je mi to tak líto

Nejmilejší Aničko, byla jsem teď v cizině a nemohla ti napsat v den tvých nedožitých dvacátých narozenin. Vzpomínám, jak jsme si plánovaly jejich oslavu.Před rokem by mě nikdy nenapadlo, že k ní nikdy nedojde. Vždyť jsi byla tak plná života, tak usměvavá, tak zamilovaná. Moc mě bolí, že právě ty jsi byla v nesprávný čas na nesprávném místě. Tolik mi chybíš. V mých vzpomínkách ti stále bude devatenáct a stále budeš tak krásná.

Milá Aničko, soud skončil. Dopadl tak, jak jsme si přáli, ale ať by dopadl jakkoliv, tebe a Michala nám to nevrátí.
Slyšet to všechno znovu a myslet na to, jak ses musela bát a trpět, je víc než strašné. Je mi to tak líto. A právě ty a Michal, tak hodní, tak milí, tak laskaví. Trápí mě, že jsi tam vůbec nemusela být, mohly jsme zrovna tak sedět v kavárně nebo jít na nákupy. Osud rozhodl jinak. Moc mi chybíš.

Milá Aničko, dnes začalo soudní řízení. Hrozně se to poslouchá, zvlášť celá řada pravd a polopravd. Snad nakonec dopadne vše tak, jak má. Žádný rozsudek tě nevrátí zpět. Tolik bych si to přála.

Milá Aničko, v úterý skončily maturity a všichni byli úspěšní. Věřím, že úspěšná bys byla i ty. Dnes je společná večeře a příští týden dostaneme vysvědčení. Pak se naše společná cesta po osmi letech rozdělí. Každý z nás bude hledat cestu novou, ty jsi ji měla dávno vybranou. Jak je mi líto, že po ní nikdy nepůjdeš. Miss you every day.

Tak uplynul další měsíc, Aničko. Moc všem chybí tvůj úsměv a věčný optimismus.Teď by ses učila na maturitu a těšila na vysokou školu. Zbavíme se někdy té hořkosti? Máme tě rádi.

Mockrát děkuji všem milým lidem, kteří zapalují Aničce svíčky a pokládají kytičky. Je mi moc smutno, když si prohlížím fotografie všech těch krásných mladých lidí a dětí. Anička lidi milovala a věřím, že si tam někde našla mnoho kamarádů.
Tolik smutku a tragických osudů. Pro nás všechny je k uzoufání, že Aničku někdo připravil o život zcela úmyslně a navíc strašlivým způsobem. Snad její a Michalovo utrpení je odměněno nekonečným štěstím. Děkuji vám.

Milá Aničko, čas tak rychle běží, uběhl další měsíc a čím dál víc si uvědomuji, jak je lidský život pomíjivý.
Čas nic nezastaví a plyne dál do neznámé budoucnosti stejně jako naše životy. Musíme pokračovat dál, i když myšlenka na smysl našeho bytí není dokončena. Mějte se krásně a vzpomínejte i vy na nás.

Milá Aničko, dnes je to přesně měsíc, co se stalo to strašlivé neštěstí. Dopoledne jsi tu byla a smála se a další den jsi již nespatřila. Nevíme stále, proč to ten strašný člověk udělal, snad proto, že jsi byla taková jaká jsi byla. Buďte tam s Michalem hodně šťastní, my zde zůstáváme smutní a zoufalí.

Milá Aničko, včera se konal maturitní ples, na který ses tak těšila. Tvoje místo nezůstalo prázdné, ležela na něm hromada květin označených šerpou jako symbol toho, že na tebe vzpomínáme. Zapálili jsme za tebe i Michala svíčky a věříme tomu, že jste se při pohledu na naše vystupení pobavili. Tančili jsme a připíjeli i za vás. Dnes se s vámi naposledy rozloučíme, vzpomínky na vás v nás zůstanou do konce našich životů.

Anička byla krásná bytost, která zdarma vypomáhla v domech seniorů i v centrech pro problematickou mládež.
Chtěla se dále vzdělávat a pomáhat lidem. Byla laskavou kamarádkou mojí dcery, její spřízněnou duší.
Vydechla naposledy několik dní před maturitním plesem spolu se svým dlouholetým milým. Byli tak hezký pár.
Vrah zatím nebyl dopaden. Vzpomínky na tebe zůstanou do konce našich životů, Aničko.