Toníčku dnes je ti 33let.Věřím,že tam někde nahoře jste všichni - ty,babička a děda a držíte nad námi ochranou ruku.
Stále si v mém srdci... a vzpomínám....
Dnes by ti bylo můj Tony 32 let.Nikdy nezapomenu stále si v mém srdci.....
Odešel jsi,jak si osud přál,ale v našich srdcích a vzpomínkách žiješ věčně dál......Posílám ti tam nahoru moc polibků a moc mi tu chybíš!!!!!
Pravidelně chodím na hřbitov zapálit ti svíčku a promlouvám s tebou o všech mých starostech a trápení,takže o všem víš.....
mamka
Dnes by ti můj drahý Tony bylo 31.let.Stále máš v mém srdci místo,které nikdo nemůže zaplnit....Vím,že si se mnou......
Dnes máš svátek,stále na tebe myslím......
Tam do nebíčka ti posílám milion pus......
Proč tu nejsi se mnou ?????????
11.12. uběhlo 6 let,co si mě tragicky opustil. Stále máš místo v mém srdci a není dne,kdy ne tebe nemyslím.
Dnes by ti můj Toníčku bylo 30.let.Stále jsi v duchu se mnou ......
Včera jsi měl můj Tony svátek.Posílám ti do nebíčka velikou pusu a v duchu tě obejmu....Co víc mohu udělat?????? Na hrob dát kytičku,zapálit svíčky, utřít slzy a vzpomínat ...........Nic z toho se nemělo stát proč je to nespravedlivé?????
Scházíš mi, tak tě potřebuji.....
Dnes je tomu 5 smutných let co jsi mě bez slůvka rozloučení opustil....Nikdo nemůže vědět,jak se cítím,jak mi je smutno....Vzpomínkou na tebe usínám,vzpomínkou na tebe vstávám.Tento měsíc budou vánoce,které před 5 lety pro mě přestaly existovat....Posílám ti do nebe moc pusinek
Tony dnes by si se dožil 29.let,ale osud to chtěl jinak......Stále to bolí,že jsi mi odešel.....Cítím lítost,bolest,bezmoc.Moc mi chybíš,jak ráda a s láskou bych tě objala a dala velikou pusu.....Teď ti posílám pusy do nebe.....Stále jsi a budeš mít místo v mém srdci
Stále máš v mém srdci místo můj milovaný Tony.....Nezapomenu .....
Tony,kdyby si tak věděl jak mi scházíš......
Je mi po tobě smutno můj Tony
Toníčku dnes máš svátek,do nebíčka ti posílám milion pusinek.Stále máš v mém srdci velké místo a není dne,abych na tebe nezazpomínala.Mám tě moc ráda a neustále mě chybíš.Je toho tolik moc,co bych ti chtěla říci.
Každý říká,že to chce čas,který tuto bolest otupí.Ale není to pravda bolí to stále stejně jak na začátku.
Toníčku moc mi stále chybíš !!!!!!
Toníčku nikdo mi nemůže vzít vzpomínky na tebe....Dnes jsem uklízela sklep a našla jsem tam volejbalový míč z roku 2001.Bylo tam psáno tvým písmem všechny týmy a jména volejbalistů.Bylo to pro mě rána z čistého nebe.Je mi moc smutno a opět nemohu spát a musím na tebe myslet.Mám tě moc ráda
Tony ještě jsem zapomněla ti napsat,že místo v mém srdci stále máš a budeš mít stále,ale to určitě víš.....Já jsem tě nosila 9 měsíců pod svým srdcem já tě rodila v bolestech,když jsi přicházel na tento svět a tento svět mi tě i vzal.Moc mi chybíš....Spolu jsme měli takové velké citové pouto,které nám nikdo nemohl vzít.....
Proč? Proč? Proč ty takový báječný kluk jsi musel odejít?????Zbylo tu po tobě takové pusté místo a ta bolest neutichá!!!!!Není spravedlnosti na tomto světě.Moc mi chybíš!!!!!
"Tvůj syn je to jediné,co si mi na tomto světě zanechal..." Hmm,díky bohu zanechal,ale taky se narodit nemusel,když mě váš drahý muž (děda) úmyslně kopnul do břicha,když jsem byla v 7.měsíci těhotenství a musela jsem na ultrazvuk do nemocnice....
A to jen proto,že jsem začala žít nový život po boku muže,který přijal Toníčka jako by to byl jeho vlastní syn,že jsem mu znovu dala pocit,že má rodinu?Já jsem neudělala nic špatného....My na jeho tátu vzpomínáme stále,stále o něm mluvíme....Všechno jste vždy házeli na mě,ale ani vy nejste bez viny...
Má drahá extchýně,to,že svého vnuka nevidíte jste si zavinili sami tím,že jste ho očkovali proti mě!!!Já jsem vám už tolikrát odpustila vaše urážky,i to,že jste mě i s mým synem vystěhovali z bytu ze dne na den (asi to byl plán,aby jste mi mohli Toníčka vzít,ale asi jste nečekali,že byt seženu tak rychle),že jste mi chtěli syna vzít a musela jsem stát tváří v tvář vám u soudu a o svého syna bojovat....vše bylo "zapomenuto",ale to,že jste měli Toníčka u sebe kdykoliv jste chtěli a bylo mi to opláiceno tím,že se mi vracel domů s tím,že děda o mě říká jaká jsem čubka,kráva,atd...to už byl vrchol všeho!!!
Můj Toníčku.Chci Ti napsat,že nikdo a nic mi nemůže vzít vzpomínky na Tebe a Tvého syna.....Tvůj syn je to jediné,co si mi na tomto světě zanechal.Dnes má 7.narozeniny a já ho nemůžu ani obejmout,ani mu dát velikánskou pusu,nemohu nic.Víš jak mi je????? Hrozně!!!!!
Ale Tvoje neteř Anička,která ti jako by z oka vypadla,tak už ví,že jsi její strejda,už ví,že Toníček je její bratranec a budu se snažit jí to stále opakovat. A až bude velká holka tak Toníčka najde.A pak bude záležet už jenom na něm jak se k tomu postaví a jestli k nám najde opět cestu.A jeho skvělá máma MŮŽE TŘEBA SKÁKAT 100 METRŮ OD ZEMÉ !!!!!!!!!!
Tvoje máma si nepřeje,abych ti sem psala,tak jsem ti založila jiný pomník,kam ti můžu psát,to co cítím....ale ty to vidíš,viď?
Jsou to již 4roky co vánoce pro mě ztratily smysl.......Toníčku moc mi scházíš!!!!!!! Kolik váží bolest člověčí a přejde ještě někdy nebo už ne ????? Mám pocit,že váží milion tun. Posílám ti tam do nebe moc pusinek
Toníčku dnes jsou to 4 smutné a bolestné roky,kdy jsi mě opustil bez slůvka rozloučení.Proč se to muselo stát???????? Nikdo mi neřekne,kdy ta bolest přejde....Zapálili jsme s tátou na tvém pomníku svíčky a dali květiny.Ta cesta byla pro mě krutá,vždy je.Panika - bušení srdce,studený pot.Bylo to to poslední co jsi viděl.Moc mi scházíš a tolik toho bych ti chtěla říct.Smutno je mi taky,že bych tvého syna chtěla obejmout a dát pusu za tebe.Jenže to nejde.Neviděla jsem ho dlouho a možná,že bych ho ani nepoznala.A přitom byl moje sluníčko.A možná už ani neví,že měl babičku Alenku,kterou měl rád jako má rád svoji mámu.Z toho všeho se mi chce plakat.
Toníčku dnes by ti bylo 28let.Stále na tebe celá moje rodina vzpomíná a myslí.Přestože uběhl nějaký čas od doby,co jsi nás navždy opustil ,bolest v srdci neutichá.Snad jedinou nadějí a světýlkem v mém životě se mi stala vnučka Anička,která jako by ti z oka vypadla.Je blondýnka s velkýma modrýma očima.Vidím v ní tebe.Přesně tak si vypadal v jejím věku.Nutí mě jít dál......Ale věř,bez tebe je to velmi těžké.Všem nám moc scházíš.
Je mi smutno.Zase jsem nemohla spát a vzpomínala na tebe.Co jsme spolu prožili,jak si se smál,ale i plakal.Jak jsme jezdili i s Martinem na kolách se koupat na Hlubokou,jak jsem ti pomáhala se vším s čím si si nevěděl rady.Ty víš,že mezi námi bylo silné citové pouto,než s kterýmkoli jiným.Tvá smrt mě zasáhla nepřipravenou a o to to bylo bolestivější. Jak jeden okamžik změní celý dosavadní život...Jak jsem musela být silná,protože celá moje rodina se psychicky zhroutila a každý tu bolest prožíval jinak.Ale byl tu tvůj syn,který nic nechápal a potřeboval lásku...A pak tahanice u soudu,to taky nevím jak jsem všechno zvládla.Musela.Ale život to připraví tak,že když jsi na úplném dně,tak vznikne jiskřička,která začne plápolat a sílí a odrazí tě ode dna a ty máš zase pro co žít....
Vzpomínky jsou jediným rájem,z něhož nemůžeme býti vyhnáni
Věřím,že když nám smrt zavře oči,budeme stát ve světle,proti kterému je naše sluneční světlo,jen stínem.....Toníčku věřím tomu,že se tam nahoře máš dobře a držíš nad svojí rodinou ochranou ruku.Stále na tebe musím myslet,prostě nejde zapomenout.Přes den to ještě jakžtak jde,ale ty večery to je jedna bolest,která neodeznívá a nikdy neodezní.Moc mi scházíš,ale ty to určitě víš....
Ty se mnou jsi dál...
http://www.youtube.com/watch?v=DcUVyx0i3SI&feature=related
Moc na tebe s Toníčkem myslíme,nikdy na tebe nezapomeneme....pořád nám moc scházíš,ale vím,že tu jsi s námi,cítím to...
Toníčku dneska máš svátek.Myslím na tebe a nezapomenu.....Moc mi chybíš!!!!!!!
Už nikdy neuslyšíš můj smích,už nikdy neucítíš jak taje sních,už nikdy nepolíbíš mé rty,už nikdy nebudou zdát se ti sny.Už nikdy nezašeptáš mám tě rád,už nikdy mi nebudeš polibek moc dát,už nikdy nebude všechno jako dřív,už nikdy tě nespatřím ve dveřích,navždy si odešel a spíš......
Toníčku díky za to,čím jsi pro nás v životě byl.Toníčku díky za každý den,který jsi pro nás žil....
Nevěřím tomu,že čas rány hojí...Nikdo mi neřekne jak s touto bolestí mám žít.To není život,ale přežívání
Toníčku dneska má tvůj syn 6 narozeniny a já mu nemůžu dát ani dárek,ani pusu prostě nic. Je mi moc smutno....,kdyby si tu byl je to všechno jiné. Moc mi scházíš moc a moc
Není pravda,že čas rány hojí.Ale člověk se musí naučit žít s touto bolestí. A nejhorší je,když se máma dívá na hrob svého dítěte.
Odešel jsi cestou,kudy chodí každý sám.Jen dveře bolesti a vzpomínek jsi nechal dokořán....
Moc mi scházíš a bolest cítím stále stejnou jako na začátku
Jednou měsíčně rozesíláme Kaleidoskop – souhrn všeho zajímavého dění kolem Cesty domů. Přihlaste se k odběru a nic vám neuteče.
Praktické rady a informace v nelehké životní situaci najdete na informačním portálu pro nemocné, pečující a pozůstalé provozovaném Cestou domů.
V internetové poradně Umírání.cz odpovídají lékaři, sociální pracovníci, psychoterapeuti a právnička na vaše otázky.
Provozujeme domácí hospic a poradnu pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny. Přispíváme ke společenským změnám s cílem zlepšit péči o lidi na konci života.