Je to o ničem... Promiň... Zkoušela jsem to, neozval jsi se. Ale budu se pokoušet dal!

Říká se,že někdo musí v rodině zemřít,aby se ten druhý mohl narodit.Nevím,jestli to platí i o zvířatech,ale ten rok,kdy se narodil náš Barnny,jsi zemřel.Je mi to pořád stejně líto,i po více jak třech letech.Ani jsi ho neviděl,ale těší mě,že jsem Ti o něm stihla říct.Je to šikula a hrozně hodný pejsek,jak už retřívři bývají.Určitě by se Ti líbil a měl by Tě rád.
Tak strašně bych se chtěla podívat,kam Tě uložili k věčnému spánku,ale je to tak daleko.Tak alespoň tady Ti zapálím svíčku,položím květinu,i za mámu a ségru.I když máma za Tebou na hřbitov chodí pravidelně,když jede za Majkou.Majce je bez Tebe smutno,špatně to nese,že už nejsi.Až tam k vám pojedu,stavím se za Tebou i za ní.Pozdravuje Tě můj táta,Zdeněk...I teta Naďa.To je překvapení,že?Píšeme si,tátovi dopisy,tetě emaily,dneska jim napíšu,nějak jsem je zanedbávala,to víš měla jsem nějaké starosti,tak nebyla nálada.Ale už je to dobré.
Měj se dobře.Tam kde jsi,Tě už nic nebolí a netrápí...