Ady, Tvojí Any je dnes 18 let. Je z ní prima holka. Ale chybíš jí. Udělali jsme všichni, co jsme mohli a vychovali jsme jí dobře. Ale, jak Ti píšu, bez Tebe to nemá lehké. Opatruj jí, prosím.

11let...a stejne jakobych s tebou mluvila naposledy vcera...

Andi, Tvojí Anežce je dnes 15 let. Je to krásná holka,uvnitř i navenek. Šikovná a hodná. Měla bys z ní velkou radost. Letos se bude hlásit na stŕední školu. Chce být lékařkou. Říkalas,že nebude protivný puberťák a mělas pravdu. Opravdu není. Moc nám chybíš,holčičko milovaná. Tvoje máma

Andi,dnes je Den matek. Kéž bys za mnou přišla s lilií jako dřív. Vzpomínám. máma

Adélko, pořád mi chybíš. Tolik bych ti toho potřebovala říct...

Andi,právě dnes by Ti bylo 33 let. Krásný věk. Je mi neskutečně líto,že ho nemůžeš žít. Myslím na Tebe každou minutu,vteřinu,konzultuji s Tebou každé své rozhodnutí,přemýšlím, co bys řekla na to a ono. Jestli vidíš Anežku, Tvou šikovnou a krásnou dceru, holky a neteře. Věřím,že o nás víš. Moc nám chybíš. Strašně moc a čas to nijak nezměnil. Teprve nyní,po skoro 9 letech,si dokážu připustit,že se tady nepotkáme,ale někdy určitě ano. To vím jistě. Líbám,děťátko moje,holčičko milovaná. Tvoje máma

Zlaticko moje...konecne se vse tak nejak uklidnilo a muzu ti zas napsat ;-)
Myslim na tebe,zase jsem ti zapalila alespon svicku.
Vis,rikala jsem si,ze nejaky to spojeni funguje...Dala jsi mi to vloni krasne najevo,kdyz jsem se na zacatku dubna dozvedela,ze 17.11 nas bude zas o jednu vic...Moje mala Adelka je stejne šídlo jako ty :-*

Adél...psaly jsme si pár dní před tím, než se stala tahle strašná věc. Psala si mi, jak nebudeš mít vlasy kvůli chemo a že se bojíš. Já ti tehdy napsala, že vlasy narostou, že to bude vše v pořádku.Jak ti držím palce a přeju aby vše dobře dopadlo. Ať si silná... Chtěla jsem tě navštívit,ale nebylo ti dobře. Tak jsme se domluvily že až budeš doma, sejdem se. Seznámíme tvoji Anežku s naší neteří Anežkou..Pak už si mi ale nic neodepsala a já se bála,že se stalo to, čeho ses tak bála! Bohužel. Dozvěděla jsem se,že jsi odešla. Dost mě to vzalo. Poslední rozloučení bylo v rodinném kruhu, což je pochopitelné. Ale chtěla jsem se rozloučit. Tak jsem se snažila zjistit alespoň kde budeš odpočívat..Chvíli to trvalo, ale zvládla jsem to. Když jsem viděla napsané tvé jméno, nemohla jsem tomu stále uvěřit.Řekla jsem ti pár slov, víc jsem nedokázala. Přinesla jsem ti kytičku i svíčku. Myslím na tebe často..tolik ti toho musím říct...Chybíš mi Adél..  

Andi, zítra to bude 6 let, co s námi nejsi. Šest let a bolest neustává. Ty řeči, že čas léčí, jsou plky. To se jen tak říká, to říkají lidi, co to nezažili, aby něco řekli. Strašně chybíš, moc nám scházíš. Máte Tě rádi, holčičko naše. Tvoje mamka

Adélko moje.... mám tě tolik ráda! Není den, abych na tebe nemyslela... Pořád si s tebou povídám a věřím, že mě slyšíš... Že jsi tu se mnou... Buď tady se mnou PROSÍM.
Nás nikdo a nic nerozdělí, pamatuješ....?
Miluju tě! My všichni....  

Adélko...pomalu se blíží 6té výročí a nám tu chybíš čím dál víc. Popravdě stále se mi alespoň ve snech ukážeš, ale i tak doufám, že zas jednou na mě zazvoníš...
Kdybys tak věděla, co se tu děje :-( I z toho je mi smutno (a nejen mně, i Mišce-přecejen "Susky" budou na věky, i když každá na jiném konci)
Chybíš nám, Nastěnko :-*

Andi, v neděli by Ti bylo 30 let. Ten den jsem probrečela. K tomu není, co jiného dodat, že tohle je děsné. Každý člověk by se měl takového věku nejméně 2 x dožít. Stále vzpomínáme, není dne, kdybychom o Tobě nemluvili. Bez slz se to ale nikdy neobejde. Snažíme se žít ...ale moc to nejde.

Dnes by Ti bylo,holčičko moje,29 let. Strašně moc nám scházíš,nesmířili jsme se a neposunuli nikam. Každým dnem čekáme narození Tvojí neteře. Kdybychom k tomu měli Tebe na tomto světě,byli bychom přešťastní lidé.Měj se tam nahoře krásně,lásko naše. Zase se uvidíme. Pa. Za všechny... máma

Děvčátka, stále na Vás myslím, posílám objetí  
Marta Machoňová  

Adélko, včera to bylo 28 let, co jsem Tě přivedla na svět. Přinesla jsi do mého života obrovskou radost, věřila jsem, že budeš mít krásný, dlouhý, naplněný život. Teď teprve bys začala opravdu žít, alespoň já to tak měla. Stále se trápím tím, že Tvoje předčasná smrt byla zbytečná, že přicházely signály, že se udělala špatná rozhodnutí... Tvůj odchod mi zničil život, to víš, bojím se, co přinese Any. Všichni se staráme, to určitě vidíš, že je v pořádku, dá-li se to tak říct, ale...včera jsem s ní trávila celé odpoledne, má spoustu "věcí" k řešení, takové, co by Ti říkala před spaním, tajemství, co by měla sdílet s Tebou. Nevím, jak dál, vždycky si myslím, že už to snad nemůže být horší a pak se ukáže, že je. Snad existuje NEBE, Ty tam jsi a čekáš na nás a to čekání je příjemné. Oslav tam s ostatními  krásně svoje narozeniny. Dala bych život za to, abys mohla s námi na chatě...s Tvou fotkou a jídelníčkem na dveřích. Miluji Tě, holčičko moje. máma

Andi vzpomínám stále.

Vzpomínka na Tebe Adélko.

Adélko, uběhly tři roky, 1095 dnů bez Tebe a bolest je to stále stejně šílená. Každý den se vzpomínkou na Tebe ráno vstávám i večer usínám. Utišuji se tím, že nic netrvá věčně, ani tenhle život nebude trvat a jednou se zase setkáme. Snažím se tu být užitečná, pro holky, pro malou, snažím se zachovat si při tom všem šílenství trochu duševního zdraví, abych mohla pro ně ještě něco udělat. Lidé mi říkají, abych šla dál, smířila se....něco takového ale není možné. Stále mi běží v hlavě film, vzpomínám na naše rozhovory, přemýšlím, jestli se mělo jinak postupovat v léčbě, jsem pořád s Tebou a proto nejsem tady. Chtěla bych Tě tu mít, ale kdybys tu byla, měla bys trápení a tak... musím Ti přát klid. O malou se neboj, zvládáme to, je v pořádku, šikovná, vím, že jí vidíš a jsi na ní pyšná. Buď s námi a moc Tě prosím, ochraňuj nás. Mám Tě ráda, holčičko moje. Co budu dýchat se na tom nic nezmění. Tvoje máma

_____/)___/ )______./¯"""/')
¯¯¯¯¯¯¯¯¯\)¯¯\) ¯¯¯'\_„„„,\)

Toto není můj pomníček a proto se omlouvám,ale prostě musím:Paní Evo,to jste tak hloupá,nebo zlá?!Nejspíše obojí...

Adélko, nikdo si už na Tebe nevzpomene?

Adélko, prožíváme už třetí Vánoce bez Tebe. Vzpomínám na ty poslední šťastné, v roce 2010. Pamatuji si z nich každou minutu, dokonce mám záznam na videu, kde je slyšet Tvůj smích. Dokážu si ho přehrát jen někdy, málokdy. Nesmířila jsem se, nesmířím se nikdy, to nelze. Malou jsem dnes viděli, byla u nás, sice jen chvilku, ale byla. Je to šikovná holčička, tak vyrostla, měla bys jí vidět...snad jí vidíš. Největší radost měla asi z lyží a ze stolní hry Aktivity, co dostala od Pavliny. Taky dostala boxovací pytel, představ si, přála si ho.  Mám tě moc ráda, holčičko moje. Líbám Tě a stále na Tebe myslím, jsi se mnou stále - navždy. Tvoje máma      

Neznala jsem Vaši dceru, i tak prosím přijměte mou hlubokou soustrast. Letos 12. května to byl rok, kdy tragicky vinou piráta silnic zemřel můj švagr Petr. Měl nedožitých 31 let a dvouletého syna. Velmi cítím vaši bolest nad ztrátou dcery. Také je pravdou, že čas tu velkou bolest nevyléčí, jen snad nás s tou bolestí naučí žít. Přeji Vám všem hodně moc síly

Adélko,jak já na tebe vzpomínám.....často,jste s Janinou o rok a den.Taky už je máma,má chlapečka Petříka.Přeji Ti jen krásné nebíčko.Tvoje holčička je moc krásná,před časem jsem ji viděla s taťkou.Není to fér,není to fér.Zapálím Ti svíčku,položím kytičku,věnuji alespoň malou chviličku.
Všem přeji sílu.

Anežky 1.vysvědčení
http://poulettka.rajce.idnes.cz/Anezky_1_.vysvedceni#Anezka_1._vysvedceni.jpg

Adélko, malá má samé jedničky. Je to šikovná holka. Můžeš být právem pyšná. Měla bys tu být s ní a bylo by všechno v pořádku. Moc se mi stýská, holčičko moje. máma

Adélko, dnes je to rok a půl, co s námi nejsi. To, co se říká, že čas léčí, je pitomost. Vůbec nic se nemění, bolest je stále stejně strašná, zničující.  Žiji, jen abych nezpůsobila další bolest holkám, mámě, Ferymu, Anežce... ještě k té, co už mají. Jinak život je to šílený. Anežka je v pořádku, je to báječná holka, chytrá a hodná, vždyť víš.  Neboj se o ní, vždycky se budu starat, v tom se na mě můžeš spolehnout. Víš, co jsem Ti řekla? Že pro Tebe prolezu klíčovou dírkou! A to platí a vždycky bude platit. Trochu se stále zlobím, že jsi to neřešila, ale odpustím Ti to časem, jako všechno. Ahoj holčičko. Líbá  Tvoje máma

Adélko, dnes je Den matek. Vzpomínám na rok 2008, kdys mi při předávání květiny k svátku matek řekla, že se budeš vdávat.  Byla jsem dost překvapená, protože, jak víš, v naší rodině se to obvykle nedělá.  Často prohlížím Tvoje fotky ze svatby, moc Ti to tam slušelo,  dívám se na tu naší společnou, která málem nevznikla. Fotil se s Tebou každý a já se pak ozvala, že taky nějakou chci.   Děkuji, že jsi za mnou přišla do snů, zase přijď, prosím. Mám Tě moc ráda, holčičko moje. Ale to ty víš, viď? Tvoje smutná máma

Adél... Moc na Tebe myslim , zrovna dnes jsem potkala Anežku se svojí třídou , je krásné počasí , tak nejspíš    šli na procházku .  Vzpomínám, jak si naše holky hrály na Jezírku ,jako prtata  :-)  A ted spolu budou chodit do stejné školy ...  Důvod proč Ti píšu je, že si hrozně moc uvědomuju , jaká velká ztráta postihla Tvou rodinu ... Anežka je krásná slečna , je Ti moc podobná. :-) :-)    Určitě z ní vyroste krásná mladá dáma :-) Opatruj se tam nahoře . Velké obejmutí Ti posílá Lída

Andi, od úterý brečím. Bylo by Ti 26 let, takový krásný věk! Proč jenom si něco neřekla, Ando.  Pak ta neschopná lékařka, já jen doufám, že Boží mlýny melou. Nikdy to nepochopím, nikdy se nesmířím.  Ta malá tady bez Tebe...i když se snažíme, co to jde, já, Ondra, jeho táta, jeho máma, Tvůj otec, ségry, je nás kolem ní spousta, ale co je to platné, když ty tu s ní nejsi! Všichni říkají, už jí nevzkřísíš...ale já pořád doufám, že ano. Prosím Tě, vrať se, nemůžu bez Tebe žít. Tvoje zoufalá máma

Adélko moc na Tebe a Tvojí rodinu myslím.

Anežky "Valentýnka" - text
http://img.obrazok.com/IMAG0848.jpg

Anežky "Valentýnka"
http://img.obrazok.com/IMAG0847.jpg

Andi, dneska je Valentýn. Pamatuješ, jak jsem Vám vždycky, když jste byly menší, kupovala nějakou dobrotu? Protože vy, ty a holky, jste moje největší lásky. Anežka včera taky nakreslila svoji první "valentýnku" nějakému Lukáškovi. Měla bys tu být s ní. Nevím, kde přesně jsi, ale doufám, že Tě jednou zase obejmu.  Anežku hladím i za Tebe, neboj se, udělám, co budu moci. S láskou -  Tvoje zoufalá máma

Andi, malá donesla svoje první vysvědčení - samé jedničky. Vyrostla, je z ní krásná slečna, celá ty.  Když jí češu vlasy nebo jí vedu do školy, mám dojem, že cestuji časem, že vedu Tebe a jsem ještě šťastná máma. Kéž bych mohla vrátit čas! Líbá máma

Andi, dnes je to 14 měsíců. Nic se na té bolesti nemění, nikdy se to nezmění. Ráno jsem vedla Any do školy, byla bys na ní pyšná, je šikovná, krásně čte a počítá. Už má i podtržené jedničky.  Všichni se snažíme Ondrovi pomáhat, zvládáme to, ale to víš, bez Tebe to nebude nikdy ono.  Hledám informace o léčbě zhoubného onemocnění, dost už mám načteno a jsem přesvědčená, že bych Ti teď dokázala pomoci. Měla jsem to vědět dřív a taky ses mi měla svěřit. To byla velká chyba, fatální. Ty jsi neřekla nic, asi ses bála, ale proč to neřekl Ondřej? Nikdy se přes to nemohu přenést. Mám Tě moc ráda, děťátko moje.  Tvoje nešťastná máma

Adélko, dnes je to rok, příšerný rok, který musím bez Tebe žít. Neumím si představit, že tak už je to navždy. Kdybych tu neměla mámu, holky a tu Tvojí cácorku, skončila bych to.  Žiji jen kvůli nim, protože to by je dorazilo úplně.  Smrt dítěte je to nejhorší, co může mámu potkat, věděla jsem to, i když jsem neměla osobní zkušenost a teď..je to ještě milionkrát horší. Rozčilují mě lidé, co říkají, že čas léčí - není to pravda, je to čím dál šílenější. Když vidím Tvoje dítě bez Tebe, může mi to srdce roztrhnout.  Dělám, co můžu, ale nemohu Tě nahradit, to nelze.  Stále na Tebe myslím, každý den, každou minutu, vteřinu, stále si se mnou. Prosím Tě, přijď za mnou do snů, potřebuji Tě. Líbá máma

Milá Adélko. Moc na tebe, tvojí maminku a tvojí holčičku myslím. Je mi to moc líto. Romana

Ahoooj Ady :) bude to rok a nedá mi to spát...o víkendu se mi o Tobě i zdálo a to celou noc. Nebudu říkat...chybíš nám...nejvíc stejně mamce a Anynce...nikdo si tohle asi nedokáže ani představit.
Stejně se jednou potkáme a na Tebe se těšim! :) Ada

Ando, dnes jsou Dušičky, ale já u Tebe nebyla. Nedokážu to. Zatím na to nemám,  ale myslím na Tebe každou minutu, vteřinu celé dny a někdy i noci. To, co s stalo je neuvěřitelné, nedokážu to nikdy přijmout.  Došlo ke spoustě fatálních chyb. Cítila jsem, že se měníš, ale nedokázala jsem rozklíčovat proč.  Kdybys mi řekla...no, nechci Ti nic vyčítat, je pozdě.  Dokázala bych Ti pomoci, tím jsem si jistá.  Neumíš si představit, jak zoufalá jsem, já máma, nezachránila svoje dítě a přitom bych pro Tebe dala život.  Ty a holky, jste a budete vždy smyslem mého života, můj největší dar. I když jsem o Tebe přišla, nikdy Tě nepřestanu milovat, holčičko moje. Nikdy.

Adélko, malá už má šest jedniček v notýsku, je šikovná, i psaní se už zlepšilo. Miluje Lukáška z druhé třídy, už si to řekli. Dokonce se kvůli němu navoněla. Snažím se ovlivnit nějak její výchovu, ale mám jí jen ve středu. To pak dělám, co můžu. Chtěla bych jí víc vidět, ale nejde to, každý chce pomoci a je nás na ní hodně. Život by byl krásný, kdybys tu byla.  Nemělo se to stát, ta malá Tě tu měla mít. Pro ní a pro mě je to ta nejstrašnější rána. Moc,moc Tě mám ráda, holčičko moje milovaná.  Prosím, vrať se mi, nedokážu bez Tebe žít.  máma

Anežka 7 let
http://poulettka.rajce.idnes.cz/Litice_2012-09-09#007.jpg

Anežka 1.den ve škole
http://www.ulozto.cz/xxr4Hcs/015-jpg

Je mi to moc líto. Strašná tragédie. Celé rodině hodně sil. S úctou Lenka Boučková

Tvoje holčička
http://pavla-starsi.rajce.idnes.cz/Anezka/

Ando, já to stále nemohu pochopit. Proč jsme něco nedělali včas? Stačilo se zmínit, poslouchat dědu, nedat se odbýt ten neschopnou lékařkou...mohli jsme bojovat.  Přece si musela vědět, že se něco neblahého děje, já to taky cítila. Chyběla mi ta důležitá informace a věřím, že kdybys mi to řekla, že bychom vyhráli. Nikdy se s tím nesmířím. Mám Tě ráda, holčičko moje, vždy to tak bude, jsi v mém srdci navždy. máma

Adélko, dnes bys byla pyšná na tu svou berušku.

Anežka v synagoze
http://youtu.be/GuzopHxXs1M

jednou nebe zavolá
http://youtu.be/HD0KK742rcI

Se slzama v očích křičím na celý svět : 'Vrať se mi z toho nebe zase zpět !' :'( ♥

Chybíš mi sestřičko!!♥

Ando, zítra je Den matek. Vzpomínám, jak jsi mi přinesla ty oranžové lilie. Potřebuji Tě tu, nevím, jak mám dál bez Tebe žít.  Přijď za mnou, holčičko moje, alespoň do snu. S láskou.máma

Andi, malá už má po operaci. Byla hodná, statečná a všechno je v pořádku. Můžeš být na ní pyšná. Máš skvělou holku.

Dnes jsem Adélce zapálila svíčku ..jako vyjádření,že je mi to  moc líto a vím co prožíváte...hodně sil přeje H.H. Laurinčina babička se zlomeným srdcem...

Adél, nikdy bych si nepomyslela, že s Tebou neoslavím Tvojí "pětadvacítku". Nemohu se smířit s tím, že tu se mnou nejsi..nevěřím tomu. Stále s Tebou mluvím, vím, že mě slyšíš.  Mám Tě moc ráda, holčičko. Tvoje máma

Dnes by naše Adélka oslavila 25. narozeniny,  s láskou vzpomíná "ségra".

to je mi moc líto :-( hodně sil vám všem

Moc s vámi všemi soucítím, před pár lety jsme měli  v rodině obdobnou dramatickou zkušenost ...... Upřímnou soustrast.

Adélka
http://poulettka.rajce.idnes.cz/Adelka/