Ti, které milujeme neodcházejí, chodí vedle nás každý den. Neviditelní, neslyšitelní, ale stále nablízku, stále milováni, stále postrádaní.
A velmi drazí.
Ti, které milujeme neodcházejí, chodí vedle nás každý den. Neviditelní, neslyšitelní, ale stále nablízku, stále milováni, stále postrádaní.
A velmi drazí.
Můj milovaný Jiříku.
Vzpomínky na tebe budu mít v sobě neustále.
Nyní se k nim budu upínat jiným způsobem. Však víš jakým.
Děkuji ti za krásný život.
Má druhá drahá polovičko.
Chybíš mi stále, každý den.
Jiříku, dědoušku náš. Mně je tak líto, že jsem se s tebou nerozloučila.
Usnul jsi a ráno už nevstal.
24.5. už to bude sedm měsíců.
Měl jsi krásný život, ale krátký.
Myslíme na tebe každý den.
Blízké srdce na světě jsem měla,
které umělo mne milovat.
Kdybych však s láskou probudit je chtěla,
neozve se už vícekrát,
utichlo, zmlklo, šlo už spát...
Dědečku náš, myslím na tebe každý den. Jak by bylo krásné tě opět vidět. Bylo s tebou hezky, chybíš mi.
Je mi smutno, samota je špatná kamarádka. Často ti nahoru mávám.
V životě mne čekají změny.
Lásko naše.
Dědečku náš, brzy bude Jiřího. Čekal by tě tvůj svátek. A bude to v ten den už půl roku, co jsi odešel.
Dnes byly první závody našeho jachetního klubu.
Mám pro tebe velice pozitivní zprávu. V kronice bude pokračovat Jájinka Vítů.
Dědečku náš, dnes už je to 5 měsíců, co jsi odešel.
Mně je bez tebe tak těžko.
Nikdo mne nevítá, když se vracim z výletů.
Zahrádka už se probouzí.
Sýkorky už si budují domeček. Už neuvidíš, až vyvedou mladé. Tak rád jsi je pozoroval.
Na jachťáku byla schůze. Tam se s tebou všichni rozloučili. Bylo to hezké. Měli tě tam rádi.
Myslíme na tebe a jsme si vzájemně podporou, abychom vše překonali.
Celý život s tebou byl fajn. A do toho Polska se pojede. Však víš proč.
Máme tě rádi.
Milý taťko, kroniky JKP jsou odevzdané, bylo krásné vidět jachtaře prohlížet si je a obdivovat, kolik času a práce jsme jim věnovali.
Můj milovaný tatínku. Vím, že jsi neměl rád sdílení online a tak i já již nebudu svůj smutek dokazovat zde na evzpomínkách. Jaký jsme měli vztah, víme jen my dva. Vychoval jsi mě jako bojivnici a rod Jiran je mě pevně zapsaný. Já budu bojovat dál, i za Tebe. Cítím tolik bolesti, za všechno. Za všechno, co jsi musel vydržet a zvládnout. Pravda a láska vždycky zvítězí. Miluji Tě. Navždy Tvoje dcera Zuzanka.
Myslím na Paříž a jsem moc vděčná, že nám to vyšlo. Koukám na fotky a vím, že tam jsi byl moc šťastný. Byl to krásný výlet ❤️
Není dne bez vzpomínky na Tebe, den co den hoří svíčka a vzpomínáme.
Pro Tebe tatínku, co už svůj věčný sen sníš, Vánoce v nebi slavíš.
Dnes je Štědrý den. A ty chybíš.
Nejhezčí den v roce. A ty
tu nejsi.
Rybí polévka je uvařená. A ty ji nesníš.
Dědečku náš, myslíme na tebe.
Za pár dnů jsou Vánoce. Za pár dnů dva měsíce bez Tebe.
Tatínku moc nám chybíš. Stále se nemůžeme smířit s tím, že jsi navždy odešel. Jen to napsat je tak těžké. Není dne bez myšlenky na Tebe.
Dědečku, vzpomínáme na tebe.
Máš tam nahoře kolem sebe kluky? Karla, Pepu, Radka, Špajdu?
Jsi v dobré společnosti, viď.
Máme tě rádi.
Dědoušku náš, stále na tebe myslíme.
Chybí nám tvůj humor a převleky.
Chybí nám tvoje zlaté české ručičky.
Chybíš nám, kronikáři a pamětníku jachetního klubu.
Chybíš nám tvé velké znalosti ohledně sběru hub.
Chybíš celé zahrádce, kde ti bylo dobře.
Máme tě rádi.
Jednou měsíčně rozesíláme Kaleidoskop – souhrn všeho zajímavého dění kolem Cesty domů. Přihlaste se k odběru a nic vám neuteče.
Praktické rady a informace v nelehké životní situaci najdete na informačním portálu pro nemocné, pečující a pozůstalé provozovaném Cestou domů.
V internetové poradně Umírání.cz odpovídají lékaři, sociální pracovníci, psychoterapeuti a právnička na vaše otázky.
Provozujeme domácí hospic a poradnu pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny. Přispíváme ke společenským změnám s cílem zlepšit péči o lidi na konci života.