Milý Jiříku,

před deseti lety jsi nám odešel do nebe. Těchto uplynulých deset let bylo přetěžkých, těžko popsatelných. Dnešní výročí je pro nás velmi smutné. Moc bych si přála, abys tu s námi mohl být. Bohužel je to nesplnitelné přání. Cítím ale, že nás pozoruješ z nebe a už deset let nám posíláš sílu, abychom vše zvládli a v našich životech našli alespoň trochu radosti. Moc na tebe s tatínkem myslíme. Posíláme ti spoustu lásky a velké objetí.

Milujeme tě,

maminka a tatínek

8 let Jiříku... moc tě miluji, maminka

25. narozeniny Jiříku, moc te miluji , maminka

Milý Jiříku,

Před 24 lety jsi se narodil...
dnes by jsi oslavil s námi 24. narozeniny.
Nemohu tvé narozeniny slavit s tebou, a tak posílám spoustu lásky a pohlazení do nebe.
Ikdyž nejsi dnes s námi, tak víme že jsi dnes moc šťastný.
Je to pro mě moc těžké, ale jediný ty mě držíš nad vodou.
S láskou a obejmutím, mamka

Dnes je to 1800 dní Jiříku.
Moc se mi stýská broučku.
Miluju tě, mamka

Jsem moc šťastná Jiříku, že jsem mohla vidět všechna ta krásná místa, která jsi měl tolik rád, o kterých jsi nám tak rád vyprávěl.

Mrtvé moře je přesně takové jak jsi říkak. Stála jsem u té cedule, kde je napsáno 0 m.n.m a přitom podemnou bylo velké údolí. Přesně o tomhle jsi mluvil, to byla ta cedule...

Moc mě trápí, že jsem tě tenkrát nechala jet samotného, ale zase si říkám, byl jsi tam s dědou, nejlepším společníkem na cesty na světě ale prostě vím že jsem měla jet. Teď jsme si čas s taťkou našli dokonce na 20 dní, předtím ne. Proč..???

Milý Jiříku,

Dnes je to opět tady, rok se s rokem sešel a opět je tu 25.září. Opět je tu den, kdy se nám narodil náš milovaný chlapeček. Letos je to přesně 23 let a opět pátek. Moc na tebe myslíme Jiříku a moc tě milujeme. Moc děkujeme s tatínkem B hu za pomoc s kterou nám pomohl s tvým narozením. Posílám spoustu lásky, spoustu pusinek a velké objetí. I dnes se mi stýská, ale jsem moc hrdá, náš Jiřík má krásné 23.narozeniny.

Moc mě to mrzí Jiříku, ale museli jsme si půjčit tvůj počítač. Taťkovi se počítač úplně zhroutil. Přišlo mu oznámení ze si má stáhnout nový windows. To se nainstalovalo, ale nic nejde. Mikrofon, zvuk, ani webkamera. Slíbili jsme tetě Klárce a holkam že jim zavoláme. Půjčili jsme si tedy tvůj notebook a zavolali jsme jim z tvého počítače. Krásně jsme si popovídali. Všichni jsou zdraví a daří se jim. I strejda se usmíval a holkám jak to slušelo. Mají nádherné vlasy a celkově vyrostli. Je to hrozný jak to letí. Zase nás čeká nový rok. Už brzy budeš mít narozeniny....

Miluju tě chlapečku můj milovaný, moc se mi STÝSKÁ. Dobrou noc broučku. S láskou v srdci a spoustou pusinek mamka.

1.září 1999.... Spousta krásných vzpomínek, které nám nikdo a nikdy nevezme. Moc tě miluju broučku, STÝSKÁ se mi. Dobrou noc chlapečku náš milovaný. S láskou a spoustou vzpomínek v srdci mamka.

Čekám, až tě uslyším se smát,
Čekám, až tě uslyším hrát.

Aspoň jednu minutu bych si tě chtěla poslechnout....

Moc tě miluju broučku.

Je tu zase 4.den v měsíci, padesátý bez tebe Jiříku.
4 roky a 2 měsíce je všude kolem mě strašné ticho a prázdno. Je to tak strašně těžké, nepochopitelné. Padesát měsíců bez mého milovaného chlapečka. Bolest a stesk nikdy neskončí. Připadám si jako když spím minimálně 1000 let. Každým dnem jsme si opět k sobě blíž a já se moc těším až budu zase s tebou. Rostliny bez Slunce zemřou, já potřebuju k životu tebe. Není vteřina, abych na tebe nemyslela. Chybíš mi broučku, stýská se mi, strašně moc se mi stýská. Jsem moc vděčná, že jsme s tatínkem dostali tak velký dar od boha tě mít a vychovávat. Radovat se ze života a slavit už nemá cenu. Moc tě miluju chlapečku můj milovaný. S láskou a s miliony krásných vzpomínek v srdci mamka a tatínek.

Dnes je den dětí Jiříku.........
Máš všechno tak krásně nazdobené, včera hned jak taťka přijel tak jsme ti spolu udělali výzdobu z Francie.
S taťkou tě moc milujeme. Je nám hrozně velké smutno. Stýská se nám a myslíme jen na tebe. Stále jsme s tebou. Posíláme pusinky do nebe...

Tak to zvládli úplně perfektně. Z Prahy odletěli s 12 minutovým spožděním v 16:02 a přistáli v 17:35. Taťka letěl i přes Belgii a Lucembursko, to prý přeletěli za 10 minut. Teď jsou už v pořádku a hledají nějakou dobrou restauraci a kavárnu. Jsem nakonec moc ráda, že taťka jel, určitě si ten týden zaslouží.
Posílám ti pusinky do nebíčka broučku, moc tě miluju Jiříku, s láskou a bolestí v srdci, mamka

Tak je to tady. Taťka dneska letí v 15:50 do té Francie. Už jsem doma sama. Vždyť se tam ani nedomluví tak proč musí být u něčeho, čemu vlastně ani nerozumí? Mám o něj hrozný strach, je to šílený. Mám před očima jen to, že se někde ztratí, nebo mu někdo ublíží. Bolí mě srdce Jiříku, ale není to takové jako když si tě brala babička s dědou do Izraele, to jsem vždycky lezla po zdech. Nejhorší na tom bylo, že tobě se tam moc líbilo a měl jsi tam všechny rád. Kdybych tehdy po každé řekla ne, tak bych byla strašně moc sobecká, protože bych ti upřela možnost být s těmi, kteří tě mají rádi. Ale rozdíl tady je, táta je dospělý, tak hlavně ať se tak chová. Jediný co mě uklidňuje je to, že taťka slíbil, že bez Jakuba nikam sám nepůjde... Hlavně ať se jim tam líbí a vrátěj se domů oba zdraví a živí.
A stejně to je absurdní, čím víc se člověk bojí, tím to hůř dopadne.

════((¯`•»«•´¯))═════ •*.♥ڿڰۣڿ Vydal ses na cestu, kde chodí každý sám, jen dveře vzpomínek nechal jsi dokořán. Jen kytičku na hrob Ti můžeme dát, chviličku postát a tiše vzpomínat. Tajemství života příroda skrývá, z náručí rodičů vzala jim syna. Spi sladce, tiše, mladý svůj sen, na Tebe, Jiříku , vždy s láskou vzpomenem.
ԑ̮̑ঙ♥☼✿╭ԑ̮̑ঙ         ♡♡♡   •*.♥ڿڰۣڿ    http://s14.directupload.net/images/user/141031/pmgfz9oi.swf_✿•.
__(¯`•´¯)✿
˜”*°•ڰۣڿ♥ڰۣڿ•✿
Odpočinutí věčné dej mu, Pane, - a světlo věčné ať mu svítí. - Ať odpočine v pokoji. - Amen.

Milá maminko nebudu psát nepačte a netrapte se,protože to nejde.
Jen vám chci napsat,že naše děti žijou dál,jen né tady mezi námi,Dáda mi dal znamení už víckrát i se mi ukázal,ale po dnešku vím,že ví o nás včechno,dnes se stal zázrak a vím,že my naše děti nevidíme,ale ony nás jo a pomahají nám.Nemám váš email jinak bych vám to napsala co se mi přihodilo.Sem se to nevejde.At naše děti mají věčný život a klid,modlím se každý den.Chci se podělit se všemi maminkami o můj zážitek.
S objetím maminka Dády

Bojím se Jiříku toho co bude, bojím se myslet na další dny. Dnes jsem opět na samotném konci sil. 12.3.1992 jsem se dověděla, že jsi se mmnou v bříšku, po 2 letech a třech měsících... Slzy tečou, srdce moc bolí. Byla jsem tehdy tak strašně moc štastná... Čekali jsme na tebe s tatínkem tak dlouho a během vteřiny nám tě zlý člověk vzal? S tím se nesmířím nikdy, nikdy nepochopím, proč je život tak nespravedlivý...

Dnes v 19:34 to bylo 47 měsíců. Je to tak příšerný Jiříku. Vůbec nevíme, co máme bez tebe dělat. Moc nám chybíš...!!! MILUJEME TĚ.!

Hodně síly rodičům.S úctou Alena Holubová (neznáme se ,ale to nevadí)

Proč Tvůj květ  ✿  mladosti zlomil se tak záhy, proč jsi nás opustil, Jiříku tak mladý  ?????? Na Tebe život ještě čekal s úsměvem mládí, rozletem a touhou. Odešel jsi náhle, nevrátíš se víc. Zlý osud nám Tě vzal, bolest a žal v srdci zanechal.Tajemství života příroda skrývá, z náručí rodičů vzala im syna. Spi sladce, tiše, mladý svůj sen, na Tebe, Jiříku, vždy s láskou vzpomenem.✿_✿_✿_✿_✿_✿

Náš milovaný Jiříku,
Až zítra noc skončí a Slunce ráno vstane, začne zase dlouhý rok bez tebe, bez našeho chlapečka, kterého moc milujeme.... s láskou tvoje maminka a tvůj tatínek

K dnešnímu smutnému dni pro maminku Jiříka
_____/)___/ )______./¯"""/')
¯¯¯¯¯¯¯¯¯\)¯¯\) ¯¯¯'\_„„„,\)

Milá maminko a tatínku Jiříka, soucítím s vámi z celého srdce.
Stejně jako vám i nám stejný způsobem zabil a navždy vyrval ze života naši dceru Lucinku "člověk", který se nedokázal omluvit, ani nedokázal přijmout odpovědnost. To, co jsem musela prožít po smrti Lucinky, celý proces vyšetřování, shromažďování důkazů, soudních znaleckých posudků, rozvrácení rodiny, mstu, lži, zrady - bych nikomu na světě nepřála. Naše mysl byla upnuta ke spravedlnosti, protože jsme slušní lidé a věříme v ni. Bohužel byla otřesena v samotných základech a to je největší zklamání, které se podepsalo na mém životním postoji, na naprostém duševním rozkladu. My musíme žít dál, ano musíme, každý den vstávat pracovat pro tuto společnost a platit ze svých daních, ty,pro které jsou naše osudy a tragédie, jen dalším smutným číslem v kolonkách. Dokud se to nestane někomu z nich, budou vrazi našich dětí, stále beztrestní. Posílám vám oběma hodně sil, abyste spolu dokázali čelit tak hluboké ztrátě.