Dne 17. 10. 2020 byl děda, Jaroslav Koutný zmíněn v pořadu Stopy, fakta, tajemství... Stanislava Motla.

Vzpomínáme.

Vzpomínání na stránkách Boskovic
https://www.boskovice.cz/smutna-zprava-zemrel-jaroslav-koutny/d-37502

reportáž z výstavy
https://www.boskovice.cz/boskovicky-betlem-je-vystaven-v-muzeu/d-29768/p1=1020

video
https://www.boskovice.cz/boskovicky-betlem-jaroslava-koutneho/d-29775/p1=1020

3/3 Tyto vzpomínky a příběhy Jaroslava Koutného, částečně psané i hovorovým jazykem či nářečím, byly tak zajímavé, že Klub přátel Boskovic se po dohodě s autorem rozhodl je vydat knižně. Vyšly v roce 2005 pod názvem „Boskovice, můj betlém“.

Velice toužil vrátit se do Boskovic ale jeho zdravotní stav už mu to nedovoloval. Přestěhoval se na Vysočinu k vnučce, která se o něho starala. V roce 2015 se podařilo pro pana Koutného v Boskovicích sehnat ubytování a tak se mohl do města, jehož byl velkým patriotem, přestěhovat. Stále zde měl ještě mnoho svých přátel a známých se kterými se mohl častěji setkávat.

Pan Jaroslav Koutný zemřel 11. listopadu 2019 v Boskovicích, ale jeho Boskovický betlém ho bude připomínat stále.

Čest jeho památce.

2/3 Jeho přátelé, se kterými zůstával aspoň v písemném spojení, ho stále nazývali jeho přezdívkou z mládí – Sager. V roce 1979 se rozhodl, že si vyrobí svůj vlastní dřevěný betlém a začal s vyřezáváním. Nejsilnějším podnětem k tomu byla především jeho touha prostřednictvím figurek oživit vzpomínky na vlastní dětství a mládí. Kulisy betlému mají základní rozměr 100 x 100 x 70 cm a jejich pozadí tvoří znázorněné významné boskovické stavby. Betlém, který je od roku 1988 uložen v Třebechovicích pod Orebem, tvoří téměř 40 figurek vysokých 10 – 16 cm. Ale jeho práce zjevně ještě nebyla ukončená, protože začátkem roku 2011 přibylo několik dalších postaviček, včetně boskovického rodáka kardinála Tomáše Špidlíka. Současně s vyřezáváním si začal psát i vzpomínky na osoby, které jednotlivé figurky znázorňují.
http://www.klub-pratel-boskovic.cz/osobnosti/koutny-jaroslav.php

Jaroslav Koutný se narodil 23. září 1930 v Brně. Přesto, jak sám napsal, se cítil celý život rodákem boskovickým. Již od 30. září totiž bydlel v Boskovicích u svých prarodičů na okraji židovské čtvrti v Bílkově ulici spolu s dalšími sedmi příbuznými ve světničce o rozměrech 4 x 5 metrů. V Boskovicích navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, kterou ukončil v roce 1944. Ve stolařské firmě Antonína Horáka na Bělé se vyučil stolařem. V roce 1948 nastoupil na brigádu na Ostravsko a v roce 1951 nastoupil základní vojenskou službu. Po jejím ukončení se stal poddůstojníkem z povolání a sloužil jako specialista v leteckém provozu. Od roku 1959 žil v Praze, kde jako voják z povolání sloužil. V roce 1979 odešel do invalidního důchodu. Velmi často ale jezdil do Boskovic za svými kamarády a přáteli a velmi se zajímal o dění ve městě svého mládí. Zdravotní problémy mu sice už cestování nedovolovaly, ale jeho vztah k Boskovicím zůstával
http://www.klub-pratel-boskovic.cz/osobnosti/koutny-jaroslav.php