Milá maminko,dnes už je to devátý štědrý den,který trávíme bez tebe.je smutné,že už nikdy nepřijdeš na štědrý den abys nám přinesla tašku dobrot a hlavně byla s námi.Před několika dny odešla i tvá sestra Jana,tak snad jste se tam někde nahoře sešly.Vzpomínáme na tebe a za všechno,co jsi pro nás udělala velký dík.Jana

Milá babičko škoda že jsi se toho všeho nedožila měla by jsi obrovskou radost co jse vše na chatě změnilo ????????... jsi nejhodnější člověk ve vesmíru.. tvůj pravnuk Marian.

Milá maminko,jsou tu zase vánoce a my na tebe všichni vzpomínáme a nejen na vánoce.Zrovna v létě postavil Marian s Mariankem novou zidku pod okny na chatě tam co jsou růže.Hned jsme si říkali jak by se ti líbila.Pořád se něco děje a je škoda,ze tu nejsi.Snad to tam se shora vsechno vidíš.Dcera Jana.

Milá babičko,už máme pomalu konec roku.Za pár dní budou Vánoce. Letos se toho moc událo. Škoda, že nejsi u toho. Úplně tě vidím, tvůj výraz se slovy:,,PÁNI''. Táta nechal udělat novou střechu a zvýšil patro, takže z půdy jsou krásné pokoje. Moc by se ti to libilo. Mamča udržuje zahradu pořád krásnou. Letos šel Kubík už do třetí třídy a Vendulka do školky. Teď měla 3.narozeniny a Kubík 9. Často na tebe vzpomínáme. Moc nám chybíš. Vnučka Markéta s rodinou.

Milá maminko,je tu zase štědrý den a opět tu chybíš.Je škoda,že se nemůžeš radovat ze svých třech pravnoučat.Poslední Vendulku už jsi neměla to štěstí poznat.Snad tam někde nahoře také možná slavíš vánoce a vzpomínáš na nás.Mz také vzpomínáme a stýská se nám.Tvá dcera Jana.

Milá maminko,jsou tu zase vánoce a my všichni na tebe moc vzpomínáme.Škoda,že už tu nejsi,pořád se děje něco nového a kolikrát si říkáme,že je škoda,že už se to nedovíš.Tvá pravnučka Vendulka,ktertou už jsi nestihla poznat právě oslavila 1.narozeniny a Kubík už chodí do školy.Ale snad to tam zezhora vidíš.Máme Tě moc rádi a stále na Tebe vzpomínáme.Dcera Jana s rodinou.

Milá maminko,tak jsou tu zase vánoce a my se zachvíli všichni sejdeme u štědrovečerní večeře.Jen Ty. nám tu budeš chybět.Moc na Tebe vzpomínáme a je velká škoda,že už tu nejsi.Přibyla k nám 16.12.2014 Vendulka a je škoda,že se z ní také nemůžeš těšit.Jana.

Milá maminko,dnes by jsi oslavila kulaté 80.narozeniny,je škoda,že jsi se jich už nedočkala.Byli jme Ti s Markétou a Kubíkem zapálit na hrob svíčky a donesli Ti kytičku listopadek a jiřin ze zahrady.Pořád na Tebe vzpomínáme,kdykoliv se něco důležitého děje.Dcera Jana.

Milá maminko,zítra by jsi oslavila narozeniny,jen škoda,že už tu s námi nejsi.Na zahradě vykvetly nádherné jiřiny,měla bys z nich velkou radost.Nařezala jsem Ti kytici a donesla Ti ji na hrob.Ale to ty určitě tam ze zhora vidíš.Moc na Tebe vzpomínáme a když uděláme něco nového na chatě,tak nás mrzí,že už se z toho nemůžeš radovat.Ale neboj se,o všechno se pečlivě staráme a zahrada je pořád krásná,jako když jsi tu byla s námi.Jana a Marian.

Babičko, moc nám všecm chybíš, pořád na Tebe vzpomínáme,často si o Tobě povídáme. Hodněkrát si, když něco řeknu, vzpomenu :"No jo, to vlastně vždyžky říkala babička". Škoda, že s námi nemůžeš být na chatě, tam se toho změnilo. Táta vyměnil kamna za krb a je tam krásné teploučko. Máme na zahradě dole domeček na nářadí. Ale ty tohle všechno určitě víš, protože na nás stejně koukáš odtamtud shora. Pá, vzpomínáme na Tebe, Markéta, Petr a Kubíček

Milá maminko,dnes je to právě rok,co jsi od nás navždy odešla.Moc nám všem chybíš. Na zahradě rozkvetly tulipány a narcisky,některé jsi sázela ještě ty.Škoda,že už se z nich nemůžeš radovat.Doufáme,že je ti tam nahoře dobře a možná se na nás i díváš.Tvoje dcera Jana s rodinou.

Milá maminko,je nám moc líto,že už k nám nikdy nepřijdeš na štědrý den tak jako dřív.Povečeřet,posedět u stromečku.Moc nám chybíš,vypomínáme na Tebe.Jana a Marian.

Babičko naše moc nám chybíš :-( nemůžeme si zvyknout,že tu nejsi.Chtěla bych ti toho tolik říct,chtěla bych abys mohla s námi sdílet radost,ale i starosti všedního života,být u toho,jak nám rostou děti,jak se naše rodina rozrůstá,prostě být u všeho.Vím,že jsme někdy byli k tobě protivní,ale ani nevíš jak nás to mrzí,snad jsi nám odpustila,někdy má každý špatný den :-) kdyby to tak šlo vrátit.Kubíček se po tobě pořád ptá,je ještě maličký a nechápe to,pořád chce jít za tebou domu a když jedeme okolo autobusem tak říká,že tam bydlíš.Mariánek už to chápe,ale stýská se mu.Občas se mi o tobě zdá a pak se vzbudim a moc mě bolí,když zjistim,že to byl jen sen,ale aspoň takhle tě potkávám a mluvím s tebou.Snad je ti tam dobře a nic tě nebolí a snad jsi na nás i trochu pyšná.....Se slzami v očích tvá vnučka Markéta