Moja malá Anička ❤️stale spominam na tych par krasnych chvilok  co som bola s tebou tie mi zostali v srdci ... A   tesim sa ze uz mas krasny  domov pri nasom nebeskom otcovi

"Když duha zmizela, přiletěl Albatros a lehce letěl se mnou přes sedm moří. Opatrně mě posadil na okraj světla. Vstoupil jsem do něj a cítil jsem se v bezpečí. Neopustil jsem vás, odešel jsem jen chvilku před vámi."

Já vzpomínku nemam žádnou, vůbec vás neznám ani Aničku, ale po každé co navštívím tyto stránky, dívám se na Aničku a je mi moc líto co se jí stalo. Koukám na fotky a brečím ta ztráta musí být nepopsatelná. Je mi to moc líto..

Anička byla hodně silná osobnost. Taková často svéhlavá, ale hodně radostná a statečná. Trošku náladová, no vždyť to byla ženská! Ale strašně ráda se bavila a milovala různé zvuky, hudbu a pobyty venku. Fascinovaly jí  listy na stromech. Hodně ji těšilo, když jsem hrála na klavír. Měla i svoje dětské piánko a do toho různými styly bouchala ručkou, nebo ho zkoumala prstíky. Měla ráda ochlazování vodou, protože často trpěla na teploty. Kolikrát jsem jí nechala, ať si ručku máchá v misce plné vody. To ji velmi zajímalo a očividně ji bavilo se zmáčet.

Láska naša ❤️ anjel náš navždy ostaneš v našich srdciach