Často vzpomínám, jak jsme spolu byly ve Tvém rodišti. Děkuji Ti, že jsi mi to všechno ukázala. Vážím si toho, že jsi mne vzala s sebou. Nevěřila jsem, že cítíš, že jsi tam naposled. Teď když jsem blízko myslím na Tebe a beru Tě s sebou. Jsi pro mne stále moc důležitá, vždycky jsi byla.

Babičko, myslím na Tebe. Je mi po Tobě smutno. Pořád mám na srdci výčitky, že jsem s Tebou nebyla více. Nenašla jsem si na Tebe čas, hrozně mě to mrzí. Teď už Ti neřeknu jak jsi pro mne důležitá, kolik věcí máme společných, jak moc jsi mne inspirovala. Už se Tě nezeptám, jaké to bylo, když... Už Ti nemohu povědět, jak jsi mi blízká, že Tě obdivuji a mám ráda. Mám Tě ráda.