Přiletěl anděl a vzal si tě s sebou tam kde duše už nebolí
kde sídlí jen láska....

„Procházím les po cestě úzké, po místech, kde mech něžně chladí má chodidla. Pak zastavím na útesech a splynu ve sluneční záři. Prosím, nechoďte se se mnou loučit v černé a nenoste květiny, oslavte se mnou, že už je mi dobře. Já s vámi přece budu napořád

Možná vás Bůh více zbožňuje a obdivuje, proto TĚ vzal dříve zpět. Tolik
nám chybíš ...

Jediné, co bude důležité, až odejdeme, budou stopy lásky, které tu po nás zůstanou.Úcta k životu je nejvyšší instance.
(Albert Schweitzer)

Posílám pozdrav poslední,
všem, kdo měl mě rád
- mně už se nerozední,
já budu spát...

Je mi to straně moc lito.....

Je mi to straně moc lito.....

Děkuji vám za lásku, kterou mi každý z vás na zemi projevoval,teď je čas, kdy musím jít sama.
Možná se budete krátkou chvíli trápit.
Víra vám přinese posilu a útěchu.
Nejsem daleko a život jde dál…
Když budete potřebovat, zavolejte, já přijdu.
I když mě neuvidíte, nebudete se mě moci dotknout, budu tady.
Když budete poslouchat své srdce,
budete jasně vnímat
lásku, kterou vám přinesu.

A když se nevrátím,

počkej až do noci,

až soumrak roztančí hvězdný rej

a když pak nepřijdu, sama se vrať,

mně klidu přej - neplakej.

"Když duha zmizela, přiletěl Albatros a lehce letěl se mnou přes sedm moří. Opatrně mě posadil na okraj světla. Vstoupila jsem do něj a cítil jsem se v bezpečí. Neopustila jsem vás, odešela jsem jen chvilku před vámi."