Jirko, dnes by jsi oslavil 56.narozeniny, tak ti tam nahoru přeji vše nejlepší. Chybíš tady.....

Moc jsem Vám fandila... M

Jiří Pomeje měl nezaměnitelný hlas  a charisma. Odpočívej v pokoji!

https://www.youtube.com/watch?v=LRap2pZeyGA          
takhle ho Iveta vyprovodila na věčnost

Text písně Z pekla štěstí

Jestli víš,se tě ptám,bohatství ne každého ohromí,zkus mi říct,povídám,neštěstí komu srdce nezlomí?
Uhodnout jak se zdá,neumíš kdo může to být,už to tak vypadá,ten musí z pekla štěstí mít a tak já dál se ptám,přemýšlej, čas ti dám.
I s čerty je kamarád,draka se nebojí.Ten kdo z pekla štěstí má,ve zkoušce obstojí,jestli víš se tě ptám,koho mráz v zimě skoro nemrazí,zkus mi říct povídám,koho žádné vojsko neporazí?
Uhodnout jak se zdá,neumíš kdo může to být,už to tak vypadá,ten musí z pekla štěstí mít a tak já dál,se ptám,přemýšlej čas ti dám.
To ti já povídám,že jen ten co druhému odpustí,osud dál bude přát,že ti láska nikdy neopustí.
Kdo vidí na druhém,co je v něm skryto nejlepší,jestli víš,tak jen ten bude své z pekla štěstí mít,za štěstím svým se dát,jen kdo náš příběh zná.

Přinejmenším část rodiny má ale pro Andreu pochopení. Sami Jirku důvěrně znali a věděli, jak těžký je život s ním. Andree na pohřbu byla oporou především Pomejeho sestra Petra, ke snaše má zřejmě blízko i Jiřího maminka. Ani s nimi však Andrea nápor emocí nezvládla a hned po obřadu odjela. Jen pár polibků a emotivní objetí, a vdova nastoupila do auta ke svým rodičům, kteří ji do Českých Budějovic přivezli.Smuteční kar, kam se pak část Pomejeho rodiny odebrala, tak proběhl bez ní. Obřad skončil po půl druhé odpoledne a po čtvrté hodině už byla Andrea doma. Mladá vdova zpátky do Prahy jistě spěchala i kvůli pětileté dceři Aničce, kterou na obřad nevzala. Pro malinkou dívenku by to bylo další velké trauma. Zdrcující je přece už fakt, že se s tatínkem nikdy neuvidí

Pohřeb Jiřího Pomeje (†54) byl, jak jinak, velkolepý. Účast davu lidí, kteří se s žoviálním hercem a karamboly stíhaným producentem přišli rozloučit, by ho jistě potěšila. Nad rakví se sešla i celá Jiřího rodina. Ovšem jen na krátký obřad. Karu se vdova Andrea (30) nezúčastnila a z Českých Budějovic hned utekla...Pomejeho rodina je rozdělená a ne všichni mají pro krásnou brunetku pochopení. Ona i přesto dorazila na manželovo poslední rozloučení. „Je to nejhorší den mého života. Je mi strašně. Byla jsem jak v mlze a strašně se mi třásly nohy.Není divu, že se pak už dlouho nezdržela a raději odjela do Prahy. Část Pomejeho rodiny, především Jiřího otec, ostatně Andree vyčítá, že syna opustila v době, kdy bojoval s rakovinou a hned si našla nového partnera, což Jirkovi psychicky ublížilo. DJka vždy vysvětlovala, že k rozchodu došlo jen kvůli Jirkově nezodpovědnosti, s jakou přistupoval k léčbě, a poté, co se zdálo, že je z nejhoršího venku.

Dnes ve 13:00 hod. proběhlo poslední rozloučení s Jiřím Pomeje v Českých Budějovicích. Jiří odpočívej v pokoji...

Smrt v nejrůznějších podobách prošla kolem mne několikráte, zcela blízko nebo velmi blízko. Obdivuji ty z mých nejbližších, kteří do posledních okamžiků nevkládali patos, nářek, statečně a pokorně zvládali tělesné nemohoucnosti. Dali mně poznání, že život lze uzavřít i v tichosti. Cítila jsem jejich očekávání budoucnosti – té za životem. Na všechny milované, kteří mě opustili si vzpomínám se slovy 23. žalmu, který nádherně zhudebnil Antonín Dvořák: „…byť se mi dostalo  jíti údolím stínu smrti, nebudu se báti zlého, neboť Ty se mnou jsi…“Hledejte mě v lidech, které jsem znal a miloval. Pokud nedokážete žít beze mě, pak mě nechte žít ve Vašich očích, myslích a činech laskavosti. Milujte mě tím, že se Vaše srdce budou dotýkat. Láska neumírá, to jen lidé. A tak, když ze mě zbývá už jen láska …rozdejte mě ….

Donald X. Burt:
Nevím, co se děje s motýly, když se jim krátí den. Nepamatuji se, že bych viděl motýla mrtvého nebo že by některý vypadal nějak zvlášť staře. Kdo ví? Možná vybuchnou do věčného jara. Možná, že když se jim schyluje k večeru, Bůh se pro ně sehne, chytí je a vypustí do svého světla, kde se nikdy nestmívá. Tak to bude i s námi, lidmi. Po krátkém soumraku budeme chyceni z tohoto světa a vypuštěni do věčného dne, které nezná západu...
Smrt se neřídí našimi plány… Možná byl čas již odejít, snad to tak bylo v osudu psáno. Zbyly jen sny, jež mohly se ještě snít. V půjčovně času však již měli vyprodáno....

Byl Jsi borec Jirko fandil jsem Ti.....

Jonathan Swift  
anglo-irský satirik, esejista, básník 1667 – 1745
„Každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starý.“

John Lennon
britský hudebník 1940 – 1980
„Až jednou půjdeš přes most života,
který tě vede z dětství do dospělosti - nespěchej.
Podívej se na řeku života,
která pod tebou tvoří víry.
Postůj a podívej se.
Touto cestou půjdeš naposled,
nemůžeš se už vrátit.
Jen bláznům je dopřáno vracet se.“

Až tady nebudu, pusťte mě,nechte mě odejít.
Mám toho tolik na práci a tolik k vidění.
Neplačte, hlavně neplačte, když na mě budete myslet.
Buďte vděční za ty krásné roky.
Dal jsem vám všechnu svou lásku a všechno své přátelství.
Můžete si domyslet,jaké štěstí jste mi přinesli.
Děkuji vám za lásku, kterou mi každý z vás na zemi projevoval,teď je čas, kdy musím jít sám.
Možná se budete krátkou chvíli trápit.
Víra vám přinese posilu a útěchu.
Nejsem daleko a život jde dál…
Když budete potřebovat, zavolejte, já přijdu.
I když mě neuvidíte, nebudete se mě moci dotknout, budu tady.
Když budete poslouchat své srdce,
budete jasně vnímat
lásku, kterou vám přinesu.
Nechoďte mi plakat na hrob,
nejsem tam, nespím,
jsem tisíc vanoucích větrů,
jsem třpyt krystalků sněhu,
jsem světlo, které proniká obilným polem,
jsem něžný podzimní deštík,
jsem štěbetání ptáků v ranním tichu,
jsem hvězda, která v noci září.
Prosím, nechoďte na můj hrob plakat.
Nejsem tam a nejsem mrtvý.

Ještě jednou...
mlhy se zvednou
pojď se dívat se mnou
Z kopců za řekou
ze strání
přísná tvář podzimu se naklání
k poslušnému svlékání
před cestou dalekou
prázdnotou neklidu
čas velikého úklidu
sklízí po hostině stůl
servis barevných talířů
z obrazů vlámských malířů
Muž má v očích sůl
žena hlavu v pavoučí síti
v nepostižitelném bytí
vedou se za ruku
jeden v druhém svatou záruku
vede ona jeho ?
či on ji ?
prsty stěží něco rozpojí
A nikdo z živých nezjistí
kde uloží se
do listí...

Rodák z Českých Budějovic Jiří Pomeje prožil velmi hektický život. Na počátku kariéry se věnoval především tanci, z toho deset let závodně. Účinkoval v baletu českobudějovického divadla, kde nastudoval představení Borise Asafjeva Bachčisarajská fontána.Zahrál si v televizních pohádkách O perlové panně, O třech rytířích krásné paní a lněné kytli.Diváci jej znají i ze snímků Čekání na Patrika, Muka obraznosti, Vlastně se nic nestalo či Tichá bolest. V dabingu propůjčil hlas hercům Jean-Claude Van Dammovi, Charlie Sheenovi, Sylvesteru Stallonovi či Arnoldu Schwarzeneggerovi.
Dluhy a bujarý život.financování náročného filmu ho dostalo do potíží.Následovaly tahanice po soudech. Situaci nakonec vyřešila amnestie prezidenta Václava Klause. Ta se ale na část kauzy nevztahovala a Pomeje stanul před soudem znovu kvůli pokusu o poškození věřitele. Dostal dvouletý podmíněný trest.
Jeho ženami byly také zpěvačka Iveta Bartošová a dýdžejka Andrea Šťastná, s níž měl dceru Annu.

Co lidé smí...
a co mohou
V jediném okamžiku
uvidíš na chodníku
tisíce nohou
každá má svůj stín
Ti co někam jdou
někde svůj cíl mají
stíny se spojují
vzájemně proplétají
uprostřed betonové
pouště
zlehka se dotkneš spouště
skrz objektiv
zastavíš čas
sotva na vteřinu
bez světla není stínů
každý svůj stín hostí
putuje s námi do věčnosti
zvěčnělou stopou
zůstane kouskem
z nás...

Až uvidíš...
v horách duhu
nad hřbitůvkem dobrodruhů
na jednom kameni
rozpoznáš jisté znamení
Sundej klobouk a dej si loka
leží tu pár kluků
co brali smrt jen jako soka
co měli touhu vylézt k nebi blíž
jejich tváře znáš
i když je víckrát nespatříš
poslouchej vítr
něco uslyšíš
Staneš se svědkem
tichýho sdělení
nějakou blbou smrtí
se na věci nic nemění
ta zpráva pomůže ti sebrat síly
vždyť vyhrát i prohrát
se dá v jednu chvíli
se stejnou chutí obehrát svůj čas
dál budeš tahat čerta
za ocas...
(...k poctě )...

Jirko, tohle se nemělo stát. Odešel jste příliš mladý.

William Shakespeare

Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.

Jiří,budeš nám tady chybět