... a pakže nemají naši to národní usvědomění,
nejsou Němci ani Češi -
všude dobře, kde je dobře. - Ovšem člověk je všude člověk - a já ctím
člověka bratra v každém člověku jakékoli národnosti,
ale můj vlastní národ musí mi být nejmilejší,
a poněvadž není možno,
aby člověk jeden pro celý svět účinkoval,
musí vždy  začnout od svého nejbližšího, od své rodiny,
od obce, od celé země,
a pak teprv přijde do všeobecného světa;
- a kdo nemiluje svého, nemiluje i cizého,
kdo nectí svou národnost, nezná ctít i jinou.

- úryvek z dopisu
/ z knihy B.N. Básně-Stati-Dopisy /

"Jde mrtvá k nám a všechny lásky její
Čas proměňuje znovu ve vzácnější kov
Co je nám láska v naší beznaději,
Co pro nás sladšího je dneska nad domov!"

/Jaroslav Seifert/

Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti,
krásná jako kvítka na modranském džbánku,
sladká jako střída dalamánku,
do nějž nůž jsi vložil k rukojeti.

Stokrát zklamán, rady nevěda si,
znovu vždycky navracíš se domů,
stokrát zklamán, rady nevěda si,
k zemi bohaté a plné krásy,
k chudé jako jaro v čerstvém lomu.

Krásná jako kvítka na modranském džbánku,
těžká, těžká jako vlastní vina
- není z těch, na něž se zapomíná.
Naposledy kolem tvého spánku
padne prudce její hořká hlína.

(1938)
Jaroslav Seifert

Česká zem mě nezrodila
    přece je mou drahou vlastí,
a Češkou se nazývati
    je mi chloubou, je mi slastí.

Cizí dětsko v rájůplné
    lůno své měs přesadila
a co vlastní dítě svoje
   s věrnou láskou vypěstila.

Kdož by tebe nemiloval,
    pečlivá ty, dobrá máti?
Jak ti nemám za tvou lásku
   srdce své i duši vzdáti?

Řeč ta krásná, libozvuká
   jak mi nemá býti milá?
Vždyť mě modlit, mluvit, zpívat
   česky jenom máť učila.

Žalost-li mou duši tíží,
  v řeči té jen bol vylívám;
radostí-li srdce skáče,
  českou píseň si zazpívám.

„Miluji tě“ milosladce
    ze rtů jeho vyplynulo,
když mě rámě prvnikráte
    k sobě vroucně přivinulo.

Čechu srdce jsem zadala,
    vlastence za muže mám,
a co statné syny vlasti
    české děti vychovám.
    
Až se pak i ke mně přiblíží
   neúprosné smrti stín,
usteleš mi chladné lůžko,
   česká máti, ve svůj klín.
                                  B.N.

Já půjdu k branám věčnosti
a šťastna i tou cestou poslední,
vždyť půjdu k Otci, půjdu k domovu,
kde na věky se pro mne rozední.

Ta cesta k smrti není přece zlá,
když Bůh nás vede jejím údolím.
Já často o ní dlouze přemýšlím
a cesty té se nijak nebojím.

Domov (Skřivánčí písně)

Domove, domove
drahý a jediný,
nejdražší, nejsladší
nad světa končiny.

Nejdražší, nejsladší
na světě ze všeho,
daný mi v kolébce
od Boha samého.

A kdybych ve světě
byl i ten nejchudší,
tys mi dán za poklad
v matčině náručí.

Jinde jsou krásnější,
jinde jsou šťastnější,
ale tys nad všechny
vlasti mi milejší.

Před mořem, za mořem
nenajdu takové,
jako ty, milený
český můj domove!

Když tichá noc se na zem sklání (Sluncem a stínem)

Když tichá noc se na zem sklání
a první hvězda vychází,
tu z jasnošera vystupují
v mou duši zašlé obrazy.

Jak mlhy jdou, když luhem táhnou,
ti hosté tiší, bezděční,
ten na hlavě má gloriolu
a jiný věnec smuteční.

A na jich vážné tváře line
hvězd dalekých se sněžný jas -
Vy dávno zašlé upomínky,
co vracíte se ke mně zas?

I cítím, jak se zrak mi kalí.
Teď mizí v blankyt daleký -
a jest mi, jak by lépe bylo
už s nimi tam být navěky.

Božena je pro moje guru, je mou hrdinkou, přítelkyní, láskou. Pro mě je dosud nepřekonanou českou ženou. Je to věčně zářící hvězda nejenom na mém nebi, ale myslím, i v životě milionů českých žen, které nerezignovaly na lásku a svou důstojnost. Božena byla geniální básnířka a taky bojovnice, politická disidentka. Je naší současnicí. Kdyby se tady zjevila, okamžitě by pochopila tento svět a mohla s námi rozmlouvat o všem, o mužích, o politické situaci, o ekologii, o úloze občanské společnosti.Božena je pro moje guru, je mou hrdinkou, přítelkyní, láskou. Pro mě je dosud nepřekonanou českou ženou. Je to věčně zářící hvězda nejenom na mém nebi, ale myslím, i v životě milionů českých žen, které nerezignovaly na lásku a svou důstojnost. Božena byla geniální básnířka a taky bojovnice, politická disidentka. Je naší současnicí. Kdyby se tady zjevila, okamžitě by pochopila tento svět a mohla s námi rozmlouvat o všem, o mužích, o politické situaci, o ekologii, o úloze občanské společnosti.