bolest prožíváte, maminko Lucinky, i já jsem přišla kdysi o dcerku, bylo jí šest, když jí zjistili leukemii, bohužel svůj boj o život prohrála. Je to už dávno, čas bolest zmírnil, ale úplně nezmizela. Přeju hodně síly k překonání bolesti a věřte, že bude lépe.
Dobrý den,nemám váš email jak jste mi psala at vám napíšu.Děkuji a také se držte.!Máte pravdu,že to nepochopí nikdo komu se to nestalo.
Velká bolest na srdci a ještě druzí ubližujou.
Je mi líto všech dětí a jejich maminek
Neumím si představit tu bolest co prožíváte, ale posílám Vám mnoho sil a štěstí, ať je Vám brzy lépe. Přijměte mou upřímnou soustrast, ikdyž se neznáme. Ale toto by se nemělo dít :(
Andělíčku, dnes by ti byly dva měsíce. Moc na tebe myslím, nikdy tě nepřestanu milovat. Tam nahoře ti posílám mnoho pusinek, mnoho hřejivých objetí
Lucinko, všechny maminky, se kterými jsem byla na pokoji, mají svá dvojčátka už u sebe a to byla na tom mnohem hůř než ty. Dnes se sousedce narodila holčička, ty jsi se měla narodil téměř s ní. Ona je u maminky a ty jsi někde jinde.
Je mi moooc smutno a o to hůře, že nějak nevěřím, že se kdy dočkám dalšího miminka.
Andělíčku, sluníčko, dnes jsem si byla zažádat o porodné a pohřebné. Pohřebné asi dostanu, porodné nikoliv, jsem moc totiž na státní poměry bohatá. Stále se mi stýská a nejraději bych se vydala za tebou, abych tě mohla stisknout v náručí, pochovat, kolíbat, zpívat ti, hladit tě atd. Bohužel to nejde, snad tak činí jiný andílek.
Dovolená mi moc pomohlo - sluníčko, větříček, moře, písek atd.
Posílám ti tam nahoru mnoho pusinek, mnoho pohlazení. :-D
Babička s dědečkem jsou ale stále dost smutní, o to víc, že se budu muset vrátit do míst kvůli práci, do míst, kde veškeré zlo začalo a které způsobilo, že ty jsi mi odešla. Byla jsem dost slabá na to, abych se dokázala nad to vše povznést, ale prostě to nešlo. :-(
Dobrý den,přijměte ode mě upřímnou soustrast.Myslite tu písničku Počkaj ta na nás hore?dekuji poslechla jsem si jí.Je mi moc líto vaší dcerky.Psala jsem vám na gmail,ale nevím kam mi přijde odpověď.
Lucinko ať ti svítí věčné světýlko s láskou Dády maminka
Je to velmi težké neumím si bez Dády představit život.Je mi moc smutno,kvůli někomu tu není a mohl tu být desitky let.Byl zdravý a sportovec.
Jedna hodná paní mi poradila film ,,Náš domov" stáhněte si ho.Držte se Jitka
Lucinko-pro svoji maminku vždy budeš tím největším štěstím v životě.I když seš mezi andílky už na vždy budeš v jejím srdíčku mít své místo.Tvoje maminka měla to štěstí,že tě viděla a mohla se tě dotknout.Já svoji dcerku porodila mrtvou a vidět jsem ji nechtěla.Doufám,že mě to odpustí.Snad vám je v dětském nebíčku dobře a hrajete si tam s ostatními dětmi,které tady na zemi jejich mámi postrádají.Moc nám tu chybíte princezničky naše.
S láskou Sylva
Když tvé srdíčko dotlouklo,otřáslo to mnohými... Avšak jsi nyní mezi anděli,kteří tě obklopují stejnou láskou a něhou jako by jsi byla zde s maminkou... Vždyť i ty budeš jednou velkým andělěm...V srdíčku rodičů jsi stále ♥
Sluníčko mé nebeské, dnes na týden odjedu, na hrobečku jsme zalili kytičky, zapálili svíčku a byl tam i pan kameník, takže už tesá tvé jméno. Budu na tebe moooc myslet. Prý jde tam kostel, takže ti tam budu zapalovat svíčky. A rozvesel trochu strýčka Petra, ten tu zůstane hlídat dům, krmit zvěř, zalévat zahrádku a kontrolovat hrobeček.
Slzy docházejí, bolest zůstává
Byla jsi světýlko na cestě životem, je mi smutno a tvé světýlko mi bude stále chybět. Dědeček
Držte se maminko Lucinky.Je strašné přijít o dítě moc a dlouho to bolí.Lucinka je s s vámi jen ji nevidíte,ale jistě cítíte.To ona Vám dá sílu jít dál.
Sluníčko mé nebeské, dnes by ti byl měsíc. Byla jsem ti dát kytičky na hrobeček, moc na tebe myslím a hraj si tam s dalšími andělíčky.
Moc děkuji za podporu.
Naše dcerky si určitě spolu hrají nahoře v nebíčku.Dávej na mojí Pavlínku Lucinko pozor.Moc bych si přála být tvojí mamince oporou jako ona by chtěla být oporou mě.Moc nám naše princezničky chybíte.V našich bolavých srdíčkách budete už na vždy.
S obrovskou LÁSKOU máma Pavlínky
„Největší bolestí na světě je vidět umírat své dítě.“
„Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít ...“
Andělíčku můj, právě jsem se dozvěděla, že dvojčátka, která se narodila den po tobě a byla na tom hůř než ty, tak už jsou s maminkou na pokoji a ona se o ně stará. A ty jsi? ......
Ani nevíš, jak moc mi to drásá srdce. Zůstala jsem sama - bez partnera, bez milovaného dítěte, bez přátel...
Ptám se, co špatného jsem udělala, že jsem musela opět přijít o vše. Copak nemám také právo na trochu štěstí. Asi ne, vždy, když jsem si tu trochu vydobyla, tak jsem hned přišla ještě o víc. Asi patří mezi ty smolaře, kteří nemají právo na žádné štěstí.
Lucinečko, andělíčku, tak strašně moc mě mrzí, že za celou to tragédií je tvůj tatínek. Nedokázala jsem tě ochránit a ať myslím a přemýšlím, prostě nevím, jak jsem to mohla udělat lépe. Odnesla jsi jeho chování ty, ta nejnevinnější bytost.
Lucinko moje milovaná, dnes je to měsíc, kdy se mi neudělalo dobře a odvezli mě do nemocnice. Tehdy začalo pro mě nejšťastnější a pak nejbolestnější období. Andělíčku, moc na tebe myslím.......
Sluníčko mé jasné, stále na tebe myslím, strašně mi chybíš, stále tě volám a ty nepřicházíš. Prosím, vrať se mi.
Andílku můj nebeský, sluníčko mé jasné, máma na tebe nikdy nezapomene. Jak jsi byla v mém lůně, tak jsi nyní v mém srdci a tam rosteš a pokveteš. Nyní nade mnou a nad mými blízkými bdíš. Hlavní je, že tě už nic nebolí, nic tě netrápí a tam nahoře máš jen to štěstí, lásku a klid. Děkuji ti za to krátké štěstí, bylo mi požehnáním.
Tvá máma
Lucinko,
dnes tě maminka doprovodí na poslední pozemskou cestu...pak se na ní budeš dívat na svět z nebíčka...na vždy ale zůstaneš jejím Andělíčkem a do konce svého života Tě bude nosit na srdíčku...
Lucinko,ať je ti lehký nebeský obláček a Adělé tě opatrují .
Lucinko už jsi Andílek a jsi tam s mým Andílkem Vladimírkem,byl 2,5 měsíční, když odešel k Andílkům...
Těšil jsem se, jak mi bude říkat strejdo a tahat mě za ruku, abych si s ní šel hrát. Teď už mi zbývá jen vzpomínka.
R.I.P.
objímám....
Jednou měsíčně rozesíláme Kaleidoskop – souhrn všeho zajímavého dění kolem Cesty domů. Přihlaste se k odběru a nic vám neuteče.
Praktické rady a informace v nelehké životní situaci najdete na informačním portálu pro nemocné, pečující a pozůstalé provozovaném Cestou domů.
V internetové poradně Umírání.cz odpovídají lékaři, sociální pracovníci, psychoterapeuti a právnička na vaše otázky.
Provozujeme domácí hospic a poradnu pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny. Přispíváme ke společenským změnám s cílem zlepšit péči o lidi na konci života.