Dori, prosím Tě, přimlouvej se za mě! Je mi tak těžko na duši a nenacházím úlevu ani útěchu...

Dorotko, prosím Tě, přimlouvej se za mě, moc to teď potřebuju, a nebo mi rozestel tam u sebe v nebeském pokojíčku!

Milá Dorotko, v posledních dnech na Tebe často myslím a není to jen kvůli Tvému výročí. To jsem si vlastně uvědomila až před chvílí, když jsem otočila kalendář na nový týden. Ale myslím, že bys mi rozuměla. Někdy je tak strašně těžké žít v tomhle světě, kde je tolik bolesti, nejistoty, strachu, beznaděje a neukojené žízně po lásce a kde si člověk připadá jako cizinec, který sem snad ani nepatří. Mrzí mě, že tu nejsi. Pokecaly bychom a možná by bylo líp, protože jsem si jistá, že Ty bys mé pocity pochopila. Mám před očima některá slova z Tvého dopisu na rozloučenou - jako bys mi mluvila z duše. Prosím Tě, přimlouvej se za mě, abych nedělala blbosti a aby nebyl ze mě Pán zarmoucený. A abych navzdory všemu dokázala milovat! I sama sebe. Děkuju, Dori.

Dorotko, je mi líto, že už mezi námi nejsi...

Dnes je to na den presne deset let, Dori...cas tak neuveritelne leti!!!

_____/)___/ )______./¯"""/')
¯¯¯¯¯¯¯¯¯\)¯¯\) ¯¯¯'\_„„„,\)

Dori,
v poslednich mesicich jsem taky vicekrat stala "na hrane smrti"...byla jsem opakovane prilis blizko...a jsem moc rada, ze jsem to ustala a ze ziju!!!

Casto si na Tebe vzpomenu - v myslenkach i na hrbitove, kdyz tam za Tebou zajdu...

Cas nastesti vzal bolest ze Tve smrti...a zanechal jen velkou litost...a pak jeste "jen" vsechno to dobre, a ze toho nebylo malo!

Dekuju za to, zes byla, dekuju Ti za vse cos mi ukazala, cos me naucila, k cemu jsi me privedla...

Dekuju!!!

Tva M :)