V náručí Boží, odkud jsme vyšli, všichni se navečer sejdeme zas.“              
/J.V. Sládek/

V lidských očích mrtví již neexistují, ale v Božích očích mrtví žijí navěky.

„Smrt není opakem života, smrt je jeho součást.“ /H. Murakami/

Dnes by mel tatka 99 let bohuzel zemrel  29.7.1981 vzpominka na tatku

Tatko vzpominka na Tebe ..odesel Jsi na muj svatek uz je to 43 let...

“Byl jsi tu pro mě bez ohledu na to, jaká špatná rozhodnutí jsem udělal… láskyplně jsi napravil mého zlomeného ducha, pomohl jsi mi vytyčit nový směr a osvobodil jsi mě, abych mohla znovu létat sama. Není větší lásky, než je tato. Vždycky pro mě budeš výjimečný, a ať už mě život zavede kamkoli, budu na tebe s láskou vzpomínat.” – Marilyn K. Deacon

Dnes by tatínek oslavil svoje 98. narozeniny. Bohužel je 42 let již mimo tento svět. Není dne,kdy bych  jsem si na svoje rodiče i prarodiče nevzpomněla. Odpočívejte v pokoji, zaslouzite si to. Váš život byl naplněný prací a peči i nás.

“Ztráta mého otce bude vždycky bolet. Ale všechno, co teď dělám, je na jeho počest a oslavuje jeho život.” – Adrienne C. Moore
Otec odešel na můj svátek - 42 let výročí dne 29.07.2023

Výzkumy naznačují mnohé výhody pro dívky, které mají v dětství a pubertě silné vazby s otci. Pokud jsou tátové v životě svých dcer pozitivně přítomni, vyrůstají z nich později ženy se zdravou sebedůvěrou. Jsou také mnohem sebejistější, pokud jde o představu, co v životě chtějí. Výzkumy taky ukazují, že dcery, které mají s otcem bezpečný a láskyplný vztah, jsou asertivnější, aniž by byly agresivní. Je také pravděpodobnější, že ve škole budou mít lepší známky a v budoucnu absolvují vysokou školu. Otec v životě ženy je v ideálním případě nositelem mužských norem, poskytuje dceři jakožto „ženě v malém provedení“ uznání a ocenění, mužskou podporu na cestě životem.  „Je tím silnějším, mužskou autoritou, je vzorem a ilustrací toho, co reprezentuje mužský svět, ale zároveň tím, kdo její ženství reflektuje.

Jan 14,7-14
Ježíš řekl svým učedníkům: "Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho." Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce - a to nám stačí." Ježíš mu odpověděl: "Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: `Ukaž nám Otce'? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci. A za cokoli budete prosit ve jménu mém, to všechno udělám, aby Otec byl oslaven v Synovi. Budete-li mě o něco prosit ve jménu mém, já to udělám."

Jan 14,7-14

Zhasly oči našeho tatínka, nezhasne však nikdy na něho vzpomínka …..Otec by oslavil 97 narozeniny...41 let je již na Pravdě Boží...Škoda že se nedožil pravnoučka Tomáška , měl by z něj radost...tak jako my

Jak smutno je bez Tebe, jak dlouhý je nám čas, jak rádi bychom Tě spatřili a slyšeli Tvůj hlas. Loučit ses nestihl, tolik jsi chtěl žít, nás milovat a mnoho toho ještě říct. Pro Tebe přestaly hvězdy svítit, slunce hřát, ale ten kdo Tě nejvíc miloval, nepřestane nikdy na Tebe vzpomínat...Dnes je to 41 let co dotlouklo srdíčko...

Dnes by tatinek oslavil 96 narozeniny. Bohuzel uz 40 let odpociva na krepickem hrbitove…zemrel mlady 55 let

Máte výročí 70 let svatby...škoda že Jste se nedožili moji milovaní rodičové..Naše Draha je po operaci srdce, je v pořádku bude na JIPce tak tři dny, byla na sále 5 hodin operoval ji Dr. Fila což jsem ráda,  je šikovný,  tak snad bude ok.
Pokud bude vše  ok, tak ji za 14 dni pustí domů..bude u nás dokud nebude v pořádku .Doma byt sama nemůže ..tak snad bude vše dobře ...

dnes 31.5.2021 se Ti narodil pravnuk Tomáš - František ve 8,25 h váha 4240gr a 53 cm..celá Zdenička...měl bys radost tak jako děděček František, Zdeněk se bohužel nedožil...20 let už s Tebou a maminkou sedí na obláčku...

1 list Korintským 13:1-8
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon.
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne.“

Vše pominulo, jen stopa lásky v srdcích zůstala. Čas plyne a roky ubíhají, však na Vás krásné vzpomínky nám zůstávají. Utichly kroky i Váš hlas, ale obraz zůstává v nás. Každičká vzpomínka smutný je vzdech, navždy však zůstanete v srdcích nás všech.

Jak smutno je bez Tebe, jak dlouhý je nám čas, jak rádi bychom Tě spatřili a slyšeli Tvůj hlas. Loučit jsi se nestihl, tolik jsi chtěl žít, nás milovat a mnoho toho ještě říct. Pro Tebe přestaly hvězdy svítit, slunce hřát, ale ten kdo Tě nejvíc miloval, nepřestane nikdy na Tebe vzpomínat.39 vyročí...

Musím se ti omluvit, ale nechci mluvit o tom, jaká jsi byl. Minulý čas mám spojený s věcmi minulými, dokončenými, ale tvůj život je důkazem, že i když se člověk zde na Zemi rozhodne přestat používat své tělo, může tu zůstat jeho duch, jeho duše, jeho odkaz. Ty tohle naplňuješ beze zbytku. Stále chybíš, protože tvoje vroucnost byla inspirující a dnes, víc než kdy jindy, kdy je všude ve světě potřeba. Smrt je matka našeho druhého života, a proto ti, Tatínku, víc než klidný odpočinek přeji šťastnou cestu. Máme tě rádi a stále vzpomínáme..

„Nic z toho dobrého a krásného cos učinil, se neztratí. Všechno zůstane." A. France

Zpěv pro krásný čas

Robert Desnos – přeložil Adolf Kroupa

Dnes večer nezpívám o tom, s čím bojovat,
Leč o tom, co je třeba bránit:
Radosti ze života.
Víno, jež pijeme s kamarády.
Lásku.
Oheň v zimě.
Chladivou řeku v létě.
Maso a chleba ke každému jídlu.
Písničku zpívanou na cestě.
Postel, v níž spíme.
Spánek bez prudkého vytržení, beze strachu z zítřka.
Blaženou nečinnost.
Volnost měnit oblohu.
Pocit důstojnosti a mnoho jiných věcí lidem odpíraných.

Motto: „Nezáleží na množství let v našem životě, ale na množství života v našich letech“ Adlai Stevenson

Podzimní motýli od Bohuslava Reynka
Podzimní motýli

Za zdmi a za ploty,
podzimní motýli,
spolu jsme skryli se,
steskem se živili.
Poslední motýli
za zdmi a za ploty
závětří hřálo nás
v nadějích samoty.
Tajemní motýli,
na dlaních jeseně
v tichu jsme zářili
zlatě a růměně.
Podzimní motýli,
ještě mi vzlétněte,
zasviťte na chvíli
touze v tmu zakleté …

Podzimní modlitba (Smutek země)
Bohuslav Reynek

Bože, kol tvých dávných zdí má duše chodí sirá,
patří toužebně a nikdo, nikdo neotvírá,

neotvírá oken, neotvírá dveří.
Zlaty, teply jsou tvé stany, ale zde se záhy zšeří,

a v mé duši záření již chladne, pohasíná;
k svému Světlu pusť ji, smutní sina

a bojí se zimy. Viz, jak mouchy, brouci
v pokoj spánku chystají se. Láska vroucí

tvá je sečteny má. - Přece méně není
duše má než oni!... Ale čím jich snění

jest mi... Nechci. Bože, otevři mi.
Bože, pusť mne k teplu; bojím se zimy.

Jdou všichni v Tebe; děti tvé, ne hosti.
Jen já jsem venku. Draví, tiší jdou a prostí.

Bože, otevři mi. A ne v spánek: do Radosti...
Bože, otevři mi do Radosti.

Úcta k životu je nejvyšší instance.
Jediné, co bude důležité, až odejdeme,
budou stopy lásky, které tu po nás zůstanou.
Albert Schweitzer

Jak já se vždycky vracela domů ráda
a těšila se na přivítání!
Na úsměv,na pohlazení unavenou a velkou upracovanou dlaní...
Denně ji tady hledám tisíckrát,ta dlaň už tady není.

Odpoledne, když slunce sek zemi chýlilo, Tvoje srdce se navždy zastavilo. Odešel jsi tichou tmou, tiše, s bolestí svou. Zavřel jsi oči, chtělo se Ti spát, aniž jsi tušil, co to má znamenat. Nebylo Ti dopřáno s námi být, nebylo léku, abys mohl žít.Vzpomínáme dnes 38 let...Jen svíci hořící, jen krásnou kytici na hrob položíme. Tiše se zastavíme, tichounce pomodlíme, zavzpomínáme. Před pěti lety se mi vrátil můj muž z nemocnice, děkuji za těch pět let k dobru a dofám že těch let k dobru bude ještě hodně..je  to můj milovaný muž životní láska...opora prostě moje než...

Dneska byste s maminkou oslavili 68 vyroci svatby..bohuzel jste spolu byli jen 30 let....vzpominka na Vas oba...

Frantisek dnes zpival v kostele s muzaky meli byste z nej radost...

Moji milí zlatí...
dnes nemluvím k vám do nebe nahoru
rukávem utírám žluté březové lístky
z černého mramoru chladného kamene
Dotýkám se a šeptám s láskou
maminko,tatínku,babičko,dědečku  Pokoj vám...

Maminka velmi těžce nesla Tvůj náhlý odchod. Odešla za tebou záhy. Oba rodiče ni zemřeli velmi mladí. Věřím, že děláme čest jménu rodu Jasinků. Jsem bojovnice. Byli by jste zajisté na nás hrdí. Tvoje nejmladší dcera Marta

Maminka velmi těžce nesla tvoji smrt. Odešla za tebou záhy . Oba rodiče ni zemřeli velmi mladí. Věřím ze dělám cest jménu rodu Jasinkova . Jsem bojovnice. Byl bys zajisté na mne hrdý. Tvoje nejmladší dcera marta

Dnes by můj otec oslavil 93 narozeniny.Tatínek byl v mládí sportovec, a proto byl až do svého skonu fyzicky zdatný. Patřil ke generaci a k těm lidem, kteří po většinu života neměli na růžích ustláno..Celý život znal jen praci..Zemřel poměrně mladý na infakrt....Ať Ten, který je nekonečně milosrdný, dá tatínkovi poznat své milosrdenství, které mu bylo v jeho pozemské vlasti odpíráno, a nechť ve své neoblomné naději dojde opravdové spravedlnosti, o kterou se za života tolik zasazoval. RIP.

Odpoledne, když slunce sek zemi chýlilo, Tvoje srdce se navždy zastavilo. Odešel jsi tichou tmou, tiše, s bolestí svou. Zavřel jsi oči, chtělo se Ti spát, aniž jsi tušil, co to má znamenat. Nebylo Ti dopřáno s námi být, nebylo léku, abys mohl žít.Vzpomínáme dnes 37 let...Jen svíci hořící, jen krásnou kytici na hrob položíme. Tiše se zastavíme, tichounce pomodlíme, zavzpomínáme.

http://legie100.com/krev-legionare/50955/ nasla jsem svéhio dědečka legionáře...JASÍNEK JOSEF
*24.5.1883
Jméno: Josef

Příjmení: JASÍNEK

Datum narození: 24.5.1883

Obec narození: Křepice

Okres narození: Hustopeče

Domovská obec: Křepice

Domovský okres: Hustopeče

Vzdělání: ob.

Zaměstnání: rolník

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru: 11.jízd.pl.

Rakousko-uherský útvar v době zajetí: 11.jízd.pl.

Datum zajetí: 27.6.1916

Místo zajetí: Ružníky

Hodnost v době zajetí: vojín

Až tady nebudu, pusťte mě,nechte mě odejít.
Mám toho tolik na práci a tolik k vidění.
Neplačte, hlavně neplačte, když na mě budete myslet.
Buďte vděční za ty krásné roky.
Dal jsem vám všechnu svou lásku a všechno své přátelství.
Můžete si domyslet,jaké štěstí jste mi přinesli.
Děkuji vám za lásku, kterou mi každý z vás na zemi projevoval,teď je čas, kdy musím jít sám.
Možná se budete krátkou chvíli trápit.
Víra vám přinese posilu a útěchu.
Nejsem daleko a život jde dál…
Když budete potřebovat, zavolejte, já přijdu.
I když mě neuvidíte, nebudete se mě moci dotknout, budu tady.
Když budete poslouchat své srdce,
budete jasně vnímat lásku, kterou vám přinesu.
Nechoďte mi plakat na hrob,
nejsem tam, nespím,
jsem tisíc vanoucích větrů,
jsem třpyt krystalků sněhu,
jsem světlo, které proniká obilným polem,
jsem něžný podzimní deštík,
jsem štěbetání ptáků v ranním tichu,
jsem hvězda, která v noci září.
Prosím, nechoďte na můj hrob plakat.
Nejsem tam a nejsem mrtvý.

Jednou vždy přijde pravdy hodina a všichni složíme ruce do klína. Někdo se té chvíle děsí. Jiný už čeká a vzpomíná. Někdo se brání. Zuby zatíná. Marně. Spravedlivá je pro všechny pravdy hodina. Přijde, kdy si zamane a neklade otázku, co po kom zůstane. Nedělí na slavné, mocné a neznámé.
Dnes by tatinek oslavil 92 narozeniny..l

dnes vzpomínáme 36 let výročí ...Hřbitov je smutná zahrada, kde tiše pějí ptáci, své drahé zde člověk ukládá, vzpomínat se sem vrací. Kytičku přineseme, svíčku Ti zapálíme, na Tebe drahý tatínku, nikdy nezapomeneme.

Titus Maccius Plautus 60
římská dramatik -250 – -184 př. n. l.
„Koho bozi milují, ten umírá mlád“

Steve Jobs 21
americký podnikatel a zakladatel společnosti Apple Inc. 1955 – 2011
„Vědomí, že brzy zemřu, je nejdůležitějším nástrojem, který mi pomáhá činit zásadní životní rozhodnutí. Protože téměř všechno - veškerá vnější očekávání, veškerá pýcha, všechen strach z trapnosti nebo neúspěchu - se tváří v tvář smrti ztratí a zůstává jen to, co je opravdu důležité. Vědomí, že zemřete, je nejlepší způsob, jaký znám, jak nespadnout do pasti přesvědčení, že máte co ztratit. Už teď jste nazí. Není důvod nejít za svým srdcem.“

Tomáš Garrigue Masaryk 113
první československý prezident 1850 – 1937
„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“

Všichni jsme na cestě na hřbitov.
Jen to každý máme jinak daleko. :-(

Bezprostředně po úmrtí blízkého člověka námi zmítá zmatek, chaos a šok. Jsme jakoby ohlušeni a omámeni a ještě úplně nechápeme, že náš blízký nežije. Ztrácíme schopnost adekvátně vnímat a prožívat. Je to ale v podstatě normální reakce na ztrátu blízkého člověka, na tu nejbolestivější zkušenost v našem životě. Náhle se nám rozbilo to, co jsme doposud považovali za samozřejmé. Svět kolem jako by přestával být bezpečný, spolehlivý a důvěryhodný a my cítíme úzkost z toho, co přijde. Odešel člověk, se kterým jsme sdíleli realitu a my máme nyní pocit, že život začíná postrádat smysl. Mění se místo v našem malém světě a s ním spojená identita. Postupně s ověřováním reality přichází hluboký smutek. Často myslíme na zemřelého, hledáme jeho fotografie, pláčeme. Je to zvláštní doba, hluboce uvnitř sebe hledáme cestu, po které bychom šli dál životem bez zemřelého. Je to období truchlení. Truchlení je přirozené. Přijímáme život jiný – nový, tentokrát již bez zemřelého.

Zhasly oči našeho tatínka, nezhasne však nikdy na něho vzpomínka …..Otec by oslavil 91 narozeniny...35 let je již na Pravdě Boží...

dnes je to 35 let co zemrel muj tatinek..vzpomínáme..„Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy.
Teprve až se zaplní bolestí, doví se o jejich existenci.“
Léon Bloy
Loučení žádné, nezbyl Ti čas, jen velkou bolest zanechal jsi v nás. Vzpomínky na Tebe v srdcích si zachovají, kdo rádi Tě měli, tak jako my, stále vzpomínají.Děkujeme Ti, tatínku, za to , čím jsi pro nás v životě byl, za každý den, jenž jsi pro nás žil. Loučit ses nechtěl, tolik jsi chtě žít, pro nás pracovat a mnoho toho ještě říct. Však osud byl tak krutý a musel jsi od nás odejít.

01.07.1951 se tatinek ženil s maminkou
29.07.1981 tatínek zemřel...
prožili spolu 30 let života
denně si na ně vzpomenu ...neb mi jejich svatební foto visí nad pracovním stolem..

„Samozřejmě všichni víme, že zemřeme.
Ale jak zemřeme, je velmi důležité. A to nejen kvůli
nám, ale také kvůli tomu, jak se naše smrt promítne
do života lidí, kteří tu zůstanou.“
Neumíráme nikdy v pravý čas. Smrt přichází vždycky nevhod.Dopřejme umírajícímu, pokud je to jen trochu možné, komfort umřít v klidu, ve známém prostředí a s pocitem, že není sám. Dopřejme to jemu i sobě.Jak píše Julian Barnes v knižním eseji na toto téma: „Smrti je v zásadě jedno, jestli se jí bojíte, nebo ji ignorujete. Její chvíle přijde bez ohledu na váš světonázor. Smrt není umělec. To umělci jsou nespolehliví“ ..Vzpominka na mého otce, již 35 let odpočivá v pokoji...

Na konci života je bohatství jen aspektem života. Ležím na nemocniční posteli a promítám si svůj život.Uvědomil jsem si, že všechno bohatství, zbledlo a ztratilo význam tváří v tvář blížící se smrti.
Ve tmě se dívám na zelená světla strojů, které mě udržují při životě a slyším jejich mechanické bzučení. Cítím jak se blíží dech boha smrti. Vím, že když nakumulujeme dostatečné bohatství, aby nám vydrželo po zbytek života, měli bychom usilovat i o něco dalšího, co s bohatstvím nesouvisí. Mělo by to být něco mnohem důležitějšího: vztahy. Bezuzdné následování bohatství nás promění v pokřivené bytosti. Bůh nám dal smysly a možnost cítit lásku v srdci každého, ne iluzi kterou přináší bohatství. Bohatství si nemůžu vzít s sebou. Mohu si odnést jen vzpomínky vysrážené láskou.
Jaká postel je nejdražší na světě? Nemocniční postel. Když jede člověk na operační sál, uvědomí se, že existuje jedna kniha, kterou má ještě dočíst – Kniha zdravého života.Ochraňujte lásku k vaší rodině, ženě, dětem.

Tento týden si lidé na celém světě připomínají své blízké zesnulé. V té věci jsme si všichni podobni: všichni máme někde hrob našeho tatínka a naší maminky, většinou i dalších našich blízkých. A jednou bude někde ležet i naše tělo. Smrt je něco, co nás staví do jedné řady, co nás i sbližuje. „V jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem.“ (František Čelakovský)Moudrý člověk před třemi tisíci lety to vyjádřil (v biblickém textu, připisovaném králi Šalamounovi): „Jaký užitek má člověk z veškerého svého pachtění?… I když se člověk dožije mnoha let, ať se v nich raduje ze všech.“ (Kaz 1,3 a 11,8) A v Novém zákoně, po křesťansku: „Oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost…. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. Ve Vašem srdci ať vládne mír Kristův. A buďte vděčni.“ Kol 3, 12-14)

(Z knihy Jana Davida – Slovíčko nakonec)

Smrt v nejrůznějších podobách prošla kolem mne několikráte, zcela blízko nebo velmi blízko. Obdivuji ty z mých nejbližších, kteří do posledních okamžiků nevkládali patos, nářek, statečně a pokorně zvládali tělesné nemohoucnosti. Dali mně poznání, že život lze uzavřít i v tichosti. Cítila jsem jejich očekávání budoucnosti – té za životem. Na všechny milované, kteří mě opustili si vzpomínám se slovy 23. žalmu, který nádherně zhudebnil Antonín Dvořák: „…byť se mi dostalo jíti údolím stínu smrti, nebudu se báti zlého, neboť Ty se mnou jsi…“ Rozdávám rady, jako kdybych už branou smrti prošla. Jen jsem ji mohla pozorovat. Stojím před její záhadou a velebností se stejnými nejistotami a strachy jako každý člověk. Je však namístě si připomenout, že milióny lidí prošly a projdou touto branou, čeká i na mne. Znám stíny i paprsky svého života, ale neopírám se o ně. Pouze prosím o milost pokojné smrti...vzpomínka Dušičky 2015

Někdy se  modlívám: „Dopřej mi, Bože, milost pokojné smrti“. Je to prosba možná příliš troufalá, ale současně pochopitelná. Kdo by si nepřál dostat takový dar.Znám několik případů pokojných náhlých úmrtí. Milovaný člověk ulehne, a ráno se již neprobudí. Usedne do židle, ruka mu klesne a srdce se zastaví. Jsou naopak konce zmrazující: smrt matky malých dětí, konec života vlastního dítěte, jemuž nemůžeme pomoci. Ztráta milovaného člověka v nejlepším rozletu vztahu.
Všechny tyto situace jsou velikou zkouškou anebo podnětem k zamyšlení. Připomíná mně to důležitou myšlenku: příchod smrti není výsledkem „obchodu“ s Bohem. Mnozí lidé se domnívají, že byli vzorní, bez hříchu, dobrodušní, žili ve spořádaných vztazích, dělali dobro všem v okolí, a mají proto nárok na dlouhý život a milosrdný konec. Nedostaví-li se, pociťují to jako velkou nespravedlnost. Rozdávám rady, jako kdybych už branou smrti prošla. Jen jsem ji mohla pozorovat. Můj otec měl štěstí, zemřel náhle ve spánku doma.

Večer, když slunce zemi opustilo, Tvoje srdce se navždy zastavilo. Odešel jsi tichou tmou, tiše, s bolestí svou. Zavřel jsi oči, chtělo se Ti spát, aniž jsi tušil, co to má znamenat. Nebylo Ti dopřáno s námi být, nebylo léku, abys mohl žít...Dnes by můj otec oslavil 90 let.. bohužel zemřel ve věku nedožitých 56 roků...

Na Křepickém hřbitově tichým spánkem spíš, domů se nám, tatínku, nikdy nevrátíš. Na hrob za Tebou chodíme, modlitbou, vzpomínkou na Tebe myslíme...Dnes je to 34 let co Jsi odešel tiše spát....

Po dlouhodobém přesvědčování
soukromých zemědělců i pod různými
nátlaky byla svolána ustavující schůze
v sobotu 5. října 1957. Křepických téměř
200 soukromých zemědělců se rozhodlo
mezi posledními v okresu hospodařit
společně.
Na této schůzi bylo zvoleno první
představenstvo JZD Křepice:
Předseda Jan Jasinek 104,

Jen svíci hořící, jen krásnou kytici na hrob položíme. Tiše se zastavíme, tichounce pomodlíme, na Tebe zavzpomínáme.

dnes by se tatinek dozil 87 let a urcite by je oslavil na krepickych hodech....tak jen tichou vzpominku
http://www.youtube.com/watch?v=hvyy5kUHoks

dnes je to 32 let...co dotlouklo srdce meho tatinka..zrovna na me jmeniny....ticha vzpominka na Tebe...

:Na těch panských lukách
ztratil jsem já dukát:/
/:Kdo mi ho promění
milá doma není :/
/:Zajdem do hospody,
kde cigání hrají:/
/:Ti mně ho promění,
ti peníze mají:/
/:Když ho nepromění,
dám ho do cimbála:/
/:Muzika bude hrát
do bílého rána:/

/:Do bílého rána
muzika nám hrála:/
/:Všechny panny tancovaly
jen ta moja stála.:/